Trhlina
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356418/bmid_trhlina-DSS-356418.jpeg
4
4001
4001
Tahle kniha vznikla zvláštním způsobem. Po vydání mysteriózního thrilleru Strach se autorovi ozval člověk, který mu povyprávěl opravdu děsivý příběh. Jozef Karika jeho vyprávění zaznamenal, mnohá tvrzení ověřil, doplnil o vlastní zjištění a zpracoval v knize, kterou máte před sebou. Na jejích stránkách rozmotává velice tajemný, tragický a hrůzostrašný případ. Zároveň poodhaluje jednu z největších záhad Slovenska – nevysvětlitelné mizení lidí v pohoří Tríbeč. Legenda, záměrná mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Tuhle otázku si klade i autor. Předkládá strhující hororový příběh a nechává na čtenáři, aby našel odpověď. Titul na Slovensku získal ocenění Kniha roku 2016 v kategorii čtenářů. Román Jozefa Kariky byl jako jediný žánrový titul v historii nominován na nejvýznamnější slovenskou literární cenu Anasoft litera. Slovenský spisovatel Jozef Karika pracoval jako redaktor v televizi. Zaměřoval se především na politické a investigativní reportáže. Je držitelem Ceny Béla za nejlepší hororovou povídku a několika dalších novinářských i literárních ocenění. Debutoval knihou Zóny tieňa (2005), posléze vydal publikace Mágia peňazí (2007), KPMPZ (2007) a Brány meonu (2009). V USA vydal soubor esejí pod názvem Liber 767 (2009). V roce 2010 mu vyšla kniha pod názvem V tieni mafie (česky Ve stínu mafie, Knižní klub 2011), která se stala bestsellerem nejen na Slovensku, ale i v České republice. Také její volná pokračování V tieni mafie II – Čas dravcov (2011) a Nepriateľ štátu (2011) se zařadila mezi nejprodávanější knihy na Slovensku. Za romány Ve stínu mafie a Čas dravcov získal ocenění Zlatá kniha, které se uděluje za víc než patnáct tisíc prodaných výtisků. V letech 2012 a 2013 mu vyšel dvoudílný román Na smrť o přátelství a lásce, které se změnily na smrtelnou nenávist. V příběhu se mu podařilo spojit tři zdánlivě protichůdné světy – prostředí židovské mafie v New Yorku, nacistické Německo a první slovenský stát. V roce 2014 vydal svůj první mysteriózní thriller Strach a v roce 2015 pak thriller Tma.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno:
2017
,
Argo
Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář
Tato kniha má ode mě plný počet hvězdiček. Neuvěřitelně dobře se mi četla (kdybych měla čas, přelouskám ji snad za den). Ze začátku jsem se ji trochu bála číst. Čekala jsem, kdy co přijde. A přišlo :-)
První část knihy velmi poutavá (zkoumání starého trezoru, nalezených dokumentů a nahrávek, pátrání po Walteru Fischerovi...). Prostředek se trochu vlekl, no a na konci to pěkně vygradovalo. Když si uvědomím, že by to celé mohlo být (je) dle skutečnosti, nechtěla bych být členkou zimní výpravy na Tribeč. Knihu vřele doporučuji.
Kniha mě strhla, nutila mě číst, kdykoliv to bylo možné. Stálo by za zfilmování :)
Pro mě skvělý čtenářský zážitek, "jakoby" se stále nic zásadního neděje, ale napětí graduje. Sedl mi neobvyklý styl vyprávění prokládaný komentáři autora. Pravdivý příběh? Mystifikace? Nejraději bych se na Tríbeč sama hned rozjela, ale raději počkám do jara.
Hezky napsané, hezká zápletka. Příjemné oddechové čtení. Nemohu si pomoct, ale dělalo to na mne dojem mlácení prázdné slámy. Věci se opakují s cílem vygradovat atmosféru, ale na mne to opakování ten efekt nemělo. Z myšlenky "dimenzionálních trhlin" by určitě šlo vytěžit více, takhle se to brzdilo díky snaze navázat na skutečné reálie.
1 minutu po přečtení: Hmm... Zajímavá knížka.
