Text
Dmitry Glukhovsky
Ilja Gorjunov, typický ruský osamělý hrdina, nevinně odsouzený za dealerství drog, se vrací po sedmi letech domů – a rázem se mu zhroutí svět. Matka mu zemřela, jeho dívka ho nechala, nejlepší kamarád mezitím založil rodinu a o jeho přátelství už zjevně nestojí. Ilja zůstal úplně sám. Ze zoufalství se rozhodne pomstít policistovi, který ho z uražené ješitnosti do vězení dostal, a začne uskutečňovat svůj šílený, předem ztracený plán. Od samého začátku je však jasné, že nemůže uspět, neboť se pouští do marného boje se systémem a organizací, jež semelou dříve nebo později každého, byť sebechytřejšího a sebestatečnějšího jedince. Svůj tragický konec se Ilja pouze snaží oddálit. Že ho posléze urychlí tím, že se obětuje pro milovanou dívku, jenom podtrhuje jeho nešťastný osud... Autorův první realistický román, pohybující se na rozhraní thrilleru, románu-noir a dramatu, pojednává o konfliktu generací, absurditě lásky a marné touze po odplatě. Ukazuje proměny, jež vládnou v současné ruské „lepší“ společnosti s její hamižností, poživačností a přesvědčením o vlastní beztrestnosti, a mezi moskevskou mládeží, jejímž krédem je užívat si života, dokud to jde.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , KalibrOriginální název:
Текст (Těkst), 2017
více info...
Přidat komentář
Metro,Soumrak a laťka hodně vysoko. Text jsem louskal skoro měsíc a půl skoro s donucením. Autor by se měl držet scifi.
(SPOILER) Tato kniha na mě hluboce zapůsobila , je to žánr ,který běžně nečtu -opravdu mrazivý příběh z této doby, který nám přiblíží současné Rusko. Příběh úspěšného studenta Filozofické fakulty MGU Ilji ,který je neprávem odsouzen za dealerství drog a je uvězněn na 7 let , jeho matka na kterou se tak těšil se jeho návratu z vězení nedožila . Ilja poznamenaný celkovým děním se začíná pouštět do pomsty všem ,kteří mu ukřivdili.Za mě to byl spíše psychologicko - realistický román , výborně napsaný.
Mrazivý příběh o muži, kterého semlelo vězení, do kterého byl neprávem poslán. Ještě jako student byl zadržen policisty při drogovém zátahu s nastrčeným balíčkem v kapse. Nyní po propuštění přijíždí zpět domu, naprosto opuštěn, přátelé se od něj odvracejí a on má v mysli jenom pomstu.
V knize se střetávají dvě postavy, mladý muž neprávem odsouzený a milující rodinu a své nejbližší a policista zneužívající své pozice, který si neváží svých nejbližších. Dvě osoby, od kterých bychom původně očekávali zcela jiné chování.
A právě zde přichází na řadu autorova kritika dnešní společnosti. V příběhu totiž mladíkovi podstrčí mobil policisty, který toho zneužívá a začne se za něj vydávat skrze sms a emaily. Vždyť my všichni dnes žijeme přes všechny ty textové zprávy přes mobil či internet a ztrácíme přímý kontakt s ostatními. Dokázali bychom poznat, kdyby nám z důvěrně známého účtu napsal zcela jiný člověk? Jak moc se od sebe vzdalujeme a čemu všemu dokážeme uvěřit?
Za mě parádní jízda, ačkoliv bez jakékoliv příměsi sci-fi. Dmitry Glukhovsky mne jako autor nikdy nezklamal.
Glukhovsky nezklamal. Jako vždy geniální a napínavé od začátku do konce. Originální námět, postavy nejsou černé a bílé, ale černobílé tak, jak to v životě bývá... z příběhu samotného a jeho nevyhnutelnosti mrazí.
Štěstí podle Glukhovského,které nelze ničím koupit.
Metro vás vyhodí třeba u Běloruské.Listopadové Moskevské mrazivé ráno.Tohle Rusko už není jako dřív.Za výlohou asi těžko narazíte na Nu,pogodi ! Spíše se budete cítit jako medvěd co ho Máša byrokrat veme za chvíli po hlavě palicí.Kde jsem se to sakra octnul.
A nebo snad,jako právě brouk v Kafkově Proměně.Že Tě to semele kámo.Přijde to každou chvíli.Kdybych snad nevěděl,že mě bude potom blbě...nejradši bych se do němoty.
