Teorie vraždy
Andrew Mayne
Naturalista série
< 3. díl >
Bioinformatik a lovec sériových vrahů Theo Cray dostane od FBI neoficiální nabídku vyšetřit podivnou dvojnásobnou vraždu. Došlo k ní na místě, kde zabiják, kterého Theo odhalil dříve, pohřbíval své oběti. Policie jako podezřelého zadržela forenzního technika, ten ale nikdy dříve neměl sklony k násilí, navíc je v šoku a na nic si nevzpomíná. A na skenu jeho mozku se objeví něco zvláštního. A abnormálního. Doktor Cray záhy zjistí, že se na místech činu pohybuje záhadný muž – muž, který je stejně geniální jako on sám…... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2019 , TémbrOriginální název:
Murder Theory, 2018
Interpreti: Zdeněk Velen
více info...
Přidat komentář
První 2 knihy ze série byly moc pěkné, i když mi trochu vadil pomalejší rozjez a useknutý konec, bez vysvětlení, proč se tak pachatel choval. Ale tahle kniha mi fakt nesedla. Tady bylo prvních 100 stran neskutečně nudných, pak se teprve začala pořádně rýsovat nějaká zápletka, kde jsem ovšem nestačila zírat, jak se z milého, trošku asociálního, ale geniálního vědce stává arogantní pitomec, který je při pátrání po vrahovi ochotný udělat doslova cokoliv. Nejen, že z profesionálních vyšetřovatelů z řad policie a dalších bezpečnostních složek dělá nekompetentní idioty (to už bylo patrné v prvních dvou dílech), ale on sám jde za svým cílem doslova a do písmene přes mrtvoly. To, co udělal s Ukrajinci bylo příšerné a úplně jsem díky tomu na něj změnila názor. Navíc autor začíná v knihách psát o biologických zbraních, což mě trochu děsí. Ve druhém díle šlo o neškodné bakterie, ale nyní začíná autor přitvrzovat. Konec byl opět useknutý, i když tentokrát jinak (spíše otevřený, než ukončený), patrně bude příběh pokračovat v dalším díle. Další knihu si přečtu asi jen kvůli dokončení tohoto příběhu, ale nevím, jestli pak budu v tomto autorovi pokračovat (pokud tedy ještě nějaké knihy vyjdou).
Kromě posledních kapitol je kniha zdlouhavá, postrádá čtivost a napětí. Téma virů je zajímavé, ale té "teorie vraždy" by mohlo být méně. Ani překvapivý poslední odstavec hodnocení nezachrání, ale určitě si přečtu pokračování :)
Až děsivě podobná s dnešní realitou (rychlé šíření neznámého viru), kterou bych nikdy neočekávala :). Velmi příjemně se četla, rychle ubíhala...
(SPOILER)
Vědecké části se mi líbily. I když nejsem biológ, mám alespoň přehled o tom, co je možné a co ne. Ne všechno je tak nereálné, jak se zdá. Trošku mě však děsilo spomenutí virů z netopírů a Remdesivir. Prostě jsem to měla dočíst ještě před koronavirovým šílenstvým :D.
Se znepokojením sleduji vývin hlavní postavy napříč díly. V Šelmě to byl geniální lež ne úplně sociální profesůrek, co stropil kopec srandy svou sociální neobratností. V Hračkářovi to byl už profesionální agent FBI bez větší škály emocí, chladnokrevně jdoucím po stopě. V Teorii vraždy je to mix superhrdiny a kajícníka, co vše pobabral a přitom je dokonalý. Docela se děsím, co z něho bude ve čtvrtém dílu, co by měl vyjít na podzim. No půjdu do toho, zvědavost nakonec zvítězí.
Za mě je Teorie vraždy o něco horší než Hračkář. Příběh je opravdu hodně přitažený za vlasy a po téhle knize, předpokládám, že Andrew Mayne už musí být úplně plešatý :-)
Série se od začátku v Šelmě kde sledujeme nemotorného a nesmělého profesora Thea přesunula k nečemu úplně jinému. Hračkáře jsem přirovnal k romantickým příběhům. Tuto knihu už bych přirovnal asi spíše k sérii Rychle a zběsile... totálně přepálená a nereálná akce. Rozjezd je pomalý a prošpikovaný tak strašně nudnými vědeckými pasážemi, že jsem knihu skoro odložil. Dlouho se vlastně "nic moc" neděje. Theo v průbehu, ale udělá pár věcí, které jsou za mě rozhodně za hranou toho co jsem ochotný a schopný tolerovat. A ten "WOW" konec to bohužel nezachrání. Už po Šelmě jsem nechtěl v sérii pokračovat, ale nakonec jsem Hračkáře a Teorii vraždy vyhrál. Do dalších dílů se už pouštět nebudu.
