Tí, čo odchádzajú – tí, čo zostávajú
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510685/bmid_ti-co-odchadzaju-ti-co-zostavaju-63e22638c4df0.jpg
4
1048
1048
Geniální přítelkyně / Neapolská sága série
< 3. díl >
V tretej časti Neapolskej ságy sa z dievčat Eleny a Lily stávajú ženy. Lila, ktorá sa v šestnástich vydala, má malého syna, opustila manžela a výhody, ktoré jej prinášalo manželstvo, a pracuje ako robotníčka vo fabrike. Elena odišla zo štvrte, skončila vysokú školu a vydala úspešný román. Otvorili sa jej dvere do sveta vzdelaných ľudí. Obe ženy sa snažia prebúrať múry väzenia, ktorým je život v biede, nevedomosti a podriadení sa. Plávajú v mori príležitostí, ktoré priniesli sedemdesiate roky. A predsa ich stále spája silné puto, ktoré nemôžu preťať žiadne vonkajšie okolnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Inaque
Originální název:
Storia di chi fugge e di chi resta, 2013
více info...
Přidat komentář
Stále sa jedná o kvalitné čítanie, knižka ma však - bohužiaľ - nepohltila tak ako prvé dva diely. Akoby postrádala iskru, spirit, živelnosť predchádzajúcich kníh.
Až druhá polovica príbehu ma vtiahla do deja, bola som tam s nimi, s Lenú a s Lilou.
V úskaliach manželského súžitia, výchovy detí, túžby presadiť sa, nájsť si svoje miesto v živote.
Už sú tridsiatničky a ich životy delí priepasť - citová, priestorová i intelektuálna. Jedna v Neapole, druhá vo Florencii.
Ach, a ten záver... Núti čitateľa okamžite siahnuť po pokračovaní.
"A přesto, i když jsem žila v jiných městech a skoro jsme se nevídaly a ona mi o sobě nic neříkala a já se snažila na nic se neptat, její stín mě popoháněl, její stín mě brzdil, naplňoval mě pýchou a srážel mi hřebínek, nikdy mi nedopřál klidu.
Když teď tohle píšu, potřebuju to popohánění ještě víc. Chci, aby tu byla, píšu kvůli tomu. Chci, aby mazala, aby přidávala, aby se podílela na našem příběhu a vlila do něj, se svou kreativitou, to, co ví, co řekla nebo co si myslela."
"Stát se. Tím slovesem jsem byla odjakživa posedlá, ale uvědomila jsem si to teprve tehdy. Já se chtěla stát, i když jsem nikdy nevěděla čím. A stala jsem se, o tom není pochyb, jenže mi chyběl predikativ, chyběla mi skutečná vášeň, odhodlání, ambice. Chtěla jsem se něčím stát – o tohle tu šlo – jen proto, že jsem se bála, že Lila se stane kdovíčím a já zůstanu pozadu. Moje stát se bylo stát se v její stopě. Musela jsem se stát znovu, ale kvůli sobě, už jako dospělá, nezávisle na ní."
"Společnost, které připadá normální potlačovat péčí o děti a o domácnost intelektuální sílu žen, je nepřátelská sama vůči sobě a neuvědomuje si to.“
Vztah Lilly a Eleny, konečně nabírá za mě více než jen dětské přátelství a líbí se mi že přichází otázka jestli toto je přátelství? Chybí tam závislost a touha být jedné z nich ve stínu, ale opravdu se chtěj porazit. Konec je jízda. Nino jako by se stával svým otcem pomalu...
Za mě skvělé odehrané a konflikt mezi Pietrem a Lenu byl taky dobře vykrelený. Líbí se mijak přichází liberální pohled do jejich vnímání. A celé je to cítit 70 a 60 léty. Velmi se těším na další knihu.
(SPOILER)
Pro mě zatím nejlepší díl. Mistrně vyjádřené emoce všech postav, včetně dětí.
Silný konflikt mezi životní láskou a věrností rodině.
Audiokniha
Zatím mě každý díl baví o něco víc, než ten předešlý. Asi jsem si na této sérii vypěstovala závislost, protože hned musím jít na závěrečný díl.
V některých částech se snižuje intenzita vztahu obou přítelkyň, ale o to více má prostor zachycení společenského a politického vývoje i ostatních postav. Solarova famílie mě baví, člověk neví, co od nich čekat. Vývoj u Eleny by mohl patřit do červené knihovny, ale je popsán tak realisticky a přesně, že je uvěřitelný. Dočteno a musím hned navázat dalším dílem, tady se přestávky nedělají :-)
I tento díl skončil tak, že potřebuji hned sáhnout po dalším. Trochu nudné byly části o politických bojích, je pravda, že neznám tuto dobu v Itálii a asi to prostě k tomu patří a nemohlo to v příběhu chybět. Dále pak ale knížka nabývá spádu a závěr jsem teda úplně zhltala. Nemůžu si pomoct, ale autorka prostě ví, co píše, tohle člověk nevymysli nebo nevyslechne, tohle musí prožít na vlastní kůži, jinak to nedokáže popsat.