2 minuty po přečtení: Začíná vám tak nějak docházet co se v poslední části všechno stalo.
5 minut po přečtení: Co to bylo? Dvanáctková soustava, ve které se dvanáct píše jako deset... 2+2 nejsou 4... Hladké průhledné stěny...Otáčíme se dokola v hlemýždí ulitě... Světlo...
Já jsem momentálně ve fázi 5 minut po přečtení. V tomto hororu se nesetkáte s něčím opravdu strašidelným, ale se spoustou malých neobvyklostí, které nezapadají do našeho pojetí světa. Právě to je na této knize děsivé...
Pro mě osobně byla Trhlina jedna (ne-li jediná) kniha za poslední dobu, která mě doopravdy upoutala a doslova vcucla do hor. Velice přesvědčivě a sugestivně jsou zde vylíčeny pocity hlavního ''hrdiny'', kniha vás připoutá a nepustí, a pokud ji čtěte za burácení větru, který byl v minulých dnech, iluze je dokonalá... Po přečtení několika kritických komentářů pode mnou, bych dodal jediné: napište sami takový poutavý byť značně vyšinutý příběh a pak teprve kritizujte...
Tak každopádně to bylo zajímavé - kladu si otázky, zda se to mohlo stát, zda to byly jen výplody fantazie zfetovaného Igora, jestli na nás na čtenáře autor přichystal léčku.. .Nicméně odkazy na články na internetu hovoří jinak. Opravdu se tu ztrácejí lidé? Opravdu mizí i v současné době, nejen v minulém a předminulém století?... Nevím, názor si na to musí čtenář udělat sám. Mně se knížka víceméně líbila. Zpočátku se mi zdálo vyprávění zdlouhavé, nic moc se nedělo, pořád se jen dumalo nad tím, jak se dostat do trezoru. Když už jsme v něm byli, něco bylo objeveno. Poté další zdlouhavé pasáže. Ale když už se konečně vypravili na výpravu (byla jedna nebo dvě ?), začal mít příběh spád a já jej dočetla na jeden zátah.. Faktem je, že Igor mi byl velmi nesympatický, do sebe a svých blogů zahleděný nýmand. Jestli byla jeho vina, jak výprava skončila, nechci soudit. Nicméně ve mně kniha zanechala stopu, stále se k příběhu v duchu vracím, což znamená, že nebyla až tak špatná a zaslouží si trochu pozornosti. Jsem zvědavá, jak se s příběhem poperou filmaři. Na motivy Trhliny má vzniknout seriál.
Co to sakra mělo být? Ne, nezaujal mě příběh ani záhada. Ptám se, co sakra tohle mělo být za knihu? POZOR bude následovat prozrazení pár detailů děje...
Hned od začátku mi byl nesympatický hlavní hrdina (vulgární loser) a jeho styl vyjadřování a tím i styl, jakým je kniha napsána. Byla bych to ochotná skousnout, kdyby příběh za to stál, ale... Prvních 60% knihy tvoří vyprávění, jak loser čte články (které mají tak tři věty a více méně obsahují stejnou informaci), píše o tom blog a emailuje si s dalšími lidmi? 60% absolutně bez děje? To jako vážně? Šlo to VÝZNAMNĚ zkrátit, klidně i shrnout pár větami. Ale čím by se naplnily zbylé strany knihy, co... Když už se konečně začne dít něco řekněme zajímavého/strašidelného/napínavého (komora, společná fotka), tak to jen po pár dalších stránkách zabije psychedelickými výjevy, které pak tvoří zbytek knihy? Tady otevřený závěr fakt nefungoval. Je mi jedno, jestli byl zfetovaný, jestli se zbláznil strachem nebo jestli v nějakém pitomém slovenském lesíku žije strašidlo a určitě mě to nevyděsilo ani nedonutilo k zamyšlení. Takhle kniha je prostě odpad.
