Temné miesta
Gillian Flynn
Libby Dayová mala sedem rokov, keď jej matku a dve sestry zavraždili pri „satanskom rituáli“ v Kinnakee v štáte Kansas. Prežila – a vo svedeckej výpovedi označila ako páchateľa svojho pätnásťroného brata Bena. O dvadsaťpäť rokov neskôr ju vypátra Vražedný klub – tajné spoločenstvo posadnuté slávnymi zločinmi – a začne z nej vyťahovať podrobnosti. Dúfajú, že objavia dôkaz, na základe ktorého by Ben získal slobodu. Libby zasa dúfa, že využije masakru svojej rodiny, aby si trochu prilepšila. Rozhodne sa spojiť s ľuďmi, ktorí v nej mohli hrať nejakú úlohu, a podávať členom klubu informácie za finančnú odmenu. Ako sa presúva z podradných striptízových klubov do spustnutých oklahomských turistických miest i na vidiek, vychádza najavo ohromujúca pravda a Libby sa ocitne tam, kde začala – na úteku pred vrahom. Dômyselne zosnovaná zápletka v Temných miestach poteší každého milovníka kvalitného trileru – ale rovnaký pôžitok mu prinesie aj Flynnovej próza, neľútostná, drsná a výbojná.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2015 , Tatran (Bratislava)Originální název:
Dark Places, 2009
více info...
Přidat komentář
Temné kouty se mi líbily více než Zmizelá a byla jsem mnohem více zvědavá na rozuzlení. Jako thriller hodnotím knížku poměrně vysoko. Ale neodpustím si poznámku, několikrát mě při čtení napadlo, kde autorka bere inspiraci pro své postavy, protože tam prostě nikoho normálního nenajdete. Místy mi bylo z té spousty různě narušených jedinců až úzko.
I druhý kniha byla naprosto úžasná ale nedokážu říct, jestli se mi líbila více nebo méně než Ostré předměty. U této knihy se mi moc nelíbil ten závěr, prostě to zjištění kdo že to vlastně udělal. Ale jinak celý děj a kniha a všechno mě jednoznačně a bez debat vtáhli do děje a nepustili až do úplného konce.
Stephen King tvrdi, ze zalezi na pribehu, ne na vypraveci.
V pripade Temnych koutu to ovsem funguje presne naopak - Gillian Flynnova vymyslela dobry pribeh, ktery jako vypravecka potopila.
V prvni rade za svoje postavy Gill neumi mluvit a jednat, takze jsem vsechny poznaval stylem "XY je takovy, YZ je takova". To bych jeste prezil, ale ze kazdy charakter v knize za par stranek na svoji povahu zapomene a chova se uplne jinak, to uz teda ne.
Jako priklad uvedu hlavni postavu knihy, Libby Dayovou. Hned na zacatku jsem se prostrednictvim nekolika nudnych stran dozvedel, ze Libby je asocialni mrcha. Zajima ji pohodli a osobni prospech, se vsemi manipuluje a nikoho nepotrebuje.
To ovsem plati jen do chvile, nez Libby musi jednat nebo mluvit; okamzite z ni je pasivni a submisivni nanynka, ktera je naprosto neschopna odpovedet na konstruktivni otazku (coz je spolecna vlastnost vsech postav v knize, mimochodem). Kdyz jina postava Libby oponuje, Libby se sesype a prehodnocuje cely svuj zivot. Kdyz se tato asocialka trikrat sejde s clovekem, okamzite ji chybi. Kdyz Libby navstivi sveho uvezneneho bratra, ktereho tricet(?) let nevidela, aby se ho zeptala na noc, kdy udajne vyvrazdil zbytek rodiny, vzpomina s nim tri stranky na rozbity zachod plny stolice. O rodine nepadne ani zminka a nase hrdinka spokojene odchazi.
Doufam, ze to jako predstava o osobitosti a logice postav svedci, takto se totiz chovaji vsichni v knize.
Dalsi silny problem pro me byl jazyk. Ja opravdu chapu, ze kazdy spisovatel to v hlave slysi po svem a kazdy ma svuj styl psani, ale taky to ma svoje hranice. Pokud ma nekdo (citace z kihy) "hlas jako vybledle rifle", mlada divka "rty jako stydke pysky" a rozzureni pitbullove "skotaci jako tazni ptaci", tak uz to cele zavani vodkou a praskama.
Podobne kreativni byla Gill i jinde - prima rec je naznacena jednou kurzivou, podruhe uvozovkami, potreti vubec nijak, a to klidne v ramci jednoho odstavce. Diky, Gill.
Nejhorsi byly ovsem prislovce a pridavna jmena. Vsechno je "rude cervene", "temne prazdne", postavy maji "zlostne zavrene oci" a "chrchlave nesouhlasne mruci" (opet citace z knihy). Po sto stranach jsem mel dost.
Mohl bych pokracovat jeste dal (postavy kydaji hnuj na farme bez zvirat, sklizi urodu i presto, ze se cele dny flakaji), ale to nejspis neni potreba. Pokud vas bavi babrat se depresema u postav, ktere nehodlaji svoje problemy resit a budete akceptovat, ze pribeh stoji na vedlejsi koleji, muze se vam to libit.
Ja jsem hledal thriller. A nenasel.
