Tisíce planoucích sluncí
Khaled Hosseini
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/233131/mid_tisice-planoucich-slunci-bLM-233131.jpg
5
1991
1991
Druhá kniha a světový bestseler Khaleda Hosseiniho přináší příběh dvou žen, jejich zamotaných, dramatických a více či méně tragických životů na pozadí válečných konfliktů v Afghánistánu. Z jejich počáteční nedůvěry se postupně stává láska na život a na smrt. Marjam je harámí, dítě hříchu, která celý život hledá vztah, který by jí poskytl pocit lásky a bezpečí. Vyrůstá se zatrpklou matkou, zbožňovaný „návštěvní“ otec ji nakonec zradí a provdá za Rašída, muže o třicet let staršího, který se čím dál víc podvoluje svým násilnickým sklonům. O dvacet let mladší Lajla je neporovnatelně šťastnější, má milující rodiče i nejlepšího kamaráda Tárika. To všechno však zmizí, když jí do života vstoupí válka a Lajla se náhle ocitá bez rodičů, zato těhotná v Marjamině a Rašídově domácnosti. Po počátečním odmítání Marjam s Lajlou sblíží jejich společný osud, osud obětí Rašídovy prchlivosti, osud bezprávných žen v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Ale Lajla s Marjam se svému osudu vzepřou. Zákazníci, kteří si koupili tento titul, koupili také... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2013
,
Argo
Originální název:
A Thousand Splendid Suns, 2007
více info...
Přidat komentář
Da sa vobec toto pochopit v nasej europskej kulture a mysleni? JEHO KNIHY TREBA PRECITAT, clovek vela pochopi.
Krásně napsané, ale zároveň strašné. Bylo mi nanic z toho fanatismu a krutosti. Hlava mi to nebrala. Ve vší té hrůze jsem si ale uvědomovala, jak nejen postavy, ale hlavně autor Afghánistán milují, že přes smutek nad tím, co se s tou zemí dělo a děje, je srdcem pořád tam, pořád s nadějí.
"Není to vaše vina. Slyšíte mě? Vaše vina to není. Je to vina těch primitivů, těch vahší, ti by se měli stydět. Jako Paštun se za ně stydím. Zhanobili čest mého národa. A nejste sama, hamšíro. Neustále k nám chodí matky jako vy - pořád. Matky, které sem přicházejí, nedokážou uživit své děti, protože Talibán jim nedovolí, aby si na živobytí mohly vydělat. Neobviňujte proto sebe."
"To je mi líto," řekne Lajla a žasne, jak každý afghánský příběh je poznamenaný smrtí, ztrátou a nepředstavitelným žalem. A přesto, jak vidí, lidé nacházejí způsoby, jak přežít, jak žít dál. Lajla myslí na svůj vlastní život a na všechno, co ji až dosud potkalo, a diví se, že i ona dokázala přežít, že je naživu, sedí v tomhle taxíku a naslouchá příběhu toho muže.
Hodně silný příběh dvou neskutečně silných žen, které musely žít v nelidských podmínkách a přesto se nenechaly zlomit. K Marjam i Lajle jsem hodně přilnula, už jen proto, že jejich životní příběh je v knize popsán už od jejich dětství, kdy byly ještě malé holčičky, až po dospělé ženy. Opravdu mi rvalo srdce, co vše musely prožít.. Autor knihy má velký dar popsat prostředí, kde se celá kniha odehrává, vše se mi jako film promítalo před očima..
No ty v*le... Cetla jsem po Lovci draku, ktery byl tak trochu drsny, ale tohle je silene. Jen se neda prestat cist, do pribehu se zazerete a cekate, jak to vsechno dopadne, a tusite, ze uplne ruzovy happyend to nebude.
Nechci verit, ze takove hruzy nekde jeste dnes v popsane mire existuji, doufam, ze je vse "jen" koncentrovano v jednom pribehu. A dekuju tomu nahore, ze ziju v Cechach.
Velmi silná kniha a velmi závažné téma! Utrpení žen ve válce a jejich nesvoboda v maskulinní společnosti jsou tu vykresleny velmi syrově a přesvědčivě. Čtení mě místy přímo bolelo, přesto jsem se od knihy nedokázal hodiny odtrhnout. Čtyři a půl hvězdy - trochu ubírám za přece jen občas přeslazené pasáže a taky si nejsem jistý, jestli by bývalo nebylo lepší knihu ukončit na kábulském fotbalovém stadionu, následující pasáž mi vyzněla příliš happy-endově až agitačně... Knihu doporučuju. Ať si uvědomíme, jak dobře a snadno tu žijeme.
Krasne napsane! Pribeh si zaslouzi plny pocet hvezd, ale bylo to o kapku slabsi nez lovec draku od stejneho autora;-)
Tak krásná, smutná a dojemná kniha. Téměř vše už tady v komentářích bylo napsáno a souhlasím s tím. Je to příběh, který Vás zasáhne. Je o nepochopitelném násilí, bezpráví, beznaději a bolesti ale zároveň i o lásce, přátelství a obrovské vnitřní síle bojovat s tím vším a přežít. Doporučuji k přečtení.