O vlivu aplikací na naše chování.Manipulace lidskými osudy.Tenká linie mezi našimi činy a jejich důsledkem,který nelze vrátit nazpět.Syrový melanchodepresivní příběh o malichernostech,ztracených a nenalezených láskách.Samotě a vykoupení.O věcech známých a všedních zároven.Závažně soudobých.V době,kdy sympatických postav je pomálu a nepěkně se k sobě chovajících...click.
Ztracených v nočních šantánech.V omšelých barech okolo třetí ráno.Nejednoznačných oprýskaných uličkách kam na dno stok spadnout není až tak těžký.Lidské touze jít za lepším a jejím snad naplněním více užít si.Vždyt kliknout je tak snadný.O vzpomínkách i marnosti.
"život to jsou potíže ! " bez něho by to nebylo ono.
Dmitry obstál i v tomto pochmurném reál románu se ctí.Už nikdy se textovky nebudou psát stejně lehce a s takovou samozřejmostí jako dřív...
Dobrý námět, hodně zbytečných slov. Od půlky knihy jsem přeskakovala celé odstavce. Předešlé knihy se mi moc líbily, u téhle bylo utrpení ji dočíst. Škoda .....
Knihy jsem se trochu bála, Glukhovskeho jednoduše miluju, ale je to přece autor převážně scifi. Bála jsem se však zbytečně, po chvíli čtení mě kniha pohltila, ten pán prostě psát umí. Dílo perfektně zachycuje dnešní dobu, prolezlost státních orgánů všelijakou havětí, co se žene za vlastním ziskem. Životy přetavené do mobilních telefonů, které i po smrti majitele drží jeho dušičku naživu uzamčenou ve svém nitru.
Nejedná se však o žádnou katastrofickou četbu za účelem opovržení dnešními poměry. Jde o příběh jedince, který se ocitá (vlastně je v ní už řádku let) ve svízelné situaci a pomocí mobilního telefonu prodlužuje život sobě i jeho majiteli. Příběh je to smutný, Ilji je člověku líto a po přečtení knihy snad ještě víc než ze začátku, aneb jak rychle (si) lze zničit život.
Samotná forma je trochu složitá, pročítání konverzací z mobilu je v knize zachyceno dost zmateně, nějaké grafické odlišení by se pro tento účel rozhodně hodilo (četla jsem eknihu, koukala jsem, že v tištěné verzi je odlišení fontem). Ale určitě bych netvrdila, že má kniha "až příliš slov", ano některé popisky jsou zdlouhavější, ale vystihují tím aktuální rozpoložení postavy. Zároveň nesouhlasím, že je vše předvídatelné, jistě, každému po zápletce dojde, že tohle nedopadne dobře, ale jde přeci o tu cestu.
Za mě výborný počin autora, který stylem krásně navázal na své Povídky o vlasti, které jakoby byly rozcvičkou před hlavním vystoupením.
Jasná a aktuální nominace. P o z o r - DOPORUČUJI - nečíst vnitřní obsah obálky, budete mít o zážitek víc!!!!!
Současná doba, z křivého pohledu v nelítostné společnosti - drama s mobilem - svědkem vašeho soukromí.
Citace :" Proč je snazší zabít, než odpustit?"
" Vystoupal až úplně nahoru, na samotný úsvit ... vztahu, tak jak si ho zapamatoval telefon."
Když nemažete, je zde život na dlani.
Rusko, obraz nových a starých zavedených praktik a marnost vymanění se z nich je v dálavě.
Rezonance - zlatý bestseller.
Tak za mě palec nahoru ;) po skvělém Metru a možná ještě lepší Budoucnosti mě autor touto knihou mile překvapil. Trochu mě mrzelo, že se odklonil od žánru Sci-fi a Postapo, ale musím přiznat, že Text má také svoje kouzlo a zaobírá se aktuální problematikou našeho tzv. soukromí a zejména informacemi, které jsme o sobě schopni často velmi naivně, ochotně a neuvazene zveřejňovat na internetu a sociálních sítích.
SPOILER............ Začátek knihy byl trochu mdly, ale po té, co hrdina začíná víc a víc zabredavat do "druhého života" , nabere kniha obrátky a čte se jedním dechem, takže závěr knihy mi pak přišel až příliš náhlý, nicméně nepřekvapil. Tak nějak od začátku člověk podvědomě tuší, jak hlavní hrdina nejspíš dopadne, přesto to knize v mých očích na kvalitě nebralo.
