Plavba smrti
Yrsa Sigurðardóttir
Tóra Gudmundsdóttir série
< 6. díl
Šestý případ právničky Tóry Posádka přepychové jachty zmizela beze stopy. Kdo je vrah? Naše známá sympatická právnička Tóra má před sebou snad nejtěžší a nejbolestnější případ, jaký kdy musela řešit... Do přístavu v Reykjavíku vplouvá luxusní jachta a plnou rychlostí naráží do mola. Navíc je úplně liduprázdná! Co se stalo s posádkou a rodinou, která byla na palubě, když opouštěli Lisabon? Prošetřením tohoto prazvláštního případu je pověřena známá advokátka Tóra. Záhady přibývají... Šíří se zvěsti, že loď byla prokletá. Tóře se zdá, že na palubě zahlédla jedno ze zmizelých dvojčat... Co to má znamenat? A kde je Karítas, půvabná žena bývalého majitele jachty? Komu patří tělo, které moře vyplavilo o kus dál na pobřeží? Pokud se na lodi vraždilo – kdo je vrah? Yrsini čtenáři se opět dočkají neuvěřitelných zvratů a nečekaných odhalení. „Nejmrazivější román Yrsy Sigurđardóttir, mezinárodní bestseller. Yrsa je zjevně na vrcholu svých tvůrčích sil," napsala islandská literární kritika.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , MetaforaOriginální název:
Brakið, 2011
více info...
Přidat komentář
Zaujímavý príbeh, v ktorom, podobne ako v iných Yrsiných dielach, vedú stopy k nadprirodzenu, ale... niečo som predpokladala (ak sa v detektívkach niečo príliš silne javí ako podozrivé, nebude to ono), ale mnohé aj prekvapilo. Pre mňa jedno z autorkiných lepších diel. Možno aj preto, že mám rada príbehy z nezvyčajných prostredí a uzavretej skupiny ľudí, medzi ktorými narastá dusivá atmosféra.
Četla se mi hůř než Yrsiny ostatní knížky, zasazení děje na loď byl dobrý nápad, nicméně se to docela dost táhlo a rozuzlení bylo sice nečekané, ale urychlené. !!!Spoiler: Tři hvězdičky i za konec, protože jsem doufala, že aspoň někdo přežije.
Asi nejsem na detektivky :-) Kniha sice byla napínavá, ale nakonec mě nijak nenadchla. Rozuzlení bylo zajímavé a pro mě nečekané, ale jinak byl celý děj takový nemastný neslaný. Dávám tři hvězdy.
BOMBA!! Yrsa opet nezklamala. vsechny jeji knihy ctive a tajemne. Uzastne propracovany pribeh miluji Yrsu
Skvěle napsáno, kniha má úžasnou linku, kterou čtenář nemůže opustit a přemýšlí s každou přečtenou stránkou, co se vlastně stalo. Chvílemi začne snad věřit i nadpřirozenu ,aby se dočkal přirozenému vysvětlení. Další z výborných příběhů.
Ze začátku jsem měla celkem problém se začíst a také jsem měla docela potíže se jmény hlavních postav, ale to já u Yrsy mám vždy :-) Jakmile se začtu a zapamatuji si jména, tak se mi její knihy čtou lehce. Tento příběh je zajímavý, napínavý a mrazivý. Mám moc ráda jak je v jejích knihách vždy nějaké to ,, strašidelno". Bohužel musím říct, že konec mě zklamal. Doufala jsem v něco jiného a takový konec se mi nelíbil.
Moje druhá kniha od této islandské autorky a vůbec mě to nebavilo. Tóra jako vyšetřovatelka je zde nemastná, scény z rodinného života nezajímavé, vše tak nějak jednoduše napsané, nevěrohodné, hodně jsem se musela do čtení nutit a ani konec se mi nelíbil.
Konec se mi moc nelíbil. Nemám rád špatné konce a na tomto nebylo dobré nic, snad jen, že vrah byl potrestán. Myslel jsem, že aspoň holčičky nějak, sice nevím jak, to by asi bylo nereálné, cestu přežily. Nejnapínavější díl série to byl určitě, takové vyvrcholení, i když doufám, že by se k sérii Yrsa mohla vrátit.
