Trhlina
Jozef Karika
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2017 , ArgoOriginální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Čtivá, svižný styl, ale neuchvátila. Nejsem typ pro tento žánr zřejmě. Jsem dle hodnocení jedna z mála, která asi čekala víc...
Obrovské nadšení z knihy nechápu. Tím jediným, co se mi líbilo, byly Fisherovy nahrávky a výtahy z internetových článků. Hlavnímu vypravěči Igorovi bych s chutí vrazila pár facek, na takhle nesympatickou postavu už jsem dlouho nenarazila. Celou knihu jsem čekala na "něco", z čeho budu mít husí kůži a nepříjemný pocit, ale nestalo se tak. Kdyby alespoň kniha vynikala po jazykového stránce... Za mě velké zklamání.
Trhlina je kniha z ktorej vás mrazí. Zdanie klame a čitateľ si nemôže byť ničím istý. To či ide o prepracovanú rozprávku alebo desivú realitu za vás nikto nerozhodne.
Súčasne musím povedať, že ide o jednu z najlepších audiokníh, ktorú som mala možnosť za posledné roky vypočuť.
Velmi čtivé, čtenář se nemůže odtrhnout a když se odtrhne, musí na to, co právě četl neustále myslet. A trochu se i bojí.
Dočteno...co na to říct...víc než děj samotný vás chytne atmosféra, skvěle vykreslené prostředí, cítíte vůni tlejícího listí, mrazivý chlad, strach ze tmy, nebezpečí, děs...to vše autor dokázal mistrovsky. Až tak že si nejste sami jisti...jsem já já nebo David nebo Mia...
Trošku pomalejší rozjezd, ale pak jsem se nemohla odtrhnout. Dlouho po přečtení bych se sama do lesa rozhodně nevypravila. A to ani nevím, z čeho mám tak nahnáno - prostě, že tam bude něco, co tam být nemá.
Jsou 2 hodiny ráno a já právě dočetla tudle knihu. Myslela jsem, že ji ani nedočtu - prvních 100 stran je děsně zdlouhavých. Ale čím víc se člověk začte, zkoumá články a videa, jestli tam opravdu jsou, tím víc ho mrazí v zádech. Nevím, jestli je to pravda, ale jedno vím jistě - na Tribeč mě nikdo nedostane.
No to tedy byla zajímavá jízda. Rozjiždělo se to pomalinku, na jedničku, ale postupně to vygradovalo v něco, co bylo opravdu děsivé.
Byla to moje prvotina od autora a určitě nezůstane jenom u ní, protože autor umí opravdu velmi precizně popisovat a gradovat děj. Není to jenom nějaké vyprávění.
Je to kladení časovaných náloží, které bouchnou ve správný okamžik a úplně Vás roztrhají.
Je to o to lepší, že to "zlo" není hmatatelné. Je to něco co, čekáte, že někde číhá, ale vy ho pouze tušíte. A to je v tomto případě daleko děsivější, než kdyby tam vyběhla parta zombíků a dalá Vám řádně do těla.
Protože náš myšlenkový spletenec, je někdy tak složitý, že když do něj přiložíte něco maličko jiného, né úplně pochopitelného, tak Vás to vykolejí. A na tom je založeno i toto dílo. Čekáte, čekáte, a najednou jste v tom, až po uši.
Na tohle můžu říct jediné - doufám, že mi nikdy taky tak nerupne v bedně...!!!
