Tíživé ticho
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539253/bmid_tizive-ticho.jpg
4
1096
1096
Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupání. Policejní zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám. Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala. Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství. Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2023
,
Cosmopolis
Originální název:
Fear the Silence, 2023
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Přidat komentář
Kniha měla rychlý spád, ale místy byla překombinovaná, neuvěřitelná až nereálná.... Ale co by ne. Konec byl taková pomyslná třešínka na dortu
Oproti jiným příběhům tohoto autora jsem trochu zklamaná. Nezaujal mě příběh, ani mi nepřišel moc reálný...a hlavní hrdinka moje sympatie taky moc nepobrala...tak snad příště
Za mne nepatrné zklamání asi jsem očekávala něco jiného. Chvilku mi to v druhé polovině přišlo krapet nereálné, ale jinak musím říct celkově, že se mi kniha docela dobře četla a fandila jsem hlavní hrdince.
Po Ďáblově cestě docela propad. Takový pokus o politický thriller pro ženy. Nicméně dočetla jsem.
Skvěle jsem si početla, akce za akcí a žádná nuda. Robert nezklamal a vůbec nevadí, že zde hlavní roli nehrála ani Erika, ani Kate. Skvěle jsem se přenášela na popisovaná místa a Tišinu jsem si, samozřejmě, chtěla hned vygooglit. Chorvatsko je moje oblíbená prázdninová destinace a také mám svůj nej ostrov, takže místo děje vybráno podle mého gusta. Potěšil mě i konec. Spravedlnost zvítězila. Nějak poslední dobou čím dál raději čtu dobré konce ... Rozhodně doporučuji všem a myslím, že ani fanoušci Roberta nemohou být zklamáni.
Po přečtení další knihy od R.B jsem dost na vážkách zda se mi líbila nebo nelíbila. I když se jedná o knihu a v knihách jsou příběhy z velké části smyšlené tak tady už byl děj dost překombinovaný s mezerami a něco mi tam chybělo. Nicméně jako celek se čte dobře, odehrává se v Chorvatsku a to bylo příjemné. Ale na série s Kate ani s Erikou to nedosáhne a víc než 2,5* dát nemůžu.
Nemůžu říct, že by mě to úplně nebavilo, ale na mě to bylo až moc překombinovaný a hlavně nereálný. Ale vezmeme to popořadě.
Začátek příběhu začal slibně. Hlavní postava přijde za podivných okolní o svého manžela a člověk si říká, co za tím je. Do hlavní postavy nebyl problém se vcítit a spolu s ní chcete přejít na to, proč byl její manžel zavražděn, ačkoliv policie tvrdí, že šlo o sebevraždu. Následně se ale začne rozvíjet kolotoč různých zvratů a událostí, nad kterými jsem kroutila hlavou, a když jsem četla závěr, tak už jsem si říkala: to jako vážně? Člověk je až překvapený, co všechno autor dokázal do příběhu vecpat Přitom tomu chcete aspoň trochu věřit, ale tady to prostě nešlo a v tomto případě opravdu platí, že někdy je míň prostě víc.
Nicméně, i přesto jsem se celou dobu zajímala, jak příběh dopadne, takže za mě takový průměr.
Je nesporné, že Robert Bryndza je pětihvězdičkový autor. Na jeho první samostatný psychogický thriller jsem byla velmi zvědavá i natěšená, po přečtení cítím ale spokojenost, ne nadšení. Část děje situoval autor i do jeho oblíbeného Chorvatska na fiktivní ostrov Tišina. Zde byl děj hodně dramatický a hlavní hrdinka Magie prožívala velmi krušné chvíle při boji o život. Politické pozadí v ději moc neoblibuji, budiž, tentokrát můj oblíbený autor dostává 4* !
Těším se na příště, pane Roberte !
Byla jsem zvědavá na tento počin Roberta Bryndzy, ale více mi vyhovují jeho detektivky. U této knihy mi připadalo jako kdyby ji ani nepsal on. Mám ráda, když je v knihách hodně přímé řeči a ta mi tady dost chyběla. Popisy mi připadaly až moc zdlouhavé a natahované, ale někteří čtenáři je ocení, že pomáhají vykreslit atmosféru. Ani samotný příběh mě moc nebavil. Pokud se někdo chce seznámit s tímto autorem, tak já osobně bych mu spíše doporučila knihu ze série s Erikou nebo Kate. Za mě tedy spíše slabší kniha.
Takové celkem "moderní" téma, které ale moc dějem nepřekvapí. Určitě plus za krátké kapitoly a čtivost knihy. Obsah už slabší, závěr mě nijak nedostal, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Od bestselleru jsem očekávala určitou kvalitu, bohužel jsem se jí ale nedočkala. Příběh je až neuvěřitelně nelogický a takřka všechny důležité dějové zvraty jsou nedomyšlené a místy až směšné. Musím říct, že mě až zaráží, jak může takto špatný příběh projít přes editora a být publikován. Na knize mohu kladně hodnotit bohužel pouze jednoduchý styl psaní, který se snadno čte.
