Zrnko pravdy
Zygmunt Miłoszewski
Teodor Szacki série
< 2. díl >
Čerstvě rozvedený Szacki byl na vlastní žádost přeložen do Sandoměře, malebného městečka v jihovýchodní části Polska, která v minulosti nechvalně proslula antisemitskými pogromy a nesmiřitelnými vztahy mezi polskými a židovskými sousedy. U bývalé synagogy je nalezeno tělo nahé ženy s proříznutým hrdlem. Szacki coby jediný místní prokurátor, který není s rodinou oběti nijak spojen, dostane za úkol vraždu vyšetřit. Přestože doma ve Varšavě byl uznávaným odborníkem a profesionálem, v novém prostředí si takové postavení musí teprve vydobýt. Pro Szackého, který si po pár měsících na maloměstě uvědomuje, že jeho odchod z Varšavy byl osudovou chybou, se případ stává také šancí, jak skoncovat s pocitem osamělosti a prázdnoty, který ho v novém působišti, navzdory milostným dobrodružstvím, pronásleduje. Poznává, že i na počátku 21. století mohou ožívat dávné zločiny a antisemitské stereotypy, obzvláště pak legendy o krvežíznivých Židech a jejich křesťanských obětech. Houževnatý prokurátor se usilovně snaží dopídit „zrnka pravdy“, jež leží ukryto na dně spletitých vztahů mezi obyvateli města…... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
Ziarno prawdy, 2012
více info...
Přidat komentář
Výborná detektívka so zaujímavým rozuzlením. Páčila sa mi ešte viac ako 1.diel. Poľské prostredie je príjemnou zmenou oproti severským detektívkam.
Zaujímavá zápletka, napínavý dej a aj uvedenie do histórie aj reálií najkrajšieho poľského mestečka, to sú tromfy tejto knihy. Prečítala som ju na jeden hlt, aj keď v niektorých pasážach bol spád deja brzdený vzletným vnorom do duše prokurátora. Rada by som si prečítala jeho ďalšie diela. Po severskej detektívke je toto ďaším oživením žánru.
Oceňuji styl, polské reálie, úvahy nad antisemitismem i postojem ke starým křivdám a historickým událostem. Detektivka, která kromě pachatele odhaluje i zasuté motivy v ostatních obyvatelích polského maloměsta.
Miłoszewski je pro mě zjevením v žánru. Jsem si jistá, že být Američanem, je autorem světových megahitů. Takhle můžeme být rádi, že ho pro nás Host objevil. Druhý díl přivádí Szackého na scénu po bodu zlomu, nešťastně rozveden, v práci, kde se nudí, ve městě, které nenávidí. Už ani ten sex, který ho hnal dopředu v minulém díle, mu nedává to, co hledá. Za to mu zbývá o to více samoty. V této expozici se odehraje absurdní vražda s antisemitskými rysy (ve městě s neblahou antisemitskou minulostí). Autor plně dostál očekávání prvního dílu, nebo lépe řečeno, snad je i trochu překonal. Zločin opět evokuje celospolečenské problémy a dluhy, ale z jiného úhlu pohledu. Přináší jinou podobu bolesti. Nabízí napětí, zvraty, vzrušující vyšetřování. Ale to co příběhu dává mimořádný přesah, je právě jeho hlavní hrdina. Jeho příběh je plný banalit, ale banální není ani náhodou. Jakýmsi zázrakem se navíc autorovi podařilo na závěr podat záblesk naděje na lepší zítřky, aniž by byl nesnesitelně trapný. A bonusem je samozřejmě Sandoměř a její atmosféra. Někteří si dělají výlety po místech Brownových knih, já se jednou vydám po stopách Tea Szackého. (@Majdule_1)
"Čerstvě rozvedený Szacki byl na vlastní žádost přeložen do Sandoměře, malebného městečka v jihovýchodní části Polska, která v minulosti nechvalně proslula antisemitskými pogromy a nesmiřitelnými vztahy mezi polskými a židovskými sousedy. U bývalé synagogy je nalezeno tělo nahé ženy s proříznutým hrdlem. Szacki coby jediný místní prokurátor, který není s rodinou oběti nijak spojen, dostane za úkol vraždu vyšetřit. Přestože doma ve Varšavě byl uznávaným odborníkem a profesionálem, v novém prostředí si takové postavení musí teprve vydobýt.