Pro mne určitě jeden z nejnapínavějších dílů z cyklu, hlavně scény na lodi. Až téměř do konce bylo obtížné odhadnout, jak příběh dopadne a co se vlastně s lidmi na jachtě stalo.
Knížka začíná tím, že do přístavu v Reykjavíku vplouvá luxusní jachta a plnou rychlostí naráží do mola. Jachta je úplně liduprázdná! Co se stalo s posádkou a rodinou, která byla na palubě, když opouštěli Lisabon?
Advokátka Tóra je požádána rodiči mladého páru , který byl na palubě,aby pro pojišťovnu prokázala ani ne tak co se stalo, ale že nejde o fingované úmrtí. Tóra se vrhne do vyšetřování a postupně odhaluje , co se vlastně stalo.
Šestý a poslední případ právničky Tóry se mi líbil snad z celé série nejvíc. V této knížce nás autorka udržuje v napětí po celou dobu příběhu, knížka má spád a neustále překvapuje. Konec je překvapivý a dokonale uzavřený.
tato kniha mě vůbec nebavila, nakonec jsem ji dočetla, ale velmi mě zklamala, nezáživné, nudné
Úplně první setkání s islandskou spisovatelkou. Tak nějak bych to nazvala a také takhle začnu svým hodnocením. Kdo by to byl řekl, že budu tak spokojená? Já určitě ne, ani by mě to nenapadlo. Plavbu smrti jsem vytáhla z vysokého regálu v knihovně, když jsem (ostatně jako obvykle) seděla na židli, rozhlížela se kolem sebe a nevěděla, co mám dále dělat se svým čtenářským životem. Marně jsem hledala něco, co bych mohla zařadit do knižní výzvy a nestrávit pátráním milióny let. Evidentně jsem měla velké štěstí, protože jsem si sedla na skvělé místo, ze kterého byl super výhled na skoro všechny zajímavé regály. A pak jsem uviděla tuto knihu a bylo doslova vymalováno.
Začetla jsem se hned, opravdu hned. Někdy mi to dost trvá, ale tady mi stačila jedna věta a já už létala v Tóřině vyšetřovacím světě a v chumelenici nejasných okolností.
Co se týče stylu psaní autorky… jde přeci o nového spisovatele v mém revíru! Tak se na to trochu zaměříme! Odlehčený a jednoduchý styl, nic extra poetického, což se k detektivce hodí, objektivní líčení. Pořádné napětí a poutavé vykreslení. Dá se říct, že Yrsa v tomto opravdu ví, co dělá. Styl mohu tedy posoudit jako naprosto dokonalý. Jako ten, který vás do děje snadno vtáhne a v podstatě nepustí. Není divu, že jsem s knihou chodila po bytě a četla ji i při připravování snídaně.
Atmosféra je rovněž naprosto skvělá. Chvílemi to bylo mrazivé a někdy přímo děsivé. Upozorňuji vás, že některé scény opravdu není dobré číst kolem druhé ráno. Tou dobou jsem si totiž uvědomila dvě věci: Zaprvé to, že jsem fakt totální strašpytel (protože když jsem knihu hned potom zaklapla, asi půlhodiny jsem jenom tupě zírala do bílého stropu a snažila se alespoň přivřít víčka, což se mi nezadařilo). A zadruhé to, že autorka dokáže vylíčit atmosféru skutečně perfektně, až nám z toho běhají po zádech ledové kostky.
Nejsem si jistá, jestli je to nějaké závažné prozrazování děje, ale raději vás varuji. Vy, kteří jste Plavbu ještě nečetli, tohle rozhodně přeskočte! SPOILER!
