Ten, kdo stojí v koutě
Stephen Chbosky
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366452/bmid_ten-kdo-stoji-v-koute-aY0-366452.jpg
4
3066
3066
Když člověk stojí v koutě, může si všimnout spousty úžasných věcí. Ale pak přijde chvíle, kdy je třeba vykročit na parket a začít opravdu žít. Strhujícímu románu Stephena Chboskeho o dilematu mezi nečinností a touhou se dostalo nadšeného přijetí, vyvolal polemiku a získal miliony oddaných čtenářů. Příběh o dospívání na střední škole, který Charlie vypráví v dopisech, je otevřenější a důvěrnější než leckterý deník, zároveň vtipný i sžíravý. Nevíme, kde Charlie bydlí, ani komu píše - máme jen slova, o která se rozhodl podělit. Zmítán touhou žít svůj vlastní život i touhou vymanit se z role, která mu připadla, prozkoumává dosud neznámé území. Před ním se otvírá svět prvních lásek, rodinných dramat i nových přátelství. Svět sexu, drog a Rocky Horror Picture Show, kde klíčem ke štěstí může být například ta správná píseň, díky níž se můžete řítit tunelem a cítit se nekonečně. V Charliem se autorovi podařilo stvořit vypravěče, který vás uhrane a přenese zpět do divokých a intenzivně prožívaných dní na prahu dospělosti, kdy se život podobal jízdě na horské dráze.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2014
,
Brio
Originální název:
The Perks of Being a Wallflower, 1999
více info...
Přidat komentář
Výborná kniha..
Hned po prvních stránkách jsem si říkala, že to znám, ale knihu jsem nečetla. Pak mi došlo, že jsem viděla film a přestože nečtu knihy, jejichž filmové zpracování jsem viděla dřív, tak tento příběh jsem si přečetla a vychutnala úplně stejně, jako právě ten film.
Tak lehké čtení přesto to rozzuzlení na konci. Krásně a čtivě psané...Charlie byl pohodář po tom všem ...
Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých
důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat. A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení.
Myslím, že kdybych měl někdy děti a ty by byly nespokojené, nikdy bych jim nevykládal o tom, jak v Číně strádají a takové věci, protože to nic nezmění na tom, že nejsou spokojené. A i když je na tom třeba někdo daleko hůř, nic to nezmění na tom, že ty jsi na tom zrovna takhle. Dobře nebo špatně.
Když jsem si brala svůj anglický výtisk na prázdniny, tušila jsem, že mě od něj nic neodpoutá. Tak jako většina lidí jsem viděla jako první film a po přečtení musím říct, že jsem snad lepší shodu filmu s knížkou neviděla. Ve filmu bylo skvělé obsazení, žádné mainstreamové soundtracky a atmosféra, kterou jsem pak v knížce doslova cítila.
Jsem si jistá, že podobných komentářů je pode mnou mraky, ale i já se musím přidat. Bylo to citilivě napsané, plné úvah a jasně ukazuje, jak není vůbec jednoduché být teenagrem. Někdy mi přišlo, jakobych dopisy psala sama. Zajímalo by mě jestli budu za 20 let cítit to samé, nebo naopak nechápat, proč jsem knihu někdy četla. Ano, nemá děj, je mírně naivní, ale tento typ knih není o neuvěřielném příběhu, ale obsahu. Myslím si, že právě proto jsou někteří lidé z díla zklamaní. Měli by si však uvědomit, že život není jako zkreslené braky, které jsou nám každodenně cpány a jsou plné toho, co všcihni podvědomě chtějí.
Život se píše sám.
Tak tato kniha mi opravdu změnila život. Jako první jsem viděla film,ale kniha je (jako vždy) lepší - víc jsem se vcítila do postavy Charlieho. V knize bylo uvedeno daleko více informací o Charlieho minulosti. Brečela jsem,když jsem ji dočetla - Tato kniha je něco nezapomenutelného a i když jí budete číst pořád dokola,neomrzí.
