Terapeutka
Helene Flood
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477101/bmid_terapeutka-upl-477101.jpeg
4
201
201
Znepokojivě ostrý vhled do nejtemnějších koutů nás samých, do našich rodin a našich vztahů Psycholožka Sara si nedávno otevřela soukromou praxi a s manželem, architektem Sigurdem, opravuje starý zděděný dům. Rekonstrukce se však kvůli nedostatku času i peněz vleče. Jednoho dne Sigurd vyrazí s kamarády na chatu. V pátek brzy ráno se doma se Sarou rozloučí a dopoledne jí nechá v hlasové schránce vzkaz, že v pořádku dorazil na místo. Večer ale Saře volají manželovi kamarádi a vyzvídají, kam se Sigurd poděl. Na chatě se ho prý nedočkali. Co se stalo a kdo z nich lže? V neútulném domě, kde nyní Sara zůstává úplně sama, se začínají dít podivné věci a Saře se zdá, že ji klame i vlastní paměť. Postupně zjišťuje, že svého muže vůbec neznala. ––– Výjimečně dobře napsaný psychologický thriller, který u mně navozuje atmosféru plíživého napětí — jak si tento žánr žádá. — Kapprakt.se Terapeutka je jako skvěle promyšlená skládanka, v níž musí zapadnout na místo i úplně poslední dílek, aby se vyjevil celkový obraz. Rozuzlení příjemně překvapí. Nesmírně poutavé čtení. — Verdens Gang Prostřednictvím líčení Sářiných rodinných vztahů Helene Floodová prozkoumává zásadní témata morálky a etiky: vztah mezi potřebami jednotlivce a kolektivu, právo na život i otázku, kdo o bytí a nebytí může rozhodovat — pokud vůbec někdo. — NRK... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
Host
Originální název:
Terapeuten, 2019
více info...
Přidat komentář
Audio, výborně namluveno. Thriller bez brutálních scén s nečekaným koncem. Skvělý závěr.
Kniha se mi líbila, příběh docela příjemně plynul, ale rozhodně bych knížku neoznačila jako thriller. Napětí tam za mě úplně moc nebylo a knížku bych označila spíše za psychologické drama. Líbilo se mi, že jsem měla hned několik teorií, jak to asi mohlo být, ale netrefila jsem se ani v jedné, takže konec pro mě byl překvapivý. Celkově je to ale spíše pomalu plynoucí příběh s dobrým popisem pocitů hlavní hrdinky.
Docela slibný začátek, pak ale místy dost rozvleklé a taky napětí jen mírné. Pasáže, které by měly mít charakter psychothrilleru, neměly tu pravou šťávu. Závěr zajímavý. 3,5*
Skvělé: snad poprvé mohu norské krimi za sebe bez pochybností ohodnotit na jedničku. Vlastně nejen norské, zejména mezi psychothrillery tento vyčnívá vedle čtivosti a střídmé délky především věrohodností. Není divu, když se autorka ve své praxi jistě setkala s mnoha psychologickými profily, takže tady nikam "bláznivě" neuhýbala. Zejména líčení (vývoje) pocitů hlavní hrdinky bylo vylíčeno tak, že se tomu dalo věřit. Podobně jako vývoj vztahu mladých manželů. Vyhnula se balastu a potokům krve, přitom napínavost tomu rozhodně nechyběla. Možná jen ta méně podstatná policejní stránka věci mi občas lehce neseděla, ale co víme, v Norsku to třeba chodí jinak. Vraha jsem tipla záhy, ale stejně mne autorka dlouho napínala, zda to byla opravdu trefa do černého. 99%
Chvílemi se mi to zdálo nijaké, zbytečně zabíhavé, fádní, chvílemi zase nápadité a docela dobře čitelné.
Posledních pár odstavců je dokonalých po stránce zpracování i obsahu, a mé hodnocení zvedly o jednu hvězdu.
