Tiché lži
Sarah Pinborough
Na každý slib jednou dojde. Hlavní hrdinka Lisa žije jen pro svou dospívající dceru Avu. Nic jiného pro ni není důležitější. Není proto divu, že si Ava pod neustálým tlakem své matky přeje více volnosti. Neví ale nic o nočních můrách své matky a její utajené minulosti, která se však pomalu začíná připomínat. Lisa musí čelit svým démonům, aby ochránila Avu. Pomůže jí v tom její nejlepší kamarádka, jak ostatně slíbila? Kdysi totiž Lisa porušila slib, který dala. Její zrada však nebyla nikdy zapomenuta. A teď za ni musí zaplatit.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2019
,
Audioteka
Originální název:
Cross Her Heart, 2018
Interpreti: Lukáš Hlavica , Lucie Kožinová
více info...
Přidat komentář
Nebylo těžké po pár kapitolách odhadnout, o co v knize kráčí. Takových námětů bylo už habaděj a já se během vyprávění trochu nudila. Po konstatování, že "někdo není tím, za koho se vydává", jsem zpozorněla a padoucha odhadla, čímž se pro mě i zbytek knihy s celým svým odhalením stal méně zábavným, než mohl být. Přesto všechno hodnotím knihu jako velmi dobrou, skrze vykreslené charaktery postav vzbudila emoce a v závěru i trochu dojala.
Ze začátku mi trochu trvalo se v tom všem zorientovat, děj, střídání pohledů Avy, Marylin a samotné Lisy (nebo Charlotty), ale nakonec to bylo celkem dobře podaný, taková napínavá detektivka, i když místy poněkud komplikovaná.
Zpočátku se nebylo možné zorientovat v ději, teprve postupně jak si čtenář přivykne střídání v čase a jménech, a jak děj graduje, zlepšuje se čtivost. Možná zajímavé téma, ale trochu moc překombinované.
Tak tahle kniha se mi nelíbila. Vím, že mé oblíbené čtenářky, hodnotíte vysoko. Ale já se prostě strašně nudila. "Četla" jsem jako audioknihu. Zdlouhavé ukňourané. A ten konec předvídatelný.
Od prvních stránek se mi to líbilo. Bylo to čtivé a napínavé. Líbilo se mi, že se v knize střídá vyprávění tří žen - Lisa, Ava a Marilyn. Každá má své tajemství a minulost, která nějak ovlivňuje druhé životy a postupně vyplouvá na povrch.
Takový průměr. Kniha se četla dobře, ale přišlo mi to dost přitažené za vlasy, neuveřitelné, takové knížky moc nemusím.
Tentokrát trochu menší odvar než jsem u autorky zvyklá, ale i tak skvělé! Úplně jsem soucítila co se odehrávalo v minulosti (nechci nic spoilerovat). Trochu předvídatelný konec, ale i dojemný. Určitě stojí za přečtení!
Skvěle napsaná knížka :)
Sice celkově trošku předvídatelné, ale skvěle napsáno :)
Audiokniha :
Opět se přikláním k názoru , že začátek a konec super, ale prostředek zbytečně zdlouhavý. To byla moje druhá kniha od autorky a můžu říct, že Ví o tobě se mi líbila víc i když závěr knihy byl takový "nereálný".
První a třetí část knihy byly výborné, druhá lehce zdlouhavá...na můj vkus až moc zamotané, problematické a neuvěřitelné...
Nechci nic prozradit a proto nemůžu napsat, co mi v knize vadí. Souhlasím s komentářem od uživatelky Metla.
(SPOILER)
Myslím, že tato kniha je na stejné úrovni, jako autorčina prvotina Ví o tobě. Není zde nouze o překvapivá odhalení, ať již ze současného života, tak i z minulosti hlavních postav. Dobře promyšlené, místy dost napínavé, traumatizující a šokující!
To, co je Katie ochotná podstoupit, aby přinutila Charlottu/Lisu dostát svým závazkům z dětství, je obdivuhodné! Měla vše dobře promyšlené!
Kapitoly, kde vystupuje Daniel, se čtou velmi těžce... Není jednoduché číst, jak ten malý klučík trpěl. Že byl týrán svou matkou i otcem, a proto se dožadoval pozornosti Charlotty. Ovšem, ta ho neměla ráda a dávala mu to dost jasně najevo. Ale jelikož to bylo malé, nevinné a hodné dítě, nedokázalo se zlobit. Měl jedinou hračku, plyšového králíčka Petra. A to byl asi jeho jediný opravdový přítel. Bylo vážně nesmírně těžké se dostat přes řádky, popisující, jak malý Daniel byl štěstím bez sebe, že ho vzala Charlotta na procházku, a přitom ho za pár hodin čekala krutá smrt... Do háje, jak může někdo ublížit dětem? Chudinka, myslím, že v nebi našel klid. Na tomto krutém světě by se jenom trápil...
Co se týče Avy a jejích kamarádek z plaveckého týmu, ukázalo se, že neřeší nic jiného než sex v různých podobách a jak se co nejdřív zbavit panenství. Holt, taková je už dnešní mládež... Nějaká romantika, láska, to jim nic neříká. A to je dost smutný...!