Knížka mě opět chytla od prvních stránek a ten konec jsem teda vůbec nečekala,nepředpokládala a ani mi na to nepadla jediná myšlenka při mých "Colombo dedukcích". Super!
U této knihy mi vadil velmi pomalý začátek. Pořád jsem čekala, kdy už příběh dostane spád a konečně se začne něco dít. Nicméně když už to přišlo, stálo to za to. Konec knihy byl drastický, krvavý a plný napětí. Za další z negativ považuji to, že ani jedna postava se nedala označit za sympatickou.
Moje první kniha od této autorky... Já osobně nejsem člověk, který by thrillery nějak vyhledával, ale po shlédnutí filmů Zmizelá a Temné kouty jsem si řekla, že by mě to mohlo bavit... A taky že ano... Autorka dokáže čtenáře skvěle vtáhnout do děje a vcítit se do každé postavy... Taktéž vás donutí stránku od stránky měnit váš typ na osobu, která vše způsobila... Přečtu si Zmizelou a potom si dám od thrillerů pauzu...
První jsem četla knihu Zmizelá a ta mě opravdu nadchla, psychothriller podle mého gusta :) na temné kouty jsem byla vysloveně natěšená, ale bohužel, na mě moc krvavé - jen popis, kdy vraždili krávy mi úplně stačil. Myšlenka, nápad, spád, čtivost ano, ale opravdu to nešlo napsat víc ve stylu Zmizelé a míň popisu jatek? Hold jsem asi slabá povaha.
První kniha od této autorky a totální mazec. Super thriller, kde jsou postavy velmi dobře psychologicky vykresleny, mírně stoupající napětí a brilantní, naprosto nečekaný závěr. Už se těším na film a další knihy Gillian Flynn. Určitě doporučuji, za mě 5/5.
Musím říct, že mě to dostalo. Postavy dost brutální, žádnej extra klaďas..
UVĚDOMILA JSEM SI, JAKÉ JE STĚSTÍ, ŽE JSEM NORMÁÁÁLNÍÍ! :)
Nakonec naprosto úžasné rozzuzlení, které se rozhodně nedalo na začátku ale ani v průběhu předpokládat, možná proto, že nové informace a objevy jsou dávkovány postupně, řekl bych až pomalu, jako kdyby se s nimi šetřilo. Mezi tím je spoustu popisu kolem toho, ale to nevidím úplně jako minus. Jeden a ten samý problém je popsán z pohledu více lidí a je zajímavé tyto různé pohledy porovnávat a čtenář si může uvědomit, jak nic není na první pohled tak jasné a že nelze soudit kohokoli jen na první pohled. Nicméně plný počet tomu nedám, protože příběh nebyl tolik napínavý a měl popisnější úseky bez zajímavějších částí a jsou prostě lepší knihy.
Pro mě zatím nejlepší kniha, kterou jsem od Gillian četla....kniha mě chytla hned od prvních stránek. A konec mě opravdu překvapil...do poslední chvíle jsem nevěděla :-)
Skvělá kniha. Jedna z nejlepších, co jsem četla. Skvělé postavy, dobrý spád, velmi čtivé, napínavé. Doporučuji! Doteď (už přes rok) si na její postavy vzpomenu..
Zmizelá ma bavila, bolo to niečo nové so zaujímavými dejovými smyčkami. Temné kouty mi pripadali ako variácia na rovnakú tému, čo nie je zlé a naozaj som rada, že do oblasti thrillerov prenikla aj žena a ešte s takýmto úspechom, ale moja obľúbená kniha to určite nebude.
Do třetice Gillian Flynn, asi nejslabší, ale skutečně jen o trochu, pořad se jedná o nadprůměrný detektivní thriller. Pokud jste někdy přemýšleli nad tím, co se odehrává v hlavě člověka, který v sedmi letech přežije vyvraždění vlastní rodiny, Temné kouty jsou přesně ta kniha, která vám nabídne jednu z možných odpovědí. Bylo zajímavé sledovat nejen postupné rozplétání starého příběhu z pohledu několika postav, ale i přerod hlavní hrdinky Libby z asociální depresivní můry těžící z tragedie vlastní rodiny v docela fajn holčinu. Závěr trošku přitaženy za vlasy, takovou smůlu mohou mít skutečně jen Dayovi! Ale s radostí odpouštím, občas je prostě potřeba i velmi dobré zápletce pomoci trochou náhody.
Četla se dobře, i když musím říct, že žádná z postav mně nebyla ani trochu sympatická, ale mělo to spád a rozuzlení jsem začala předvídat asi jen 20 stránek před koncem.
Flynnová dokáže výborně vykreslit psychický stav osob, popsat ponurou atmosféru a vtáhnout čtenáře tak, že každou stránku doslova zhltne. Někdo kritizuje, ze neumí udržet tajemství a vraha každý brzy objeví.
To si nemyslím. Jasně, že čtenář vytipuje pravděbodobného hajzlíka, ale nakonec je to stejně trochu jinak.
Rozhodně knihu doporučuji, mrkněte sem: http://siraelxy.blogspot.cz/2016/01/gillian-flynn-temne-kouty.html
Povedená kniha - postavy dobře vykreslené, příběh neotřelý a napínavý, konec jsem tedy opravdu takový nečekala! Za mě - dobré čtení.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno napětí rodinné vztahy psychologické thrillery
Musím říct, že se mi kniha líbila víc než Zmizelá, i když přiznám, že místama docela drsná.