Černá smečka
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522337/bmid_cerna-smecka-65424c91398ad.png
4
391
391
Tobiášův řád série
1. díl >
Když je vaše matka démonská rajda, kariéra lovce démonů, potírače všech temných sil a jiného nepřirozeného blivajzu nebývá první profesní volbou. Své o tom ví Filip Aksamit, který poznal skutečnou válku s démony a nebojí se říci, že je ve svém oboru profesionál. A nyní je povolán zpět do Prahy. Je čas připravit se na lov, který naposledy proběhl za druhé světové války. Ale zdá se, že pravidla se budou měnit v průběhu hry. František Kotleta se vrací ke svým kořenům. Vydejte se na zběsilou jízdu plnou démonů, drsných hlášek, sexu a nekončící akce.... celý text
Přidat komentář
Taková kotletovská jednohubka, kde děj není žádná sláva, ale sloh a styl psaní to vynahradí a díky kratšímu rozsahu to nezačne lézt na nervy. Určitě v knize potěší vtípky na aktuální témata a "postavy ze života".
Moje první setkání s autorem, úplně mimo žánr, který obvykle čtu a jsem celkem spokojená. Jestli jeho předchozí knihy jsou lepší, tak se mám na co těšit. Filip mi připomínal Constantina, českého Constantina, protože byl chvílemi tak trochu ňouma - chytili ho, spoutali, utekl, zase ho chytili, spoutali, utekl, a tak pořád dokolečka.. Příběh mě hodně bavil, zápletka byla taky parádní, vtipné hlášky mě často rozesmály. Jen mě trochu iritovaly ne moc promyšlené přezdívky - Déčko, Áčko,.. Konec byl takový urychlený, nepochopila jsem proč potřebovali Hromádku, proč mu Lucifer vyšel tak vstříc,.. Ale i tak doufám, že bude druhý díl :-)
Nápad to nebyl špatný, ale zpracování jaksi pokulhávalo. V některých částech se příběh vlekl, naproti tomu konec byl šup šup, a je to vyřešené (tedy prozatím). Střídání jmen a přezdívek mi docela motalo hlavu. Na druhou stranu nechyběly vtipné hlášky, které pobavily. Celkově tak průměr.
Tohle je opravdu z pera člověka, co napsal Bratrstvo krve apod?...... Velké zklamání. Tu potřeboval někdo rychle vydělat.
Příští titul už se bude odehrávat přímo v Polsku, hlavní hrdinkou bude polská harcmistryně a zároveň řádová abatyšé Olga, která už deset let vytrvale líže zadnice polským kněžím, kteří zprznili půl miliónu polských chlapců, a do nichž, totiž kněžím - za pomoci armády postižených skautíků nenápadně nainstaluje utajené minibomby, které ovšem v součtu mají děsivou sílu. Ty vybuchnou všechny najednou přesně v minutu, kdy se Rusko chystá shodit na Polsko megabombu, a tím celou zemi vymazat z mapy světa. Ony bomby však o vteřinu dříve zabijou naráz ruského prezidenta a zároveň světově největší hnízdo prznitelů dětí a Olga se stává první polskou prezidentkou.
Omlouvám se, že jsem prozradil konec chystaného románu. Jak vidíte, celá jeho kostra se dá vymyslet během minuty, zbytek už je jen řemeslný popis Olžiny odbornosti. Následuje nadšený řev milovníků nevkusu.
Ne, Kotleta skončil. U mne jistě.
Malo to slusny potencial, ale dopadlo to len ako doom pre katolikov. Ked clovek nema nastudovanu krestansku mytologiu tak sa v tych menach dost straca.
Napad dobry, mechanizmus zadrziavania demonov super, aj prebratie istych Kosekovych postupov by sa dalo prezit, ale co ten zaver?!
Hromadkovu vynimocnost som absolutne nepochopil. Skoda, este tak do 3/4 to malo slusny potencial...
