Tichý pláč
Joe Peters
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/48859/mid_tichy-plac-dHF-48859.jpg
5
224
224
Pan Peters si sice vzal Lesley za ženu poté, co ji přivedl do jiného stavu, jeho srdce však patřilo jiné. Lesley na sokyni ukrutně žárlila a zlost si vybíjela na malém synkovi. Tatínkova tragická smrt Joeův život doslova zpečetila. Sadistická matka alkoholička chlapce vězní ve sklepení, její nový přítel vnese do týrání další prvky: znásilňování a dětskou pornografii.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , AlpressOriginální název:
Cry Silent Tears, 2008
více info...
Přidat komentář
Tahle kniha nenechá nikoho v klidu, vyvolá ve Vás silné emoce. Ve mně vyvolala velký vztek. Jak je možné, že někdo může dělat taková zvěrstva a že to zůstane skryto? A v tomto případě páchalo zlo více lidí a zřejmě to všem prošlo. Smutné, moc smutné. Knihu jsem přečetla během jednoho dne, musela jsem ji rychle dočíst, abych zjistila, jak vše dopadne. S jakými démony musí ale nyní hlavní hrdina žít, to je těžko odhadnout. Je to hnus, co dokáže člověk udělat druhému člověku a v tomto případě dítěti. Těžké k tomu cokoliv psát, pořád se mi to "mele" v hlavě a asi ještě dlouho bude.
Neuvěřitelné, žena, která slovo antikoncepce zřejmě nepoznala, a které dělá potěšení dělat ze svých dětí bytosti bez duše, bez hrdosti. Neuvěřitelné, nikdo ze sousedů si nevšimnul, že chlapec, který by měl běhat před domem na tři roky zmizel a když se zničehonic znovu objevil, byla to kost a kůže neschopná řeči a bez jakýchkoliv sociálních návyků. Sousedé, kteří museli vidět, slyšet hádky rodičů těchto dětí, nic neudělali, nezajímali se. Neuvěřitelné, kam se poděl Wally, který se vymanil z okovů domu hrůzy a svým sourozencům nepomohl, kam se poděla teta Melissa, která moc dobře věděla, jaká je Lesley zrůda, kam se poděla Marie, která věděla totéž. Neuvěřitelné, sociální pracovníci, kterým stačí uvěřitelné opodstatnění matky a dál se nestarají... Jak se taková hrůza může odehrávat tolika lidem pod nosem, a ti přesto nic "nevidí, neví" ... Upřímně obdivuji autora, že se z něj nestal psychotický vrah, ale naopak se snaží být tím nejlepším otcem a dobrým člověkem. Kniha nebyla napsaná nějakým vysokým jazykem a možná tímto retrospektivním pohledem, kdy bylo z výrazů jasné, že je autor dospělý, možná trošku ztrácela na věrohodnosti, tím ovšem nechci toto téma zlehčovat. Četla se dobře právě díky jednoduchosti jazyka.
Někdy si myslím, že tak kruté příběhy ani nemůžou být pravdivé. Jak by to mohlo tak malé dítě přežít? Ale lidské zrůdy bohužel existují.
Tuto knihu by měli číst všichni sociální pracovníci,policisté a jiní jedinci,kteří mají týraným dětem pomáhat. A samozřejmě i my ostatní ,abychom s lehkým srdcem neodsoudili agresivní útěkáře , jedince sotva dětským střevíčkům odrostlé ,kteří se chovají pro nás nepochopitelně.
Většinu knihy jsem jen nevěřícně vrtěla hlavou .
Prožít si svoje peklo na zemi a nenajít nikoho , kdo by mi pomohl . To je skutečně hodně beznadějné a můj obdiv patří síle a odhodlání nejen autorovi ,ale všem ,kteří se dokázali vymanit z tohoto začarovaného kruhu zla .
