Terapie láskou
Matthew Quick
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/149357/bmid_terapie-laskou-8QE-149357.jpg
4
544
544
Pat Peoples se vrací z léčebny pro duševně choré a svět kolem mu nedává příliš smysl. Oblíbený fotbalový tým hraje na stadionu, který před několika měsíci ještě nestál, přátelé mají manželky a děti, ačkoli nedávno byli ještě svobodní. Nikdo mu nechce vysvětlit, jak je to možné, ani s ním mluvit o jeho ženě Nikki, s níž se jistě brzy zase shledá, i když právě teď žijí odloučeně. Pat ale věří ve šťastné konce. Stačí na sobě pracovat, nenechat se odradit, být laskavý k lidem, a život vás odmění. Tak je to ve všech dobrých filmech. Co si o tom myslí váš terapeut, mrzoutský táta nebo divná kamarádka, nehraje roli. Protože je jen otázkou času, kdy odluka skončí, on se s Nikki opět shledá a budou žít šťastně až do smrti. Nebo ne?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
The Silver Linings Play Book, 2008
více info...
Přidat komentář
Kniha mi přijde nenucená, jak z reálného života. Někdy donutí i k pousmání svou vtipností. Napíná nás až do úplného konce. Zkráceně: Milé čtení :)
Příjemná nenáročná kniha k oddechu. Ale čekala jsem, že až tak nenáročná nebude. Nejsem z ní zklamaná, ale ani nijak unesená. Je poměrně krátká, přečtená za dva dny. Pasáže o fotbale mi nevadily, ale ani sem z nich nejásala. Však Američani by z českého povídání o Slavii, Plzni, Jihlavě atd. taky neskákali dva metry vysoko -) Hodně jsem se zasmála u kapitoly o E. Hemingwayi a jeho knize Sbohem armádo. Souhlasím, jak zde bylo několikrát zmiňováno, s "forrestgumpovským" stylem. Ale za sebe se mi mnohem více v tomto stylu líbila kniha Výhra od Patricie Wood, která byla více působivější. Terapie láskou je pro mě celkově milá kniha, ale tak trochu o ničem a za bestseller bych ji nebrala, ale příjemně jsem si u ní odpočinula.
Než jsem si přečetla knihu, podívala jsem se na film, což si myslím, byla ta největší chyba, protože po celý děj knihy, jsem čekala na části, které se staly ve filmech, ale v knize se o nich ani slovem nepsalo.
Ovšem kniha by se ale neměla za žádnou cenu přirovnávat k filmu. Obě dvě tyto díla jsou rozdílná, stejné zůstaly jen postavy a závěr.
Děj vás pohltí hned první kapitolou a pak už nebudete chtít přestat číst, můj problém však byl, že jsem četbu schválně zdržovala, protože jsem nechtěla tuhle knihu dočíst (Ano, to se mi stává, když se do nějaké knihy zamiluji :D ).
Líbil se mi styl psaní, kterým autor psal. Hned jsem se díky němu cítila hlavní postavě Patovi blíže. Cítila jsem se, jako by ten jeho životní příběh vyprávěl jenom mi. Jako by seděl přede mnou a mluvili jsme spolu jako kamarádi. Líbily se mi jeho názory na knihy, které četl. Sepsala jsem si všechny jejich názvy, abych si je mohla později taky sama přečíst :).
Tiffany a Patova maminka byly možná ještě lepší než ve filmu, ale stejně jako u Pata, jeho otce.. prostě všech postav, které se v knize mihly, jsem si vždy představovala herce, které postavy ve filmu ztvárnili.
Knihu 100% doporučuji, pokud si chcete přečíst něco originálního, emočního. Já si tuhle knihu určitě ještě párkrát přečtu.
Ke knize jsem se dostala díky filmu, který se mi (až na pár blbých scén) opravdu líbil a oslovil mě originálním nápadem.
Když srovnám oboje, tak musím říct, že v něčem se mi více líbil film a v jiném zase naopak kniha. Co se ale týká právě jí, tak se četla dobře. Sice mě jako holku moc nebavilo XY pasáží o americkém fotbale atd. ale přežít se to dalo. Opravdu je ale pro mě nepředstavitelné, jak tomu někdo může propadnout AŽ TAK MOC (jako Patův otec). Nechápu a upřímně obdivuju manželky těchto fanatiků, že to s nimi vydrží.
