Továrna na smrt
Ota Kraus , Erich Kulka
Dokument o Osvětimi-Birkenau. Tato kniha vyšla poprvé v roce 1947, tedy dva roky po skončení druhé světové války, a ihned po svém uvedení na knižní trh způsobila hrůzu a šok. O genocidě v koncetrační táboře Osvětim se vědělo již za války, ale nikdo si zřejmě nedokázal představit, v jak hrozných podmínkách tam žily a hlavně umíraly miliony lidí. Kniha je doplněna o rozsáhlý obrazový materiál, plány celého komplexu Osvětimi, ale i fotografie zubožených vězňů a dokonce i mrtvol, které si nacističtí důstojníci v táboře pořizovali a dokumentovali tím tak své dílo. Tyto fotografie naštěstí nebyly při likvidaci tábora zničeny, a tak mohly posloužit jako důkaz vražedné mašinerie. Autoři knihy Ota Kraus a Erich Kulka byli během protektorátního režimu politickými vězni. V Osvětimi začali pracovat jako zámečníci, dostávali tak lepší stravu a měli i lepší ubytovací podmínky. Díky své práci se mohli téměř volně pohybovat po rozsáhlém areálu tábora, pomáhali tedy při různých sabotážích i pokusech o útěk. Po skončení války se rozhodli sepsat tuto knihu jako hrůzné a děsivé svědectví nacistického režimu. S výstavbou koncentračního tábora Osvětim se začalo v dubnu 1940 a to pod vedením pozdějšího velitele tábora Rudolfa Hösse. První vězni sem byli deportováni již v červnu 1940 většinou z politických důvodů, až později byli přivlečeni první Židé a další lidé určeni k hromadné genocidě. První plynová komora byla v Osvětimi zřízena v září roku 1941, jako smrtící plyn se zde začal používat tzv. cyklon B, prostředek určený původně k deratizaci. Systém plynových komor byl důmyslně propracovaný, komory byly postaveny do podoby sprchovacích a dezinfekčních místností, aby tak vězni mohli nevědomky a dobrovolně odcházet na smrt. Během masového vyvražďování zemřelo v koncentračním táboře okolo 1,4 až 1,7 milionů lidí. Mnoho vězňů zde ale také zemřelo na následky podvýživy, vyčerpání z celodenní práce a někteří podlehli dlouhodobému fyzickému týraní ze strany německých důstojníků. Stovky vězňů z koncentračního tábora také sloužily k pokusům lékařů, ti experimentovali především se sterilizací žen. Jedním z nejznámější osvětimských lékařů se stal Josef Mengele (přezdívaný anděl smrti), který prováděl bezohledné pokusy zejména na dvojčatech. Těsně před příchodem Rudé armády bylo nařízeno naprosté zdemolování plynových komor i spaloven k veškerému zahlazení stop a několik tisíc vězňů bylo posláno na tzv. pochody smrti. Koncentrační tábor Osvětim byl osvobozen 27. ledna 1945. Tento den je proto věnován všem obětem holocaustu a zločinům proti lidskosti. Osvětim ale nebyla jediným koncetračním táborem určeným k masovému zabíjení lidí. Neměli bychom proto zapomínat i na taková jména jako Buchenwald, Dachau, Mauthausen, Treblinka nebo Bergen Belsen. ... celý text
Přidat komentář
,, Není to čtení příjemné, ale nutí nás, abychom nikdy nezapomínali, abychom vždycky a že všech sil bojovali proti válce, za udržení míru.'' (poslední věta knihy)
Pokud se někdo chce ponořit do tématu Osvětimi, ať začne. Kniha je ucelený popis hrůzností, která byla dopuštěna, propojena krátkými příběhy. Fotografie se Vám pak zaryjí pod kůži. Kniha by měla být povinnou četbou, ať lidé už nikdy nezapomenou.
Nevím, jak vyjádřit své pocity po přečtení této knihy. Knihy, která vypovídá o lidské zrůdnosti... Další kniha Ericha Kulky ,,Noc a mlha,,...co dodat! Souhlasím s komentářem od Pavel83 - ,,...tato kniha by měla být povinou četbou pro všechny. Kniha která Vám změní život a pohled na svět...!!!!!
Komplexní zpověď, která vás nenechá chladnými. Brutalita, nelidskost. Hlad, bída, nemoce, člověk na hraně života a smrti. Chtíč přežít o jeden den víc než ten, co dnes padl první.
Nejvíce citově na mě zapůsobily nákresy a fotografie, kdy se ze jmen na papíře stávají opravdové bytosti s tváří, která na vás hledí.
