To by se zvěrolékaři stát nemělo

16.02.2016

Milá a krásná kniha... člověk by se hned stěhoval na anglický venkov...:-) Jen takového šéfa bych asi nesnesla...:-D

19.01.2016

Jednoduché čtení, které nikdy nezklame.

11.01.2016

Celou serii jsem přečetla několikrát. Jsou to krásné a milé příběhy, někdy se smutným koncem, ale takový je život. Když jsem jí četla poprvé chtěla jsem se stát veterinářkou :)

06.01.2016

Tuhle sérii už jsem přečetla víckrát. Líbí se mi hlavně ty první díly, jejich laskavý humor. Díky, pane Harriote.

04.01.2016

Kouzelné až roztomilé vyprávění o práci se zvířaty.

01.12.2015

...jako člověk z hospodářství mohu potvrdit,že si pan Herriot vůbec,ale vůbec nevymýšlí...

05.08.2015

Milé nadějné čtení, které se dá číst stále znovu a znovu... Vtipné a laskavé životní příběhy anglického zvěrolékaře, je vidět, že lidi měl rád.....

23.06.2015

Autor se víc jak třicet let věnoval své profesi a celá ta léta nasával vzácnou esenci yorkshirského kraje, kterou na nás pak v pěti dílech svých zvěrolékařských pamětí vychrlil, jako když bůh Izraelitům v poušti sypal manu nebeskou. Historky jsou to veselé i jímavé, tragické i třeskuté, jako život sám.

02.06.2015

Krásné vtipné oddechové...Doporučuji nejen všem milovníkům zvířátek.

31.12.2014

Všechny Herriotovy knihy jsou kouzelné, prodchnuté čistým člověčenstvím a nezměrnou láskou ke všemu živému. Pohádkový autor a zřejmě úžasný člověk, který se jistě nemalou měrou také zasloužil o popularizaci veterinárního lékařství (četla jsem ještě starší vydání, která v databázi nejsou, netuším, nakolik byly "inovovány" nebo kým byly překládány tyto nové verze, ale původní četba je jen těžko překonatelná. Herriotovy příběhy miluju od dětství a na kráse jim neubrala ani velmi, velmi dlouhá doba. Člověk si úplně přeje zažít na vlastní kůži ona průkopnická léta, kdy byl sice život nesmírně těžký, ale tak nějak hezčí a plnohodnotnější. Mimochodem nechápu, proč se překladatelé/vydavatelé víc nedrželi názvů v originále, nevznikl by ten šílený zmatek) Takřka povinná četba pro budoucí i vystudované veterináře a všechny milovníky zvířat :)

12.10.2014

Správná volba pro zlepšení nálady. Hezky se čte a příjemně pobaví. Brzy se chystám na další.

02.08.2014

Ludsky napisane, vtipne oddychove citanie

22.07.2014

Mám ráda knihy o zvířatech a o lidech, kteří zvířata milují. Pan Herriot je dokáže popsat do všech detailů a všechno mu věřím.

Kdo si tuto knihu neoblíbil, ten jako by nežil.

29.05.2014

Už dlouho jsem nečetla nic tak vtipného, výborné pro špatnou náladu, ze života. "slepice začaly filozoficky hrabat podél cesty" no masakr :D :D :D

14.05.2014

Za mě nejlepší autor knih na podobné téma (blíží se mu jen Luke Gamble). Oddechové i k zamyšlení a člověk se i něco naučí.

16.02.2014

Úžasná kniha plná humorných situací o to vtipnější když si uvědomíte, že to autor psal podle zážitků ze své skutečné praxe. O knize jsem se dozvěděl až na doporučení známého a velice mu tímto děkuji. Nádherný zážitek. Je to první kniha od tohoto spisovatele, kterou jsem četl a rozhodně ne poslední.

20.08.2013

U této knihy jsem se opravdu bavila. Nejvíce u rozhovorů Tristana a Siengfrieda.

28.06.2013

První knížka, kterou jsem od tohoto autora četla a hned jsem pak hledala další. Veselé i smutné příběhy venkovského veterináře jsou psané celkem jednoduchým stylem. Přesto, nebo možná právě proto, jsou čtivé a zajímavé. Laskavý humor a empatie, soucit i vytrvalost a síla - to všechno dýchá z milé Herriotovy knihy.