Tichá dohoda
Elia Kazan
Tento Američan tureckého původu, spoluzakladatel světoznámé divadelní školy Actors Studio, obdivovatel Stanislavského, na divadle režíruje především hry Tennessee Williamse a točí filmy, které jsou vždy událostí napsal (a už si mezitím i zfilmoval) román v němž s divokostí až barbarskou vystavil na odiv drsný protiklad přirozeného citového vztahu bez zábran a manželství, které je především smlouvou o vzájemných finančních pohledávkách. Hrdina knihy rozhoduje se v dilematu pro to prvé a proto je prohlášen blahobytnou "střední třídou" za blázna. Je to dílo se všemi technickými finesami současné prózy, jež však nedusí sympatickou "rozkoš z líčení", kterou je toto dílo tak svěží a poutavé. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Znovu se zájmem přečteno po cca 30 letech. Co mi to v osmnácti mohlo dát, netuším, ale jsem milovnicí amerických románů a tenhle patří k těm nejlepším.
Jeden čtyřicátník z vyšší třídy si uvědomí, že je falešný pokrytec a pod tíhou všech konvencí a tichých dohod s konzumní společností se mu kamsi vytratilo životní štěstí a chuť žít. Celkem klasický začátek pro nějakou motivační knížečku alá čtyři dohody, ale pozor, hrdina této knihy, ten chudák stížený úspěchem a bohatstvím do omrzení se pohybuje v 60. letech. A tehdy byla taková transformace v Jaroslava Duška něco těžko představitelného, nikdo pořádně ještě nevěděl jak na to a všechno to bylo takové jakože pokus omyl. Takže prolejvá letargii spiritusem a čeká až to tak nějak jakože samo, občas to zhodnotí jestli už dostatečně zduškovatěl, ale furt to není ono. Ke konci knihy pak má ale zas pocit, že zduškovatěl až moc, protože ho přestalo bavit mrdání. Holt trnitá cesta prvních prúkopníkú na cestě maloměšťákú za osvícením. Jen mě to moc nebavilo, žádná postava mi nebyla sympatická a bylo to vleklé.
S mladickou nerozvážností a mírným sklonem k přehánění jsem kdysi tuto knihu označil za svou 'Bibli' .. Ponaučení, které jsem v ní nalezl, tehdy k mému překvapení nezmínil ani jeden recenzent, ani jeden kritik a přesto mělo pro můj život vliv zcela zásadní. Když se zbortil můj 'americký sen' - od Eddiho jsem věděl, jak mam postupovat.
Místy podrobnější a zdlouhavější, ale pro vžití se do pocitů hlavního hrdiny zřejmě nutné. Sama si teď krizí středního věku procházím, nebudu to tak hrotit :) , ale pocitů je hodně a myšlenky létají jak splašené na všechny strany. Manžel je v podobném věku, ale tomu to číst nedám, aby si náhodou nešel hledat nějakou Gwen ...
Náročná kniha, bohužel místy zdlouhavá. Poprvé jsem jí četla před třiceti lety, nyní jsem se k ní vrátila, ale v obou případech mne příliš nenadchla.
Velmi čtivá kniha, zejména (ale nejen) pro ty, kdo řeší vyhoření v práci a/nebo v manželství.
Kniha je velmi obsáhlý americký román, částečně autobiografický a náročný. Sleduje syna řeckého emigranta, který se vypracoval na kreativce v reklamní agentuře a žije si svůj americký sen. Deziluze středního věku, kdy si uvědomuje, že ho nenaplňuje práce ani manželství a objevuje ženu svého života. Zdá se, že příliš pozdě.
-NADČASOVÝ, GENIÁLNÍ V POPISU SPOLEČNOSTI A JEJÍ SYSTÉMU HODNOT-
-..."Ten velký převrat, skutečně se odehrál jenom pro tohle-pro to prosté žití, pro tu obyčejnou práci a pro ten každodenní koloběh?"...
Obtížně se vystupuje z rozjetého autobusu, přestože jede krajinou, která se vám nelíbí. Pak jedině pohroma vás vykopne ze zaběhnuté zaprděnosti.