Mrazí mě ještě teď.
Svědectví dvou přeživších p. Kulky a p. Krause(druhý jmenovaný je otec herce Jana Krause). Reálně zachycený, místy totalitně znázorněný obraz doby v nacistickém koncentračním táboře Osvětim-Birkenau. Ideální kniha pro antisemity.
Svědectví hrůzy v Osvětimi. Tato kniha by měla být povinou četbou pro všechny. Kniha která Vám změní život a pohled na svět...
Autentické svědectví sepsané hned po válce. Dokument nejvyšší hodnoty plný konkrétních údajů, fakt, čísel, map, výkresů, jmen tyranů atd. Nechybí výpovědi vězňů. Podává komplexní obraz různých aspektů vražedné mašinérie. Čest autorům a všem obětem.
Očité svědectví té šílené hrůzy, doplněné fotografiemi z alba neznámého esesáka.
Ten, kdo si myslí, že se mu teď žije špatně, ať si knihu přečte.
Strašlivá kniha o surové pravdě. Při čtení této knihy se mrazení v zádech nevyhnete a neubráníte se slzám. Tuto knihu by si rozhodně měl přečíst každý kdo se zajímá o 2.sv.válku. Tahle kniha člověka opravdu hodně zasáhne.
Hodně drsná kniha, která by měla jak píší autoři putovat dál. Je opravdu neuvěřitelné, a těžko představitelné co všechno se dělo v této době. E.Kulka a O.Kraus vám to jako bývalí vězni popíší tak autenticky, že se v táboře ocitnete, a začnete přožívat ty muka s nimi. Za mě nejlepší kniha o Osvětimském táboře vůbec. Mnohým může otevřít oči, proto doporučovat dále!
...Knížka, kterou jsem našla v rodinné knihovně coby osmiletá... Okamžitě mne zaujala nejen svým značně ošuntělým vzhledem, který úplně korespondoval se zlem a útrapami, kterých kniha byla plná..
Klidně bych zavedla jako povinnou četbu na základních a středních školách, aby se nezapominalo na zvěrstva z relativně nedávné historie.
Za všetko hovoria prvé riadky tejto knihy. "Čtenáři, kniha, která před Tebou leží, je knihou Tvé svobody. Oslav, jak nejlépe můžeš, svůj život, neboť jen pro něj položili svou hlavu ti, na ktoré nikdy nesmíme zapomenout."
Povinná četba pro všechny, zejména pak pro ty, co chodí demonstrovat se zdviženou pravicí. Neuvěřitelné příběhy a fakta, nad kterými zůstává rozum smutně stát. Jak říkají autoři - tato kniha nepatří do knihovny, nechť je neustále v rukou nových a nových čtenářů.
Při čtení této knihy jsem se neubránila slzám... Je to děsivé svědectví hrůz, které nikdy nesmí být zapomenuty!!!
Očité svědectví toho, co se skutečně stalo a co se dnes mnoho lidí snaží popírat. Tohle by si měl přečíst každý, kdo s vyholenou hlavou a vztyčenou pravicí chodí demonstrovat na Václavák, aniž má vůbec ponětí o tom, co je to fašismus.
Už ani nevím, jak jsem se k této knize dostala. Možná to byla Čtenářská výzva, na kterou jsem ji nakonec nepoužila.......a nebo nebylo co číst, nevím. Ale díky za to. Je to sice dniha stará 60 let a pořád je tak drsná. Nečekejte román, čekejte popis reality a naprosto nepředstavitelné skutečnosti................
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Já asi nemám slov. Psychicky mě tahle kniha absolutně rozebrala. Sedmkrát jsem u ní brečela a dvakrát jsem měla noční můru, že jdu do plynu.
Několikrát denně si říkám, že tohle přeci není možné, tohle se přeci nemůže vrátit. Nejhorší je, že může a lidi to napadá. Když přede mnou někdo vysloví větu, Hitler měl stihnout vyhladit všechny cikány i Židy, tak se mi zvedá žaludek. Jak tohle někdo může vypustit z úst. A pak se podíváte na východ a víte, že tohle se pořád děje. Rusko, Írán, Irák, Afghánistán, Sýrie, Vietnam... a další a další země. Jen to není tak masové a není to tolik vidět.
A děláme to my lidi, my.. sami sobě navzájem. A dělá nám to radost.
Kam až může lidský hyenismus zajít, najdete právě v této knize. Žádnou jinou vlastně ani číst na tohle téma nemusíte, stačí tahle jediná. Je v ní vysloveno vše a vše je pravda.