Trajekt
Mats Strandberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366541/bmid_trajekt-hHK-366541.jpg
3
119
119
Vítejte na palubě Baltic Charisma Dvanáct set natěšených pasažérů se vydává na plavbu mezi Švédskem a Finskem. Jenže na palubě lodi číhá zlo. Trajekt se uprostřed noci ocitne v naprosté izolaci od okolního světa. Není kam utéct. Není jak se spojit s pevninou. A nikdo neví, komu může důvěřovat. Mats Strandberg míchá prvky sociálního realismu a nadpřirozena. V Trajektu nás podrobně seznámí s personálem i cestujícími. Se starou paní toužící po dobrodružství. Se zapomenutým zpěvákem šlágrů, který pořádá karaoke. S bývalým zaměstnancem lodi, který se vrátil, aby zde podivným způsobem požádal svou vyvolenou o ruku. S ostrahou dohlížející na každodenní chaos na palubě nebo s dvanáctiletými bratranci, kteří bývali nejlepší kamarádi, než mezi ně vrazilo klín rodinné tajemství. Vztahy jsou podrobeny zkoušce. Z obyčejných lidí se stávají hrdinové z donucení. Události této noci mohou probudit i to nejhorší, co v nich dřímá.... celý text
Přidat komentář
Mám ráda tyto typy knih, připomnělo mi to trilogii Zhoubný kmen od Guillerma Del Toro, tam byli upíři zase v letadle.
Autor tedy smíchal upíry se zombie, což bylo dost zmatené.
Konec nedopadl moc dobře, třeba bude pokračování.
Moje prvni prectena knizka na tema upiru a vubec me nezklamala. I presto, ze ma kniha pomerne dost stran a odehrava se na jednom miste, dej byl pekne svizny.
Sice nemuzu rict, ze bych se po docteni bala jit strachy na WC, ale napinave to bylo dost.
Začátek knihy mě připadal takový nemastný neslaný ... ale cca po 100 stránkách to konečně nabralo spád, který mě už nepustil (upírskou tématiku jsem sice četla cca před 10 lety ... ale tenhle horor to pojal docela dobře)... a musela jsem knihu dočíst ...
Určitě se mi to líbilo, i když nejsem právě přívržencem upírků a zombíků :-) Příběh má spád a děj rychle ubíhá. Určitě dám spisovateli šanci a vyhledám jeho další romány. Jeho způsob psaní bych ale přirovnala spíš ke Koontzovi než ke Kingovi. Je to prostě horor a má sílu.
To byla jízda! Na začátku mnoho postav, postupem času však děj získává na obrátkách a krev teče (co teče, přímo stříká) po hektolitrech. Líbily se mi krátké kapitoly, díky nimž příběh krásně odsýpá, musím ale přiznat, že jsem četla jen přes den, abych se v noci nebála jít na záchod :-D
Tohle bylo lepší čtení, než se zprvu zdálo. Zpočátku jsem se trochu obával způsobu vyprávění a některé postavy mi až tolik nesedly, ale časem se to všechno urovnalo a děj se proměnil v jízdu po tobogánu. Zprvu prosyceném alkoholem a lidskou zvířeckostí, později řádně temném a krvavém.
Tohle bylo příjemně svižné horrorové čtení s dobrými nápady. V téhle plovoucí Petriho misce se nevyplatí si postavy příliš oblíbit, protože autor nemá problém sympatické postavy krutě likvidovat - a to je dobře, protože pak vše šlape jak má. Dvě třetiny fungují jako dobře seřízené hodinky, aby v (už trochu zadrhávajícím) závěru přišel s naprosto bravurním vyústěním.
Osvěžující a děsivá plavba pro odvážné - nalodíte se?
Představa tajemného zla, plíživě se pohybujícího mezi stovkami pasažérů na lodi uvězněné uprostřed mořských hlubin byla velmi lákavá. Ale to, co z toho nakonec vylezlo byla fakt ptákovina. V televizi, s mísou popcornu a po půlnoci by to asi fungovalo, ale brodit se těmi potoky krve mezi řádky byla nakonec vlastně nuda. Škoda, protože námět byl rozhodně svělý.
Na horory se nedívám... tohle je fakt pecka! Děkuju za napínavé počteníčko - doporučuji všem, kteří mají rádi napětí.
To jako fakt? "Švédský S. King" ??!!!
To je spíš urážka jeho jména !!!
Takový vleeeklý začátek. A pak ještě vleeeklejší příběh ...
Zbytečně moc stránek, zbytečně se opakující popisy.
Strašně málo "brutality", surovosti a všeho, co bych od celku očekávala.
Jedné co bylo jakože "okey" a zajímavé byl styl vyprávění - každou chvíli za někoho jiného. To klobouček, že se v tom autor neztratil.
Kniha mě svým popisem zaujala. Když však přišla domů, zjistila jsem, že je napsaná podle osob, kteří se momentálně v ději objevují. To se mi zezačátku nelíbilo, ale když jsem si na to zvykla usoudila jsem, že je to dobré. Obzvlášť při takovém počtu postav a místností.