Já se trápím.Strašně moc...Hračkář i Šelma super,ale tady ...jsem v půlce a nejsem si jistá ,že se dostanu na konec.Té (pro mě) nic neříkají odborné teorie je tolik,že mě to nebaví a kazí mi to celkový dojem z knížky. Škoda, téma je-i vzhledem k dnešní době-zajímavé, ale nerada se knížkou prokousávám...
Šelma byla zajímavá nápadem, něčím novým. To už se bohužel o třetím díle říct nedá, tak se autor snaží alespoň šokovat. Protože jsem nečetla druhý díl, byl pro mě začátek této knihy těžký, samé odkazy na předchozí zločin.
Tento příběh je vědeckými odbočkami tak prošpikovaný, že to podle mě už nebylo zajímavé, ale otravné. Theo se ze sympatického inteligentního podivína posunul k namyšlenému vševědovi, který si se jistý svou pravdou. A pro to, aby ji dokázal, se nezastaví ani před nepochopitelným, dost morbidním postupem.
Teprve konec dostal trochu spád, proto 3*. Další díly už asi nevyhledám.
Tak u této knihy jsem překročila rychlostní rekord. Ne proto, že by se mi tolik líbila, ale proto, že strany s vědeckými teoriemi, moudry a vysvětlivkami, jsem prostě musela přeskočit. Opravdu číst jsem začala až v 85% knihy. Škoda, předchozí díly se mi líbily. Atraktivnosti knize také nepřidalo to, že jsem ji četla nyní, v době pandemie. Chtěla jsem dát jen dvě hvězdy, ale jednu přidávám za poslední větu.
Předchozí díly jsem četla, bavily mě, tudíž jsem s potěšením začala číst. A nešlo to. Autor promine, ale začátek je děsná slátanina. Mix vzpomínek na předchozí případy, koktejl jakože vědeckých úvah, chaotický začátek nové akce. Vydržela jsem do kapitoly 31. Dál to nešlo. Už mě ani nezajímalo, jak se to vyvine.
Tento autor a jeho styl psaní mě asi nikdy neomrzí... opět povedené, celou dobu napínavé a přečteno doslova jedním dechem
V průběhu knihy jsem to viděla na tříhvězdičkové čtení, ale poslední strany této třetí detektivky z pera autora mne donutily hodnocení zvýšit. Jako vždy nemám co dodat, hlavní vyšetřovatel mě prostě baví, případy řešené vědeckou metodou také, a už se těším na pokračování.
„Vědecký" přístup, to je snad jedním z důvodů, proč čtenáři Mayneovy knihy vyhledávají. V Teorii vraždy se však jedná většinou o pseudovědecké plky, navíc několikrát opakované, v kombinaci s populárně naučnými moudry jako z časopisu Květy. Když si odmyslíme tenhle balast, zbude vcelku solidně vystavěný a odvyprávěný příběh, místy s napínavými pasážemi. Až na ten závěr, tam snad musel autor zjistit, že smlouva po něm chce ještě aspoň padesát normostran. Tak tam připsal nesmysly, které musel na poslední stránce sám omluvit.
Předchozí autorovy knížky byly jistě lepší.
Opět skvělá knížka. A ten konec? Budu se tím víc těšit na další, která má na podzim vyjít.
Opět mistrovské dílo od autora Andrewa Mayne. Začátek poněkud nudný ale konec opět strhující jako vždy. Konec lehce otevřený, takže se nemůžu dočkat na podzim na další knihu.
Pokud jste četli předešlé knihy tato se vám bude určitě také líbit.
Zpočátku zajímavé, pak velká nuda (alespoň pro mne), konec akční. Moc mě to tedy nebavilo a častokrát jsem u knihy usnula.. Tohle by se u opravdu dobrého thrilleru asi nestalo.
Ještě odvážnější než předchozí dva díly. Doktor Cray je troufalejší, arogantnější a posedlejší. Někdo luští křížovky, někdo chodí na jógu, někdo loví sériové vrahy.
Je to přitažené za vlasy a tomu, co možná není, stěží rozumím - ale ve společnosti arogantního a geniálního Thea se cítím celkem dobře. Biologická verze zbraní mě děsí.
Pro mě poutavě napsané, dalších spousta zajímavých informací, závěr vyvolávající spousty otázek.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2018 | Šelma |
2019 | Hračkář |
2019 | Teorie vraždy |
2020 | Temný vzorec |
2021 | Dívka pod hladinou |
Šelma byla skvělá, Hračkář výbornej a Teorie vraždy byla hrozná... :-( Těšila jsem se na konec série, ale tohle bylo hodně přitažené za vlasy. Nápad s virem asi jako joo, dobrý, ale v celku mi to přišlo hodně neuvěřitelný až nesmyslný, objevení vraha mi přišlo hodně náhodný a samotný hlavní hrdina mi lezl na nervy svým ,,všechno vím, všechno znám". Nejvíc se mi na knize líbila obálka.
Byla jsem hodně zklamaná.