Styl psaní autora se mi líbil, nenudila jsem se. Pat podával svoje emoce upřímně, bez příkras a bylo pěkné, jak o všem hodně přemýšlel, zvažoval svoje možnosti, snažil se být lepší, laskavější.
Postava Tiffany se mi líbila více, než ve filmu, ale představovala jsem si jako Jennifer Lawrence :-)
Celkový dojem z knihy si odnáším dobrý, nelituju toho, že jsem si ji přečetla. Víc než film mě oslovilo to, že se na hlavní hrdiny pořád pohlíželo jako na duševně trochu jinde (ne cvoky, ale prostě šlo poznat, že jejich uvažování není úplně běžné), zatímco film na mě působil tak, že se oba „uzdravili“ – ale to je asi věc názoru. Zkrátka velmi originální, příjemný, procítěný příběh, na který nezapomenu.
4 hvězdy si určitě zaslouží ;-)
Tak k tomu nebudu psát nic zdlouhavého. Všem to můžu jen a jen doporučit. Je to skvělá kniha, když si chcete odpočinout od těch složitých. Ale musím říct, že je zajímavé, jak je to psané z pohledu narušeného člověka. A navíc já mám cvoky ráda. Taky se cítím někdy jako cvok. Ale kdo ne? ;-)
Velmi zdařilá kniha, rádoby jednoduchý styl psaní, který ale dokonale sedí k duševnímu rozpoložení hlavního hrdiny. Viděla jsem i film, který byl neméně dobrý. V knize mi občas přišlo, že přes některé problémy se Pat snadněji přenesl. Trochu mě mrzí ten překlad názvu... asi s tím šlo naložit o trochu lépe, takhle by to mohlo na spoustu lidí dělat dojem červené knihovny.
Já nevím, ale mě to teda zrovna nenadchlo. Musela jsem se nutit do čtení a to už nemluvím o tom, jak strašně těžko se mi četla (nemohla jsem se vůbec soustředit a přišlo mi, že jsem kapitoly četla hrozně dlouho). Narozdíl od ostatních zdejších komentářů mám na Pata teda úplně jiný názor. Nemohla jsem tý postavě přijít na chuť. Dalším velkým mínusem byl fotbal - ani fotbalovýho fanouška tohle nemůže bavit. Film se mi líbil mnohem víc.
Na film jsem chtěla do kina a jsem ráda, že jsem to nestihla. Určitě by mi zkazil dojem z knížky, která byla krásná, dojemná. Jak už tady někdo napsal, Pat přípomíná Forresta Gumpa, jednoduše řečeno, láska z něj udělala blázna. Moc dobře se to četlo, nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Oh... I love mad Peoples. Skvělé. Skvělé. Skvělé. Malilinko tomu něco chybí ale je to bomba!
Na tuhle knížku jsem se těšila. Čekala jsem možná trochu víc, ale líbilo se mi to. Je to pěkně napsaná kniha o dvou narušených lidech. Pat mi je již ze začátku sympatický vypravěč a v některých chvílích mi ho bylo líto. Tiffany jsem si zas tak neoblíbila a na začátku mě překvapily její sprosté výrazy, ale musela jsem se u toho smát. Nejvíce se mi líbil terapeut Cliff a části, kde s Patem v ordinaci skandují, mě vždycky rozesmály.:D Zaměření na fotbal jsem se občas ztrácela, ale protože je hlavním vypravěčem muž, je jasné, že tam něco takového bude:)
Takže, Áááááááá! E!A!G!L!E!S! Eagles!
Psychické narušení a láska jsou dvě věci, které člověka dostanou na kolena, natož pak když se spojí dohromady. A o tom tato kniha přesně je. O dvou lidech, kteří mají společné téma – bláznovství a lásku.
Matthew Quick, mladý americký autor několika děl, z nichž tomuto bylo uděleno čestné uznání Hemingwayovy nadace. Fiktivní romány, které si určitě stojí za to přečíst.
