To
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/418553/mid_to-8eU-418553.png
4
4913
4913
S limitovanou bílou obálkou již není kniha v prodeji. V prodeji je pouze s obálkou černou. Bylo jich sedm a byli velmi mladí, když se jejich první klopýtnutí změnilo v horor. Jako dospělí se teď rozprchli do světa, aby v něm dosáhli úspěchu a štěstí. Minulost je ale stále živá – živější, než by si přáli. Nikdo z nich se nemůže ubránit síle, která je táhne zpátky na ono zvláštní místo jejich dětských let, do městečka Derry, kde se před lety spojili, aby čelili nezvladatelnému zlu. Vracejí se tedy, aby stanuli tváří v tvář noční můře bez konce a beze jména… Dokážou se jí postavit i dnes?... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2019 , Beta-DobrovskýOriginální název:
It, 1986
více info...
Přidat komentář
Neodradil ma počet strán, do knihy som sa pustila. Dočítala som do tretiny a moje zhrnutie jedným slovom - trápenie. Veľa postáv, prelínanie dejov, rozvláčne, veľa zbytočných slov. Vzdala som to.
Na "To" se krásně hodí okřídlený citát "Ta kniha je především dlouhá. A to tak dlouhá, že kdyby byla snad o polovinu kratší, tak by furt byla dost dlouhá."
"To" zamýšlel King zřejmě skutečně jako svůj opus magnum rozprávěnek z Maine. A tak v něm kombinuje a znásobuje všechny ctnosti i nectnosti svého psaní. Máme tady zastoupeny snad všechny klasické Kingovské motivy - partu outsiderských teenagerů i jejich kontrapartu šikanátorů, zahnívající maloměsto, alkoholismus, patologické rodinné vztahy a samozřejmě tajemné nadpřirozené zlo, morfované do, ehm, klauna. King dovede psát tuze poutavě a rochňat se ve svých postavách, takže v momentech, kdy se soustředí na hlavní partu a její interakce, knížka táhne. Jestli ale něco tentokrát rozhodně postrádal, byl to příčetný editor, který by mu vyškrtl pár set stran balastu, kdy se děj vleče, dozvídáme se další nudné kapitoly z dějin Derry, které děj nijak neposouvají, a stránky se natahují a natahují. Vyvrcholení v podobě dětského gangbangu je asi tou úplně nejbizarnější scénou, jakou jsem kdy v knihách četl (zajímavé, že fanoušci knížky tuhle pasáž většinou moc nezmiňují..dokonce se tu projevuje jistá kolektivní amnézie, stejně jako u postav v knížce:) ).
Kniha, která není rozhodně pro každého. Prolíná se několik rovin a místy je to dost rozvleklé. Pro mnoho lidí to bude velmi těžké čtení, ale pokud to překousnou, budou nakonec odměněni velmi dobrým zážitkem.
Co napsat a neopakovat již stokrát řečené. TO jsem odkládala z mnoha důvodů- je to bichle, je to jedna z nejikoničtějších knih od Kinga a ne každý jí nakonec propadne. Teprve loni na podzim jsem se do ní pustila. Je to skvělé, neskutečně mě to bavilo. U většiny dobrých knih čtu rychle, protože prostě musím vědět jak to vše dopadne. A pak tu je pár vybraných knih, těch pro mě nejlepších, které si šetřím a dávkuju, aby mi příběh dlouho vydržel. A TO se mezi ty mé vyvolené knihy zařadilo.
Moje nejoblíbenější kingovka. Miluju celý příběh tolik, že si budu muset dát rereading do třetice. Úžasně propracované, neskutečně čtivé, nápadité, má to spád a miluju ten konec.
Je to srdcovka.
Vřele doporučuji
Hodnocení: 5/5*
Moje další oblíbená kingovka. Mistrně vystavěný příběh, napínavý od začátku do konce, živé a dokonale uvěřitelné dialogy, mistrně napsané charaktery hlavních hrdinů, kteří v knize rostou od dětí až po zralé dospělé a věčné zlo v podobě klauna, který vlastně není tak docela klaunem.