Trhlinu jsem si přečetla na doporučení kamaráda, který ji dokonce četl dvakrát a měl chuť probrat s někým svůj čtenářský zážitek. Já bych jí podruhé určitě nečetla, maximálně jsem zalistovala o několik stránek zpět pro lepší orientaci v ději. Dlouho jsem se nemohla začíst, hlavní hrdina - vysokoškolsky vzdělaný lůzr - mi byl absolutně nesympatický, stejně jako jeho přítelkyně a zbytek jejich záhadologické partičky /jedinou kladnou postavou byla želva:-)/. Vadil mi také způsob, jakým autor pracuje se čtenářem - klíčové momenty pro pochopení jeho uměleckého záměru jsou neustále a velmi triviálně omílány, aby se dovtípil skutečně každý a prostor pro domněnky se redukoval na minimum. Na druhou stranu si cením toho, že příběh nedegraduje obvyklými nadpřirozenými hororovými prvky /jak bývá především u zahraničních autorů obvyklé/, ale stačí mu k vytvoření atmosféry reálné prostředí vnímané optikou podrážděné mysli. Trhlina je pro mne především vhodným námětem k zamyšlení se nad limity vlastního rozumu. Je jedinečná tím, že dává prostor čtenáři, aby se na precizně zdokumentovaném případu Tribeče sám otestoval. Karikův román "Strach" se mi líčením atmosféry líbil mnohem více, ale v něm zase pokulhávala pointa. Myslím, že Trhlina i přes všechny zjevné nedostatky splňuje parametry dobře napsané knihy - takové, která přináší něco nového, mezi řádky obsahuje "něco navíc" a ve finále nutí čtenáře zaujmout nějaký postoj, ať už je jakýkoli.
Zase hype, co splaskl rychleji než hubba bubba. Karikův záměr chápu (jeho profilovku už ne), ale bohužel selhává už po pár krocích - na jednu stranu chce být zahalen v mlze, ale hned na to se příliš snaží odkrývat, házet konkrétní obrazy, mezitím zjistíte, že to zase nefunguje, protože nemáte spojení s postavami, jako spíše s místem, jenže ani v tomhle poli to nefunguje, protože genius loci má jen okrajovou část, je to prvek zla, takže mistr spisovatel neví, kam dřív, je to jako když se snažíte dělat víc věcí naráz a nakonec oboje připálíte (bude to poživatelný, ale tím pozitiva končí). 'Atmosférická mystifikace', tak bych to nazval. Fandím námětu, nefandím provedení. Navíc taky nepomáhá, když si myslíte, že vypravěč je největší dement pod Sluncem, nehledě na to, že každý element (vyjma snad toho, že jde o specifickou oblast - Tríbeč), naleznete napsanou, zfilmovanou, daleko lépe (uvedu třeba Stalkera od Andreje Tarkovského a Vrby od Blackwooda). Je to jako když jste zvyklí na parmezán a někdo vám chce vnutit ztvrdlej a dva týdny prošlej eidam. Nevidím důvod, proč brát ohledy na knihu, jen proto, že zbytková většina čtenářů je prostě pozadu a sežere (nebo spíš spolyká) tenhle marketingovej tah. Jistě, že podobný záležitosti budou dělo, když nemáte z žánru nic načteno (hádejte, kdo je vítězem turnaje, jehož se účastní jeden tým) - tohle je neuvěřitelně slabá kniha.
Jsem vůči podobným záhadám skeptická, díky svému založení i přírodovědnému vzdělání. Přesto mne Trhlina zaujala, i když podobné "případy záhadného mizení lidí" i z jiných pohoří, na nichž je příběh vlastně postaven, znám. Na příběh nemohu pohlížet jako na něco, co se mohlo skutečně stát a nemohu hloubat nad tím, jak to asi bylo nebo jestli je to vůbec možné...Pro mne je to zajímavě napsaná knížka, která se autorovi docela povedla. Určitě si zaslouží pozornost.
za prvé-proč zrovna Trhlina do čtenářské výzvy? za druhé-proč znám Hýkala z úplně jiné náhody? za třetí-proč mi shořel disk s obrazovými záznamy z Vitanky, které jsem tam pořídil od listopadu do března? za čtvrté-proč mi při čtení mlátil na okno déšť? za páté-proč jsem cítil chlad? za šesté-proč jsem se probudil do totální mlhy? za sedmé-proč venku svítí v totální tmě jen pouliční lampy ve tvaru ležaté osmičky? za osmé-proč jsem se choulil jak do ulity? za deváté-proč mi zalehly uši? za desáté-ticho s očima?...