Toto dílo, tento příběh, vypráví o třicátníkovi, který se díky nám neznámé situaci ocitá v psychiatrické léčebně. Čtyři roky, doba za kterou se změnilo spoustu věcí. Díky zlepšení stavu se hlavní hrdina Pat Peoples dostává do domácího ošetřování. Aby se dalo vše zvládnout a zapojení do „nového“ světa bylo jednodušší, Pat své dny zaplňuje posilováním a běháním v igelitovém pytli. Chce se stát lepším, krásnějším a přitažlivějším jen pro to, aby se k němu vrátila jeho žena, se kterou je v odloučení. Vše má svůj řád dokud Patovi nevběhne do života Tiffany. Na první pohled bláznivá ženská, která se taktéž léčí ze svých životních traumat.
Kromě Tiffany nás autor seznamuje i s dalšími postavami. Nejtajuplnější osobou je otec Pata, který je zarytým fanouškem fotbalového klubu. Díky tomu je alespoň polovina příběhu věnována fandění, skandování a událostem, které se motají kolem oblíbených Orlů.
Postupně se nám příběh otvírá a ukazuje nám svá zákoutí. Ústřední téma je skryto až do poslední chvíle. O jistou formu napětí není nouze. Takže otázky typu: Proč se Pat dostal do léčebny? Proč ho jeho žena opustila? Proč mu všichni skrývají pravdu? Co je to vlastně zač ta Tiffany a co se skrývá za jejím příběhem? To vše nám je dopřáno až v úplném finále.
Dílo je rozděleno do kapitol, které jsou svým rozsahem úderné a tématické, je protkán dialogy a v závěru i dopisy.
Kniha, která Vás každopádně nudit nebude. Vše v jednom – humor, soucit, pravda a láska.
Příběh, který zaujal vícero čtenářů a díky tomu byl i zfilmován.
Znalost filmu mi trochu zkazila zážitek z knížky, jelikož se až tak výrazně neliší, ale i tak se jedná o velice dobrou knížku, která nabízí nevšední pohled na myšlení a problémy lidí s "papíry na hlavu".
Rozhodně se nejedná o špatnou knihu. Celý příběh pro mě od začátku představoval obrovské lákadlo, kterému jsem nemohla odolat. Z půlky jsem Terapii láskou četla doma, ale nosila jsem ji i do školy na přestávky a do ZUŠky. Celý příběh má kouzlo, které se ani moc nedá popsat slovy. Jedná se o zajímavou, neobvyklou story, ve které se postupně odhaluje celá pravda. Líbí se mi, že nám autor vše nepředkládá najednou a taky je určitě plus, že kniha je napsaná mužem. Myslím si, že kdyby tohle psala žena, asi by to sklouzlo k absolutnímu dojáku. Mužský pohled na svět knize sedí asi také proto, že hlavním hrdinou je právě muž.
Oblíbila jsem si hlavně postavu Tiffany, která mi přijde..... no prostě taková lidská. Je pravda, že se po většinu knihy chovala zvláštně, ale to patřilo k její povaze, poznamenané ranami osudu.
Pokud bych něco vytkla, jsou to dlouhé pasáže o fotbalu. Jako skoro každá žena mi fotbal nic neříká, ale vím, že většině mužů ano. A hlavní vypravěč je muž, ne? Občas mě Pat štval svojí povahou a také si myslím, že scény o jeho záchvatech nejsou vždy napsané zrovna přesvědčivě. Po delší době už jsem si oblíbila větu, že nadšením dělali písmena. Je to docela vtipná představa pozorovat kluky, kterým už není šestnáct, ale stále dělají pomocí svých rukou a nohou písmena, třeba i v obyčejném obýváku před televizí. To mě dostává k otci hlavního hrdiny, který se také ne vždy choval pěkně a někdy byl i krajně nesympatický. Ale což.
Myslela jsem si, že půjde o trošku náročnější čtení, ale bylo asi dobře, že to tak nebylo. Kniha je čtivá, ale doporučila bych ji spíš těm, kteří mají rádi tento žánr a oddechovou literaturu, nic moc náročné knížky.
