Tma
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/246241/mid_tma-246241.jpg
3
1427
1427
Televízny scenárista odchádza na osamelú horskú chatu v Malej Fatre. Chce si oddýchnuť od hektickej práce aj napätého manželstva a vychutnať si pokojnú zimnú atmosféru. Zrazu sa však prihodí čosi nečakané a pobyt sa zmení na desivú nočnú moru. Chata sa stáva väzením, hoci dvere nie sú zamknuté...... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Tma, 2015
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Nějak nevím, co si mám o knize myslet. O autorovi už jsem před delší dobou slyšela a většinou šlo hlavně o chválu. Když jsem se tedy ke knize dostala, rozhodla jsem se, že ji zkusím a uvidím, jestli pak budu pokračovat i Trhlinou. Tím, že je kniha psaná deníkovým stylem, se četla celkem dobře a rychle. Ale! Jelikož byla psaná právě ich formou z pohledu obyčejného, sprostého, do sebe zahleděného chlapa, ke kterému jsem si vlastně za celou dobu nenašla pořádně vztah, jsem si knihu tolik neužila..Asi mi Karikův styl psaní tolik nesedl. Ano, původní zápletka v první cca třetině knihy mi přišla celkem originální. Postupně ale hlavní hrdina dělal jednu botu za druhou a mně začal lézt víc a víc na nervy. Asi jako když koukáte na horor, křičíte na hlavního hrdinu, ať tam hlavně proboha neleze, vždyť je přece jasný, že vrah musí být přesně tam a čeká jen na něj! Nakonec si akorát řekněte "hmm, dobře ti tak".
Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě závěr knihy nepřekvapil, vlastně jsem ji dočítala jen proto, že jsem chtěla vědět, jak to s tou slepotou vlastně celé bylo a jak hlavní hrdina dopadne. Očekávala jsem tedy trochu happyend, naštěstí mě konec alespoň trochu příjemně překvapil, proto dávám vyšší počet hvězd, než jsem měla původně v plánu. Ale do Trhliny už se nejspíš pouštět nebudu..
Vůbec nevím, kde začít. Tak jsem se na knihu těšila a ona mě zklamala. Téma průběhu by bylo fajn, ale v některých situacích mi připadalo, že je autor zfetovaný anebo blázen. Konec mě dostal, to jsem opravdu nečekala.
(SPOILER)
TMA byla ,, příjemná" oddechovka z mrazivého prostředí jinak okouzlujících hor.
Jedná se o velmi komorní příběh pro všechny nadšence do hororu, nadpřirozena a v případě této knihy i fanoušky drsnějšího stylu vyprávění kde nechybí utržené končetiny ani hotové závěje sprostých slov.
Od autora jsem četla knihu Strach a ta mi sedla více, respektive si mě víc podmanila. Tma je taky dobrá kniha, která umí pracovat s napětím a emocemi, ale za mě je v tom slabší než právě strach. I tak mě čtení bavilo, i přes některé táhlejší pasáže... a do příběhu hlavního hrdiny jsem se dokázala vžít. Paradoxně víc než ty vyloženě brutální fyzické části mě děsily ty klidnější pasáže, ale chápu, že pro slabší povahy tam té krve bude asi zbytečně moc...koneckonců u konce bylo tělo hlavního hrdiny už tak děravé jak cedník a to se do něj ještě ani nepustili ti vlci.
Líbí se mi, že zvratem na konci se zase celý příběh překopává a přidává další úvahy k zamyšlení...jednoznačně není řečeno opět nic...jen jsou tam občas náznaky, a to hlavně u konce, kdy už je možná trochu pozdě. Nápad jako takový s rozdvojením nebyl špatný a měl originální myšlenku.
Možná, že si budu muset knihu přečíst znovu, aby to všechno do sebe pořádně seplo.
'Láska omladzuje, dokonca dva razy-prvý, keď sa zaľúbiš, druhý, keď sa od objektu svojho zaľúbenia po niekoľkých rokoch odlúčiš.'
'Nádej je nebezpečná, nádej ťa zabije. Nielen nádej, ale aj fantazírovanie ťa zabije.'