Wau, prostě wau... Tenhle typ žánru jsem zkoušela číst jen jednou a to je hodně dlouho, takže jsem netušila co mne tady bude čekat a už po pár stránkách jsem měla chuť dát jí pryč se slovy ,,Co to sakra je?". Jenže knihu mám v čtenářské výzvě, a tak jsem si řekla že to prostě zkusím, teď jsem za to fakt ráda.
Má to napětí, zápletku, děj a i fakt hodně sexu a hodně vulgarismu, což pro mne bylo nezvyk. Byla to má první kniha od autora, a byla by pecka, kdyby existovalo pokračování.
Zmatený děj, pletla se mi jména, vlastně jsem se těšil až to dočtu a odložím :(
Škoda
Na další Kotletovku jsem se těšil, na začátku super rozjezd, akce i nápad. Velmi mě zklamalo zpracování celkově Pekla, Černé smečky ... takové odfláknuté ... Škoda, potenciál to mělo špičkový.
Freoše už to psaní přestalo bavit a je to čím dál tím víc znát. Začátek přitom vypadal slibně. Kyštleta konečně vymyslel nějaký nový motiv. Zajímavé mechanismy i lákavá tématika věštily změnu. Po atraktivním náběhu mu ale zase došly baterky a zbytek knížky opět dokodrcal na neutrál. Nucené vtipy, nudné a nesmyslné "akční" scény a ploché postavy doprovodil (i na jeho dnešní poměry enormní) hromadou do očí bijících nelogičností. Ty se rozprostírají přes hlavní příběhovou linku až do titěrných detailů (např. hrdina křičí přes masku, kterou si o 2 řádky dříve sundal). Vypadá to, že si to po sobě tentokrát nepřečetl nejen sám maestro Fryša, ale ani nikdo jiný. Elementární nesmysly tomu už jen nasazují korunu. Letišek má třeba Satana a Lucifera za 2 různé postavy nebo si myslí, že puška v ráži 5.56NATO s tlumičem dělá "pufpuf" a není vůbec slyšet. Frantleto, jestli tě to už nebaví (což se po těch kopách, který si za poslední roky vytlačil nedivím), tak se na to už vykašli. Peníze se daj vydělat i jinak. Když si dáš chvíli pauzu, tak to třeba zase začne mít nějakej náboj.
Do té doby bych doporučil mnohem zajímavější české autory pány Hozu nebo Brožovského, kteří ještě mají jiskru a smysl pro humor.
Co toho Kotletu na tom světě démonů, abonormálů, upírů (tady teda ne) tak láká? Snaha je všem ezoterikům, okultistům a pošukům různých druhů otrávit? Jenom pobavit? Nebo se vypisuje ze svých černých snů? Anebo ho jen baví si ze čtenářů dělat srandu, hodně drsnou, černou, nechutnou? Asi si od něj dám teď na chvíli pokoj, na rozdíl od jeho alter-ega.
Mám neodbytný pocit, že se pan Kotleta rozepsal a a dělá své příběhy složitější a vzdaluje se to od klasického akčního B s prvky fantasy. Nemní to myšleno zle, ale pro mě toto není daleko raději mám od nej knihu Lovci či sérii Spad ta mi přijde přirozenější.
František Kotleta - česká legenda a já jsem ostuda, že zrovna Černá smečka byla teprve moje první kniha od něj :-) A vím už teď, že nebyla určitě poslední.
Jak už anotace napovídá Filip je lovec démonů. Po úspěšném lovu jsou démoni zavření v klášteře, kde ve svých lidských schránkách dožívají své bídné životy :-D
Ovšem jednoho dne se něco zvrtne a démoni jsou osvobození a začnou se ve velkém převtělovat do policejních důstojníků, politiků a bůhví do koho ještě :-D
A aby toho neštěstí nebylo málo, je to právě Filipova matka, která v tom všem hraje hlavní roli. Podaří se Filipovi za pomocí River porazit vlastní krev a hlavně Černou smečku?