Velmi dlouho jsem přemýšlel jak skutečný příběh okomentovat, zvlášť když to člověk zažije podobně, akorát v jiné době v jiném státě, dětského domova. Jsem strašně rád že Joe našel v sobě sílu a svoje nejhorší zážitky sepsal. Upřimně toto bych nedokázal se k tomu vrátit a vše prožít znovu. Podobně Jako Dave Pelzer, Barbara Naughton a mnoho dalších kteří v sobě našli odvahu a sepsali to. Při čtení se vyjevily ty vzpomínky, strašná panika, ale vydržel jsem až do konce. Naše dětství bylo utrpení a boj o každý nádech. V dospělostí jsem stále stejný, ano člověk se s tím naučí žít a respektovat. Odpustit snad sobě a snažit se žít jak nejlépe to jde. Díky mé psychiatričce, terapeutce která mě ze všeho dostala a stále spolu spolupracujeme, rodině, rozumějte bratři a sestry z našeho dětského domova, pořád jsme spolu. Někteří nám říkají, rodina která je tvá je ta nejkrásnější. Těžko se to popisuje a vysvětluje. Ale kdo nezažil nepochopí. Bohužel soudruh vychovatel byl pedofil se sadistickými sklony, uměl způsobit bolest bez toho aby bylo něco vidět, modřiny a podobně. Bohužel byl ve straně a soudruh by nebyl tohoto schopen. Velmi mě těší na duši že čtete tyto naše příběhy a dáváte nám sílu bojovat a užívat si život jak nejlépe to jde. Nejvíce chci poděkovat své rodině DD, manželce, dětem a přátelům, knížkám bez nich by to byl život čisté utrpení.
Někdo tady píše, že příběh nutí číst a číst, dokud knihu celou nepřečtete. Nemohla jsem dočíst, právě kvůli krutosti.
Moc silný příběh. Někdy jsem si myslela, že to snad nedočtu, ale nakonec jsem celou knihu přečetla. Je smutné, že na světě existuje taková krutost páchána na dětech.
Silná kniha, těžko uvěřitelná, nedokážu si ani představit utrpení, kterým musel projít. Respekt.....
Neuvěřitelný příběh. Krutost matky nezná mezí. Je obdivuhodné, že to mohl přežít a začít žít plnohodnotný život.
Otřesná zpověď zážitků z dětství, při které mi běhal mráz po zádech. Těžko se taková hrůza dá vůbec představit.....co dokáže matka-zrůda. Autor má můj obdiv a dlouho na knihu nezapomenu.
Knihu mám v živé paměti i když jsem ji četla před několika lety. Nečte se lehce a já se u ní dost nabrečela. Je hrůza pomyslet, že se to dětem vůbec děje. Nikdy na knihu nezapomenu, ale už ji nikdy nebudu číst.
Hodně silný příběh, který Vás rozhodně nenechá v klidu. Knihu si živě pamatuji, ačkoliv jsem ji četla minimálně před 4 roky. Je hrozné, co se dětem může stát.
Málem jsem nedočetla. Opravdu neuvěřitelný příběh,obdivuji hlavního hrdinu za to, že v sobě našel sílu dál žít.
Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh plný zla, krutosti a odporností chytne hned od prvních řádků a nutí číst a číst, dokud celou knihu nepřečtete.Každou větu, každé slovo jsem hltal a celou knihu přečetl na jeden zátah. Sám autor na konci knihy uvádí:
Vím,že to není veselé čtení, ale věřím, že těm, kteří vydrželi až do poslední stránky, pomůže pochopit, jaké zlo dosud existuje v naší společnosti. Čím více lidí si to uvědomí, tím větší je šance, že se v budoucnu dostane porozumění dítěti, jež se ocitlo v podobné situaci jako já. Opět se mi potvrdilo, že lidé, kteří věří v Boha jsou naprosto vyšinutí. Lesley katolička a pedofil Douglas si čte neustále v Bibli. Celou dobu jsem se těšil, jak budou viníci potrestání což se nestalo, jelikož Joe nepodal trestní oznámení. Když jsem podobnou knihu doporučil v bývalé práci v křesťanské organizaci, abych se s někým podělil o hrůzný zážitek tak mě několik čtenářek , které čtou knihy typu 50 odstínů šedi a Bibli řeklo, že takové knihy čtou jen psychopati. Já si zase myslím, že psychopati čtou Bibli a neustále se mi to potvrzuje.
Jak je napsáno v závěru, tak bohužel se v ,,civilizovaných zemích" děje vše s vědomím těch nejbližších. A to je na tom všem to nejstrašnější. Tyto zločiny páchané na těch nejmenších, kteří potřebují lásku a ochranu, by měly být trestány bez výjimky tím trestem nejvyšším.
Velmi silný a znepokojující příběh. Trochu mi vadila forma psaní, ale příběh za to stál. Je to naprosto šílené.
Tichý pláč
Přečteno jedním dechem se zatajeným dechem. Neuvěřitelné, co všechno člověk vydrží a vytrpí a pak mu ještě nikdo nevěří. Hrozná beznaděj. Nikdy nepochopím násilí a zneužívání vlastních dětí rodiči.