Tma
Ondřej Neff , Martin Zhouf
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211397/bmid_tma-211397.jpg
4
388
388
Nové vydání románu, který od svého vzniku v roce 1998 budí pozornost a získalo ocenění jako nejlepší česká sci-fi. Autor v něm vykreslil barvitý obraz společenských katastrof, jež by nastaly, kdyby ze světa zmizela elektřina jako technicky fungující síla. Kniha navíc obsahuje 16 fotografií Ondřeje Neffa z míst, kde se odehrává děj.
Přidat komentář
U Neffovy Tmy se ztotožňuji s většinou komentářů k ní napsaných, což se mi jinak až tak často nestává; ale možná se prostě jen ke stáru stávám konformním. První kapitola je zdaleka nejzajímavější a může hrdě konkurovat těm nejsvětovějším popisům událostí krátce po katastrofě. Jistě, chlípných žebráků a neurvalých agresorů je tam možná trochu moc, ale málokdo by asi čekal realistickou futurologickou studii - a drsný boj o přežití (jak říká štítek) je jednoduše zábavný.
Ale čím více se vzdalujeme od prvotního výbuchu nejnižších pudů (u postav románu) a dobrých nápadů (u autora), tím více text upadá a degeneruje. Velké časové skoky tomu příliš nepomáhají - a posun ke grotesknímu šesťákovému krváku taky ne. Udržet ke konci pozornost v tom, kdo koho právě zradil, přestože předtím předstíral, že zradil jiného zrádce a pak deset let předstíral, že je ženou, aby se na to nepřišlo... to už je trochu moc. (Zde to záměrně poněkud komolím a zesměšňuji, abych neprozradil něco podstatného budoucím čtenářům, ale poselství je asi jasné)
Nevím, zda první verze Tmy byla lepší; podle toho, co jsem slyšel, spíše asi ne. Ukončit takovou knihu asi není lehké, když se to Neffovi v nějaké slušné podobě nepodařilo ani nadvakrát. Z výšin svěžího psaní až ke krvavému pádu takříkajíc na hubu - dejme tomu, že z téhle rovnice nakonec vychází průměrné hodnocení.
Úvodní líčení světa po elektrické smrti je bravurní. Neff mě skrz svůj text přenesl do svého světa a já vše cítil na vlastní kůži, viděl na vlastní oči. Na tomhle je vidět, že Neff je opravdu PAN spisovatel. Bohužel ve druhé třetině se to docela rozplizne, některé postavy na dlouho zmizí, jen aby se ve třetí třetině objevili, poté co na ně čtenář skoro zapomněl. Navíc dost věcí už začalo být docela wtf (viz v jednom z komentářů zmiňované naražení Václava Klause na kůl) a já se nemohu ubránit pocitu, že autor se musel u psaní smát až se za břicho popadal... Takže první třetina excelentní, druhá nuda, třetí taky, konec to zase trochu vylepšil. Celkově ale spíše zklamání.
Přečteno už dávno, vzpomněla jsem si na ní, protože jsem dostala k vánocům knihu s podobným tématem. I po letech si jí pamatuji, protože pro mě byla tato kniha dost děsivá a čtení opravdu silný zážitek. Obavami ze tmy jsem netrpěla, jen mi nějak nedošly ty další souvislosti, které Neff v knize popisuje. Pořád ještě mohu doufat, že to s lidstvem nepůjde dolů tak rychle, pokud ta tma někdy nastane.
Možná je na mě kniha zbytečně moc drsná, chyběly mi tam i nějaké rozumné ženské postavy. Znovu to asi čist nebudu.
Kniha se mi moc líbila, zajímavé téma, zápletka i postavy. Člověka to vede dosti k zamyšlení.
Hlavně začátek se mi líbil hodně a byla jsem rychle vtažena do děje. Je pravda, že kniha je hodně drsná. A poslední čtvrtina a konec pro mě byl trochu zvláštní, možná proto, že nepreferuji scifi.
Kniha je písaná veľmi špecifickým štýlom, na ktorý som si musela dlhšie zvykať. V podstate je to pútavý príbeh, ale pre mňa "čtivosť" knihy bola zabíjaná kapitolkami, ktoré sa týkali politiky, tie ma vážne nebavili. Koniec knihy bol tiež trochu psycho. Pre mňa kniha horší priemer a rozhodne sa ju nechystám ešte niekedy čítať.
Knihu jsem kdysi četla a teď nedávno i slyšela. Příběh se mi vlastně líbí, ale hrozně mi v něm chybí kapitoly zabývající se osudy lidí, kteří nějakým způsobem patřili do okruhu hlavních hrdinů. Třeba Honzova bývalka byl takový prototyp mrchy ovládané někým, kdo je mrcha ještě větší.
Nebo potenciální štětky - sestry - Markétiny kolegyně z cestovky. Už druhý den byly schopny jít s někým za kus žvance. To neberu.
Vůbec taky epizoda s Honzovými rodiči mohla působit emotivněji.
Na druhou stranu pasáže s politiky mě spíš nebavily. Z pohledu dnešní doby to leckde už ani nefunguje. Vesměs to byla tehdy pakáž a teď je to pakáž ještě větší, tak proč s nimi špinit knížku. Jistě, zmínky o tom, kdo vládl a jak dopadl, jak se snažil a setřel - dobře, ale takhle teda jako ne.
A proboha proč se nejen tady předpkládá, že zrovna mentálně postižení zachrání lidstvo. Duševní choroby jsou spíš výplodem civilizační lenosti, která by klidně mohla zapříčinit realizaci nějakého podobného scénáře popisovaného v knize, ale neuvěřím, že je s duševní retardací spojena nějaká vnitřní síla, nadčasové vnímání reality, či potřeba obdivu.