Film jsem doposud neviděla, ale vůbec netuším, jak bude jeho filmová podoba vypadat. Trošku se toho i bojím, ale mám ráda hlavní představitelku Tiffany za její obsazení v Hunger Games a myslím si, že má obrovský herecký talent. Proto také získala Oscara. Doufám, že někdy budu mít tedy příležitost film shlédnout a udělat si obrázek o tom, co bylo lepší.
Možné spoilery, i když jsem se snažila, aby příliš neodkryly.
Po zhlédnutí filmu, který mě naprosto dostal, jsem si objednala knížku a protože jsem myslela, že se film držel literární předlohy, představovala jsem si, jak se ponořím do krásného romantického příběhu dvou psychicky narušených lidí, kterým se díky vzájemnému přátelství a pochopení daří překonat svá životní úskalí. Tento základní koncept má jak kniha tak i film, ale ve filmu je podle mě převyprávěn lépe. V knize působí vztah Tiffany a Pata velmi chladně, a dokonce bych řekla, že ani není hlavním jádrem příběhu. I bratr Jake, který ve filmu hraje jen malý štěk, se v knize objevuje častěji než Tiffany. Postava Patova otce se neživí sázením, k synovi se chová odměřeně, mluví s ním, jen pokud se rozhovor týká fotbalového klubu, který pro něj znamená víc než rodina, doufala jsem, že si v průběhu děje k sobě najdou cestu, ale nestalo se. Chyběla mi i otcova pověrčivost, kdy věřil, že když s ním Pat nesleduje zápas, tým, na nějž vsadil, prohraje, a dává to za vinu tomu, že tráví čas s Tiffany, ta mu ale dokáže pravý opak. Některé scény z filmu i knihy měly pár společných prvků, ale vždy šly za sebou v jiné chronologii. Při čtení jsem si postavy nedokázala ztotožnit s filmovými, což mě mrzelo. Po asi 160 stránkách, kdy jsem pořád čekala, až se něco začne dít, přišel Tiffanin dopis, kde nabízí svou pomoc jako prostředník - první nejlepší část knihy, která na mě dost zapůsobila. Ta druhá přišla ke konci, kdy Pat sleduje Nikki a uvědomí si, že ona a on patří už minulosti. Celkově ale doporučuji Terapii láskou přečíst. Obě verze se sice liší, ale kdyby se mi tohle dílko dostalo do rukou dřív, než jsem měla možnost vidět filmové zpracování, hodnotila bych ho kladněji. Takhle jsem od něj očekávala něco jiného, než mi dalo. Nemůže se chlubit jazykem příliš květnatým, ale určitě ne primitivním, je vhodné i pro méně náročné čtenáře.
(SPOILER)
Výborná kniha s jistým "forrestgumpovským" kouzlem. Hlavním hrdinou je "jednodušší" Patrick, který přistihl svou ženu, když ho podváděla s kolegou, a za agresivní chování byl umístěn do psychiatrické léčebny. Teď se vrací zpátky mezi lidi, snaží se zapadnout do předměstského života, vycházet se staršími rodiči, bratrem a chodit na zápasy amerického fotbalu jako dřív. Seznamuje se však s Tiffany, která má podobně pohnutý osud jako on. Oba psychicky labilní mladí lidé si k sobě začnou nacházet cestu skrze tanec a běhání.
Výborně napsáno, autor si pohrává s různými způsoby vyprávění, takže se čtenář nenudí. Oba hrdinové jsou lidští a můžete se s nimi ztotožnit, protože koneckonců nechtějí nic jiného, než najít svůj šťastný konec. A najdou ho?
Podle knihy vznikl i film, ale ten nedosahuje kvalit knižní předlohy.
Upřímně se přiznám, že jsem od této knihy čekala víc. Po úžasných recenzích a názorech veřejnosti jsem byla na knihu opravdu natěšená. Je dobrá, to ano, příběh je úžasný, postavy taky, myšlenky Pata jsou skvělé, hudební vsuvky a zápletky jakbysmet. Nicméně mě trochu nudily scény z fotbalu, jelikož velkým fanouškem amerického fotbalu zrovna nejsem. A přes několik zásadních momentů v ději mi kniha přišla jaksi zbytečně dlouhá. I tak ale stojí za přečtení a konec potěší každou duši :)