Trhlina
Jozef Karika
Táto kniha vznikla zvláštnym spôsobom. Po vydaní mysteriózneho trileru Strach sa autorovi ozval človek, ktorý mu vyrozprával naozaj desivý príbeh. Jozef Karika jeho rozprávanie zaznamenal, mnohé tvrdenia overil, doplnil o vlastné zistenia a spracoval do knihy, ktorú máte pred sebou. Na jej stránkach rozmotáva veľmi tajomný, tragický a hrôzostrašný prípad. Zároveň poodhaľuje jednu z najväčších záhad Slovenska - nevysvetliteľné miznutie ľudí v pohorí Tribeč. Legenda, zámerná mystifikácia alebo desivá skutočnosť? Túto otázku si kladie aj autor. Predkladá strhujúci hororový príbeh a necháva na čitateľovi, aby našiel odpoveď.... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2018 , Ikar (SK)Originální název:
Trhlina, 2016
více info...
Přidat komentář


Hľadal som odpoveď na otázku, prečo je táto kniha ten najpredávanejší trhák? Našiel som 2 dôvody: Veľmi chytľavá mystifikácia. Napätie sa dá krájať.
Prečítal som prvých 70 strán a zvyšok som z povinnosti prelistoval. V knihe nie je moc deja. Partia si vyšla na turistický výlet do prírody a trpela halucináciami.
Nie je to literatúra pre mňa. A žáner označujem za psychiatrický horor. Strach prebieha výlučne v hlavách našich postáv.


(SPOILER)
Kniha čtena na doporučení a podle "skóre" na databázi knih ... No, předpokládal jsem, že se chystám k něčemu velmi zajímavému. I anotace mne zaujala (jako náctiletý jsem si na duchařinách, mimozemšťanech, apod. hodně frčel). Ačkoliv ... Vlastně ano. Něčím zajímavá pro mne byla. Touto knihou jsem odbočil od mých klasických draků, čarodějů, elfů, trpaslíků - prostě od fantasy, kterou se posledních pár let bavím.
Bohužel s hodnocením musím jít "lehce proti proudu" a upřímně řečeno nevidím v knize takový klenot, který by měl mít hodnocení 80 % (při aktuálně více jak 4 tis. hlasujících). Ty mé tři hvězdičky jsou hodně na hraně.
Předně je nutno říct, že mi vadil samotný formát knihy, který má budit dojem, že se jedná o "based on true story". Ne, nejedná. Fakt nerozumím, proč se autor k tomuto formátu uchýlil. Kdyby to bylo psáno jako klasická beletrie, imho by to bylo lepší a na příběhu by to neztratilo. Možná právě naopak. Trošku mi to přišlo, že autor počítá s tím, že čtenář "není z nejbystřejších". Ale snad to je jen můj pocit ...
Další věc je to, že hlavní postava (záměrně nepoužívám slovo hrdina, "protože to jakože vůbec") je totální nulák. Ta postava je mi tak neskutečně nesympatická, že jsem si od circa sté strany přál, ať jej ten bubák někam odnese a už nikdy nevrací na světlo světa. Když pak cca 50 stran před koncem zjistíte, že onen vypravěč je vlastně smažka, tak už to ztrácí kredit úplně. Bohužel.
A je to škoda, velká škoda. Ten příběh je fajn a celkově atmosféra knihy není špatná. Děj odsýpá, takže se to čte vcelku dobře. V tomto směru mne kniha bavila a proto i nejdu pod ty tři hvězdy. Nicméně pro mne ta negativa na dobro převážila se závěrem, který byl takový ... Hmm ... zajímavý.
V neposlední řadě je třeba se vyjádřit i ke srovnání se "Záhadou čarodějnice z Blair". To srovnání vám prostě nemůže uniknout už samotným příběhem. Ale proč o tom neustále mluví i samotný vypravěč/autor? Sám nevím.
Potenciál tam je, ale z mého osobního pohledu je naprosto nešťastně uchopen. Škoda toho.
P.S.: Já četl klasickou knihu. Kamarádka měla audioverzi a byla velice spokojená. Je možné, a sám si to dokážu představit, že audiokniha bude lepší, jelikož tam ta atmosféra může být lépe přenesena nebo vystižena. A zároveň je možné, že onen formát knihy se tímto rozbije.


Když tady na DK najdu nějakou knihu a mám zájem si ji přečíst, protože má vysoké hodnocení čtenářů, tak se obvykle zařadím k většině a kniha se mi také líbí.
Tady se však ocitám v té čtvrtině, které se to nelíbilo. Někteří porovnávají Trhlinu s Odbočkou v lesích. Za mě obojí nic moc.
U čtení jsem přemýšlel, jestli kniha není určena pro čtenáře do 12 let.
No nebudu komentovat ty věcné nesmysly, ani styl autora a budu se snažit rychle na knihu zapomenout. Asi to ani nedá moc práce.
Samozřejmě vím, že co čtenář, to jiný názor. No a ty názory a komentáře si teď přečtu.


