Tma
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 3. díl >
Na Štědrý den objeví Christine Steinmeyerová, rozhlasová moderátorka z Toulouse, ve své poštovní schránce dopis od ženy, která v něm oznamuje svou sebevraždu. Christine je přesvědčená, že se dopis dostal do její schránky omylem. Jenže druhý den ji zavolá do rádia neznámý posluchač, který ji obviní z toho, že nic neudělala. Brzy se urážky, hrozby a různé incidenty znásobí. Jako by se někdo snažil převzít kontrolu nad jejím životem, který se jí začne rozpadat pod rukama jako domeček z karet a promění se v noční můru. Martin Servaz se léčí na klinice pro policisty trpící syndromem vyhoření. Pronásledují ho zlé sny. Jednoho dne ale dostane poštou obálku obsahující elektronickou kartu od hotelového pokoje, v němž před rokem spáchala sebevraždu jakási umělkyně. Někdo si přeje, aby se Martin vrátil do práce. A Martin Servaz se cítí být připravený.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2017
,
XYZ (ČR)
Originální název:
N'éteins pas la lumière, 2014
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Tak toto bylo super. Podle mě zatím nejlepší díl této série. Brutální, totálně zamotané a skvělé čtení, od kterého se nedá odtrhnout!
Tma je dobrá kniha, vidieť, že autor je vypísaný, zručný, jeho knihy sú naozaj pútavé a čtivé aj keď hrúbka knihy môže niekoho odradiť. Tma je z "trilógie" mráz, kruh a tma asi najslabšia ( vec vkusu), pretože mne osobne v nej absentovalo trochu viac pátrania, detektívky, chýbla mi taká mrazivá a mysteriózna atmosféra ako napríklad z Mrázu, kde nás autor zaviedol do psychiatrickej liečebne. Tma je však takisto dosť zaujímavá, nenechá čitateľa odložiť knihu a zaoberá sa manipulátorstvom a tým, čo dokáže osoba konajúca z posledných síl vykonať. Kniha je zameraná na psychiku a na nátlak dominantných ľudí, preto možno nie je ani vhodná pre slabšie povahy. Strach sa dá nahnať príšerami, brutálnymi vraždami atmosférou ale aj psychickým nátlakom, z ktorého mrazí až do špiku kostí presne ako v tejto knihe...
Trochu rozporuplné pocity. Dvě třetiny knihy parádní jízda. Například noční scéna s hledáním psa, nebo sugestivně vylíčený zážitek Christine z vazební věznice... brr. Má to děj, má to tempo a je tam ústřední motiv.... A pak se příběh najednou zlomí a Minier začne vršit jednu nelogičnost na druhou. A ten závěr, prostě tomu nevěřím...
Za mě plný počet bodů, nejlepší z celé trilogie. Napínavé, děj běžel jak po másle. Doporučuji!
Subjektivně mi tenhle příběh nesedl. Mimo to mě zklamalo, že se téměř nikam neposunula linka s Martinem Servazem, a taky že mi to nápadně připomínalo tak dvě až tři jiné knihy
Výborne napísaná kniha! Síce niekedy som mala pocit, že je to trochu prehnané, prekombinované a neuveriteľné, ale nevadí. Hneď ako začnete čítať, kniha vás už nepustí. Minier vie navodiť atmosféru. A záver prekvapil.
Perfektní kniha! Děj byl až do konce napínavý. Jedna z hlavních postav -Christinne- mi byla velice sympatická. Informace srozumitelně uspořádané.
Do knihy se mi nejprve vůbec nechtělo, ale teď si budu muset půjčit i další knihy autora. Nemůžu, než dát pět hvězdiček.
Můj názor na tuto knihu se v průběhu čtení vyvíjel. Mám ráda, když má kniha spád a toto mi zpočátku chybělo. Ale pak to začalo... Autor přitvrdil a atmosféra začala houstnout. Chvílemi jsem ani nedýchala. Poslední třetina byla tak ďábelská, že zkrátka nešlo přestat číst. Takže závěr? Skvělá, skvělá, skvělá!!!
Začal jsem asi od konce, což není úplně OK. Ale kniha se četla dobře. A nyní tedy začnu od začátku.
Opět Minier nezklamal. Nejpovedenější kniha ze série Martina Servaze. Autor konec příběhu ukončíl tím, že si nechal otevřené dveře asi pro další díly.
Do třetice všeho dobrého, nebo možná zlého? Zkrátka jsem přelouskala další díl.
Kladně hodnotím, že autor od minulé knihu umírnil svou potřebu prezentovat hloubkovou sondu do mysli i toho nejméně důležitého aktéra. Ubylo postav a ubylo Martina. I to hodnotím kladně.