Sonda do života čtyřicetiletého úspěšného muže, který se dostává do osobní krize.
Setkání s mladou dívkou ho postaví do konfrontace se svým konzumním životem a uzavíranými tichými dohodami a kompromisy.
Opravdu žije takový život, jaký si přál?
A následná autohavárie se stává mezníkem.....
"Mám dojem, že tu jsem v pasti....myslím, že ta havárie mi stejně byla k něčemu dobrá.
Poskytla mi čas k oddechu, umožnila mi výlet do jiné země, několik letmých minut k zamyšlení - poprvé v životě..."
Eddie obětuje minulost, aby získal něco nezměrně cennějšího - prostý život bez přetvářek.
Kazan knihu zakončil osobním osvobozením....
Snažím se jí prokousat už déle než 2 měsíce a stále to nekončí. Nechci to vzdát, protože chvílemi to jde (i když je to možná i tím, že styl mi připomíná mého oblíbeného Rosse Macdonalda).
Chtěl bych se autorovi omluvit za ignoraci jeho knihy, protože jsem si vždy myslel, že jde o „Vlčáka Kazana“. Ve skutečnosti se jedná o brilantní příběh krize života, který nepokrytě v hodnocení zvýhodním, protože sám prožívám podobnou krizi.
Kniha se na 100% bude líbit těm, kteří si oblíbili Hellerovo „Něco se stalo“. Stejné téma – znechucení konzumním životem, budováním kariéry, manželkou, vývojem potomků (oba autoři ve svých knihách jeví strach ze vztahu své dcery s černochem). Silné vazby na rodinu, břitké dialogy, snaha manželek udržet nefungující manželství, nechutenství pokračovat dál…to jsou průsečíky obou knih, ačkoli Kazanův hrdina dojde ve svém počínání mnohem dál a troufne si spálit všechny mosty svého „ideálního“ života vyšší střední třídy a utéct z velkoměsta na venkov – což je mimochodem i dnes hojně používaný protijed.
„Peníze, jež vydělali, neměly velkou hodnotu, to zjistili již v roce 1929. A ostatní nabytý majetek – to všechno neznamenalo nic. Tito lidé, kteří volali Ameriko, Ameriko“, když století zemřelo, sem přišlo hledat svobodu a další lidské hodnoty, a našli tu jenom svobodu vydělat si co nejvíc peněz.“
Zajímavý námět, ale klidně bych to zredukovala na takových 200 stránek, takhle se to neuvěřitelně vleklo a kvůli zbytečným pasážím nevnikly stěžejní myšlenky. Čekala jsem víc, něž tuhle navoněnou bídu.
Souhlasím, že jde o vynikající knihu. Nesouhlasím, že se čte snadno a lehce. Já musela v průběhu čtení hodně přemýšlet a uvažovat. Nesouhlasím, že jde o krizi středních let - čím dál víc se mi zdá, že podobné znechucení nad konzumem a přetvářkou může prožít každý. A možná by i měl. Kniha je úžasně nadčasová a jestli byla platná v Americe v 60.letech minulého století, pak u nás platnosti nabývá možná právě teď. Na každého by měl čekat někdo nebo něco v podobě nekonvenční Gwen. Abychom si uvědomili pravé hodnoty.
Bombastický závěr - Eddie je opravdu výjimečně schopný. A tak kdesi ve vsi, když začne od nuly provozovat hospodu, se zase pomalu, ale jistě, dostává na vrchol. Zase má nápady, zase začne vydělávat peníze ... bohudík či bohužel???
Dle mého názoru výborná kniha. Vydána před padesáti lety a přesto mrazivě aktuální.
Jedinec, který dospěl do stádia, kdy začne své dosud výhodné kompromisy nenávidět a kdy začne pohrdat sám sebou. Salto mortale...
Výborná sociální studie, často s autobiografickými prvky E.K.
Kniha čtená opět před mnoha lety, tj. za "totáče" a v mládí. Zanechala v mé duši tedy silné stopy. Ale přesto se ptám, mělo to všechno smysl? Byl po tom všem hrdina navždy šťastný a spokojený? Stálo mu to za to???