Je tu hodně nadšených komentářů, ale za mě se tohle moc nepovedlo. Už styl psaní - Kniha je rozdělena do 3 částí, ale žádné kapitoly a to mě dost rušilo. Dál pak snaha předstírat, že jde o vyprávění skutečné události. Kdyby šlo o prostý imaginární příběh, dalo by se nad spoustou hloupostí a nesmyslů přimhouřit oko, ale takhle to dost znevažovalo celý děj. Navíc hlavní hrdina byl feťák, flákač a zoufalec, který sežral všechnu moudrost světa a povyšuje nad lidi, co jsou v životě úspěšnější, než on. Člověk, komu by nikdo s trochou rozumu nevěřil ani nos mezi očima, natož aby podle jeho příběhu psal knihu


(SPOILER) Záhada Blair Witch po slovensku. Konec? Nevím, nevím. 4/5 za autorův styl psaní.


(SPOILER) No tak tohle mě hodně bavilo. Byla jsem vzrušená a vyděšená zároveň. Opřeno o skutečné události, že se lidé v tom pohoří opravdu ztrácí. Ale zda je to opravdu tak, jak popisuje Igor těžko říct. Já tyto věci kolem nadpřirozena miluji, dimenzionální brány, paralelní světy, časoprostor. Připomnělo mi to film Tajemství jezera Caddo.


Audioknihu mi doporučila kolegyně hláškou "fučí, fučí, ovečka se pase". Napínavé, má to atmosféru. Mám teď o čem přemýšlet.
Jen jsem na konci čekala zvětší WOW.


Bezpochyby neobyčejný příběh, velmi zdařilý počin, tajemno prostě miluju a Jozef Karika opravdu umí.
Co bych možná vytkla, je zbytečné natahování a opakování již vyřčeného, nesympatické postavy (ať už se konečně ztratí a dají pokoj), a potom, nemám ráda, když autor ze smyšlenky dělá svým přičiněním realitu. Kdyby vynechal své komentáře, bylo by to rozhodně lepší.
Nebudu ale krutá, atmosféra byla vykreslena parádně, “legenda popsána do detailu a díky popsaným reáliím (netušila jsem, co za poklad se tam skrývá!) a mapě jsem cestovala taky. Až se situace na sk uklidní, vyrážím na trek.


Tohle nebylo jen čtení – byl to zážitek, který mě rozebral na kousky a znovu složil jinak.


Děsivý, dechberoucí a absolutně napínavý. Tak bych hodnotila knihu Trhlina. Číst jsem ji musela během dne, protože večer, kdy doma nikdo nebyl, má fantazie jela na plné obrátky a já se bála jakéhokoli drobného zvuku. Kdybych pro své duševní zdraví nemusela knihu odkládat, určitě bych ji přečetla jedním dechem. Úžasná kniha...


Druhá kniha od Kariky a opět se mi líbila. Připadá mi jako skvělý originální nápad zasadit tajemný děj do prostředí slovenských hor. Prolínání prostorů, bloudění osamělou krajinou, soumrak, opuštěné domy – skvělé! Tak krásně se to čte doma v teple.


Jazyk knihy často tahá za uši, ale autor se z toho zdařile vylhává volbou homodiegetického vypravěče. Přesto některé jazykové figury jsou svou frekvencí až moc otravné. Pro posouzení toho, zda má pestřejší rejstřík, bych musel přečíst i jinou jeho knihu.
Jazykově mě kniha začala bavit až ke konci, kdy se začalo do stylu vyprávění promítat vypravěčovo změněné vědomí.
Co se napětí a strašidelnosti týče, jsi tu silnější a hlušší místa. Čtivost je ale konzistentně vysoká.
Za největší klad knihy považuji její hypertextovost, protože je s ní největší zábava. A tím nemyslím (za mě opět otravné) odkazy na filmy od Blair Witch po Jak vycvičit draka, ale odkazy na skutečné internetové zdroje a zejm. reference na skutečná místa. Neskutečně mě bavilo číst o výpravě a zároveň sledovat trasu na mapě a dívat se na fotky z konkrétních lokalit. Zároveň kvituju, že příběh není zcela vymyšlený, ale rozvíjí už existující fenomén a ani jej nemusí přespříliš přifukovat.


