Třetí poločas

18.07.2019

Úžasný příběh plný emocí, bohužel se mi nelíbil styl psaní a všudypřítomné vysvětlivky a vsuvky.

19.06.2019

Mám ráda knihy popisující "realitu", ale Třetí poločas mi nevyhověl. Asi jsem čekala úplně jiné zpracování, nesedl mi styl psaní ani postavy :( Ale jak se říká "tisíc lidí, tisíc chutí" - jinak by to byla nuda. Z mé strany "realitu" všedního života nejlépe zachycují knížky vydávané Odeonem.

11.10.2018

Podtitulek knihy mluví za vše. Nevěry, hádky, bolest a strach - láska za časů rakoviny. Mladý pár s malým dítětem se musí vyrovnat se zákeřnou nemocí. Knížka vás rozdrtí, semele, naštve i dojme. Hlavní hrdina určitě není ukázkovým manželem a sympaťákem z "červené knihovny." Během čtení byste mu nejraději vrazili pár facek, ale zároveň i brečeli s ním. Zoufalý a krutý příběh o nemoci a umírání. Kdo si chce rozdrchat emoce, určitě doporučuji přečíst.

Strašně moc jsem brečela.. Bože vždyť já vše beru s nadhledem, ale tohle mě tak emočně sejmulo, že nedokážu hodnotit, nedokážu napsat nic víc, než to, že smrt milovaného člověka měřím nevyčíslitelnou bolestí.

22.03.2018

Knížka byla opravdu moc smutná :-( i já měla vztek na Stijna, na to jak se choval, na jeho hnusnou zálibu a to jak ubližoval manželce. Taky jsem nechápala Carmen, proč mu to vše tolerovala, ale jak už tu je někde psáno. Kdo můžeme vědět, jak bychom se v takové situaci zachovali my? Konec je popsán tak do detailu, až mě mrazilo. Čím vším si musí projít rodina těžce nemocného člověka. V kom tato knížka nevyvolá žádný emoce, není člověk. Na druhej díl asi chvilku počkám a dám si chvilku oraz.

22.02.2018

Myslím, že bych těžko hledala knihu, kde by autor tak pravdivě, naturalisticky popsal, čím procházejí partneři, když jeden z nich těžce onemocní. Upřímná, nemilosrdná, šokující i dojemná zpověď člověka, který nic nepřibarvuje a neskrývá a který často hrubě a sarkasticky popisuje své vyrovnávání se se skutečností. Je to úžasná kniha, silný příběh a klobouk dolů před Carmen a Stijnem. Pro ty, kteří odsuzují chování Stijnena, má neznámý autor jeden citát:
Dřív, než mě budeš pomlouvat a soudit můj život : Obuj si moje boty a projdi moji cestu, projdi moji minulost, pociť moje slzy, zažij moji bolest, projdi roky, které jsem prošel já, zakopni na každém kameni, na kterém jsem zakopl já !
Za každým vstaň a jdi dál, tak jako já ! A až … potom … můžeš soudit moje chování a tvrdit, že znáš mě a … můj život …

21.12.2017

Vždy je smutné rozloučit se s milovaným člověkem. A ještě smutnější, když odchází máma od malého dítěte. Bohužel se to stává.
Knihu jsem přečetla jako vzpomínku na svou přítelkyni z dětství, která prohrála boj se stejnou diagnozou a kterou jsem vyprovodila na cestě poslední.
"Typickou známkou lítosti je to že přichází znovu a znovu
příliš pozdě a nikdy včas".

15.08.2017

Síla!!

30.06.2017

Smutný příběh velmi otevřeně popisováno.

29.06.2017

Ačkoliv vypravěči bych nejradši dala facku, kniha byla neskutečně silná a jak píší mnozí ostatní, ještě hodněkrát po přečtení jsem si na ní vzpomněla, i po letech.

05.06.2017

Kdyby to nebyla knížka podle skutečné události, napsala bych, že je krásná. Teď můžu napsat akorát KRUTÁ realita. Kniha na mě velmi zapůsobila a myslím si, že většinu těch, co ji přečtou donutí k zamyšlení a přehodnocení priorit.

25.10.2016

Není co dodat.Super kniha, i kdyz drsná a smutná.....ze života.Asi ještě 2 měsíce po přečtení jsem na ni myslela a dost často si na ni vzpomenu i teď.Jen tak ji nevyzenete z hlavy.

19.06.2016

Nádherná knížka, která ale není pro každého. Patří mezi moje nejoblíbenější, když jsem jí dočetla,nemohla jsem jí hodně dlouho dostat z hlavy.Není jen strašně smutná, jak by se mohlo zdát, ale některé situace jsou podány s humorem.Oceňuji nejvyšším počtem hvězd.

02.06.2016

Nejlepší a nejpravdivější kniha o rakovině, kterou jsem kdy četla. Jak píší ostatní, nevyrovnali se jí ani Hvězdy nám nepřály ani Něž jsem Tě poznala. Protože...takovéhle to opravdu je...

02.06.2016

...tak tohle bylo něco. Moc hezky psané, i když z děje mrazí. Oceňuji nejvíce hvězdičkami.

Co ke knize napsat, když je tak emotivní a jedinečná. Nejdřív budu kritizovat, protože styl psaní mi úplně nesedl. Moc si nepotrpím na velké popisy všech detailů a hlavně hrdina Stin mi byl nesympatický a vypravování jeho osobou mi přišlo jako vychloubání se. Takový deník don Giovanna a hroznýho machra, protože stále popisoval večírky a náhodný sex. Ovšem jeho postava je vývojová a poněkud rozporuplná, takže abych mu nekřivdila, ve druhé části knihy vystupuje jako milující bytost, která utírá manželce zadek a je s ní do poslední minuty. Jakoby to jeho chování byla jen maska a obrana před krutou realitou. Myslím, že přemýšlivý čtenář se dovtípí jak kniha dopadne velmi rychle, ale stejně bude chtít číst dál. I kdyby člověku nesedl styl psaní, tak je to svědectví o eutanázii a za mě naturalisticky a čistě popsané až do poslední minuty.

03.12.2015

Ćítala som najskôr Time Out a potom Třetí poločas....a bola to, nechtiac, dobrá voľba.
Ľadová smršť - to je to, čo sa mnou prehnalo pri čítaní knihy od večera do rána....

01.12.2015

Uf Uf Uf...tvrdý a syrový pohled na skutečnost, kterou nám jiní autoři tu citovaní - Green či Moyesová podávají v ochranné mlze. Naprosto beru autorův přístup k dané situaci. Ničím mně neurážel, snad jen možná překvapil. Nemyslím si, že je na místě soudit někoho, komu umírá jeho druhá polovina a který potřebuje vypadnout od každodenního koloběhu chemoterapií, blití, vynášení hoven atd. Nejsilnější místo pro mně? Nebyla to ta, kdy trávil čas se ženou, kdy se o ní staral a loučil se s ní ale ta chvíle, kdy se loučila se svou dcerou...pak už jen slzy slzy a slzy...

08.05.2015

Tahle kniha je napsána stylem s kterým jsem se ještě nesetkala.Přečíst ji do konce vyžaduje velkou psychickou odolnost,zvlášť pokud jste daný námět řešili v reálném životě Vy sami.Závěr mně naprosto odrovnal,asi 2h po dočtení jsem jen seděla a přemýšlela.