Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136815/bmid_ten-kdo-stoji-v-koute-136815.peg
4
3044
3044
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskyho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše – máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze. Zdroj: slovart.cz... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2012 , BrioOriginální název:
The Perks of Being a Wallflower, 1999
více info...
Přidat komentář
Úžasná kniha. O křehké duši chlapce na prahu dospívání, o pocitu osamělosti, o úžasném poutu přátelství, o lásce, o rodině. O vyrovnávání se se stigmaty z dětství, poznání vlastního já, nalezení své cesty, o odpuštění. O tom, že nestačí jen stát v koutě, že je potřeba "se zapojit", žít. Žít otevřeně a upřímně, se všemi riziky, co takový život přináší. Krásně napsaná otevřená výpověď psaná formou dopisů neznámému příteli. Doporučuji všem, co přemýšlejí nad svým životem.
Patnáct let už jsem zažila. Bohužel hned dvakrát. Ale, milá cílová skupino této knihy, i když jsem taková stará baba, kniha se mi líbila!!! Vážení náctiletí booktubeři, i když je mi 30, vím, co se v knize a v hlavě hlavní postavy děje. Protože, věřte nevěřte, taky mi bylo 15! Dokonce dřív než vám, tím pádem i blíž k devadesátým létům, kdy se kniha odehrává. Kniha je to skvělá, to ne, že ne. Ale byla by asi o dost skvělejší, kdybych měla načteno o patnáct let méně. Přesto jsem se ale díky ní přenesla do období, kdy jsme s partou bezcílně bloumali městem, popíjeli a tak. Takže díky, chlapíku s nevyslovitelným jménem, stálo za to si to přečíst. Jen zvrat na konci mi přišel skoro až zbytečný, protože samotná "dospívací" atmosféra celého příběhu bohatě stačí.
Kniha je velmi čtivá a děj dobře ubíhá a některé Charlieho postřehy jsou fajn, ale na druhou stranu mi nepřijde úplně realistické, že by se tak snadno dostal do party o tři roky starších lidí, kteří se znají už léta a moc lidí mezi sebe, zdá se, nepustí. A Charlie opravdu mohl o něco méně plakat... Způsob psaní se mi líbil, ale obsahu jsem moc nevěřila.
Jej, a máme to tu zas. Citlivá kniha plná životních pravd, která vám zaručeně změní život (ne že by se to navenek nějak projevilo). Budete se smát i plakat. Přečtete jí nejméně pětkrát, budete si v ní zaškrtávat a dokonce života to bude vaše nejoblíbenější kniha. Srdcovka. Tu jemnou Charlieho duši si prostě zamilujete, on je totiž výjimečný a říká takové pravdy, jako že lidi jsou na sebe moc zlý a potom jsou z toho moc smutní a málo se objímají atd. Takže lidi! Nebuďte na sebe zlý. A abych nezapomněl, kniha je samozřejmě čtivá a strašně krásná, alespoň podle zdejších komentářú.
Achjo, kdybych si zdejší komenty přečetl dříve, vyhnul bych se knize širokým obloukem. Ale zas tak zlé to nebylo. Trochu nahuštěný příběh o dospívání jednoho podivýna, který zvláště ze začátku knihy púsobí až trošku retardovaně a vše i ty největší životní tragédie popisuje takovým ufufňaným zpúsobem. Kniha se bude líbit všem snílkúm, kteří z toho nemohou vyrúst.
Nemám slov, asi vážně jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četla. Moc mě to bavilo a nemohla jsem se od toho odtrhnout. ❤️
Moc se mi líbila celá kniha, psaná formou dopisů, jako by hlavní hrdina psal mně. Někdy jsem ho opravdu nechápala, ale když už pak víte, jak to dopadlo, jeho chování zapadne do tohoto obrazu. Četla se krásně a pohladila mě na duši. A díky za inspiraci k dalšímu čtení a poslouchání písniček, aby ta atmosféra ve mně ještě chvíli zůstala.
Je to originální a zajímavé. Po dočtení to ve mě zanechalo takový zvláštní pocit. Určitě si ji přečtu znovu a rozhodně doporučuji.
Kniha mi byla doporučena. Miluji totiž knihu, Kdo chytá v žitě, tak proto...
Ona tato kniha není asi úplně skvost. Mohla by být napsána lépe. Mohla by být trochu více rozvedená, ne tak přehnaná a podobně, ale i přesto všechno si mě získala.
Pro mě v knize bylo všechno...
Navíc má kniha pro mě plus navíc za to, že odkazuje na skvělou hudbu a další skvělé knihy. Což je super.
Ale chápu, že ne každému musí sednout.
Závěrem jen chci říct, že chci víc... víc toho nekonečna, svobody a tak...
Fakt si myslím, že je to jak zatoulaná kulka, co může akorát tak ublížit, takže nechápu, proč je to maturitní četba. Ale fakt.
Opravdu hezky čtivá knížka. Charley je tak trochu podivín a děj se odehrává v Americe v devadesátých letech. Moc se mi také líbilo vypsání písní které Charley poslouchal a dal do mixu na kazetu Pod názvem: asleep. Jsem moc ráda že tímto přenáší autor kvalitní hudbu jako je Simon a Gurfunkel, Smiths apod... na mladé lidi.
Knihu jsem četla poměrně dlouho, na to jak je útlá. Některé zápisky (dopisy) mi přišly nijaké, občas jsem si říkala, že je Charlie fakt divnej... Ale ten konec (epilog) mě dostal. Jsem nečekala..
Zajímá mě jaký je film, tak bych se ráda na nej někdy podívala.
Nemám slov. Naprosto dokonalá kniha. Krásně napsaná, Charlieho myšlenky, příběh, všechno. Wow. Forma deníku mě neskutečně bavila. Doporučuji!
Štítky knihy
přátelství prvotina zfilmováno americká literatura rodina dospívání první láska střední škola fiktivní korespondence pro dospívající mládež (young adult)
Skrýt reklamy
Ten, kdo stojí v koutě
"Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat. A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení..."
Ten, kdo stojí v koutě, je asi nejzvláštnější kniha, jakou jsem kdy četla. Chápu čtenáře, kteří této knize dali odpad, zároveň chápu ty, kteří dali pět hvězdiček. Je to dost kontroverzní kniha, ale řekla bych, že každý si v ní najde to své. Charlie je inteligentní a uzavřený kluk, který teprve hledá své místo. Sice byl často na zabití s tou svou ufňukaností a pasivitou, ale stejně jsem mu držela palce.
Konec byl dost překvapivý. Osobně jsem tedy čekala, že se z toho jeho problému vyklube třeba Aspergerův syndrom (dle mého názory měl jisté autistické sklony), nakonec to však bylo o dost složitější. No... rozhodně mám o čem přemýšlet.