Tíha vesmíru
Jennifer Niven
Okouzlující love story, která vás dostane! Každý si myslí, že dobře zná Libby Stroutovou – tuhle odvážnou dívku s úctyhodnou váhou, jejíž fotku s titulkem „nejtlustší teenagerka Ameriky“ otiskly před dvěma roky snad všechny noviny v USA. Libby se ale od té doby změnila – a nejen co se váhy týče. Stejně tak si každý myslí, že dobře zná i Jacka Masselina. Mezi spolužáky je oblíbený, randí s nejkrásnější holkou ze školy a na první pohled to může vypadat, že má všechno, co si může přát. Až na to, že trpí prosopagnosií – není schopný rozeznávat lidské tváře a svůj handicap samo sebou skrývá. Když tedy na sebe Stroutová a Masselin rázem narazí ve škole, svět se obrátí vzhůru nohama – minimálně Van Burenova střední. A malér je na světě!... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Dívčí romány
Vydáno: 2017 , Yoli (ČR)Originální název:
Holding Up the Universe, 2016
více info...
Přidat komentář
Milá knížka z americké střední školy. Líbí se mi tenhle přístup k životu, kteří mají američtí umělci. Vážné věci se dají vyjádřit s lehkostí.
Téma "nadváha" mi není tak úplně cizí. Proto se mi příběh velice líbil. Miluju Libby a hlavně to jak dokáže každého tak bravurně usadit. Je docela stejná povaha jako já a to mě na příběhu hrozně bavilo.
V tomto roce jsem se dostala ke knize Všechny malé zázraky od Jennifer Niven, její styl vyprávění a to téma, kterým se v té knize zaobírá, mě dostalo na kolena a nebylo pochyb o tom, že si přečtu i její další knihu. Na Jennifer Niven obdivuji, že se dokáže vymanit z těch škatulek young adult literatury, přesto, že je její tvorba určena mladistvým, neznamená to, že je určena jen jim. Její knihy mají totiž podstatně hlubší význam, nesou v sobě jakési poselství a přesně kvůli tomuhle jí člověk musí milovat a obdivovat.
Tíha vesmíru není jen o dvou mladých lidech, kteří se zamilují. Příběh dvou odlišných lidí, kteří bojují se svými vnitřními démony, v případě Jacka jde o vážnou nemoc prosopagnosie, kdy člověk nedokáže rozeznávat obličeje a Libby je zase tou nejtlustší holkou v Americe. Každý má své problémy a díky její postavě se tihle dva seznamují, i když ne za zrovna příjemných podmínek. Celé je to napsané hrozně mile a není možné aby, jste si oba hlavní hrdiny nezamilovali. Libby je nebojácná mladá dívka, která to v životě neměla jednoduché a rozhodně si nenechá zkazit den tím, že na ní někdo pokřikuje kvůli její váze. Libby je jedním slovem obdivuhodná, to samé můžu říct o Jackovi, který se vypořádává nejen s tím, že jeho otec podvádí mámu, ale také se svou nemocí o které se nikomu nezmínil a jako starší bratr se snaží chránit svého mladšího bráchu, jenže to jde těžko, když ho v davu ani nepozná. Oba si na svých bedrech nesou tíhu vesmíru a každý se s tím vypořádává po svém. Jennifer Niven i tentokrát poukazuje na vážná témata, v tomto případě tu máme vážnou nemoc a šikanu.
Tíha vesmíru na mě udělala velký dojem, ostatně autorka jednoznačně psát umí a její slova nejsou prázdná. Všechny malé zázraky jsou úžasné, ale tím velkým rušivým elementem pro mě byla hlavní hrdinka (jakže se to jmenuje…jasně, Violet). Oproti tomu tady nemám co vytýkat, hlavní hrdinové úžasné lidské bytosti ze kterých by si spousta z nás měla vzít příklad, protože kdyby bylo takových lidí víc, tak by ten svět vlastně nebyl vůbec špatným místem. Na Libby a na Jacka už nikdy nezapomenu a vy byste taky neměli.
Po přečtení knihy jsem jako první vygooglila jestli opravdu existuje nemoc prosopagnosie. A opravdu existuje, šílené. Nedokážu si to vůbec představit. Nicméně je kniha opravdu pěkně napsaná, i když nepatřím do cílové skupiny pro kterou je kniha zaměřená, tak se mi líbila. Dobře se četla a děj byl zajímavý. Asi by si jí měly přečíst všichni kdo se kdy setkali s nějakou šikanou, dodala by jim určitě sebevědomí.
Trochu jsem od knihy čekala něco lepšího.. Určitě byla zajímavá a s neokoukaným tématem, což jsem docela ocenila.
4/5 hvězdiček dávám jen mojí vinou, díky tomu, že jsem si děj kouskovala a nepřečetla knihu na jeden zátah.... tím pádem jsem se nedokázala do děje naplno přenést a nevcítila se do postav tak, jak by si zasloužily... je to krásný příběh a i když už nejsem úplně cílová skupina, tak se mi moc líbil a doporučuji i starším čtenářům.
Na knížku jsem si nedělala velké nároky na něco co mě naprosto ohromí a převálcuje. A jsem za to ráda. Do děje jsem se nejdříve nemohla dostat, ale nakonec se mi kniha líbila. Jedná se o klasické young-adult dílo, které vás rozesměje, občas rozesmutní a při dočtení se usmíváte a zároveň jste trošku smutní, že příběh nepokračuje dál. Pro mne příjemné čtení s řadou metafor a hlubokých myšlenek.