Nejprve jsem viděla film a byla jsem z něho tak nadšená, že bylo nevyhnutelné si přečíst i knihu. A mé nadšení ještě vzrostlo. Konečně jsem pořádně pochopila nedostatky z filmu (teta Helen). Líbí se mi ta myšlenka, že to Charlie píše neznámému člověku, protože čtenářovi tak přijde, že to píše právě jemu a tím ho autor vtáhl do děje naprosto a úplně.Těším se až si to přečtu znovu a objevím další Charlieho malá tajemství. Jediné co se mi fakt nelíbilo, bylo to, že Autor udělal z Charlieho uplakánka. Brečel pořád. Chápu, že Charlie je duševně nemocný, ale to že pořád plakal mu na osobnosti trochu ubývalo.
Co k tomu vlastně říct?
Můj absolutně nejoblíbenější příběh. Srdcovka.
Četla jsem v anglickém originále i češtině.
S Charliem jsem se poprvé setkala u filmového zpracování, které mě uchvátilo. Vážně. Film za knížkou v žádném případě nezaostává. V tomto případě jsou na zhruba stejné úrovni. A i když dávám ve většině případů přednost knize, tady mám film také hrozně moc ráda a viděla jsem ho nesčetněkrát.
Tento příběh je mojí srdcovou záležitostí pravděpodobně proto, že jsem si s Charliem v mnoha věcech podobná. Řekla bych, že mám hodně podobnou povahu jako on. A asi proto je Charlie moje vůbec nejoblíbenější knižní (i filmová) postava. Hrozně bych s ním chtěla prohodit pár slov...
Ostatní hrdinové jsou také skvělí. Mít přátele jako Sam a Patrick?! Jednoznačně ano!
Další věc, kterou na knize zbožňuji jsou její myšlenky a úvahy. Tato útlá knížečka jich obsahuje hotovou spoustu. A vážně je z čeho vybírat. Já sama jsem si spoustu z nich vážně zamilovala.
Troufám si říct, že Charlie mě změnil. A to hodně. Změnil můj pohled na svět, na lidi. Hlavně mne donutil přemýšlet. V mnoha ohledech mi také strašně pomohl.
A abych nezapomněla, také jsem se zamilovala do Asleep od The Smiths. Je skvělá.
Tato kniha pro mne má opravdu velký význam. Asi to ani nejsem schopná vyjádřit slovy. I forma dopisů, kterou normálně moc nemusím, mi v tomto případě vůbec nevadila.
Nicméně, pokud ještě váháte, tak neváhejte a do knihy se pusťte. Nebudete litovat... Protože cítit se nekonečně stojí za to.
Děkuju, že tento příběh existuje.
"Takže mám pocit, že jsme tím, kým jsme, ze spousty různých důvodů. A na většinu z nich možná nikdy nepřijdeme. Ale i když není v naší moci změnit to, odkud pocházíme, pořád si můžeme vybrat, kam směřujeme. Pořád můžeme něco dělat. A můžeme se snažit, abychom s tím byli spokojení."
Nejprve jsem viděla film, který mě hodně zasáhl. Inteligentní, milý, zdánlivě pohodový děj, u kterého člověk musí přemýšlet. Učitelka lireratury pro děti a mládež se o něm vyjádřila jako o slabém odvaru knihy. Proto jsem od knihy čekala něco víc, než bylo ve filmu, ale neshledávám rozdíl. Možná je to tím, že jsem film viděla před rokem a knížku přečetla dnes. Možná je to tím, že scénář stejně tvořil Chbosky. Jsem ráda, že knihu, kterou budu doporučovat stejně jako film, mám. Jsem ráda, že ve filmu byli skvělí herci, kteří dodali tu pravou atmosféru a odehráli příběh i v mých představách při čtení. Jsem ráda, že se tak jako více lidí tady ztotožňuju s některými myšlenkami Charlieho. Kdybych řekla, že by to měla být povinná literatura, zničila bych to kouzlo...tohle je kniha, ke které se musíte pročíst nebo vám ji doporučí dobrý přítel. Kniha, která se vám bude líbit, pokud máte zájem o lidi. O zajímavý lidi
První kniha, u který mě konec dostal takovým způsobem, že jsem nemohla zabránit slzám. Když si totiž uvědomíte, jak Charlie přemýšlí a vnímá okolní svět a zjistíte, že jste na tom docela stejně, tak vás kniha naprosto pohltí. Protože se cítíte šťastně a zároveň smutně. A co teta Helen dělala Charliemu jsem popravdě pochopila až po druhém přečtení. Takové knihy mám ráda. I když ji čtete po sto padesátý, stále má vám co nabídnout.