Ale Tma je sci-fi, tak to beru.
Jedna z nejbrutálnějších českých knih, které jsem dosud četl. Perfektně popsaný nástup chaosu a násilí - i když si nemyslím, že by to šlo takhle rychle, a že údernými oddíly by byly bandy bezdomovců a somráků. Na rozdíl od většiny komentářů tady se mi líbí i druhá část knihy zaobírající se budováním totality, prací s masami a ohlupováním většiny v zájmu zisku menšiny. Zde Tma obsahuje spoustu dobrých a přesných postřehů, které jsou bohužel shazovány rušivými prvky parodických postav typu Katky nebo současných/minulých politiků. To knize opravdu škodí a Ondřej Neff si to mohl odpustit. Jinak ale super - dávám čtyři žárovky z pěti.
Kniha se mi líbila až na sadistické prvky. Ale bůh ví jak by to bylo kdyby to bylo.....
Tak, tak, áčkaři, až zas jednou budete proti globalizaci chrabře reformovat výlohy obchodů, pak vězte, že kdyby ta tenká slupka ošklivácké plutokracie padla, jakože úplně padla, tak se k moci nedostanou ti nejschopnější, tedy vy, ale ti opravdu nejbrutálnější. Protože tak to prostě funguje. A pak bude už jen na vás, jestli to skousnete a přidáte se k některému z potulných, nově vzniklých dvorů násilnických primitivů, nebo se holt ocitnete na druhé straně klacku. Ne, tady už se po uspokojivé demonstraci nebudete moci vrátit do pelíšku a sdílet své zážitky s přáteli na facebooku, tady se bude srát rovnou na chodník.
4 betonově solidní ****
Super. Mě se to osobně líbilo více než původní verze Tmy z roku 1998. Příběh je daleko více rozebraný a celkově více temnější.
Nápad a úvod super. Pak děj podivně rozbředne a v trhaných kusech se objevují jen náznaky. Škoda, že se neudrželo počáteční tempo alespoň v jedné dějové lince.
Za mě promarněná šance.
Ano, první polovina opravdu dobrá (i když si nedovedu představit, že by už po čtvrt hodině somráci okrádali zraněné a lidi po sobě stříleli). Předělaná polovina už byla horší, zbytečně zpolitizovaná. Většina politiků, se kterými si pan Neff vyřizuje účty jsou dnes stejně už politické mrtvoly a většin lidí netuší, o koho se jedná.
První verzi jsem sledoval na intenetu, kde postupně příběh vznikal. Následně jsem si koupil knihu, která moc má očkávání nenaplnila. Nyní jsem se dostal k "verzi 2" a opět zklamání.
Kdyby se v knize vykašlal na politiky, se kterými si to takto "vypořádal", knize by to prospělo.
Nejděsivější na katastrofických knihách je uvěřitelnost, že takto by k tomu jednou mohlo dojít. Míra uvěřitelnosti k této knize je u mě velmi nízká. Po přečtení ve mně zůstává pocit že to šlo napsat mnohem lépe.
Dala jsem knihu jako-přečteno, ale spíš bych měla dát nedočteno. Tak jak v komentářích níže -začátek mě bavil, ale pak už jsem se nutila číst něco, co mě rozčilovalo, takže jsem zaklapla a vrátila zpět do knihovny, kde na knihu třeba zrovna někdo čeká a já bych zbytečně prodlužovala jeho čekání.
Začátek hodně dobrý. Události po výpadku elektřiny popsány věrohodně i se znalostí věci (např. fungování vodovodů, atd). To, že se příběh odehrává ve mně známých kulisách, jen zvýšilo autenticitu – pražské sídliště Spořilov, kde jsem svého času bydlela, rybník Hamrák…
Jenže postupem času příběh nabral zvláštní směr; jako groteskní a tudíž záměrně přehnané podobenství absurdní totality bych to snad i brala, tady jsem ale čekala něco jiného - pokud možno reálně pojatý popis společnosti po blackoutu, k čemuž bylo po téměř dokumentárním začátku dobře našlápnuto. Chvíle, kdy se Vasil Bilak stává moudrým poradcem “jak udržet moc“, mi přišly docela směšné. Větu, že jeho lebka skrývala „precizně pracující mozek, který přispěl už nejednou k vyřešení kritických situací“, snad autor, který zažil dobu Vasila Bilaka, ani nemohl myslet vážně…
Velice čtivá kniha, bavil mě post-apo příběh, odehrávající se v naší zemi. Měl jsem to za pár dnů přečtené, i když musím podotknout, že cca v prostředku byla kapitola, která mě absolutně nebavila. Když ale pominu tohle, tak jsem se bavil a příznivcům tohoto žánru rozhodně doporučuju přečíst.
Já jsem prostě post-apo osoba a na post-apo mě ulovil i Neff. A ve Tmě všechno šlape, není tu moc křečovitých momentů, postavy jsou "normální" a "vyšinuté" v relativně přirozeném poměru, styl psaní příjemně ubíhá. Nemůžu vychválit desítky odkazů a postav na devadesátkovou a předrevoluční politiku (protože jsem v té době nebyla ve věku, aby mě politika zajímala), ale starší ročníky se na ní popasou. Líbil se mi konec (vývoj společnosti na konci), ale dost mě zklamal osud Katky, který mi přijde přitažený za vlasy.
Začátek mi vyrazil dech, po půlce už jsem tak nadšená nebyla. Postupně mě nebavily politické pasáže, ale chápu jejich smysl. Dávám 4*