Mam moc moc moc rada Glukhovskeho. Knihu jsem si jednoznacne chtela precist. Libila se mi moc. I pres krkolomny preklad a zastarale vyrazy. Puvodne jsem za to chtela dat 4 hvezdy,ale nemohla jsem se od ni odtrhnout. Napinave. Psychologie postavy mne bavila, kdyz to nebylo v ich forme. Celkove je prekladem i stylem kniha ponekud zvlastni. Ale o to vic nasavame atmosferu a mentalitu rusu.
Skvělý nápad, uvěřitelný hrdina, podzemní Rusko v několika významech tohoto sousloví ok. Ale příliš mnoho slov a celková předvídatelnost škodí. Ve třetině jsem přestala číst a zbytek jen prolistovala, přitom nemám pocit, že bych o něco zásadního přišla.
Z počátku mi vadilo zdlouhavé procházení zpráv v telefonu, ale pak přišla akce a příběh se krásně rozběhnul. Největší předností tohoto románu, je jeho originalita. Konečně zase jednou někdo vymyslel příběh, který není 100x přepranou, vymáchanou a usušenou kopií něčeho, co již dávno někdo někdy vymyslel. Vydání pasu a samotný zvěr příběhu sice nezní příliš věrohodně, nicméně jako celek příběh věrohodně vypadá. Audioknižní zpracování je na velmi vysoké úrovni, ale občas jsem musela přetáčet zpět, protože sled slov na mne pan Písařík vychrlil příliš rychle a já nepochopila, kdo komu a co. ️
Hodně zajímavý koncept knihy popisuje boj Iljy se sebou samým, zda stojí za to dělat správné věci a co z toho? Krom samotné dějové linky zajímavě podané vykreslení Ruska. "Není tomu tak, že v naší zemi vzhlížíme k tyranům: buď z tradice, nebo ze závisti?"
Dobrý. Hodně dobrý. Nebála bych se říct, že je to zatím Glukhovského nejlepší kniha - asi taky proto, že se tam konečně nevyskytují žádné podivné příšery, lidojedi, mimozemšťani ani apokalypsa. Glukhovsky je srdcovka. Ačkoli kritik by asi vytkl spoustu věcí, a já taky, pořád je to skvělé. Je. To. Realistické. On sní reálné sny. Dělá reálné věci tak, jak by se staly. A teď nemyslím příběh, ale spíš jednotlivé situace. Ilja má zvláštní, někdy fakt divné, někdy úplně reálné myšlenkové pochody. Autorovy slovní obraty zní ze začátku nepřirozeně, dokud si člověk nezvykne, tak je to fakt wtf. Přemýšlím, jestli je to autorem, překladem nebo jestli takhle v Rusku někdo může uvažovat. A myšlenka knihy je taky docela inovativí. Díky, díky moc.
(SPOILER) V Povídkách o vlasti mě jakýmsi divným způsobem Glukhovsky zklamal. Kniha mě až tak nebavila, i když na druhou stranu, své kouzlo měla. Možná proto jsem k Textu přistupoval docela skepticky. Co když Dmitri zapomněl, jak napsat solidní knihu, který vtáhne a čtenáře absolutně nepustí? Co když už to nebude jako dřív za dob Metra a nebo Budoucnosti?
Skepse ale nebyla vůbec na místě. Glukhovsky na to vůbec ale vůbec nezapomněl. Ba naopak. Po odpočatých Povídkách přináší Text, jenž je plný zvratů, pochybných činů a bojácné a zároveň bezprizorní mysli Ilji.
Ilja je obyčejný kluk, kterého křivě obviní v mládí. Odpyká si celý trest, vrací se domů za mámou, který dva dny před jeho příjezdem umírá. Nemá nic, nemá ani co ztratit. Najde policajta, kvůli kterému skončil v lochu a bodne ho, vezme mu telefon a sám se v následujícím týdu stává Péťou. Řeší jeho kšefty, vztahy s rodiči i s jeho těhotnou Ninou. Sám se chvilkama stává Péťou a zamotává se.
A když se orzmotá, stojí před ním morální otázka. Zachránit sebe a zdrhnout s prachama, nebo zachránit platonickou lásku?
Příjemně nepříjemný konec.