"Odmalička jsme programováni k tomu, abychom hledali vysvětlení .."
A tady je opravdu těžké vysvětlení najít ...
Pro mne to není horor - trochu dokument - trochu záhada - trochu mystérium ...
Také mne napadla záhada Bermudského trojúhelníku - zde je pouze jiné a bližší prostředí - okolí slovenského pohoří Tríbeč...a zmizelí lidé...
Velmi zajímavé zpracování - chytlo mě to - a ani jsem se nebála...
Doporučím pro milovníky těchto temat.
Nevím, jestli je příběh pravdivý nebo ne, ale na tom nezáleží. Atmosféra, kterou na mě kniha dýchla, a ten pocit po přečtení nejde popsat. Líbilo se mi, že kniha byla napsána stylem vyprávění a autor do toho zasahuje jen určitými poznámkami. Je už jen na nás, čemu věříme.
První kniha od autora. Musím říct, že jsem se opravdu nejen bála, ale kniha ve mě nechávala takový ten děsivý pocit děsu a zároven nepohodlí, jako když se člověk dívá na horory. Moc tomu nepomohlo, že jsem měla audioknihu. Bylo to ještě strašidelnější.
Úmyslně jsem si o knize nic dopředu nepřečetla, ani se nepodívala na nějaké video na YT, abych byla překvapená a nepřišla o nějakou záhadu. Tudíž jsem vycházela z toho, že vše je autorem vymyšlené. Já třeba ani netušila, že pohoří Tríbeč opravdu existuje :-) A kdyby jenom to, ale i události a zajímavosti, které se v knize nacházejí, jsou skutečné a na YT zdokumentované. Autor z nich vycházel a vystavěl perfektní příběh, který hodně připomíná (v knize též zmiňovaný film) Záhadu Blair Witch. Při čtení jsem si představovala, že by z této knihy byl také perfektní film a ejhle, už se natáčí seriál :-)
Tento žánr obvykle nečtu, pořádně jsem nevěděla, co mě čeká a tak jsem byla velmi překvapena tím, čeho se mi dostalo. První polovina byla zbytečně rozvláčná, ale poslední část knihy odehrávající se v Tribeči byla skvělá. Líbil se mi i styl, jakým byla kniha napsaná, působilo to velmi uvěřitelně :)
Poprvé, co jsem se dostala k hororu, když nepočítám klasiku Drákulu.
Musím říct, že začátkem jsem byla naprosto unešená jako už dlouho ne a byla jsem neskutečně překvapená tím, jak mne kniha tohoto typu oslovila.
(Horory v televizi přímo nesnáším).
Prvních 180 stran jsem prolítla ani nevím jak a nemohla jsem se zastavit.
Kniha ve mne zanechala obrovský dojem. Jsem ráda, že jsem si rozšířila obzory. A upřímně... do Tribeče se opravdu nechystám. Co kdyby na tom přece jen mohlo něco být? :)
Vážně zajímavá mystifikace! Přečteno jedním dechem během pár dní. Přestože v otázce "mohlo se něco takového opravdu stát?" mám poměrně jasno, nechal jsem se strhnout gradujícím sledem událostí a užil si tajuplnou atmosféru i s pocity husí kůže a občasným prebíháním mrazu po zádech. Zakomponovat do vyprávění internetové odkazy na stránky podporující důvěryhodnost příběhu považuji za skvělý nápad. A do Tribeče bych se někdy hrozně rád vydal.
Že by třeba v zimě?
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Jedním slovem mazec. Knihu jsem měla přečtenou za necelé dva dny. Šíleně mě děsila, ale právě díky tomu jsem se od ní nemohla ani na chvilku odtrhnout. Nebylo zapotřebí žádných duchů, rozřezaných mrtvol atd. a přesto ve mně kniha zanechala tak hluboké pocity, jako snad žádná hororovka. Jak bylo řečeno v jedné části knihy - někdy člověka dokáže vyděsit i úplně normální věc :-) Panu spisovateli všechna čest, příběh vás vtáhne do děje a jen tak nepustí.