Většinu děje obstarává žena, říkejme jí třeba Oběť. Dějí se jí strašné věci, které jsou sice od začátku do konce založeny na předpokladu, že je pitomá, praštěná nebo nevím co. Nahlásím policii divný anonym, ale nemám už potřebu oznámit, že někdo zlomil tlapu mého psa a hodil ho do popelnice. Pořídím si nový zámek a závoru, ale klíče si nechám hodit na půl dne do schránky a závoru pro sichr nepoužívám. A když vím, že mi ty klíče někdo opravdu obšlehl, tak už nemám potřebu ten zámek měnit znovu. Podstrčí mi falešně antidepresiva, tak to vyvrátím tím, že je začnu skutečně užívat. Zkrátka je to, jako u minulého dílu, nekonečná variace na "nepátrej, neptej se, hrej s autorem jeho hru".
Pokud to přijmu, je to nepříjemně uvěřitelný příběh o tom, jak snadné je někomu zničit život v očích okolního světa a tím ho poslat do kytek. Uvěřitelný... do chvíle, než k Oběti vleze padouch, znásilní ji, zfetuje, nakazí HIV a... ona, do té doby šílená třesoucí se troska na prášcích, najednou vstane, oklepe se a řekne si něco jako "tož co sme si, to sme si, ale tohle už jakože ne". A lusknutím je z ní chladně a logicky uvažující strachu prostá válečnice, co si jde hned koupit do obchodu zbraň a naplánovat dokonalou pomstu... moment, proč že si ji nepořídila předtím? No tak, nepátrejte, neptejte se!
Průběžně nám do děje vstupuje Martin. Taktéž psychická troska, ovšem nepodceňujme jeho genialitu. Prochází příběhem jak polobůh antickou tragédií a prodírá se mlhou nepochopení a ignorace, v níž se doteď potáceli všichni ostatní. Když pak stojí před dveřmi Oběti jako novodobý Ježíš, aby jí řekl, že ON, na rozdíl od všech ostatních, jí skutečně věří, promáčela jistě nejedna čtenářka či citlivý čtenář kapesník.
Co říct dál? Sem tam si přečteme něco o srdci Marianne, pustíme si Mahlera (přiznám se, podle jména od něj neznám ani tón. Ale potom, kolikrát mi ho omlacovali o hlavu už ve třetím dílu Mahlerovské trilogie, mám na něj neskutečnou alergii) a operu (neboť oč méně se zde dostává klasiky literární, o to více zabrousíme do hudby). Čeká nás krátká lekce z pomsty plná útěků do temného lesa. Proč se taky zamykat doma nebo v motelu, že ano. No a na závěr, na závěr to všechno dobře dopadne. Dobře. Strašně dobře. To si autor na závěr něco šlehnul, nebo co měla znamenat ta slaďárna o adopci, sňatku, dalších dětech a výkřicích naděje pro jeho čtyři či kolik let vězněnou lásku?
Každopádně oproti minulému dílu je zde výrazně méně balastu, experimentů s čtenářovou trpělivostí a ran do Martinovy hlavy, takže zvedám zpět k slabým, ale zaslouženým třem.
K tomuto třetímu dílu jsem si hůře hledal cestu. O proti předchozím dvěma dílům to bylo zcela jinak uchopený příběh. Závěr mi přišel až moc převrstvený a překombinovaný. Doufám, že se v dalším dílu bude více věnovat Švýcarovy.
Pro mne opět skvělý a napínavý příběh. Sice jsou všechny knihy dost drastické, ale těším se na další.
"Vyndal cigaretu a strčil si ji do úst. Jed mu pomaličku a nenápadně začal proudit do plic. Naděje - a velmi dobře si to uvědomoval - byla stejně smrtelný jed."
Už v průběhu první kapitoly jsem si uvědomila, že kniha patří do série, takže jsem neměla určité informace. Ne že by byly důležité. Příběh měl tolik překvapivých momentů, že bylo celkem jasné, že byl předem přesně vykonstruován. Některé události byly zbytečně podrobně popisovány, ačkoli nebyly nijak nosné, některé informace se objevily, aniž by byly vysvětleny. Nelogické chování postav, podivný hlavní hrdina, zabíjení psů! Nic pro mne. Jak už jsem napsala u jiné rádoby detektivky - zlatá Dallas série! To je, panečku, kriminálka! A ty romantické prvky může cynik přeskakovat.
Jak jinak než 5 hvězdiček, další napínavý díl. Hltala jsem všechny 3 díly, ale když se zamyslím, který z nich se mi líbil nejvíc, tak Kruh. Už se těším na Zkurvenej příběh.
Celou dobu jsem si tipovala, kdo by mohl byt onen vrahoun , no a celou dobu jsem se pletla, az na konci se vše dozvíte , parada ctive, ale predesle dily se mi libily vic
Štítky knihy
francouzská literatura napětí násilí manipulace (psychologie)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tma |
| 2015 | Mráz |
| 2015 | Kruh |
| 2017 | Zkurvenej příběh |
| 2019 | Sestry |
Za mě nejlepší díl (zatím) trilogie! Strašně se těším na Noc :-)