Terapeutka
Helene Flood
„Pravdepodobne jeden z najlepších trilerov roka." Stavanger Aftenblad Mladá psychologička Sara si nedávno otvorila súkromnú ambulanciu pre mladistvých, ktorú prevádzkuje v upravenom priestore nad garážou vo vlastnom dome. Obrovskú vilu zdedila so svojím ambicióznym a pracovne vyťaženým mužom, architektom Sigurdom a teraz ju spoločne prerábajú. No v práci sa jej nedarí podľa plánov a aj rekonštrukcia domu postupuje pomaly. Jedného dňa jej Sigurd nechá na záznamníku zvláštny odkaz a zmizne. V starom dome sa začnú strácať predmety a neskôr sa objavia na pôvodných miestach. Sara dokonca v noci počuje na povale kroky, alebo sa jej to len zdá?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
Terapeuten, 2019
více info...
Přidat komentář
Vypočula som na ČRo. Veľmi príjemný hlas Jany Ondruškovej sa dobre počúval. Dej mal podľa mňa isté trhliny, ale čo sa týka psychologie to nebolo zlé.
Nevím, ale mě ten příběh nepřijde uvěřitelný. Jinými vychvalované rozuzlení mi nepřišlo ani skvělé ani nepředvídatelné.
Stylově to bylo dobré, poutavé, zajímavé, a pravděpodobně mu hodně dodal i přednes (stejně jako Chesterton, která právě i k přednesu má velmi dobrý komentář, jsem tuto knihu slyšela načtenou na ČRo Dvojka), ale příběhově mě to vlastně zklamalo, což je ovšem chyba v mých očekáváních.
Další poslech na ČR. Velmi zdařilá dramatizace, ale asi se budu opakovat - hudební stránka byla tentokrát dosti otřesná.
Příběh sám o sobě nijak objevný, takový klasický, velmi jemně pojatý, psychothriller. Celý příběh mi občas připadal podivný, jako kdyby si autorka nedokázala s nějakými dramatickými linkami poradit. Rozehrála nějakou situaci, ale nakonec vlastně vůbec nebylo dotažené do konce, proč.
Pokud bych četla knihu, asi by mě tato skutečnost rozčilovala.
Jako poslech však doporučuji, je to příjemný relax.
Poslechnuto jako audiokniha v podání Jany Ondruškové. Skvěle načteno. Příběh se mi líbil, měl napětí a spád.
(SPOILER) Včera cestou na služebku odposlechnuto cestou tam i zpět. Nevím, jak zní plná 10h verze, na mě tam bylo příliš mnoho nesrovnalostí. Manželka se dle mého skromného názoru velmi bizarním způsobem dozví, že její zesnulý muž byl zavražděn. Pravda, nikdy předtím se neptala (!), jak zemřel... Policisté s ní jednají přinejmenším velmi zvláštně, chci doufat, že toto by se v reálu opravdu nemohlo stát. Absolutně nechápu, jak by jakákoliv milenka mohla natahat do baráku svého milence odposlechy s kamerama a klidně si po baráku courala po nocích s vědomím, že manželka tam spí.
Téma terapie je nosné a náhled pod pokličku tohoto povolání byl zajímavý. S pár terapeuty se znám a i když je jedná o velmi subjektivní pocit, zdá se mi, že terapeuta dělá často ten, který by terapii sám nejvíce potřeboval. Nejinak tomu bylo i v této knize. Vůbec nic jsem od ní nečekala a byla jsem překvapená, že děj plynul rychle, nikde nezadrhával.
Kniha možná průměrná, ale nadpozemsky zpracovaná audioverze čtena Janou Ondruškovou ji povýšila do nebe. Skutečně smekám nad jejím výkonem. A to jsem relativně náročný posluchač a zkušený čtenář. Takže díky paní Jano, Váš hlas mi pomohl přežít útok coronaviru na mé tělo, kdy jsem neměla ani sílu mít otevřené oči nad knihou.
Poslouchala jsem na Rozhlase a kniha mě velmi bavila. Sara mi byla sympaticka a bylo mi lito, jak se ji hrouti jeji zivot. Jen ty hudební predely mě stvaly.
[četba Čro]
Jako psychodrama je příběh vystaven řemeslně velmi zručně, včetně lákavého názvu a povolání ústřední postavy, takové spíš psychodramátko, řekla bych :o)
Na thriller je to drobet ukecané na román nepatrně prázdné?
Už je to dávno, co mě "braly" knihy podobného typu, ale přesto jsem s chutí přistoupila na hru autorky. Avšak jen proto, že na Čro Dvojka "mistrný psychologický krimi bestseller" (jak nadsazeně uvádějí) čte Jana Ondrušková.
Jednak je kniha oproti audiknize ještě zkrácená z 10 hodin na asi 6 a druhak je Jana Ondroušková za mě daleko lepší (civilnější) než Jitka Ježková.
V papíru bych to asi nečetla a jak to působí nezkráceně asi nemám potřebu zkoušet. Ale jak píší mnozí - psychologie a postřehy v příběhu vůbec nejsou marné. A taky postřeh ohledně Houellebecqovy temnoty je naprosto přesný a geniální.
"V jejich domku panuje nepořádek, ale to je jen proto, že se tam žije."