Démoni je pronásledují dnem i nocí, ovšem konáním dobra, se pro ně Filip stává lehce vystopovatelným, takže jak jinak setřást bandu démonů tzv. déček, než treba sodomií nebo neotřelou krádeží v supermarketu? :-D
Ježíš jak já se bavila :-D To byla přesně knížka, kterou jsem v tomhle ponurém hnusném lednu / únoru potřebovala :-)
Kdo jste se s autorem také ještě nestihli seznámit jako já, určitě se knihy nebojte, je vážně skvělá, plná skvělých hlášek a temné fantasy. A kdoví třeba se potkáte i se samotným Luciferem ;-)
„Radši zabiju chlapa, než bych dítěti sebral plyšáka." ! :-D
„....Lidi, co měli pikem tak vymletý hlavy, že už jim i texty kapely Kryštof dávaly smysl." :-D (Já kapelu Kryštof miluju, nevím co to o mně vypovídá) :-D
„Šlo to snadněji, než nasrat Dominika Duku slovem gay.“ :-D
Moje první knížka od autora a určitě ne poslední. Hrozně mě bavily ty vtipné hlášky a přirovnání. Filip je lovec démonů, kterého povolali zpět do Prahy a válka může začít. Má pár přátel z Tobiasova řádu, ale stojí proti své matce a její černé smečce. Kniha je plná démonů, hlášek a sexu.
Vytváření specifického "vnitřního světa" románu a jeho postav jde autorovi asi ze všeho nejvíc, a to ať se odehrává v Čechách nebo kde jinde ve světě, ba třeba i mimo něj; díky tomu zůstává v čtenáři i nějakou dobu po přečtení bytostný pocit déjà vu: 'já tam přece taky byl'. To mne na kotletích příbězích bavilo dosud asi nejvíc.
(Vůbec pocit po přečtení jakékoliv knihy je pro mne určující, zda byla dobrá, nezávisle na tom, zda šlo o oddechovku nebo literaturu "vážnou".)
Jinak ale... Akční scény jako bych už četl (klapka: "Vykradeno" po šesté), erotické i přímo pornoscény působí jako poněkud "povinné" až trapácké ( = rádoby chlapácké, ale místo toho trapné), opravdu kvalitních hlášek stále méně. Polské vlezdopeněženkovství mě pak přestalo bavit už dříve, tady ještě o level víc. Stává se z toho úlitebný kus masa, přežvýkaný jak byznys káže - to by nevadilo, kdyby se z něj na úkor toho nevytratil nejen nápad, ale i radost z úleťácké tvorby, u konzumenta (mne) pak četby. Tak "jen" za tři. Tři je pořád hodně - nadprůměr, ovládám-li základní počty -, jen se bojím, že máme nakročeno ke dvěma...
Jako jediný nenosil ošetřovatelský plášť,
ale jednoduchou kněžskou černou sutanu.
Říkal, že se stal knězem mimo jiné proto,
aby nemusel ráno přemýšlet, co na sebe.“
Těšil jsem se na nový příběh z pera (počítače?) pana Kotlety.
A jsem vlastně zklamán. Nic nového. Ubyl humor, přibyl sex, osnova zůstala skoro stejná jako v Swingers párty. Jen tu nebyl Kosek, ale – sakra, jak se jmenoval – hmmm . . . jo, už vím – Akramit, ne Akrazit, ne, budeme mu říkat A. Vlastně to nejde, Áčko je v knize někdo jiný. Ještě jsou tam Béčka, Déčka a já nevím, co ještě z abecedy. Budu mu říkat F, jako Filip. Jakoby chtěl pan spisovatel vytvořit něco nového, jiného, ale zabloudil ve vlastních příbězích. Zkomolením již známých pojmů to všechno jen zamotal.
Citát: Lidi poslední dobou mají raději psy než děti.
Navíc je v příběhu celkem hodně kiksů a nelogických situací. Příkladem je třeba sex v tramvaji. Zkuste si, holky, v tramvaji sednou na svého kluka obkročmo – to nedáte. Věřte mi, já to . . . no, nejde to. Navíc tam šukaj jak pominutý, jen aby očernili svou duši a měli na ní nějaký ten hřích, aby Déčkům nesmrděli a ihned po kopulaci pomůžou mamince s kočárkem a ještě jí pustí sednout – není to snad dobrý skutek? Tak že šlo jen o ten sex? – aby v knize jako nějaký byl. Ne, sex je tam furt, ale to je u pana Kotlety v pohodě. Jen to tentokrát okolo toho sexu nějak neklapalo.