I tentokrát jsem dostala příběh plný nečekaných zvratů, skvěle vykreslenou psychologii postav a popis těch nejniternějších pocitů na pozadí bouřlivých politických událostí v 70. letech v Itálii.
Elenu i Linu čekají ve 3. díle těžká rozhodnutí, zatímco Lina se vrací do jejich rodné neapolské čtvrti, Elena se snaží držet si od čtvrti co největší odstup, ale kořeny jsou hluboké, a ať chce nebo ne, zákony čtvrti ji vždy doženou.
Styl psaní Ferrante v Neapolské sáze je naprosto famózní a velmi se mě dotýká. Celá série určitě patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy přečetla. I když jsem na úplném závěru (posledních pár stranách) měla pocit, že jsme se posledním nečekaným zvratem dostali do mexické telenovely :-)
"Nová krev ve hře reprodukovala tu starou, byli jsme řetězec stínů, které chodí od nepaměti na scénu se stejným nábojem lásky, nenávisti, tužeb a násilí."
"Čím víc jsem se jí pokoušela odtáhnout na světlo a zapojit ji do svého "chci si v tom udělat jasno", tím víc se stahovala do šera. Byla jako měsíc v úplňku, když se schovává za lesem a větve mu počmárají tvář."
Nejhorší pokles kvality mezi jednotlivými díly, největší literární zklamání tohoto roku a zařazení mezi nejvíc přeceňovaná díla, kde si GP může lebedit vedle Malého prince.
Čiré znechucení.
Tretím dielom neapolskej ságy som preletela, lebo som chcela mať celú sériu za sebou, takže si úplne konkrétne nepamätám detaily. No stále je to silné a je to Ferrante. Ku konci knihy si ale pamätám, že už ma Elena pekne rozčuľovala, že to trochu skĺzlo do akejsi talianskej telenovely a že som sa musela do 4tého diela kus prinútit.
Ještě lepší než předešlý díl,s každou knihou se to čte líp a líp.
Jen Nino je tedy pěknej šmejd a nevěřím mu ani nos mezi očima.
Knihu jsem dočetla dnes a už nedám plný počet.
Prvních sto stránek jsem se téměř nudila, ačkoli jsem byla ráda, že se Elenin život točí okolo i něčeho jiného než Lily, že začala získávat určitou stabilitu a prestiž. Nicméně mě v těchto bodech příběh nebavil tak, jako v předchozích dvou knihách.
A ačkoli Lilu prostě nemám ráda, pasáže o ní mě bavily, byly mnohem živější, čišel z nich skutečný život, její osud je zkrátka velmi zajímavý. Jenže... přiznám se, že tady mě obě hrdinky začaly vytáčet už do takové míry, že jsem měla sto chutí knihou třísknout, pomluvit ji u co nejvíce lidí a vykašlat se na to. Nedokázala jsem pochopit, proč Eleně na Lile pořád záleží, proč se o ní stará. Copak by to Lila udělala i pro ní? Myslím, že nikdy. Obecně mi vadil přístup Lily, i ostatních postav k Eleně. Ano, zbavila se umolousaného trpkého života v Neapoli, ale myslím, že to dotáhla dál vlastním odhodláním a pílí, Lila jí záviděla a dle mě jí štěstí ani nepřála. Nikdy ji neposlouchala, nikdy jí nezajímalo, jak se kamarádce daří, pořád mlela jen to svoje a Elena jí to trpěla a ještě jí vytáhla z kaše. A Lila si prostě na ni vzpomněla, jen když něco potřebovala. No co to je? Pardon, to mě tak vytočilo, že jsem viděla bíle.
Pak jsem nad tím více přemýšlela a uznávám, že Lila, ať byla jakákoli, uměla mít skutečně ráda (nikoli Elenu), ale uměla si určitých lidí cenit, měla emoce, možná jich až příliš.
Elena naproti tomu mi přišla emočně plochá, neměla nikoho, kromě Lily, doopravdy ráda. Fakt zvláštní vztahy, této nátuře nerozumím a nelíbí se mi.
Ale zase, když kniha čtenáře rozčílí a donutí ho se zabývat postavami, tak to svědčí o jisté kvalitě.
Druhá půlka knihy už mě bavila jako obvykle a měla jsem z Eleny radost, že si jde více za svým. A konec... no... víme :) Mělo to tak být. Tak už jen poslední díl... Snad mě nezklame a nerozčílí. :)
(SPOILER)
Třetí díl pokořen a za mě asi nejslabší díl série. Je to pořád čtivé, něco vás nutí stále číst... Asi ty postavy a ta zvláštní atmosféra, která má něco do sebe. Nicméně souhlasím s těmi, že tam bylo až příliš politiky a asi by mi to nevadilo, kdyby to bylo nějak poutavěji podáno, protože v jedné chvíli mi to přišlo, že čtu jednu a tu samou pasáž pořád dokola. Zlepšilo se to s příchodem Nina a pak už se nedalo odtrhnout.