Když to shrnu jako celek, tak to špatné nebylo. Příběh má hodně napínavých míst, která to vlastně zahraňují. Místy mi však knížka přišla taková trochu naivní, což mě u tohoto autora překvapilo. Série s Erikou, i série s Kate, jsou jiný kalibr. U této knihy jsem měla trochu pocit jakési nehotovosti, nedodělanosti, či jak to nazvat. Za mě tak 70%, u Bryndzy jsem zvyklá na trochu víc.
Tak nevím, nebylo to špatné, nechybělo napětí, ale občas mi to přišlo překombinované a naopak některé části tak rozvláčné, že jsem je přeskakoval :-)
Asi tak půl na půl. Přesně tak na mě působila celá kniha. První polovina až na několik pasáží o ničem, druhá mnohem, mnohem kvalitnější, nicméně s výhradami. Jedinou omluvou pro autora může být, že se jedná o jeho první psychologický thriller, ale i tak...
Maggie, hlavní postava, je od začátku do konce velmi často naivní až trubkovitá. Skoro jako by autor přesadil Esmeraldu do thrilleru a vznikl z toho pěkný guláš stylů. A spousta naprosto zbytečných stránek. Například asi desetiminutová cesta od trajektu k domu popisovaná na pěti stranách. V některých momentech se Maggie chová naprosto logicky jako žena, které konečně dojde, že je něco velmi špatně, a pak se z ní zase stane taková naivka, až to popírá logiku skutečnosti. Mnoho vzpomínek přímo nesouvisejících s dějem, doslova hloupých rozhodnutí... Jestliže vám někdo řekne, poté, co jste byli vystaveni několika pokusům o likvidaci a ubránili jste se jako zkušený agent: "Běžte do otevřené branky přímo naproti vám," a Maggie vleze do dveří vedle, tak to je opravdu na hlavu i od autora. A když Maggie pronesla: "Jako lékařka jsem složila slib, že nikomu neublížím. Nemělo by se to vztahovat i na moje činy?" Tak to jsem už opravdu odpadl a před očima jsem viděl tučné titulky Jak se kalila ocel nebo Příběh opravdového člověka. To byl fakt záhul. Maggie s pionýrským šátkem.
Ale jak říkám, dejme autorovi šanci. Žádný učený z nebe nespadl. Je to první pokus a těch 50% napětí by se tam vybrat dalo. Autor nám slibuje jako příští knihu v pořadí osmou Eriku Fosterovou, tak doufejme, že známé vody nás překvapí jen příjemně a kšandy příběhu budou opět pěkně napjaté. Píšu ráno na Štědrý den, tak rychle zapomeňte na můj depresivní komentář a užijte si to! Jiní to obrovské štěstí jako Vy už nemají.
Někdy mě překvapí nízké hodnocení u knihy, kterou já jsem si moc užila.
Maggie přijde o manžela. Policie uzavře případ jako sebevraždu. Její manžel Will ji ale zanechá u notáře dopis. Kde jsou indicie. Mag je jasné, že o sebevraždu nejde, byli s manželem šťastný a neměl sebevražedné sklony.
Náhle jí ale jde o život a o život jde i jejím blízkým přátelům, kterým o záhadném dopisu řekla. Líbí se mi, jak si za tím jde. Prožívám s ní strach a napětí a touhu po pomstě, aby to lidem na vysokých postech tak lehce neprocházelo.
Druhá půlka knihy byla vůbec jízda. To, jak autor rozebral příjem na psychiatrické oddělení, protože jim přijde vyšinutá po smrti manžela. Je hrozně těžké rozlišit, kdy je člověk rozrušený a kdy mají tu moc mu vzít svobodu, práci lékařky a zavřít jí na oddělení s ostrahou.
Příběh je napínavý, jsem moc šťastná za konec, celou dobu jsem se těšila, kdy zase vezmu knihu do ruky. Pro mě rozhodně lepší než série Inspektorka Erika Fosterová. Autor umí psát, což už několikrát předvedl.
Série s Kate a Erikou mě, musím přiznat, baví víc. Příběh byl poutavý, čtivý, jen se v něm dle mého názoru vyskytovalo až moc neuvěřitelných detailů.
Štítky knihy
kriminální thrillery policejní vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
Poslední kniha tohoto roku. Asi jsem se moc těšila. Nebylo to ono. Jak už psali ostatní, je to překombinované, místy nereálné. Ani zdaleka nedosahuje úrovně sérií o Erice nebo Kate. Ale je to Bryndza a tak mu dám šanci i příště.
(31. 12. 23 - 27 654 - 76)