'Tma' mi tentokrát neskutočne sadla, keďže som potrebovala absolútne vypnúť...
Je tu vidieť, čo dokáže naša psychika: Môže byť najlepším priateľom, ale aj najhorším nepriateľom!
'Myslíš, že zablúdiť v lese je zlé? Nabudúce to vyskúšaj s hlavou plnou tmy a so slepými očami.'
'Niečo sa mi na tom tichu nezdalo. Rozum mi nevedel povedať, o čo ide, ale aj tak som zostával v napätí. Po dvoch dňoch v čiernote mi bolo jasných veľa nových vecí. Napríklad, že existujú rôzne druhy ticha. A zároveň rôzne druhy strachu. Spadajú do jednej kategórie, na povrchu vyzerajú rovnako, ale sú rôzne. Podobne ako farby aj ticho či strach majú rôzne odtiene.'
V porovnaní so Strachom ide rozhodne o dejovo slabšiu knihu, aj keď námet nebol vôbec zlý.
(Tak trochu SPOILER) Horor? Thriller? Vzhledem k daným atributům ano, ale já se taky bavila, i když finále mi úsměv z tváře konečně vymazalo. Hlavně jsem ale tentokrát Karikovi všechno věřila. Kdyby se býval oprostil od průvodních sarkastických komentářů, možná by vyvolal výrazně hororovější atmosféru. Já totiž měla pocit, že čtu humorný žánr. Jenže já mám humorné příběhy ráda, takže pro mě nakonec dobře zvolená forma. Vtipné byly i hlášky, kdy se chudák hlavní hrdina - scénárista unikající z manželské krize, která je možná něčím víc, než jenom krizí - ocitá v mrazivých podmínkách odlehlé drevenice na samotě. Dobrý plán, jak prožít svátky vánoční a Boží hod. Jenže, člověk míní, a kdosi mění Karikův popis strádání ústřední postavy u mě budil pochopení a kupodivu i onen úsměv na tváři. Krom hlavní zrakové potíže jsem první část jeho potíží zažila (bolesti zlomeniny, u mě holeně na dlouho opuštěné sjezdovce, nebo omrzání vs. rozmrzání končetin, ale já měla nakonec lepší prostředky), takže vím, že takhle šílené to prostě může být. Závěr je ovšem docela originální a silný, ale i takové věci se můžou stát. Karika mi tentokrát sednul, jen štítky, pod kterými jsou jeho knihy zařazovány, bych trochu rozšířila.
Audiokniha
Výborně načteno Vasilem Fridrichem, díky jeho přednesu jsem si knihu opravdu užila. Přestože se téměř celou dobu víceméně jedná jen o popis zvláštních, nepříjemných až hororových situací, a samotný příběh se vlastně z toho všeho vyloupne až v samotném závěru, tak jsem od začátku až do konce poslouchala s opravdovým zaujetím a očekáváním, jak to všechno dopadne.
Moje seznámení s autorem. Začátek příběhu se mi líbil dost, pak to začalo trochu váznout, ale ke konci se mi příběh zase líbil.
Horor to nebyl. Nebála jsem se vůbec, za to jsem se pěkně bavila a dokonce i smála. Kniha je poutavě napsaná, jsou tam přemrštěné i nepochopitelné situace, ale v kombinaci s komentáři hlavního hrdiny mi to vůbec nevadilo a fakt jsem se bavila. Velmi pěkně autor zachycuje jeho myšlenkové pochody, jak si poradit sám v takové situaci a co vše se dokáže honit hlavou! Tak nějak jsem očekávala jaká bude pravda, ale až takový konec jsem nečekala.
Po Strachu a Trhlině třetí kniha od p. Kariky a jsem bohužel zklamaná. Cca první polovina knihy byla vcelku dobrá, ale pak mi přišlo, že sám autor si nebyl úplně jistý, jak dál a co všechno se v knize ještě má stát. Na můj vkus toho pak bylo až příliš, takže to působilo až neuvěřitelně a přeplácaně. Ohledně konce, no... moc to celkovému vyznění knihy nepomohlo, takže za mě slabé 3*.