King je pan vypravěč. Od první poloviny knihy jsem se nemohla odtrhnout. Popisy města, postav a událostí jsou perfektně vykreslené. V druhé polovině bylo šikovné prolínání dějových linek, jinak tam na mě ale bylo dost takových těch wtf momentů a závěrečný boj s It, dětský i dospělácký, mi přišel přitažený za vlasy. Po přečtení mi došlo, že mi větší hrůzu naháněly některé lidské postavy (Henry, Al Marsh, Eddieho máma..) než samotné It... Přečteno v originále
Rozhodne jedna z najlepších kníh, aké som čítal. Na to, koľko má kniha strán, mi to neprišlo zdĺhavé. Z krásne hororovo ladeného príbehu o priateľstve sa dostávame k epickému fantasy hororovému finále. Keď som To začal čítať, zďaleka by mi nenapadlo, že to skončí tak, ako to skončilo. Hlavné postavy King vykreslil perfektne, mám pocit, ako keby som sa so všetkými kamarátil, ako keby som bol ôsmy člen ich partie. A už teraz mi chýbajú Richieho hlášky, Benovo brucho, Billovo koktanie či Eddieho inhalátor.
To je ťažké čítanie. Autor tu opisuje mesto Derry, jeho históriu a veľa postáv veľmi podrobne. Zanecháva veľa odkazov a náznakov.
Výborný příběh, který má bohužel fakt tragikomický konec, je to hodně přitažený za vlasy.
(SPOILER)
Miluju tu knihu, ale když psal tu scénu, která se odehrává v kanále, tak si myslím, že King musel být na drogách.
Jako oni bojovali s Pennywisem a o deset minut později si to ty třináctileté děti rozdávaly v kanále a byly úplně pohodě...Nechápu, že mu to u nakladatelství prošlo.
Na "To" se mi nejvíce líbí, že se na román můžete dívat z několika zcela odlišných rovin a stejně si knihu užít. Byly chvíle, kdy jsem si užíval strašidelnou, hororovou linku (která mi přišla silnější cca v první polovině), milostnou, nebo kdy se mi líbilo přátelství hlavních hrdinů anebo jejich vývoj, trable a neshody (vlastně ten přesah, že "strašidla" nemusí vždycky vypadat strašidelně a nosit masku k tomu, aby byla zlá.) Sice takhle dlouhé knížky příliš nemusím, protože se zaprvé špatně čtou kvůli tomu, jak jsou těžké (no opravdu...) a zadruhé kvůli tomu, že je jedno, jak moc si knihu užívám, stejně většinou koukám po konci a zoufám nad tím, jak je daleko. Proto jsem rád, když u takhle dlouhých knih zapomenu, že čtu dlouhou knihu. To se mi u "To" podařilo mnohokrát. Sice byly chvíle, kdy si myslím, že to King trochu přepískl a mohl ubrat (viz ten konec v podzemí... čtenáři určitě ví, co tím myslím), ale celkově jsem s knihou velmi spokojený, výsledné poselství je podáno velice srozumitelně a ne přeslazeně (jak to bylo u nejnovější filmové předlohy...). Myslím si, že "To" bude jedna z těch knih, o které se bude mluvit i v budoucnosti, protože výrazně ovlivnila styl psaní hororů v literatuře.
První polovina knihy mi přišla skvělá. Zobrazení zla jako klauna je určitě něco, co v případě To vyděsí nejen coulrofobiky. Napětí se dá krájet, chcete číst dál a dál, dozvědět se víc. Zajímají vás nejen osudy hlavní party, ale taky vedlejších postav (například oněch gayů, kteří v Derry dostávají pěkně zabrat). Celou dobu tušíte, že to směřuje k nějakému velkému finále. A ono to od druhé poloviny fakt přijde. Protože finále v podobě nejprovařenějšího lidského strachu, to zkrátka nečekáte. Receptem na úplné klišé je samozřejmě ještě přidání špetky naprosto nelogicky zasazené erotiky... Jak jsem se v první polovině docela i bála, tak na konci už mi zbýval jen smích, protože mi připadalo vtipné, jak někdo může tak dobře rozjetý příběh tak hloupě zakončit a shodit si celou předchozí dějovou linku. Dvakrát tolik mě to překvapilo u Kinga, protože je to můj oblíbený autor. Možná jsem ale přece jen měla dát na svou celoživotní filozofii, že lepší díla jsou vždycky ta méně známá... To mě hodně zklamalo a dvě hvězdy dávám hlavně za první půlku a Kingův autorský styl, který naštěstí celou knihu dost zachraňoval.
Včera večer jsem knihu po měsíci přečetla. Ač má tato kniha přes tisíc stran, ani na okamžik jsem neměla pocit, že je děj nějak uměle a zbytečně protahovaný. Co mě však docela štvalo byly kapitoly psané kurzívou, hrozně špatně se mi tyto části četly. Jinak se mi knížka moc líbila, klasická kingovka, během které má člověk husinu.
