Trajekt
Mats Strandberg
Vítejte na palubě Baltic Charisma Dvanáct set natěšených pasažérů se vydává na plavbu mezi Švédskem a Finskem. Jenže na palubě lodi číhá zlo. Trajekt se uprostřed noci ocitne v naprosté izolaci od okolního světa. Není kam utéct. Není jak se spojit s pevninou. A nikdo neví, komu může důvěřovat. Mats Strandberg míchá prvky sociálního realismu a nadpřirozena. V Trajektu nás podrobně seznámí s personálem i cestujícími. Se starou paní toužící po dobrodružství. Se zapomenutým zpěvákem šlágrů, který pořádá karaoke. S bývalým zaměstnancem lodi, který se vrátil, aby zde podivným způsobem požádal svou vyvolenou o ruku. S ostrahou dohlížející na každodenní chaos na palubě nebo s dvanáctiletými bratranci, kteří bývali nejlepší kamarádi, než mezi ně vrazilo klín rodinné tajemství. Vztahy jsou podrobeny zkoušce. Z obyčejných lidí se stávají hrdinové z donucení. Události této noci mohou probudit i to nejhorší, co v nich dřímá.... celý text
Přidat komentář
No... začátek docela napínavý, scéna s malým klukem hodně děsivá..ale to je tak vše... příběh se strašně vlekl, místy byl až přehnaný a konec mě úplně nudil.
Ze začátku mi to přišlo místy zbytečně zdlouhavé, avšak v konečném kontextu jsem musel uznat, že zvolená forma byla tou správnou. Tempo příběhu se i díky tomu pozvolna rozjíždí, postupná gradace děje je parádní.
K páté hvězdě mi chybělo jediné - alespoň trochu cítit ne snad přímo strach, ale takové to příjemné mrazení v zádech. Jinak řečeno - něco z toho, co člověk zažívá zrovna u románů Stephena Kinga.
Neboť jak pravil jeden z mých oblíbených autorů: "Pokud chcete na stránkách knihy vyvolat v lidech strach, nezáleží O ČEM píšete. Důležité je, JAK to píšete."
Z anotace na přebalu knihy jsem očekávala něco trochu jiného. Tohle bylo na můj vkus trochu pohádkové. Mezi horory bych to neřadila, strach jsem u knihy nepociťovala. Pravdou je, že se kniha četla plynule a líbilo se mi prolínání postav.
Masaker bez konvencií, ktorý dokáže uraziť takmer každého. Trajekt, ktorý je modernou Sodomou by fungoval aj sám o sebe s detektívnou zápletkou. Pridajme pár krvilačných bytostí a všetko sa posunie do predpeklia, z ktorého niet úniku. Pozoruhodné, že príbeh ostane v mysli aj po čase.
Kniha není vůbec špatná, přečetl jsem ji v rámci výzvu jako kniha s tématikou Moře a Trajekt přeci pluje po moři ne? Tak k hodnocení dávam tři* jako "dobrá". Je to horrorovka ale něco aby mě občas zamrazilo tam chybělo . Částečně jsem to bral jako nějakou vykošťovačku na odpočinek :) Osudy jednotlivých postav se do knihy hodí.
Baví, doufám, že si udrží svižné tempo až do konce.
Edit: udržela! Od tohohle chci seriál, a rozhodně pokračování! Co se týká hororů, tak mám poměrně načteno a můžu zodpovědně prohlásit, že tohle je špica, pokud máte rádi upířiny, rozhodně doporučuju!
Skvělá kniha od skvělého severského autora, která má, bohužel, jeden drobný nedostatek - Trajekt místy připomíná prazvláštní slátaninu Twilight ságy a filmu Loď duchů. Příběh byl docela poutavý, ale čekal jsem trochu víc. Za jedno přečtení a zařazení do mé knihovny však určitě stojí.
Užijte si celonoční show na lodi přepravující pasažéry mezi Švédskem a Finskem! Alkohol teče proudem, zábrany jdou stranou a na palubu vstupuje monstrum, které touží pouze po krvi a mase. Tuctová plavba se tak brzy mění v improvizovanou hostinu, při níž umírají lidé po stovkách. A v Baltském moři jejich křik nikdo neuslyší…
Každý šéfkuchař hororu vám řekne, že ty nejdůležitější ingredience jsou strach z neznáma a bezvýchodnost situace. Matsu Strandbergovi ovšem někdo pošeptal do ouška, že když zavře velkou hromadu lidí do uzavřeného prostoru a vypustí mezi ně krvelačné bestie, mohla by z toho ve finále být i specialitka kuchyně. Skutek se stal pravdou a vám tak nezbývá nic jiného, než si vychutnat tuhle zdravou várku hrůzy jménem Trajekt. Zamrzí vlastně pouze jedno a to závěr, který vyznívá malinko otevřeně, což v rámci rozsahu a jednoduchosti zápletky lze brát buď jako bezradnost, nebo vypočítavost. Osobně hlasuji pro to druhé, přičemž tajně doufám, že o Baltic Charisma ještě uslyšíme.
Také jsem původně očekávala něco trochu jiného, ale nakonec mi to vůbec nevadilo, že to bylo trochu jinak. Vysvětlení hlavní zápletky (proč se děje, co se děje) mne - pravda - trochu překvapilo a chvilku jsem to vstřebávala, ale musím říct, že se mi to nakonec fakt líbilo a beru to. Je to děsivé, se skvělou stísněnou atmosférou a s řadou rozmanitých charakterů, z nichž jsem si několik lidí skutečně oblíbila. Jako horor s prvky sociálního románu to fakt fungovalo. Nebo aspoň já jsem s knihou fakt spokojená.