Musím říct, že obě hrdinky jsou mi nespypatické, ale Lila mě doslova irituje, svou sobeckostí, kdy prostě se snaží všechny ovládat. Je prohnilá skrz na skrz. Docela mi vadí, jak autorka z Lily dělá super ženu... Lila je krásná, všichni jí milují a ačkoliv vyšla jen pět tříd obecné školy, všechno jí jde, je v tom brilantní. Navíc, všichni chlapi jsou jí posledí a hned v prvním okamžiku v ní vidí výjmečnost. Autorka hrdinku nezdravě vyzdvihuje, až to pěkné není.
Zato mě potěšila Elenina změna, kdy konečně našla nějakou sobeúctu a začala být víc sobecká i vůči Lile. Její triumf nad Lilou v podobě Nina jsem div neoslavila spolu s ní. :D Nemyslím si, že jí to s Ninem vydrží, protože dotyčný je synem svého otce, ale stejnak jsem jí to přála. Kdo jiný si Nina zasloužil víc, než ona? Konečně se po tak dlouhé době dočkala. A přála jsem jí to, ačkoliv je jinak Elena otrvaná. :)
Ale její manžel ještě víc, toho bych vzala lopatou hned a nechápu, jak s ním mohla vydržet takovou dobu. :D
No, jdu na čtvrtý díl a jsem moc zvědavá, ale musím říct už teď, že jsem si tetralogii zamilovala. Už teď vím, že mi Neapol i se vší špínou bude chybět. :)
Líbil se mi více než díl druhý, úžasné zbarvení postav. No jsem zvědavá na stáří ve finále.
Líbí se mi, že ačkoliv je příběh o velkém přátelství a sem tam o lásce, neudělala z knihy autorka přeslazený román. Líbí se mi vykreslení reality, chudoby, násilí, politiky.
Neapolská jízda pokračuje. Do toho komunisti, fašisti, feministky... Líbí se mi, že žádná z postav není vyloženě kladná ani záporná, hloupá ani rozumná apod. Všechno se tam tak různě prolíná, jako v životě. I ti největší inteligenti dělají nesmyslná rozhodnutí, i ten největší kliďas a slušňák dá v rozčilení manželce facku nebo rozbíjí věci. Dostalo mě, jak Elena, která naprosto jasně předem vidí, že se její sestra řítí do maléru, udělá na konci knihy sama vlastně totéž... (Ale o čem by se pak psalo, kdyby se všichni chovali jenom rozumně, že?)
Dočteno... I když mi to tentokrát trvalo docela dlouho. Z hlavní hrdinky se vyklubala nesympatická ufňukaná ženská závislá na ocenění od jiných. Za to, že neprožívá úplně šťastný život, dává vinu manželovi. On je "ňouma", ona ta chytřejší, nadanější.... Spíš bezohlednější, tvrdší, zahleděná sama do sebe...
Tento díl je tak trochu zklamáním. Předimenzování vzdělání jako něčeho, co dává patent na rozum, je mi, ač čerstvé absolventce VŠ, dost proti srsti a neustálé omílání, jak má vše Elena vydřené, mě také přišlo trochu mimo realitu, byť současně naprosto rozumím. Mám za to, že to tak má dost lidí a i já mezi ně patřím, neb vzdělání samo do klína nikomu nespadne.
SPOILER: Elena ztratila s Ninem naprosto hlavu, neb je asi šíleně zamilovaná už od dětství, což se dá asi i pochopit. Překvapující je to, že zná i osudy jiných žen /hl. Lily/ a jak to s nimi dopadlo a i přesto do toho jde. Zamilovanost či odvaha? Uvidíme. KONEC SPOILERU.
Tento díl mi přišel zatím nejméně čtivý, životní příběhy protagonistů místy až moc kostrbatě a na tenké nitce jakoby narychlo propleteny (klobouk dolů však za udržení “při životě” tolika postav) a popis politiky tehdejší doby byl asi pro někoho zajímavý, avšak asi to nebude šálek kávy pro každého (místy mi to přišlo dost na sílu, jako by tím kniha dostala přidanou hodnotu).
I přes výše uvedené se těším na poslední, závěrečný díl. Přeci jen první a druhý díl byl super. Uvidíme, jak to s protagonisty tetralogie: “Geniální přítelkyně” dopadne.
Lidské osudy a na pozadí historický vývoj, pro nás "zpoza opony" ne tak známý. Mysleli jsme, že na Západě bylo všechno růžové, ale tak to zdaleka evidentně nebylo (a není). Moc moc poučné ze všech stran...
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Stejně jako předchozí díl to bylo extrémně čtivé. Lila, ta zlá, černá, hubená, geniální zůstává uprostřed chaosu Neapole a Elena, hodná, blondýnka bez vlastního názoru zato s obrovskou sebekontrolou se z ní definitivně odstřihne. Obě zkouší po svém vyhrabat se z bídy a násilí své čtvrti a odpoutat se od patriarchátu, ovšem Itálie 70. let jim to zadarmo nedá.