Pro Szackého, který si po pár měsících na maloměstě uvědomuje, že jeho odchod z Varšavy byl osudovou chybou, se případ stává také šancí, jak skoncovat s pocitem osamělosti a prázdnoty, který ho v novém působišti, navzdory milostným dobrodružstvím, pronásleduje. Poznává, že i na počátku 21. století mohou ožívat dávné zločiny a antisemitské stereotypy, obzvláště pak legendy o krvežíznivých Židech a jejich křesťanských obětech. Houževnatý prokurátor se usilovně snaží dopídit „zrnka pravdy“, jež leží ukryto na dně spletitých vztahů mezi obyvateli města…"
Zaujaly mě okolnosti daného dne vždy na začátku každé kapitoly - širší souvislosti a události ve světě, Polsku a Sandoměři, které se odehrávají paralelně s vlastním příběhem a dávají příběhu pocit současnosti a skutečného světa okolo. Zaujal mě Teodor Szacki jako muž, kterému lezou místní ženy do postele vlastně jen proto, že je pro ně zajímavý jako prokurátor z Varšavy v jejich maloměstě. Zaujal mě popis Sandoměře, jeho přírodních krás a historie. Zaujal mě příběh, postupně gradující dalšími oběťmi, tajemnou židovskou symbolikou. Zaujal mě Szackého kritický postoj k antisemitismu, myšlení poláků, starým předsudkům. Naopak mě trochu zklamal závěr příběhu, odhalení vraha a původ břitvomačety - vše je jakoby náhodné, nepravděpodobná záměna osob, odhalení založeno na Szackého "prozření".
Detektivní thriller nejvyšších kvalit.
Dobře vystavěné, velmi čtivé, suverénně napsané, se silnou atmosférou, působivým geniem loci města Sandoměř a četnými odkazy na polskou historii i současnost.
Vše dávkováno bez příkras, s poctivou porcí jisté ironické útrpnosti, jaké jsou schopni snad jen Poláci.
Skvělé.
Mimochodem, pokud vás - tak jako mě - baví inteligentní, realistický, cynický, v jádru mírně rozervaný prokurátor Teodor Szacki, taktéž trochu "vulgární, ordinérní, sprostej a neotesanej mizogyn a sexista" (jak mu vmetla Klára, jedna z postav knihy), pak doporučuji knihy švédského dua Hjorth a Rosenfeld. Jejich hrdina Sebastian Bergman má s našim panem prokurátorem leccos společného.
Detektivní zápletka se mi líbila, také vystižení prostředí polského maloměsta. Naopak mi byl neskutečně protivný hlavní hrdina. Obávám se, že tolik, že už další knihy s prokurátorem Szackim neotevřu.
Presne taká detektívka, aké mám rád. Napínavá, prekvapivá, tajomná, nechýba trocha vtipu a najmä hora miestnych reálií. Pre mňa o to príjemnejšia, že Sandomierz som mal možnosť navštíviť a pri popisoch mesta som sa mohol pozrieť na známe prostredie cudzími očami. Niet pochýb, že oči Miloszewského sú pozornejšie, jeho interpretácia toho čo vidí oveľa poetickejšia a znalosti reálií oveľa hlbšie. Síce zrejme nedokážem celkom doceniť to, ako autor "tne do živého", naháňa poľských národných démonov a ukazuje temnejšie stránky svojich krajanov, no i tak je Zrnko pravdy pre mňa skvelou knižkou.
Nic jsem nečekala a dočkala se lahůdky. Z počátku ne zrovna sympatický, ale inteligentní a zajímavý protagonista, promyšlený zločin, poutavě zachycený genius loci historického městečka a konečně spousta témat k zamyšlení - antisemitismus, náboženství, postoj polské společnosti k poválečné historii... Nečekejte však žádné elaboráty, svoje názory prezentuje autor prostřednictvím svého hrdiny nenásilně, s lehce jízlivou intelektuální nadřazeností a ke svému národu hodně nesmlouvavě.Ta jedna hvězdička šla dolů za příliš vykonstruovaný závěr, škoda těch zbytečných a nepravděpodobných náhod...
velmi osviezujuce krimi z polskych realii, skoda nepozornosti prekladatela - korektora, tolko prehliadnuti a preklepov - podotykam v slovenskom vydani - to by sa nemalo stavat.
