Trhlina
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/355445/bmid_trhlina-4EX-355445.jpeg
4
3977
3977
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tribeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
U mě se kniha moc nechytla.
Četla jsem ji dlouho. Pořad jsem knížku odkládala.
Konec trochu strašidelný a zajímavý.
Za mě příjemná změna ve všech neustále omílaných tématech dokola jako je krimi, Osvětim, Mornštajnová...
První třetinu jsem zhltla, druhou se trápila a třetí dostala zase grády. Psané "novodobým" jazykem, který je trochu jak od nějakého puboše, co se živí blogováním.
Příběh parádní a jestli je to pravda, tak mazec :)
Jednu hvězdu strhávám za střední část, která mě nebavila a dost jsem se nutila pokračovat.
Už se těším na výlet na Tribeč. Velmi napínavá kniha, z které mrazí, a která umí vykreslit atmosféru, jako byste tam byli s nimi a pocity postav, jako byste je sami prožívali. Nemohla jsem se od ní odtrhnout a dokázala mě opravdu vyděsit, což se moc knihám nepovedlo. Hodnotím příběh jako takový, neřeším, zda je, nebo není vymyšlený - co je podstatné je, že působí realisticky. Film naproti tomu nestojí za nic, kdybych nečetla knihu ani bych ho nepochopila, nejzajímavější scény z knihy vynechal a bez nich to ve výsledku ani nedávalo pořádně smysl, působilo to spíš směšně. Plánuji si přečíst další knihy autora, jeho styl mě opravdu bavil.
Záhady moc nemusím, takže jsem byla zvědavá a nakonec mile překvapená - kniha byla čtivá, vtáhla mě do děje a donutila mě v průběhu četby hledat na internetu zmíněné události, místa apod. Mé první seznámení s autorem, který ponechává na čtenáři, čemu uvěří, nepřesvědčuje jej.
Vzhledem k tomu, že kniha získala "nejvýznamnější slovenskou literární cenu", očekávala jsem literární zážitek. Očekávala jsem nejen kvalitní příběh, ale i autorův styl. Od knihy, která získá takové ohodnocení bych očekávala i nějakou literární hodnotu. Kniha je prostě zapsané jakési vyprávění bez jakýchkoliv úprav. Chápu záměr, ale to je asi tak vše. To, jak kniha byla napsaná mi vadilo neskutečně. Nemůžu si pomoc, ale působilo to na mě jako školní sloh. Vyprávění se mi nečetlo vůbec dobře. Pokud jde tedy o údajný přepis vyprávění Igora, za mě by bylo lepší, kdyby do toho autor zasáhl a využil své literární zkušenosti... Možná by pak čtení bylo příjemnější a ta jakási "neprofesionalita" by nepůsobila tolik rušivě.
Mé první setkání s panem Karikou a určitě ne poslední. Celkově forma, pozvolné vnesení do příběhu, mi vyhovovala. Mám ráda záhadné příběhy a toto mě obzvláště zaujalo, protože přece jen Slovensko máme, dá se říci za humny, že... Musím říct, že mě kniha vtáhla a už nepustila, dokud nebyl konec. Věřím, že existují různé nevysvětlitelné úkazy a určitě nepůjdu prozkoumávat Tríbeč v jistou inkriminovanou dobu... Nezpochybňuji, že se na tomto místě ztratili lidé a je to historicky zdokumentované. ALE, jelikož dnes mnoho informací lze dohledat, tak bychom jistě věděli, že v Tríbeči se ztratili i nalezli (několik let zpět) někteří hrdinové tohoto románu, i kdyby pod jinými jmény. Proto se domnívám, že autor si pouze vymyslel fiktivního vypravěče svého příběhu (např. v dnešní době z rozbitého mobilu je možno většinou zachránit fotky, atd.). V každém případě, pocity beznaděje ztracených a dezorientovaných lidí v horách jsou zde vykresleny perfektně, co se psychiky týká, to musí být hrůza. A kdo ví, možná i na tom tajemnu kolem Tríbeče je zrnko pravdy... Místy mi běhal mráz po zádech, takže v mém případě autor uspěl - spokojenost!
Hodně zajímavý téma, jen trochu slabší čtivost, takže za mě lepší průměr. Strašidelný je až závěr, jinak mi nepřišlo...
Přiznám se, že jsem po vší té zběsilé reklamní kampani čekala něco podstatně lepšího. Minimálně do poloviny knížky jsem s opatrným zájmem listovala, sem tam něco vynechala. Hlavní hrdina Igor mi příliš sympatický nebyl /nafrněný zakomplexovaný bývalý feťák, o co byl lepší než jeho budoucí druhové v dobrodružství, které charakterizuje s takovým pohrdáním??/ Jeho neustálé skučení typu "já blbec, že jsem vůbec udělal to, nebo ono" jako by slibovalo bombu nevídanou, kruté existenciální drama a senzační odhalení... ale nic zase TAK úžasného se nakonec nedělo. Klidně to nechám vyšumět, i když... kdybych se náhodou kolem Tríbeče někdy vyskytla, asi přece jen trochu zpozorním. Jako že co kdyby...?
Dejme tomu na průměr, a nějaký bodík navíc za seznámení s dost zajímavou kapelou Zrní, text jejíž písničky je v knížce citován. A je o hodně strašidelnější, než celá Trhlina.
