Templáři
Ernst Sommer
Barvitá freska o slavném vzestupu a tragickém pádu rytířů Templu. Pod tyranií krále Filipa Sličného, v době plné intrik, scestné morálky i barbarství držitelů moci se z hrůzného násilí rodí mystická legenda o tajemstvích templářského řádu.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1994 , MhtOriginální název:
Die Templer, 1935
více info...
Přidat komentář
Kniha Templáři je historickou freskou, vykreslující vzestup a pád slavného řádu rytířů Templu. Už od první kapitoly, kdy jsou Templáři nuceni opustit obléhány Akkon a Svatou zemi je jasné, že se autor spíše soustředil na soumrak tohoto řádu a jejich závěrečné osudy, jež vyvrcholily zlopověstným pátkem 13. října 1307, kdy byl tento kdysi mocný řád válečných mnichů rozprášen a jejich velmistr následně upálen na kacířské hranici. Slavná léta řádu a jejich účast na dobývání Jeruzaléma je zde zmíněna pouze velmi krátce... Kniha Templáři jsou smutným příběhem o slávě a závisti, o bohatství a chamtivosti, jenž pro mne představuje jeden z nejsilnějších příběhu středověku a historie křesťanství. Jak už je zde zmíněno v komentářích, i já jsem měl z počátku problém s jazykem, jenž napovídá době napsání knihy, ale po pár stránkách jsem si na jazyk a překlad zvykl. Autor Ernst Sommer sepsal knihu okolo roku 1935 a co nejvíc se snažil přiblížit obecně přijímaným historickým faktům, na nichž se nic moc nezměnilo do dnešních dní. Jak už u mě bývá zvykem, kvituji, že kniha je skutečným historickým románem a i díky době svého sepsání tak postrádá dnes tak moderní prvky násilného přimíchávání fantasy žánru, či občas až úsměvných konspiračních teorií. Já oproti tomu chtěl prostý příběh z historie a toho se mi touto knihou dostalo vrchovatě.
Taktéž netuším, nakolik je kniha pravdivá. Ale už samé líčení naznačilo, že pravda se občas halí do lži a lež do pravdy.... Nicméně příběh byl pro mne uvěřitelný a rozhodně se praktiky v knize zmiňované stále znovu a znovu používají.
Velmi zaujimave citanie, ktore Vas zavedie do stredoveku a jeho vtedajsich praktik - falsovania dokumentov, osocovania templarskeho radu a mucenia jeho clenov - jednym slovom uplne bezpravie. Vyobrazene je aj spolcovanie vysokych predstavitelov cirkvi so svetskou mocou. Kniha mi zmenila pohlad na slavnych Templarov.
Několik poznámek:
- Kniha se zabývá vzestupem řádu poměrně letem světem a soustřeďuje se pouze na jeho pád.
- Na můj vkus chybí objektivita. Okolí francouzského krále je vykreslené jednoznačně negativně, zatímco řád je tvořen téměř výlučně muži pevného charakteru a nezlomných morálních zásad.
- Na jednu stranu je pochopitelné, že zrovna tohle není smyslem knihy, která se pokouší popisovat zánik rytířů Templu, avšak bylo by mnohonásobně zajímavější dát popisované události do kontextu doby a zamyslet se nad tím, proč se Filip Sličný rozhodl takto zasáhnout a proč to učinil tak radikálním způsobem (odůvodnění jeho chamtivostí a závistí je dosti chabé).
Navzdory jisté jednostrannosti a zjednodušenosti jde o pozoruhodnou knihu, jež nepřiměje čtenáře litovat času s ní stráveného.
Převelice smutný příběh o lidské chamtivosti, zradě, krutosti a zbabělosti. A bohužel, i historicky pravdivý.
"Jakmile hranice dohořela, zahnaly stráže nečetné zvědavce, rozkopaly poslední zbytky nezuhelnatělého dřeva a rozsypaly popel obou popravených v pobřežním písku.
V noci vyhrabaly mniši z rumu kosti obou obětí , aby je skryli a uctívali jako ostatky svatých mučedníků."
Krapet mi tam ti biskupové, arcibiskupové a jiná cháska, splývali, ale osud templářského řádu sám o sobě je natolik zajímavý, že toto lze přehlédnout....
Vynikajicí román o templářském řádu. Dalo mi velkou práci tuto knihu sehnat, nakonec jsem ji našel v jednom antikvariátu. Po přečtení jsem musel uznat, že to hledání za to stálo.
Štítky knihy
historie, dějiny Francie 14. století násilí inkvizice katolická církev papežové masové vraždy, sériové vraždy podle skutečných událostí mučení templářiAutorovy další knížky
1994 | Templáři |
1963 | Vyděrač z poblouznění |
1947 | Mnich tourainský |
1951 | Poslání Tomáše Münzera |
1937 | Poselství z Granady |
„...jejich vyvraždění není obžalobou ani Boha, ani církve, ani jich samotných. Je obžalobou lidské malosti a všech, kteří tak uvažují dodnes.“
Co se týče příběhu: Zrada, ta nejhorší zrada. Když pro něco žijete a dokonce byste za to položili život, a někdo se vás troufne nařknout, že ne ?! Lživé obvinění, tolik mrtvých a mučených a jen kvůli chamtivosti... Francouzský král potřeboval peníze a zjistil, že Řád Templářů je vlastně bohatší než on. Je to smutné, historie se stále opakuje. Když jsou je někdo moc šikovný nebo vlivný a vládnoucí elitě se to nelíbí (nebo říká věci proti této elitě), je deshonestován nebo rovnou odstraněn.
Je ironií osudu, že se po zatčení templáři málem osvobodili a pak by se možná francouzskému králi ubránili. (pokud je pravda, že se Jacques de Molay osvobodil z pout a své cely a dostal ke svým 150 druhům).
Co se týče literárního zpracování: Muselo dát spoustu práce prostudovat historická fakta. Příběh je tragický a ke konci až rozvláčně rozpitvává vztahy král - jeho spolupracovníci – papež – templáři. Netušil jsem, že docházelo k výslechům útrpným právem celkem 4x ! A že velmistři byli vězněni od zatčení celých 6 let, než se papež rozhodl pro definitivní řešení – řád zrušit.
Každopádně poutavé, napínavé vyprávění. Na to jak jsem ve škole neměl rád dějepis, se k němu postupně skrze podobná zajímavá témata nečekaně vracím...