Přečetla jsem to ani ne za 24 h, jelikož jsem akorát cestovala a měla spousty volného času. Nedokázala jsem přestat číst, hrozně mě zajímalo, jak to celé dopadne. Tizivost a hrůza příběhu byla ještě umocněna tím, kde jsem četla - na opuštěném místě někde v horách Rakouska. Nikde ani živáčka, sama na pokoji, do toho příšerné kvílení větru, v největší hrůze mi na okno začal tukat lehce přiopilý přítel, který se vracel z ochutnávky rakouského pivka :D Měl dovádivou, takze mě pak při čtení různé lekal, protože věděl, co čtu a v jakém tranzu se nacházím. Takže pokud si chcete knihu umocnit ještě silnějšími dojmy, napište, přítele Vám půjčím! :D
Dočítal jsem to na jeden zátah asi ve tři ráno...no...ne, že bych po to měl divoký sny, ale byly přinejmenšim hodně zvláštní. Ve zkratce: byly tam neviditelný stěny, kterýma jsem procházel skrz do zdánlivě normálních světů, kde ale nebylo normální vůbec nic :)
Co se týče toho příběhu, tak mi prostě příde neuvěřitelnej. Každopádně do těch hor by mě nikdo nedostal ani párem volů, obzvlášť ne v zimě a v noci.
K této knize jsem se dostal jako slepý k houslím. Ani horory, ani mysteriózní témata nejsou můj šálek kávy. Nerad se bojím, nerad se lekám. Překvapivě je ale toto dílo ideální pro takové lidi, jako jsem já. Přes 300 stran jednoduchého nezajímavého příběhu, který by se ale dal udělat zajímavým, kdyby byl kratší.
Do „černé bestie“ jsem četl knihu jedním dechem a vážně se těšil, co se stane. Potom mi došla trpělivost a přešel jsem na audioknihu s hlasem Přemysla Boublíka. Pouze díky jeho přednesu a zvukovým efektům jsem cítil alespoň trochu napětí a tak trochu pomíjel to nekonečné „Teď to přijde!“
Jsem každopádně zvědavý na filmové zpracování a vůbec nechápu, proč je právě tato kniha tolik ceněna.
Knížka mě zaujala, ale dlouho jsem se odhodlávala k tomu začít ji číst. Nakonec jsem zvolila audioknihu a musím říct, že super. Příběh se mi líbil a musím říct, že kniha byla skvěle namluvená a ten podtón tomu dodal správnou atmosféru.
Musím přiznat, že na základě ohlasů jsem čekala knihu, která ve mně zanechá hlubší dojem a jejíž čtení vyvolá husí kůži. Nestalo se tak - čtivá-určitě, zajímavá-taky, napínavá- tak do dvou třetin, ale závěr už byl na mě moc paranormální a neuvěřitelný. Z čeho mrazilo, byla autenticita prostředí a líčení atmosféry, ale jinak docela zklamání..
Po doposlouchání Trhliny v českém znění jsem s hrůzou zjistila, že česká audiokniha je výrazně osekaná! Tak mi nezbývalo nic jiného, než se pustit hned do její původní slovenské (opět audio) verze.
No, tak česká verze více méně předkládá všechno v příběhu podstatné, přesto některé detaily mohli ponechat. (A vůbec nechápu, jak je napadlo to osekat! Stephen King taky píše strašně vláčným způsobem, ale patří to k němu, dotváří takto příběhy s neopakovatelnou atmosférou.) Mám taky pocit, že česká verze trochu cenzurovala vulgární jazyk hlavní postavy.
Každopádně, co se týče atmosféry nahrávek, česká verze se svou ponurou hudbou byla nepřekonatelně lepší.... nadruhou stranu, slovenský vypravěč (nezlobte se, jména nevedu) měl velice příjemný hlas a skvělý přednes.
Tak záleží na vás, jestli budete chtít u nahrávky strávit něco přes 4 hodiny, nebo přes 10.
Bravurně sepsaná kniha, okořeněná tím, že není jisté, zda jde o fikci nebo skutečnost, či zda existuje nebo neexistuje hlavní vypravěč.
Trhlinu jsem dostal darem s výrazným doporučením.
Bohužel se ukázalo, že člověk, jež mi ji věnoval, tak učinil na základě audioknihy. Proč bohužel?