Líbila se mi Marilyn. Ačkoli byla těžce raněna odhalením pravé totožnosti Lisy, nevykašlala se na ní a snažila se jí co nejvíce pomoci. Bránila ji před kolegy. Tady je hezky vidět, co znamená pravé přátelství!
To, jak se zachoval Simon, ať už ohledně Richarda, nebo Marilyn, ukazuje, jaký by měl být pravý muž! Klobouk dolů, chlape!
Penny ukázala, jaký to je charakter. Že raději stála za novými kolegyněmi, které jí jen podlézali, než za ženskými, které pro ni dělají řadu let a které byly jejími kamarádkami. Nevděčná ženská!
Knihu mohu s radostí doporučit!
První třetinou "Tichých lží" jsem se poněkud otráveně provzdychala. Klasický ženský román: úzkostlivá máma s traumatizující minulostí, ve které figuruje nepovedené manželství a neupřesněná smrt dítěte. Dcera na pár facek, strašlivě spěchající vstříc dospělosti, kvokání s kamarádkami, splašené hormony a tak dále. Himlhergot, to už tady bylo tolikrát... Jenže potom přišla druhá část a já zjistila, že je to všechno jinak, mnohem drsnější, smutnější, napínavější, nuda byla rázem minulostí. Zápletka se postupně komplikuje, rozehrává se více motivů, v popředí zůstávají různé podoby lásky.
Větou “Někdo není tím, za koho se vydává” dostanou čtenáři stimul k rekapitulaci postav a já doufala, že můj kompas na padouchy ukazuje špatným směrem. Sedělo všechno s výjimkou toho nejdůležitějšího: věku. Autorka se tím bohužel netrápila a dost mě naštvala. Blízká osoba, údajně nenalíčená a nikdo by si nevšimnul? Nepravděpodobné.
V závěrečných kapitolách jsem se začala obávat, aby ten silný, tragický příběh úplně nenabral směr Hollywood... a opět jsem byla zklamána způsobem, jakým paní spisovatelka vyhladila hrany, otupila ostří, přelakovala hnusnou realitu do odstínů vhodných pro cukrovou vatu. Pohádky čtu s dítětem, v literatuře pro dospělé preferuji temnější autorskou paletu. Proto nekompromisně zadupávám do podlahy jednu hvězdu, kousek z další umáznu za ten sice opodstatněný, přesto relativně nezáživný úvod. 70-75%
Kniha se čte dobře, zaujme, má psychologický podtext a ukazuje i problematické a společensky závažné chování lidí. Vadil mi zdlouhavý úvod do děje. Druhá třetina knihy hodně prozrazuje, čtenář je šokován a konečně může uvažovat o tom kdo, jak a proč. Poslední třetina knihy je akční, napínavá, dojde k uzavření. Snad nejsem sama, kdo považuje samotnou příčinu toho všeho za naivní, malichernou a přehnanou. Ale přičítám to svému obyčejnému a pragmatickému životu, ve kterém umím oddělit snění od reality. Což asi nebylo dáno pachateli. Doporučuji, kniha zaujme i přes své zápory.
Začátek mi přišel krapet zdlouhavý; hodně myšlenek hlavních postav a žádný děj. Pak se to najednou ale přehouplo v něco, co vás drželo u stránek jako přikované; tak silně, že jsem měla problém knížku odložit ještě ve dvě ráno. Záporáka jsem odhalila o chvíli dřív než Lisa, dobře já!
- SPOILER -
Postava Marilyn mi nepřišla až tak moc důležitá na to, aby jí byly věnované samostatné kapitoly, zbytečně to knížku natahovalo. Možná měla čtenáře chvíli zmást, že ona je ten zlosyn? Stejně tak Simmon byl do příběhu vmontovaný úplně násilím a najednou tam pomalu přebral práci policie... Úplně nečekaně se z něj stal anděl - jen tak poskytnout někomu neznámému azyl se může stát asi opravdu jen v knížce :-D
(SPOILER)
Dlouho se mi nestalo, že bych se s výběrem knížky tak sekla.
Zaujala mě anotace a nechala jsem se nalákat zdejším vysokým hodnocením, které po přečtení teda upřímně nechápu.
Začnu tím dobrým. Jednu hvězdu dávám za námět, který má nepochybně základ ve skutečných událostech (minimálně jsem o o obdobných brutalitách spáchaných v dětském věku četla v tisku už několikrát) . A druhou hvězdu dám za zajímavý styl vyprávění a překlad do češtiny, který mě nijak nerušil (ale s originálem jsem to nesrovnávala).
Jinak to ale bylo celé dost přitažené za vlasy, nevěřila jsem tomu příběhu, navíc všechny události byly strašně předvídatelné a postavy vcelku nesympatické. Kdyby to nebyla jediná kniha, kterou jsem si s sebou vzala na cestu, odložila bych ji bez výčitek nedočtenou.
Poslechnuto jako audiokniha. Napřed jsem myslel, že ji ani neposlechnu do konce ale nakonec se to docela dalo. Rozhodně to ale nebude knížka, ke které bych se ještě někdy vracel.