Nejspíš moje poslední kniha od pana Kariky. Trhlina mě nadchla, ale od té doby jsem neměla s jeho knihami štěstí. Příběh má dobrý nápad a velmi dobré vyústění, ale něco mi tam chybělo. Při konci jsem si říkala, co ještě se hlavní postavě může přihodit. 3/5*
Sám v naprosté tmě, odtržen od civilizace, v nehostinných podmínkách v zimě na horách. To zní jako solidní základ pro tíživou atmosféru. A právě atmosféra je něco, co mi chybělo, nebo se mi ji nepodařilo dobře procítit. Nějaké části se mi líbily více, zejména narůstající panika hlavní postavy působila reálně úzkostně, aspoň na začátku. Potěšila mě zmínka žluté větrovky :) Jinak Trhlina zůstává stále můj favorit.
Celou dobu jsem si říkal, co z toho asi vyleze, ale že to bude takhle... Dobře, bylo to mrazivé, temné, občas nechutné a občas hororové, ale něco tomu chybělo, nějaká zápletka, třeba stopy medvěda....Trhlina se mi líbila o poznání víc i když ani ta nebyla uvěřitelnější.
Zatím to nejlepší co jsem od Kariky četla, děsivé, úžasně mrazivé. Trhlina mě tak nechytila jako toto. Člověk sám se svými myšlenkami.
Já čtu Kariku moc ráda a jeho knihy mě baví. Proto jsem se divila, že má Tma takové slabé hodnocení. Po dočtení to opět nechápu, ale pro někoho Karika zkrátka holt není. Tma nemá žádný dlouhý úvod, bez představení minulosti, ale po pár stránkách jste v mrazivém prostředí slovenských hor. A pak klasika, už to jelo závratnou smrští dějem až na samotný konec, který byl tentokrát dost polopaticky vysvětlen.
Dopaminova opici draha. Ctenar obraci stranky, aby zjistil, co bude na konci za vysvetleni. Vysvetleni pro chovani hlavniho protagonisty a pro to, co se mu a kolem nej deje, je vsak pomerne neuspokojive. Autor se to pokousi vysvetlit, ale vysvetleni stoji na vratkych nohach. Trhlina byla o vela lepsi.
Ovsem vzhledem k tomu, do jakeho zanru kniha spada, podstatu sveho zanru celkem naplnila.Cetla se sama, byla napinava, strasidelna.
První kniha tohoto autora, kterou jsem četla. Od začátku jsem měla strach, že mi autor úplně nesedne, ani anotace knih mě úplně nepřesvědčily, ale v rámci knižního binga jsem se k autorovi nakonec dostala. Ale bohužel mi tato kniha vůbec nesedla, vůbec jsem se u knihy nebála, čekala jsem, že bude kniha děsivější, ale za mě nebyla děsivá vůbec, spíše v jednu chvíli nechutná…
Bohužel asi má první a zároveň i poslední autorova kniha.
Hodnocení 2,5*/5*
Zločin a trest na spôsob Jozefa Kariku. Román "Tma" je perfektne napísaný, tiesnivo atmosferický, komorný, psychologický, existencionálny horror.
Hlavní hrdina odjíždí na Vánoce na svou odlehlou chatu v Malé Fatře, kde si potřebuje psychicky odpočinout od své manželky a práce. Jenže, když ho na chatě zahalí tma, tak není lehké se orientovat, fungovat a když kolem sebe začnete slyšet okolní zvuky a nevíte co je pravda a co výplod vaší fantazie, tak nervozita a nervy vás pomalu ale jistě mohou dostat k šílenství. Výborně napsaný román, kdy autor skvěle stupňuje napětí, které ke konci graduje. Karika se mě svými romány získal a už teď vím, že brzo v jeho tvorbě budu pokračovat.
Kdybych prohledal police důkladně, nejspíš bych objevil i drobné plastové figurky. Jenže se mi nechtělo odkrývat minulost, někdy člověku bohatě stačí přítomnost, nepotřebuje si zadírat pod nehty třísky oživlých vzpoomínek na hezké chvilky, které dávno pominuly.