Líbilo se mi. Mám ráda tyhle "přehrabovačky", kdy se hrdinové rýpou v minulosti a na povrch pak vyplouvají různé věci. Pro mnohé to bude asi příliš rozvláčné, ale já si to naopak užívala.
(SPOILER) Mám ráda příběhy které jsou psané v ich formě. Umožňují nám prožít příběh tak, jak ho prožívá hlavní hrdina příběhu. V tomto případě psycholožka Sara. Emoce, pocity, myšlenky to vše je předností knih psaných v první osobě. Absencí je možnost sledovat více dějových linek. To považuji u této knihy za hlavní nedostatek. Příběh se místy utápěl v tom co Sara prožívala. Kdyby měl příběh dějovou linku kde probíhá vyšetřování policie, byla by kniha o stupeň lepší. Přesto se mi příběh líbil. Sara se sice chová hodně divně, ale tím nechci říci nevěrohodně. Prostě mi přišla jako malá holka za kterou musí všechno vyřešit její starší sestra. Moc dobře nechápu, jak s takovou povahou mohla vykonávat povolání, kterému se v tomto příběhu věnuje. Dobře, že na konci zjistíme, že s touto prací končí. :-) Audioknihu čte velice dobře paní Jitka Ježková.
Ze začátku mě to bavilo, ale je to trochu upovídané a rozuzlení také nic extra. Asi vyloženě neurazí, ale rozhodně ani nenadchne. V tomto žánru jsou mnohem lepší knihy ;-).
Knížka, která ani neurazí, ale ani nenadchne, pomalu vyprávěná, rozuzlení jsem odhalila už někdy v polovině románu... Čekala jsem daleko víc...
Kniha me prekvapila. Nechala jsem se ovlivnit negativnimi komentari, ale byla velkym prekvapenim. Neslo o litry krve, neslo o vzorec z detstvi frustrovaneho vraha.... Byla to jizda myslenek, pochodu a logiky, nelogiky.... Knizka je vypovedi o lasce a schopnosti ji davat... No zni to jako klise, ale neni... Za me prijemny pocin
Kniha byla čtivá, přelouskala jsem ji za 3 dny, jelikož jsem se na ni moc těšila. Ale...příběh byl zajímavý, ukázaný z pohledu psyhoterapeutky, ale nebavily mě popisy co by kdyby. Něco jí však dle mého názoru chybělo. Alespoň pro mě. Větší propletenost, napínavost? Určitě ale neurazí. Jako oddechová knížka je určitě fajn:-)
Tak to byla slabota.. Nezáživný děj, moc blábolů kolem.. A naprosto zbytečných.
Styl psaní se mi vůbec nezamlouval..
Zajímavá upoutávka na knihu H. Flood, která se zdála být dobrou volbou, ale bohužel styl psaní ani děj mě neuchvátil. Většinou šlo o pitvání partnerských a rodinných vztahů.
Terapeutka Sara žije s manželem Sigurdem v rekonstruovaném domě. V osudný den má sezení s teenagery Verou, Christofferem, Trygvem a Sashou, když jí manžel pošle zprávu, že dorazil s kamarády Thomasem a Janem Erikem na chatu. Ti jí večer zavolají, že Sigurd na sraz nedorazil. Sara nahlásí pohřešovaného manžela na policii. Velkou oporou v odkrývání pravdy jí je sestra Annika s rodinou a otec universitní profesor Vegard.
Dobrý psychologický román, který potvrzuje rčení "Pod svícnem bývá tma". A také dokazuje, že být dobrým psychologem a umět poradit sobě i lidem okolo není každému dáno. V této oblasti nestačí jen příslušné vzdělání. Je třeba lidi vnímat, rozumět jim, vcítit se do jejich emocí a navést je na lepší cestu. Sara v této knize činí první krok, snaží se o sebepoznání. Pozdě, ale díky za to.
Není to thriller v pravém slova smyslu. Děj plyne pomaleji, napětí je poskrovnu. Probírat se spolu s hlavní hrdinkou jejími myšlenkami, vzpomínkami, představami i potlačenými city mě ale velmi bavilo.