Citát: Jeden se dostal až skoro k Fátimě, ale Bohnický princ ho střelil z jericha.
Hledal jsem v tom nějakou výraznější osobu, ke které bych přilnul, fandil jí, a aby mě moc nesmrděla. Aleša byla divná, River moc sprostá, Filip – tuctový, Bohnický princ by byl dobrý, ale ležel ve čtvrtém patře v nemocnici a hlavní postavy ho jedou osvobodit do pátého pata (další z kiksů). Zbyla mi Hromádka. Fakt super bezďák. Ten se povedl. O něm by měl pan Kotleta napsat celou sérii. Nejdřív to vydat jako trilogii, pak k tomu napsat ještě dvě knihy a pak si to vydat jako Omnibus. Zdá se mi to nebo ne? Pan spisovatel se nějak zaseknul v jednom bodě a jakoby to dál nešlo. I sérii Legie drží nad vodou spíš paní Kristýna Sněgoňová.
Citát: Kde je tu nějaký kostel, který by se dal vypálit?
Kniha, kterou když otevřete v tramvaji/buse, tak doufáte, že ta paní vedle vás vám nezkusí číst přes rameno... V souvislosti s aktuální kauzou toho, že za znásilnění se odchází od soudu s podmínkou, si říkám, jestli by soudce taky nevzal v potaz, že oběť četla Kotletu a tím si o to vlastně řekla, a neomilostnil by násilníka. Ale zpět ke knize - užila jsem si příběh a těším se na pokračování.
Klasická kotletovka, plno sexu, hlášek, nekorektností, démonů a jiných pokřivenců. Velmi čtivé, jako vždy, jen už na můj vkus až hodně vulgarit. Fakt hodně, už to překročilo mou osobní hranici. A to plně chápu, že lovci démonů nebudou mít slovník hodný mezinárodního diplomata.
Příběh Filipa a Andrey svižný, dobře vykreslený. Potěšily odkazy na žijící, nežijící i fiktivní známé postavy (Tobiáš, Kroulík, Mamula, Krumpoch a další). Jo, dobře se to četlo. Na odreagování po pracovním dni výborné.
Tak se pomalu vrací starý dobrý Kotleta. Sice to není ještě úroveň Spadu nebo Nářezů, ale rozhodně to je lepší než ty knihy psané od 21 úderů dále. Takže plný počet bodů hlavně za základní námět. Sneslo by se i pokračování.
Mamula. Je vidět, že je autor ze severní Moravy. Kdyby byl starší mohl hlášky okořenit o anekdoty, které na tohoto funkcionáře za socialismu vznikaly.
Štítky knihy
erotika česká literatura pornografie násilí vulgarismy, nadávky české romány fantasy romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Co napsat k Černé smečce ? Inu je to klasický Kotleta. Hodně krve, hodně zbraní, dost sexu a spousta skvělých narážek.
Bavili mě démoni, bavil mě Tobiášův řád. Akce střídá akci, ale jsou i místa k odpočinku, celkově dost dobře vyvážené. Občas jsem se musel fakt fest smát. Jaká chorá mysl může vyplodit něco jako "Narval si anál semtexem a odpálil se v důchoďáku" ? Snad jedině mistr Kotleta. Je to neuvěřitelně ujetý, ale zároveň strašně zábavný.
Trošku překombinovaně a zrychleně na mě působila poslední část knihy. Spojenci se vyčarovali příliš účelově a pár věcí, které mi nezapadaly do logiky světa by se také našlo.
S knihou jsem byl spokojen, dostal jsem ve vysoké kvalitě to, co jsem čekal a chtěl. Je však potřeba zdůraznit, že kotletovky nejsou pro každého, ale ten, kdo věděl, co může čekat snad nemohl být příliš zklamaný. Ano, pokud máte autora načteného, tak asi příliš překvapení u Černé smčky nezažijete. Ale ruku na srdce, je inovace opravdu něco, co dílo tohoto autora potřebuje?