Na knížku jsem přišla kvůli filmu, který se mi strašně líbil a to samé knížka. Řekla bych, že jsem si v nějakých věcech s Charliem podobná a tak jsem jeho pocity chápala. Je to prostě milý příběh o milém klukovi. Jediné, co bych knize vytkla je asi obálka. Není ošklivá ale v knihkupectví - kdybych ji neznala - by mě nenadchla. Ale i tak dávám knize 5*, protože si myslím, že je to kniha, která dojme a donutí přemýšlet o nějakých věcech.
Asi třikrát během čtení jsem se přemluvila k tomu knížku dočíst. Moc mě nenadchla. Na konci jsem čekala zvrat... Skutečnost, která vyplynula, asi měla být šokem, něčím, co mě mělo "posadit na zadek". Bohužel se tak nestalo... Tak nějak to ke mě neproniklo. Každý má nějaký dětství a je na každým, jak se s tím popasuje. Nechápu tak vysoký hodnocení.
Vážně nebudu přehánět, když tu napíšu, že to byla určitě jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla!!
Pokouším se jí přirovnat k nějaké jiné, tématy podobné knížce...to jediné, co mě napadá, jsou knihy od Johna Greena. A musím říct, že všechny Greenovky, co jsem zatím četla, jsou v mém seznamu oblíbenosti až za Charliem.
Jeho příběh mě opravdu chytil za srdce. Je krásně psaný a objevují se v něm nádherné úvahy.
Opravdu moc a moc se mi knížka líbila!
Vzhledem k množství velmi pěkných hodnocení, jsem nejspíš ke knížce přistupovala s velkým očekáváním. Zklamaná rozhodně nejsem. Kniha má rozhodně čtenářům co říst. Po přečtení knížky jsem měla pocit, že Charlie byl svým "intelektem a sociální vyspělostí" uvězněn v dětském těle.
Po knihách od Johna Greena mi tohle přišlo jako dost tuctovka. Nenadchne, ale ani neurazí. Napsáno jednoduše, čtivě, ale pocity mám takové normální. :-)
Musím říct, že jsem prvně viděla film, ale kniha se mi líbila o dost víc. Má krásný děj a líbí se mi, že je formou dopisu, nejdřív mi chvilku trvalo si zvyknout, ale zvykla jsem si rychle. Doporučuju si nejdřív přečíst knihu, pak se podívat na film. Mám ráda 90. léta. Kniha se mi opravdu četla dobře. Doporučuji všem co se chtějí na chvíli alespoň trochu zamyslet, samozřejmě se bude více líbit náctiletým, než dospělým.
Kniha mi úplně vyrazila dech. Chbosky píše úžasně a procítěně. Příběh mě chytil a už mě nepustil a po dočtení mi hlavou vířilo tolik myšlenek, že jsem se rozhodla, že o tom musím něco napsat. :D Knihu jsem četla ve slovenštině, takže se mi četla pomaleji, ale k tomu příběhu a Charliemu mi to tak nějak sedí, takže jsem spokojená.
Je to asi jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a budu o ní mluvit určitě ještě hooodně dlouho. Zanechala ve mě řadu pocitů a změnila můj pohled na svět. Párkrát jsem se u ní málem rozbrečela asi už jen proto, jak je dobrá a jak to musí být těžké.
Líbí se mi i ta forma dopisů, je to důvěrné, když si člověk představí, že to Charlie píše jemu.
Opravdu, doporučuju asi tak každému, protože je to něco, nad čím je třeba se zamyslet a to by měl občas udělat každý.
Dočetla jsem ji tak 10 minut zpátky a je půl druhé ráno a jdu koukat na film. :D:3
Štítky knihy
přátelství prvotina zfilmováno americká literatura rodina dospívání první láska střední školy fiktivní korespondence pro dospívající mládež (young adult)
Knihu jsem četla v originále a ze začátku ji přímo hltala. Líbily se mi myšlenky a pocity Charlieho. Ale to byl ten problém. Kniha nebyla až tolik o ději, jako právě o myšlenkách, které se v průběhu knihy skoro neměnily. Proto mě ke konci přestávalo bavit číst stále to stejné. Před koncem jsem se musela nutit, abych to vůbec dočetla, posledních pár stránek bylo zase skvělých.
Jako první jsem viděla film, který byl pro mě takový průměr, kniha je ale o mnoho lepší.
"We accept the love we think we deserve."
Love always
T.