Moc se mi líbilo prolínání minulosti s přítomností. Hlavně na konci to na mě působilo tak nějak napínavě a nemohla jsem přestat číst. Posledních sto stran jsem zhltla během večera.
Tahle knížka ve mně navíc probudila takovou nějakou nostalgii. Vždy, když jsem ji večer zaklapla, že půjdu spát, nemohla jsem se ubránit vzpomínkám na své vlastní dětství, o kterých jsem ani netušila, že je v paměti vůbec mám.
V posledních kapitolách na mě padl takový nějaký smutek a držel se mě ještě pár hodin po zavření knihy.
Za mě geniální příběh s geniální příšerou, která využívá dětský strach. Krásná definice přátelství a odvahy.
(SPOILER)
Kniha je o skupině dětí žijící v Derry, která se snaží vyřešit záhadné případy zmizení dětí. Kniha je rozdělená na 2 časi příběhu (1958 a 1985).
V roce 1958 jsou hlavní postavy ještě mladé a podaří se jim To na 27 let zastavit, víc z příběhu prozrazovat nebudu. Kniha je dobrá ale zbytečně dlouhá, jak už to u Stephena K. bývá tak se dá na konci najít pár nesmilsů ale kniha si zaslouží titul DOBRÁ HOROROVKA.
(SPOILER) Kniha knih. Poslouchám jí jako audioverzi před spaním každý den už asi 5 let. Nemůžu se jí stále nabažit. Nejradši mám Smrt Stanley Jurise, vypálení Černého fleku, rozhovor Edieho s matkou v nemocnici a Beverly na návštěvě u paní Keršové. A nad tím vším je láska, přátelství a touha. A až někde vzadu je horor, ale je tam a občas vykoukne z bublavého bahna...
Tohle byla před pár lety nejdelší knížka, co jsem kdy četla, v té době jsem moc ráda četla od Kinga a To mě bavilo, hltala jsem každou kapitolu, fakt promyšlený a super.
Za mně velká pecka, jak kniha tak film ale ten z roku 1990. Jsem starý nostalgik. Hodně známý a vynikající román, který má stále co nabídnout více generacím.
Štítky knihy
zlo přátelství klauni zfilmováno americká literatura horory příšery, monstra parta dětí Cena Augusta Derletha americké romány
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Hned je vidět, že King umí psát. Je to sice dost přístupné a snadné čtení, ale nějak bezduché To rozhodně není. I tady se párkrát objevilo, že King možná není ani tak dobrý spisovatel, jako je především perfektní vypravěč.
Jenže i literárně to má dobrou úroveň. Jsou zde tak jemné postřehy ze života a takové životní osudy, že to působí jako nějaká sociální kritika a že se King s těmi lidmi osobně zná. A když je zná, tak je vlastně jeden z nich.
Tohle umocňují autobiografické prvky a tak máte dojem, že ti lidé opravdu existují a čtete reálný děj. Postavy se chovají přirozeně. Děti chodí do školy, dospělí do práce. Žádné zvraty v ději, kdy se chytáte za hlavu.
King zvládá jak svět dětí, tak svět dospělých. Hlavně popis dětí bývá někdy zoufalý. Kingovi naopak věříte i ty obyčejné dětské osudy. Kdy pravidla toho dětského světa jsou významnější než toho dospělého.
Je to promyšlené, ale nemáte pocit překombinovanosti. Navíc je to takové ledabyle autentické. Nadpřirozené prvky zapadají zcela přirozeně. Co zvládá King dokonale je schopnost udržet pozornost čtenáře.
Několikrát mě to vyloženě rozesmálo. Pár momentů bylo naprosto skvělých. Jenže celé se to rozpouští v jednom tisíci stran. Jediná záchrana byla, že než to začalo nudit, tak se změnil děj nebo se něco stalo.
Ale přirozeně. Je znát, že psaní King netlačil na sílu. Částečně je to o dětství. A ke konci něco jako absurdní drama. Možná proto je kniha tak oblíbená. Že pod záminkou hororu dostanete něco trochu jiného.
Aspoň na mě to jako horor vůbec nefungovalo. A to se do knih vžívám. Kdyby to bylo kratší, tak bych si to rád přečetl znovu. Škoda, možná v jiném životě. Příjemně mě to překvapilo a tak jediné co se dá vytknout je ta délka.
Co nesouviselo s hlavním dějem, tam nemuselo být. I tak doporučuju. Vyplatí se To aspoň jednou zažít. 80%