Zajímavá tajuplná kniha s prvky hororu.Četla se jedním dechem.Žena mi po ní řekla,že by tam nikdy nejela se ani podívat
To byla jízda. Žádné velké okecávání a rychle to odsýpalo. Od autora si určitě přečtu i něco dalšího.
Ke knížce a i k autorovi jsem se dostala náhodou, když jsem si o Tribeči přečetla článek na internetu. Celkově se mi knížka líbila. Občas jsem přemýšlela, co už je na hraně fikce, na druhou stranu, pokud člověk bloudí a je vyčerpaný asi to má vliv i na jeho podvědomí. Rozhodně si přečtu i další knížky od p. Kariky.
Knížka zajímavá, napínavá (hlavně poslední třetina), čtivá. Líbila se mi forma psaní, styl. Vážně stojí za to.
Tak po Tmě byla toto fakt jízda. Ze začátku je to jen vyprávění mladého muže, kterému se díky zvláštním okolnostem dostanou do ruky dokumenty pacienta, který byl ve spojení s krajinou Tribeč. To je čtivé, zajímavé a rozhodně ne nudné. Pravá akce začíná až asi v poslední třetině, to je už silná káva. Musím říct, že se mi líbilo prolínání vlastního vyprávění a navíc ta nejistota, co vše můžeme autorovi věřit (vše doplňují poznámky pod čarou, odkazy a komentáře). Nádhera. Mráz po zádech mi neběhal, což je škoda, ale i tak jsem si knihu náležitě užila. Je to fakt povedený kousek, už se těším na Strach. Neskutečně krásně napsané, líbí se mi forma, styl, námět i charaktery. Mnoho nebylo vysvětleno, což se dá ze všech úhlů pochopit. Opravdu velmi povedená práce.
Musím konstatovat, že v mých očích se jedná o mimořádnou knihu. Atmosféra a příběh mě uchvátil od prvního písmenka a nepustil do poslední tečky.
Autor umí pracovat s emocemi, lidskou představivostí, vysvleče podstatu lidskosti až na dřeň. Na pár stránkách nastíní rozpad lidského jedince z myslící a racionálně uvažující bytosti na chodící mrtvolu. A v tomto spatřuji největší pozitivum knihy.
Autor nepotřebuje armádu zombií, hektolitry krve, moře duchů, aby ve Vás vyvolal strach a mrazení v zádech. Právě naopak, stačí pouze les, samota, pár kopců. Ano, tak málo se muže ukázat být současně tak moc. Moc, aby jste se báli, přemýšleli, nesnášeli či obdivovali hlavního hrdinu.
Nemohu než knihu doporučit, směle do ní, fenomenální, mrazivé, poutavé, napínavé. Už dlouho se mi nestalo, aby se na každou stránku tak těšil.
No musím uznat, že u této knihy jsem se opravdu bála, musela jsem přerušit čtení i po vecerech. Nehledě na to, jak byl Igor sympatický či ne, já se Tribeci vyhnu obloukem. Nicméně je v knize dobře popsáno, co s člověkem udělá strach, jak ho dokáže naprosto rozlozit. Opravdu celkem poutavě napsané, ale víckrát jistě vyhledávat nebudu.
Hodně zajímavá a čtivá knížka podaná ve stylu "věřte nevěřte". Citace skutečných článků nahrávají tomu, aby člověk uvěřil. Celou dobu jsem byla napnutá a chvílemi jsem se i bála. Ačkoliv se přikládním spíše k té fikci, k výletu na Tribeč by mě teď asi nikdo nedonutil :-)
Určite poznáte ten pocit, že máte chuť na knihu, či príbeh, ktorý Vás strhne, pohltí... Práve táto chuť ma prinútila siahnuť po Trhline. A presne to som dostala, aj keď len na pár hodín, lebo som sa od tejto knihy nevedela odtrhnúť.
Filmy sa naozaj nikdy nevyrovnajú knihám...
Ale Igor mi liezol na nervy svojou nadradenosťou, povrchnosťou...aj vo svojom okolí nemôžem vystáť ľudí, ktorí majú VŠ a myslia si, že sú oproti nám ostatným, ktorý máme za sebou len SŠ vzdelanie, niečo viac...
A aj keď mám Tribeč "za rohom", preskúmavať ho určite nepôjdem :)
Autor si s námi pohrává. S našimi představami, myšlenkami, strachy. A jde mu to opravdu dobře.
Má schopnost napsat napínavý příběh a i když víte, že je to jen fikce, přece jen přistoupíte na autorovu hru a prostě se bojíte. Příjemně bojíte.
Pak knihu zaklapnete a jdete do lesa. Třeba na houby.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriál
Skrýt reklamy
Navzdory velké čtivosti mě neskutečně po celou dobu příběhu iritovalo vypravěčovo hraní si se čtenářem. Celé tajemno spočívalo v upozorňování na to, že v budoucnu se něco děsivého stane. Měla jsem chuť na něj křičet "tak už to vyklop nebo na to neupozorňuj!". Človek při čtení tohoto žánru to očekává i bez nekonečného upozorňování. Neustálé odkazovaní na budoucí tajemno tak nabudilo moje očekávání, že mně konec přišel poněkud fádní.