Začátek knihy byl zbytečně zdlouhavý. Než se začalo něco odehrávat, myslela jsem, že knihu odložím. Nakonec jsem to neudělala a děj mě do sebe vtáhl, i když to nebyl úplně můj šálek kávy.
Takže kniha byla čitelná s dobrým nápadem.
Někdo se začal modlit k Bohu. Otčenášjenžjsinanebesích-posvěťsejménotvém drmolí rychle, jako by si chtěl být jistý, že stihne říct amen, než bude příliš pozdě.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak mně se líbila ta realistická i ta hororová část. I když upíři nejsou zrovna můj šálek čaje, knížku jsem si užila, myslím, že je napsaná moc dobře.
Tak já zase asi budu vybočovat, ale to jen proto, že nemám ráda upírský bláboly. Dala jsem tomu sice šanci, ale utvrdilo mě to akorát v tom, že tenhle "žánr" fakt ne...
Tak já se nebudu stydět dát plný počet, abych knize trochu vylepšila hodnocení.
Námět je zajímavý, jen je podle mne nerovnováha mezi první a druhou půli knihy.
První půlka je seznamovací jak s postavami, tak s prostředím.
Ta druhá půle je už akční a závěr vám nedá vydechnout.
No, a pak autor nevěděl, jak příběh ukončit, tak...
Uvidite sami. :)
Kdyby zůstal jen ten "sociální realismus" a zmizelo "nadpřirozeno", dal bych tři, možná tři a půl. Ačkoliv jinak proti zombies, upírům, ba dokonce ani zombieupírům nic nemám, calá ta krvavá část mě vůbec nebavila. Asi tak 200 stran jsem si říkal, že je to fakt dobré, a pak jsem se nestačil divit. Krev a nuda.
Děj je napsán v Er formě, každá kapitola se nazývá podle postavy, o kterou především jde. To v mých očích dělá knihu zajímavou, neboť se dostaneme postavám více pod kůži. Pokud to spojíme se skvělým popisem prostředí, vznikne nám dobrá kniha se zajímavou zápletkou.
Štítky knihy
upíři mořeplavba smrt horory znovuzrození
Skrýt reklamy
Jeden trajekt, jedna plavba a jedna jediná noc.
Když 1200 pasažérů nastupuje ve Švédsku na loď, která se plaví do Finska, ani je nenapadne, co vše se může stát. Většina plavbu absolvuje za účelem zábavy a pití alkoholu, který zde teče proudem. Jelikož jsme ve Švédsku na pevnině panuje prohibice. Ale v mezinárodních vodách se pít může, navíc za poměrně dobrou cenu. No nevyužijte toho. Takže tahle plavba má vlastně pro většinu lidí jen jediný účel. Pořádně se opít a zapomenout na běžné každodenní starosti. Být někým jiným, než kým jste v běžném životě. Aspoň na 24 hodin, než loď opět zakotví ve vašem milovaném Švédsku.
Jenže na palubě číhá zlo. Odříznou trajektu od okolního světa není nic těžkého a 1200 pasažérů se tak ocitá ve své noční můře.
Prvních 80 stran knížky je hodně popisných. Autor nás seznamuje s jednotlivými pasažéry, personálem i samotnou lodí. Postav je v knize vážně hodně a ze začátku jsem se v nich trochu ztrácela. Velmi rychle se totiž střídají pohledy postav, a tak nemáme žádnou ucelenou linku. Na tomhle začátku mi to rychle střídání kapitolek vadilo. Pak najednou přišla akce, a tohle rychlé střídání naopak dostalo úplně jiný rozměr. Najednou to bylo to, proč jsem chtěla číst dál a dál. Dozvědět se co se stalo s tím a tím.
Krev teče proudem, končetiny létají vzduchem a vy nevíte, kdo je nepřítel, kdo se jím v brzké době stane a komu můžete ještě věřit. To se mi strašně líbilo. Kniha měla spád. Ale přiznám se, že čím déle jsem četla, tím méně mne to dostávalo. Nakonec to bylo pořád to samé dokola. A já si pak už jen říkala: ,,Zase?" Kdyby knihu autor o 100 stran zkrátil, udělal by podle mne líp.
Autor se ale s postavami vůbec neprdel. I vaše oblíbená postava může zemřít. A to dokonce i 40 stran před koncem, kdy už si říkáte: ,,Super, aspoň že tenhle přežil."
Vztahy, chování osob. To bylo popsáno moc dobře. Pohnutky jednotlivých lidí, jejich životní výhry ale častěji prohry. Tohle autor prostě umí. Přesvědčil mne o tom již v knize Konec.
Na to, že to byl horor, jsem se vůbec nebála. Možná, protože to pro mne byla spíše pohádka s nadpřirozenem.
Hodnotím: 3,5/5