První setkání s autorem, takže jsem si hned vybrala za mě nejznámější knížku a teda bylo to hodně zvláštní seznámení.
Popravdě pořád nevím, co si o knize vlastně myslet. Styl vyprávění příběhu je něco naprosto jiného, než na co jsem byla do teď zvyklá. Autor nám vlastně přepisuje nahrávky z rozhovorů, které vedl s člověkem, který měl zmizet v pohoří Tribeč na Slovensku a nakonec se znovu záhadně objevit.
Na tuhle knihu asi prostě nemám ty správná slova. Mysteriózní, tajemný a vlastně šílený příběh, kdy si každý musí říct, kde je vlastně ta pravda.
Kolik lidí šlo ve výpravě popsané v knize? Byli 4 nebo 3? Existoval učitel, který dělal malé různorodé skupině průvodce? Je to celé jen mystifikace nebo jedna z dalších záhad jako Djatlova výprava k hoře mrtvých?
Je možné jít do terénu, který rozhodně není tak složitý na orientaci a ztratit se třeba i na několik měsíců a nebo se ztratit a už se nikdy znovu nevrátit? Jen tak, bez jakékoliv stopy?
Prostě psycho nářez, který si musíte přečíst.
Popravdě ve mě příběh vzbuzuje nutkání se na místo vydat a prozkoumat to. Na druhou stranu z toho mám respekt. Prostě jisté věci se nepokoušejí. Přeci jen jak dopadl příběh v knize by mělo být dostatečné varování.


(SPOILER)
Jako nevím... Vlastně nechápu, proč autor knihu píše pod svým jménem? Proč ji Igor nenapsal sám? Můžeme vůbec knihu považovat za autorův počin?
Postavy nesympatické, plytké, povrchní. Text plný vulgarit (to se mi tam fakt nelíbilo...). A přijde mi nelogické i sestava skupiny - rádoby novinář, jeho otrávená partnerka a pak protikladná dvojice - jeden zná úplně skvěle Tribeč a druhý zase historii všech zmizení atd. Je to divný. Ještě vzhledem k tomu, že Igor si "sem tam" šňupnul a pak se po něm slehla zem... Zkoušela jsem i najít si jedno ze zmiňovaných videí na YouTube - samozřejmě nefunkční. Překvapivé, že?
Jako klobouček dolů za tak detailní seznámení se slovenskou záhadou. Nicméně 2/3 knihy byla muka, zbytek už za něco stál. Za ty dvě hvězdy.


Na knihu mě nalákaly holky z podcastu Opravdové zločiny. Mám ráda knihy které se zakládají na pravdě. Knihu jsem poslouchala jako audioknihu a bylo to něco. Tajemno by se dalo krájet a mrazení se dostavilo. Jen Igor mi to celkem zkazil.


Knihu som priam hltala, mimo pár nelogických detailov (napríklad: Má hypoglykemický šok, potrebuje svoj inzulín... Ako diabetička viem, že ak by som pri hypoglykemickom šoku dostala inzulín, tak je to jasná mozgová smrť...) ma veľmi bavila a vzbudzovala vo mne to, čo pociťovali hrdinovia - napr. keď blúdili, mala som aj ja pocit, že som zablúdila. Ku knihe sa rozhodne ešte vrátim.


Autor napsal skutečný příběh, kde si i sám ověřoval fakta.
Je velice detailně popsána situace všech zúčastněných osob. Jejich strachy, obavy a úzkosti. Napětí se dá krájet.
Pokud se vžijete do příběhu, tak vás všechny pocity této party pohltí.
Pohoří Tribeč je záhada, záměrná mystifikace nebo děsivá pravda, jak říká autor.
Je spousta záhadných míst v naší republice nebo na Slovensku, které vyvolávají u lidí, kteří tam byli nepříjemné stavy.
Tak se to dá jedině shrnout takto:
,,Kdo nevěří, ať tam běží" říká přísloví.
Štítky knihy
tajemno záhady fyzika horory šílenství rozhlasové zpracování zmizení lidí Tribeč slovenské horory zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2016 | ![]() |
2014 | ![]() |
2015 | ![]() |
2020 | ![]() |
2010 | ![]() |
(SPOILER) Kniha je poměrně krátká a vhazuje bez úvodu do děje, až jsem si myslela, jestli mi nechybí začátek, jestli jsem si nestáhla jen nějakou ukázku. Ale ne, s hlavní postavou Igorem se rovnou ocitáme v budově bývalé psychiatrické léčebny, kde pomáhá jako dělník s její přestavbou, pokud jsem to správně pochopila. Vleze tam do nějaké místnosti a najde staré lékařské záznamy, a to i v audiopodobě, z výslechu pacienta, který na několik měsíců zmizel v pohoří Tribeč a pak se objevil v mimózním stavu a vykládal něco o světlech a průhledných stěnách. Jeho výslechy jsou v audioknize ty pasáže, které mi způsobily nejvíc neklidu, byly nahrané skvěle. Igor je všetečnej, a tak se rozhodne o tom napsat na svůj blog, a najde tak další dva parťáky, kteří se s ním a jeho holkou do hor vydají zkusit, jestli taky zmizí. Pacient z nahrávky totiž nebyl jediný, komu se tam v posledních letech něco takového stalo. A tak parta vezme batohy a jdou, přičemž se autor pokouší stavět napětí na tom, že nejspíš mizí a vynořují se v jakési časové trhlině, a občas to vypadá, že s nimi jde ještě někdo. Téma je dobrý, ale je to napsané takovým jako záhadologickým stylem, což mi přivodilo při čtení spíš pochyby než husí kůži.