Po zběžném srovnání dojmů jsme se shodli na tom, že audiokniha musela být výrazně zkrácena, něco takového by si zasloužila i papírová verze. Kdyby byla Trhlina o 100-150 stran kratší, nejen že by se nemusel nijak osekávat příběh, ale pravděpodobně by to bylo i čitelné.
Jedním z největších problémů Trhliny je totiž vycpanost a roztahanost. Hrdina, kterému bych věnoval kulku mezi oči po padesáti stranách, pořád upozorňuje na hrůzné věci, které se stanou, ale ony se jaksi stále nedějí. Začnou se dít až na posledních cca 100 stranách, kdy už je člověk tak ubitý pitomostma z předcházejícího návalu, že už si jen přeje, aby byl konec. Ještě má autor tu drzost ústy protagonisty po 100 stranách prohlásit, že "to zkrátí, protože to hlavní teprve přijde". Dobré vědět, že oněch 100 je tedy i z jeho hlediska naprosto bezpředmětných. Vata, vata, vata, odbíhání od tématu zabíjí atmosféru, postavy se chovají bizarně i na poměry mladých lidí v hororu a Andrej je pak jen karikatura.
Většinu knížky jsem se nudil, kde jsem se měl bát jsem se nebál a plot twist 40 stran před koncem mě vysloveně znechutil. Pointa na samém konci mi přišla zajímavá a kdyby se jí byl Karika zabýval více, je dost možné, že bych Trhlině dal víc.
Audiočetba a mistrovská, sérum strachu při lesním bloudění, natož v noci a v zimě, v neznámých končinách, jen tak nezapadne v zapomnění.
Tríbeč, prostor pro boj logiky a fantazijní možnosti nevysvětlitelného. Všechny možnosti jsou zde ve hře. A tak změna podmínek pustí fantazii do víru chaosu.
Horor, žádná krev, žádné monstrum, spíš jen pohádkové bludičky, lesní náruč, tiché louky, staré sídliště, a výzva k výletu pod širák, pár fotek, pár dokladů z trezoru a zvídavost spolu se snahou prezentovat zajímavost na netu , sestava pro úzkostný horor, která vyšla dokonale.
Není nad "hození zpráv do placu" - (netu), bez úprav ve vývoji v následném časovém sledu. To si pak informace žijí vlastní příběhy, a pak to stojí za to.
Pošlu tam odvážné příbuzenstvo, ale asi budou chtít, abych šla s nimi, tak nevím.....asi by mi měl stačit zážitek z poslechu,... i když ten noční s tím hlukem, v termálních možná geopatogenních zónách,... asi bych potom musela zvažovat intenzivní ošetření fytoterapií v lázeňském prostředí s romantickou, hudební kulisou a labužnickým choutky.
Citace:"Když se ztratíš, a nevíš, kde jsi, je to malá smrt - je to vybočení, vypadnutí ze známého vesmíru."
Asi na tom " otevírání se" na netu, něco je, (má brzdná dráha ve skluzu).
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | Trhlina |
2014 | Strach |
2015 | Tma |
2020 | Smršť |
2010 | V tieni mafie |
Do čtenářské výzvy. Asi nejsem ideální čtenář mysteriózních trilerů. Zpracovat námět o skutečnosti vnímané reality není asi taky jednoduché. Příběh by byl možná i zajímavý, pro mě ale se spoustou nevěrohodných momentů. Nevěřil jsem hlavnímu hrdinovi vztah k jeho partnerce, to co je schopný dělat pro napsání blogu, nevěřil jsem ani celému záhadnému příběhu zasazením do obydleného a hodně navštěvovaného kraje. Nesedl mně ani dost vulgární a rádoby moderní jazykový styl, vyznívající spíš jako až přetažená snaha zaujmout čtenáře. Zaujal mě naopak popis přírody (Tribeč by možná stála za projití) a literární forma - záznam vyprávění. A Zrní je super kapela.