Miloszewski sa tuším stáva mojim obľúbeným autorom. Aj druhá jeho detektívka je skvelá, hoci Zapletení sa mi po detektívnej stránke páčili trochu viac. Ale aj Zrnko pravdy má dobrú zápletku, a čo sa týka osvetlenia poľsko-židovských vzťahov za druhej svetovej vojny a v súčasnosti, dostáva Miloszewski plný počet bodov. Hrozne sa mi páči, ako sa to všetko prelína - detektívka, historické súvislosti aj postrehy o živote v malomeste. Tak by podľa mňa mala fakt dobrá kniha vyzerať. Bonusom naviac je Szackého (teda Miloszewského) parádny zmysel pre humor a skutočnosť, že so všetkými jeho vyslovenými názormi (teraz myslím židovskú tematiku) súhlasím. :) Už sa teším na tretí diel.
Zajímavá sonda do současné polské současnosti i minulosti a k tomu jako bonus detektivní příběh. Překvapivý závěr. Postavu T.S. jsem si zamilovala stejně jako Sandoměr, díky jejímu popisu. Čtivé, poutavé. Detektivka více přiblížená slovanské duši.
Pěkně a důmyslně vymyšlená zápletka. Pachatele jsem do poslední chvíle nevěděla.
A velice zajímavé je pozadí a prostředí, do kterého je příběh vsazen. Autor nám odkrývá myšlení polských lidí.
Vyšetřovatel je na povrchu tvrďák, ale uvnitř je citlivý a lidský. Je cynik, ale tak akorát.
Kdo máte rádi detektivky, doporučuji.
Příjemné překvapení. Kromě Henryka Sienkiewicze, kterého jsem četl jako dítě, to je asi první polský autor, kterého jsem zkusil. A docela dobré. Hodně mě bavil jeho osobní život a vůbec jeho názory na všechno, zdravě cynické a realistické, bez naivity a romantismu.
Detektivní příběh nebyl špatný, ale zůstal ve stínu popisu normálního života v Sudoměři. Náboženskou tematiku jsem přeskakoval.
Ale určitě doporučuji, je to něco jiného než akční thrillery nebo severské kousky.
Na začátku mi chybělo, že jsem nikoho nepodezírala. Pak se ale příběh krásně rozběhl a já napjatě četla a nemohla knihu odložit. Za konec bych odebrala ještě jednu hvězdičku, nějak mě závěr případu neuspokojil... Ale jinak pěkná detektivka ze zajímavého prostředí.
Třaskavé téma BIGOTNÍ KATOLICTVÍ VERSUS ANTISEMITISMUS, prezentované čtenáři v kulisách současného Polska a zasazené do rámu skvěle napsané a výborně strukturované detektivky. Dávám plný počet hvězd – a to i přes určité výhrady.
Co mi vadilo?
Místy lehce odtažitý styl vyprávění, hlavní hrdina, se kterým bych si po prázdninách už asi do jedné lavice nesedl – a pak ten za vlasy přitažený a "až příliš vkonstruovaný" motiv "nepravého" pachatele v samotném závěru knihy.
Ale jinak opravdu dobré!
Navíc si autor (sám Polák) zaslouží ohromné uznání za to, že TAKTO závažné a pro Poláky velmi nelichotivé téma vůbec otevřel a jal se jej vskutku statečně rozpitvávat…
90%
Tak rozporuplné pocity jsem při čtení už dlouho neměla - chvílemi se mi kniha líbila převelice, chvílemi jsem měla silné nutkání ji definitivně odložit (proto nejsem schopná knihu ohodnotit). Nevím, na mě moc politiky a bolestné polské a židovské historie, a nepřiliš uvěřitelní a sympatičtí hrdinové. Přitom nás dle mého samotný autor trochu tahal za nos (a tak také natáhl celou knihu na úctyhodných 400 stran), ovšem celkem v souladu s tím, jak sám pachatel tahal za nos kriminalisty.