Při čtení této knihy, kterou jsem měla v hlavě i ve chvílích, kdy jsem se musela věnovat jiným aktivitám, jsem si říkala, že se tu, v našich krajích, máme - útlocitní nechť prominou - jak prasata v žitě. Vůbec si nedovedu představit sebe, jak bych přežívala v popisovaných podmínkách. Inu, asi ano, nějak by to šlo, člověk se v zájmu zachování vlastní existence vždycky nějak přizpůsobí. Ale představit si to skutečně nedovedu. A ani se nebudu pokoušet, jen se stávám pokornější a to "obyčejno", které mám, stavím nad všechny statky světa.
Slovníček na konci knihy mě zaujal a potěšil.
Co všechno člověk vydrží, když má pro co žít, když má smysl života. Respekt k hrdinkám. Respekt k tématu a zpracování. Byť některé pasáže pro mě dlouhé a namáhavé.
Kniha o důležitých dějinách Afghánistánu a jejich ovlivnění životů obyčejných lidí. Je to depresivní čtení, které neobsahuje téměř žádné radostné události, ale vesměs jen životní těžkosti a tragédie, které především ženy v této zemi pociťují dodnes.
Pro mě byla kniha moc táhlá a dle mého tam bylo hodně výrazů, které mohly býti vysvětleny.
Neskutečně silným způsobem přiblížená kultura a život v Afghánistánu. Politický background dodává knize mrazivou opravdovost a čtenář je nejen emocionálně zasažený, ale z knihy si odnáší také fakta z historie, které se díky takovéto nezapomenutelné formě nevytratí “hned po testu“. Neskutečné svědectví o tom, čím si ženy v kulturách dominovaných muži a extrémním náboženstvím procházejí a proč jejich hlasy jsou jen těžko slyšet. Zároveň však díky tomuto statečnému boji demonstrují opravdovou sílu a nezlomnost žen, která je tu v porovnání s primitivní brutální mužskou silou něco neuvěřitelného. Zároveň je zde krásně vidět, jak extrémní náboženství a fundamentalismus nikdy nemůžou být správnou cestou, protože je to cesta násilí, která zanechává hluboké, bolestivé rány, ať už na těle či na duši. Velmi důležité svědectví, které by mělo být slyšet - právě toto jsou dějiny, které utvářejí dnešní svět a které jsou ve školách bohužel jen okrajovým tématem (narozdíl od pravěku:)). Člověk si uvědomí, jak se tu v Evropě vlastně máme dobře.
Poměrně jednoduchý jazyk a struktura mi nevadili, naopak to knihu činí dostupnou i mladším věkovým kategoriím, což si myslím, že je z edukačního hlediska velmi důležité.
Čteno jako povinná četba v angličtině.
Kniha s velkým K. Silné emoce, obyčejní lidé s neobyčejnou vůlí přežít na pozadí dlouhých roků bojů a násilí. Na začátku jsem trochu pochybovala, jestli bude spisovatel schopen příběh vyprávět uvěřitelně z pohledu hlavních ženských postav, ale naopak, je to skvělé. Mrazivé, drsné, dojemné… V tomto příběhu je vše. A je děsivé vědět, že takovéto hrůzy se děly a dějí pořád, v dnešní době je kniha více než aktuální, doporučila by přečíst všem.
Jo a Rašíd... to byl fakt ultrahnusák, dobře mu tak.
Příběh o životě žen v Afghánistánu, co víc k tomu dodat, když vše už bylo řečeno? Snad jen, že síla Marjam mne naprosto odzbrojila. Bohužel se za své utrpení lepšího zacházení nedožila, což bych ji opravdu přála. Ale věřím tomu, že takto to opravdu v muslimských zemích fungovalo, že ženy pro ně byly podřadné, ale jak by tedy se muži ocitli na světě, kdyby je ty podřadné osoby neporodily? Z některých úseku mi běhal mráz po zádech a já děkuji autorovi, že dokázal podat takové svědectví bez ohledu na to, že se jedná o součást jeho světa, ze kterého pochází.
Moje první kniha od tohoto autora. Skvělá, čtivá kniha, hodně nečekaných a drsných momentů. Silný příběh, který mě úplně pohltil. Moc doporučuju.
Nečekal jsem, jak moc mne knížka zaujme. Z počátku mi trvalo, než jsem se na její notu naladil, ale posléze jsem byl hodně milé překvapený, jak dobře se četla.
Štítky knihy
Afghánistán vydírání sexuální násilí násilí Tálibán domácí násilí mezilidské vztahy uprchlíci migrace oběti násilí
Autorovy další knížky
| 2007 |  Lovec draků |
| 2013 | A hory odpověděly |
| 2008 | Tisíce planoucích sluncí |
| 2018 | Mořská modlitba |
Hustý. Hlava plná otazníků a vykřičníků, srdce se svírá úzkostí a soucitem. Nic na tom nemění fakt, že příběh je fiktivní, protože celý svět ví, že se v Afganistánu toto děje, myslím, že Hosseini čtenáře ještě šetří.
Laila i Marjam...každý den teď pomyslím, jak se milionům žen žije, když budu mít chuť skuhrat
...
Román je samozřejmě výborně napsaný, dobrý překlad.