Kdybych měla také něco poznamenat k postavám, řeknu jen, že byly ikonické a že já osobně jsem si oblíbila Halliho. To, co se ovšem stalo ke konci, mě dost vykolejilo. Upřímně jsem to vůbec nečekala. A fakt jsem se proklínala za to, že jsem při čtení lépe nepřemýšlela. Třeba by mě to napadlo, co já vím. Dobře, nenapadlo, to je mi jasné, ale nějakou maličkou naději, že nejsem tak hloupá osoba, si přece ponechat musím.
KONEC SPOILERU, který vám pravděpodobně skoro nic neřekl!
K postavám dodávám tedy už jen to, že naprosto miluji charakter a humor Bely, které jsem se vždycky musela smát, hlavně jejím teoriím a ráznému stylu řeči. Evidentně je to moje krev.
Co se týče závěru, perfektnější rozuzlení bych si snad ani představit nemohla. Mělo to tu správnou šťávu a chvílemi jsem se i přistihla, že mám nevědomky otevřenou pusu. Super!
Jediné, co vytknu, jsou nepochopitelné překlepy a občasně chybějící uvozovky, korektorka si to mohla trošku lépe pohlídat. To je ale jenom maličký mínus.
Kdybych to tedy měla nějak rozumněji shrnout, kniha se mi opravdu líbila. Jsem skutečně velmi ráda, že jsem se poprvé setkala s islandskou literaturou v tak dobrém světle. Myslím, že od této autorky se ještě určitě na něco vrhnu, protože Plavba na mě udělala veliký dojem.
Z pohledu čtenáře musím uznat, že je toto dílko opravdu neuvěřitelně čtivé, sama jsem se ke konci dostala už po dvou dnech. Času, který jsem s knihou strávila, rozhodně nelituji, přeci jen jsem si díky ní v oblasti detektivek hodně rozšířila obzory.
Doporučuji, asi není těžké předvídat, jaké hodnocení dám. Pětice vínových hvězd je jasná.
Pokud toužíte po něčem mrazivějším a něčem, co vás dokáže během několika vteřin vhodit do detektivního, napínavého děje, rozhodně do toho jděte. Jen tak se od toho už neodpoutáte, to vám povím.
Moje první kniha od opěvované islandské autorky mě příliš nenadchla. Tóra jako vyšetřovatelka nemastná neslaná; třebas jen její vztah s podřízenou Belou mě dost vytáčel. Scény z rodinného života mi také připadaly tak trochu od věci. Místy to zavánělo (a to doslova) duchařinou. Prostě jsem se do knihy nějak nemohla začíst, pořád jsem si připadala jako nějaký nezúčastněný divák. Dost možná je na vině i to nynější islandské, zamračené a deštivé počasí a můj náběh na migrénu.
Ale nevzdávám to - určitě zkusím ještě nějaký jiný příběh.
Četla se dobře, chvílemi jsem se i bála, konec vzal rychlý spád, rozuzlení mě překvapilo.
Moje první kniha od této autorky a skvělé čtení. Místy jsem se až bála. Konec byl trochu hrr, ale jinak jsem spokojená. Určitě budu číst další.
Opět skvělé, ke konci jsem musela číst sice trochu pomaleji, abych to pobrala, úplný konec je mi líto, celkově ovšem opět na 5+.
Tento poslední případ s Tórou se mi líbil úplně nejvíc! Jsem vyloženě nadšená! Napětí nepolevuje po celou dobu příběhu a konec je překvapivý jako obvykle. Ale pokud jste už přečetli více knih od Yrsy, tak se vám možná i podaří pachatele odhalit - jako mně ;-). I tak ale kniha neztrácí na poutavosti a já ji doporučuji i ostatním čtenářům.
Autorovy další knížky
2017 | DNA |
2015 | Pamatuji si vás všechny |
2018 | Černá díra |
2007 | Poslední rituál |
2019 | Katarze |
Přestože knihy od této spisovatelky mám ráda, tento se tak nějak táhl a konec mě velice nemile překvapil. Na můj vkus moc mrtvých:), ale jinak to byl zajímavý příběh, já osobně na plavbu lodí bych se neodvážila, takže jsem si příběh celkem užívala z pohodlí domova:) Knihu doporučuji k přečtení!