Libby a Jack. Oba si nesou na ramenou nějakou tu tíhu. Libby nadváhu a Jack nerozeznává obličeje. Je to středoškolská love story, psaná z pohledu obou hlavních hrdinů a čte se moc fajn.
Moje kamarádka, která si stejně jako já zamilovala "Všechny malé zázraky" četla knížku přede mnou a moc se jí nelíbila. Říkala, že v ní nebylo nějaké to "bum", které dělá knihu dobrou. Ale já tam měla hned několik "bum" a navíc byla kniha napsaná zábavně, měla jsem hrozně ráda Libby (což je docela úspěch, protože většinou hlavní hrdinky ráda nemám, a obzvlášť ne ty tlusté holky, co se litují - ale Libby vůbec taková nebyla, byla drsná, silná, vtipná a sympatická) i Jack byl fajn a hrozně jsem těm dvěma fandila. Autorka se - obzvlášť tou tloušťkou a šikanou - strefila do dost velkého problému dnešní společnosti teenagerů a podle mě to dobře vystihla. Příběh se mi fakt moc líbil, je tam spousta krásných pasáží, co stojí za podtrhnutí a má to fakt sladký konec.
Ze začátku mi trochu vadilo střídání pohledů po kapitole, obzvlášť když byly tak krátké. Jinak jsem ale takhle pěknou, milou knížku dlouho nečetla. Nebyla to jedna z těch tuctových, bylo na ní cosi originálního.
I obálka je moc hezká, i když obyčejná. Myslím, že autorka si na autentičnosti dala opravdu záležet a to oceňuji.
Mimo jiné kniha nahlíží i na problémy, které jsou v dnešní době aktuální, jako je obezita a šikana.
Kniha mě opravdu bavila, bylo těžké dát si pauzu a dělat něco jiného než jen číst a číst.
Někdo by mohl říct že kniha je nudná, protože postrádá dechberoucí zvrat, mně se líbilo, že kniha nebyla jen o lásce, ale o poznávání sebe sama. Ještě k tomu všemu se díky Libby naučíte, jak se mít rád. Samozřejmě kombinace nejtlustší holka/nejhezčí kluk je trochu klišé, ale u oddechovky mi to až tak nevadí.
"Potkali jsme se a změnili si navzájem svět. My oba."
Tak to byla jedna z nejlepších YA romancí. Citlivá, čtivá, zpracovává zajímavé téma. Nejsem cílová skupina, ale i tak jsem si čtení užila.
Wow tato knížka mě hodně dostala . Sama s něčím bojuju takže jsem si ji chtěla přečíst. Hezký až smutný a dojemný příběch. Autorka opět nezklamala po Všechny malý zázraky . Moc doporučuju :)
Na mě bohužel nezapůsobily ani Všechny malé zázraky (chvíli před tím jsem četla Proč? 13x proto - a to považuju za mnohem lepší).
Sice jsem ze začátku měla pocit, že se mi to dobře čte, ale to mě rychle přešlo. Nějak jsem si hlavní hrdiny a jejich myšlenkové pochody nedokázala oblíbit.
Ačkoli nejsem věkem cílová skupina, bylo to krásné, milé a čtivé. Doporučuji všemi deseti :)
Rozhodně nejsem cílová skupina. na to už jsem trošku stará. Ale vzala jsem si knihu jako oddechovku na léto a musím přiznat že mě nezklamala. Četla se rychle díky krátkým kapitolám a děj krásně plynul. Rozhodně mě nezklamala.
Tohle je prostě Jennifer Nivenová. Píše skvěle, záživný je každý řádek, za vším je daleko více, než se na první pohled zdá. Je vidět, že ačkoli nejde o autobiografii, tak autorka dává do svých děl velkou část sebe.
Jasně, na Všechny malé zázraky (tedy podle mého skromého názoru) tenhle titul nedosahuje. Ale nazvala bych ho takovým menším bráškou. Budu tvrdit to, co k autorce patří: nepíše knihy určené jen teenagerům, ale knížky, které by si měla přečíst každá duše na světě.
Autorovy další knížky
2015 | Všechny malé zázraky |
2017 | Tíha vesmíru |
2021 | Bez dechu |
2001 | Ledová pustina |
2023 | Až půjdeš, vezmi mě s sebou |
Před pár minutami jsem dočetla tuto knihu. A sakra, ještě teď mám slzy v očích. Vůbec ne z toho, jak ten příběh skončil, ale z Poděkování autorky, na konci knihy, které mě totálně dostalo. Až teprve u něho jsem si uvědomila, jak moc osobní tato kniha je. Autorka skvěle popisuje pocity ztráty, jaké to je, být šikanovaná, ale také zamilovaná. Většinu z toho prožila a to tomu dodává na síle.
Kniha se četla naprosto lehce a rychle. A to popisování zamilovanosti? Panebože. Ne jednou jsem měla husí kůži.
Vcelku je příběh docela jednoduchý, opravdu nic, u čeho byste museli nějak usilovně přemýšlet, ale nadchl mě ten nápad s prosopagnosií. Také konec je celkem předvídatelný, ale co už, hlavní je ta myšlenka, kterou vám tato kniha přinese.
Je to spíše o uvědomění sami sebe, o sebelásce a o tom, že vzhled není ani v nejmenším to hlavní.
Prostě a jednoduše, je to příběh u kterého si uvědomíte, že ve vesmíru nejste ani zdaleka sami, “někdo vás chce” a ten někdo vám pomůže nést tíhu celého vesmíru :)