"Sestra i její manžel hodně pracují. Připomínají takové ty králíky na baterky, co se zuřivým úsměvem neúnavně buší do bubínku. MOŽNÁ, ŽE KDYBY SE ZASTAVILI, ABY ZJISTILI JESTLI SI NEPOTŘEBUJÍ ODPOČINOUT, SESYPALI BY SE."
"Ne, že by se táta neptal jak se mám, jen zapomíná vnímat odpověď!"
"Když pozoruješ svět ze tmy, taky se tím podle mého lecos naučíš, jen je potom třeba se té temnotě vymanit."
"Není to jeho chyba, jen se narodil se značně chabou schopnosti předstírat zájem o věci, které ho v hloubi duše nezajímají."
3/4
Knížku jsem také poslouchala. A někdo tady trochu opisoval z už vydané knihy stejného názvu od autorek Camily Grebe a Åsy Träff. Ale budiž. Knížka se mi přesto líbila. Tato šla víc do nitra hlavní postavy. V románu byla perfektně popsána manželská krize a tip muže narcise, jak z učebnice. Ta psychologie mě taky zajímala a bavila.
Český rozhlas v četbě na pokračování občas nabídne nějaké podobné knihy. Tedy jsem nečetla (číst bych to určitě nemohla), ale poslouchala tu v autě, tu při nádobí a tak...Samotný příběh je běžný, uvěřitelný a zajímavý. Přesně takto to být může a jistě i je a to od začátku do konce a se vším všudy, včetně všech těch pocitů. Otravné je, že se v textu míhají účelově vložené postavy, které v soudobé severské literatuře nejspíš být musejí, jinak by to asi nevyšlo - kdosi transgender, nějaký ten Pákistánec..tedy vypíchnutá identita , která nemá žádný význam, protože ten či onen je beztak noname a podobné upřesnění nemá smysl, nijak to s jeho mihnutím se v textu nesouvisí. Kdyby tam místo něj byla kočka nebo vůbec nikdo, vyjde to nastejno. Hlavní hrdinka taky nemusela být terapeutka, klidně mohla být švadlena nebo účetní pracující z domova, příběh by to taky nijak nezměnilo. Spíš by mu to pomohlo, protože setrvalé zalidňování literatury labilními terapeuty, kteří nedokáží pomoci ani sami sobě, ale hned by léčili všechny kolem, vyvolává dojem, že je to banda hňupů a těžko chápat, proč by jim měl kdokoliv za něco podobného platit. Napínavé to taky nijak nebylo, a to jsem to jen slyšela, takže pomocí hudby a práce s hlasem lze vykouzlit ledacos. A že bych byla v závěru nějak extra překvapená, jak je možné že...to jsem nebyla...
Posloucháno jako audiokniha. Děj plyne pomalu. Místy je popis některých věcí nebo událostí zbytečně zdlouhavý. Jde spíše o pocity hlavní hrdinky než o vyšetřování vraždy. Konec byl předvídatelný. Výborně namluveno.
Kniha mě zklamala. Čekala jsem thriller, v tomto případě zřejmě špatně označený žánr. Posloucháno jako audiokniha, velice příjemný hlas Jitky Ježkové mi však k této knize nesedl. Kniha pojednává víceméně o pocitech hlavní hrdinky, o jejích prožitcích. Zdlouhavý popis činností bez akce. Čekala jsem, kdy se začne něco dít, ve dvou třetinách knihy mi už bylo jasné, že popis bude pokračovat do konce. Detektivové vystupují okrajově, podstatné se dozvídáme ke konci knihy z jednoho rozhovoru. Námět zajímavý, mohlo být pojato více psychologicky. Nedozvídáme se, jestli Sára bude konfrontovat pachatele s tím, co zjistila a jak se k tomu oba postaví. V tomto vidím nevyužitý potenciál autorčiny myšlenky.
Začátek bezva, pak se to zvrtlo do nudy. Zdlouhavé popisy místností do všech detailů, psycholožka se chová opravdu zvláštně, moc se mi děj nelíbil. Nevím, jestli jsem to přehlídla, ale jako první úkon snad musí mrtvolu někdo identifikovat, ne? Tady policie ihned věděla najisto, kdo to je a až daleko v průběhu vyšetřování si to manželka musela sama vynutit. No, celkově divné.
Výborné psychologické drama. Dobrá zápletka, vyústění nečekané. Kniha se četla lehce, vtáhla do děje. Thriller bych to úplně nenazývala, napětí bylo spíše mírné, přesto hodnotím kladně.
Sara je sympatická psycholožka, které jednoho dne zmizí manžel. Něco se děje v Sářině domě, straší tam duch manžela, někdo na ni útočí nebo je to celé jen výplod její fantazie? Poslouchala jsem jako četbu na pokračování a musím říci, že to bylo natočeno prostě krásně, napínavě. Jsem ráda, že se také někdy SPOILER čtenář nedozví, že hlavní hrdinka je sama pachatelkou všeho zlého (jako bylo v Dívce ve vlaku, Ženě za oknem či v dalších). Pravidelná rubrika str. 100 v případě poslechu odpadá, ale tak aspoň citace: "Protože zeptat se znamená riskovat, že dostanu nebezpečnou odpověď, odpověď, se kterou od té chvíle budeme muset žít navždycky."