Temný vzorec
Andrew Mayne
Naturalista série
< 4. díl
Doktor Theo Cray je proslulý tím, že za použití matematických metod dokáže vypátrat sériové vrahy. Jenže pak je vystaven působení patogenu ovlivňujícímu mozkovou činnost a vědomí, že má v těle virus, který z něj samotného může udělat zabijáka, mu zničí pověst i vyšetřování a on začne pochybovat o vlastní příčetnosti. Aby zachránil nevinné životy i sám sebe, sleduje Cray každé nové vodítko v případu vyšinuté zdravotní sestry, přestože pomalu ztrácí kontakt s realitou. Pokud má však dopadnout chameleonskou vražedkyni, musí čelit vlastní temné stránce, protože pouze v nebezpečných stínech najde to, co se snaží ulovit. A pro Craye je výprava nezaložená na výpočtech, ale pouze na intuici, tím nejděsivějším podnikem v jeho životě…... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
Dark Pattern, 2019
více info...
Přidat komentář
Od autora jsem četla pouze Šelmu a ta se mi líbila. Temný vzorec pro mne zajímavé čtení, napětí tak akorát, hvězdičku ubírám pouze za otevřený konec. To nemám ráda, připadá mi pak příběh neúplný. V každém případě musím přečíst i autorovy ostatní knihy.
Po pár přečtených kapitolách jsem měla trochu strach, jak to bude, ale ten se záhy ukázal jako naprosto zbytečný. Protože za mě tohle byl nejlepší díl ze série. V tomto díle mě po pár úvodních kapitolách příběh naprosto vtáhl a ani jsem nechtěla knihu odkládat. Theo byl opět skvělý, i když teda ten konec už byl trochu moc a jednou věcí mě pořádně naštval...
V dalším díle k Theovi přibude Jessica Blackwood a já doufám, že pokud se u nás tento další díl vydá, že se vydají také knihy, kde je hlavní postavou Jessica, protože jinak by tomu asi něco chybělo...
Hodnocení 4*/5*
Keď som sa pustila do Temného vzorce, bola som presvedčená, že to bude najslabší diel série... Ale po prvých nezáživných kapitolách ma to strhlo a len s ťažkosťami som knihu odkladala... Záver ma naozaj dostal! Myslím, že Theo nás všetkých veľmi presvedčivo oklamal, že sa zbláznil :) V epilógu si autor vydláždil cestičku k novému sériovému vrahovi, čiže určite sa teším na pokračovanie...
"My plánujeme, Bůh se směje."
Po přečtení Hračkáře jsem slíbil, ze zkusím dát autorovi šanci. Přečetl jsem Šelmu a teď Temný vzorec, leč nejhezčí na těchto knihách je jejich přebal. Netradiční styl vyšetřování se ojí a už nepřekvapuje. Theo mi nijak a ničím nepřirostl k srdci. Autor sice píše čtivě a chvílemi i napínavě, ale jak v prvním, tak i v následujicích příbězích něco chybí. Konce jsou velmi zrychlené a useknuté. Snad je to tím moderním stylem psaní co nejméně popisovat, snad tím, že autor ví něco o genetice, kterou v knihách nešetří, ale už méně o vyšetřovacích metodách, což je taky znát. Je mi líto, ale já wauuu neřeknu.
Předchozí díly se mi líbily více. Konec je otevřený, takže nevíme jestli hl. hrdina skončí v blázinci nebo se z toho dostane.
Theo Cray tentokrát hledá sériového vraha z nemocnic. Jeho odhodlání a vytrvalost jsou neuvěřitelné. Opět zajímavé čtení.
Dle nazvu knihy a predchozich knizek jsem netusila co mne ceka, ale trosku zklamani.
Cetla se celkem dobre, jen to pro mne bylo nemastne neslane tema ktera mne uplne nenadchlo ale docetla jsem.
K tomuto dílu jsem přistupovala s vyhrnutými rukávy a proslovem: "Tak Theo, už není nic, čím překonáš 1. a 3.díl (dvojka mně splývá, tudíž nic moc)!"
A zase mu to vyšlo :-) prevítovi! Jsem se musela smát - cože Dvojka??
A pak mi spadla brada u excelentního výkonu právničky Donadové. A co ten konec? Barmakonec. Že by nekonec?
Vůbec mě to nebavilo. Vůbec. Celé to bylo až moc přemodernizované a přetechnizované. Vadily mi neustálé vzpomínky a odkazy na postavy a situace z autorových dřívějších knih (Šelma, Hračkář, Teorie vraždy), které jsem nečetla a ani nebudu. Kniha mě zklamala na celé čáře.
No, tak jak mě nadchla Šelma, tak tohle se mi líbilo asi i více.. To vyvrcholení honu bylo geniální.. Skvělý příběh a těším se s čím přijde autor příště..
U podobných sérií je těžké udržet kvalitu a především míru pravděpodobnosti, když už v prvním dílu nasadíte laťku hodně vysoko. :-) Pořád ještě mě to bavilo, ale překváko jako v prvním díle (zločin nahlížený z pohledu ne kriminalisty, ale biologa), už tady holt není.
Jako letní brak to nebylo úplně špatné, ale klišé bláznícího génia už je trochu otřepané.
Andrew Mayne je můj oblíbený autor, a i další knihou to dokázal. Opět geniální příběh, opět příběh který jen tak neomrzí a k tomu dokonalý hlavní hrdina. Po dočtení se vždy nemohu dočkat na další knihu tohoto autora. Nemám co vytknout.
Já vám nevím. Já měl Tea rád. Dokázal toho hodně. Jenže pak se takhle zblázní. To si chudák profesor nezasloužil.
Za mě už moc přehnaný a moc se tomu nechce věřit, že by tohle mohlo takhle nějak být. Prostě ne.
Uvidíme jestli se Teo ještě vrátí, ale ani se na to netěším.
Jako vždy čtivé, místy hodně propracované a plné zvratů, až na to, že to za mě nedosahuje kvalit předchozích knih. S genialitou Šelmy i Hračkáře to nemá nic společného. Čtvrtý díl, ač čtivý, mě teda docela zklamal a nevím, zda budu v sérii dále pokračovat.
Zajímavé, moc se mi líbí spojení matematiky a biologie při chytání sériových vrahů. Určitě si budu hlídat pokračování.
Štítky knihy
americká literatura thrillery sérioví vrazi zdravotní sestry nemocnice, špitály statistika
Autorovy další knížky
2018 | Šelma |
2019 | Hračkář |
2019 | Teorie vraždy |
2020 | Temný vzorec |
2021 | Dívka pod hladinou |
Jako takhle - ten nemocniční případ byl zajímavý, to nepopírám. Ale ten vývoj, co probíhá v hlavě Theovi, to je někdy fakt leda tak na facku. Jeho způsob vyšetřování je vskutku neotřelý, ale pokud bude pokračovat ve stejném stylu, brzy se okouká - zřejmě to bude tím, že těm jeho těžko představitelným počítačovým programům, výpočtům a práci s nelegálně získanými daty se dá jen těžko rozumět a ještě hůř věřit.