Tři
Valérie Perrin
„Jmenuju se Virginie. Z těch tří dnes se mnou mluví jen Adrien. Nina mnou opovrhuje. S Étiennem už nechci nic mít já. Přesto mě od dětství fascinují. Nikdy jsem k nikomu nebyla tak pevně připoutaná jako k těm třem.“ Adrien, Étienne a Nina se potkají na základce. Okamžitě se spřátelí. Jsou nerozluční. Milují stejné věci, stejnou muziku. Společně se učí i poflakují, bojují s učiteli a hledají své místo v rodinách i ve světě dospělých. Sdílejí svá zranění i své touhy. Společně spřádají sny o hudební skupině, která nechá za zády úzkoprsý venkov a jednou dobude Paříž. Nikdo a nic je nerozdělí. Ale sdílejí skutečně všechno? Na dně jezera, u něhož trávili horká odpoledne i noční alkoholové večírky, je jednoho dne objeven vrak auta, který tam ležel dlouhá léta, a v něm pozůstatky lidského těla. Virginie, novinářka s tajemnou minulostí, píše o události reportáž. Její vzpomínky postupně osvětlují pavučinu vztahů, která trojici přátel z dětství spojuje. Co se s nimi za ta léta stalo? Proč jsou všichni tři tak napjatí a čekají se zatajeným dechem na výsledky policejního vyšetřování? Patří ostatky někomu, koho dobře znali? A jak to všechno souvisí s jejich přátelstvím? Nová kniha Valérie Perrinové využívá všechny triky, kouzla a postupy, které jsme poznali a obdivovali jako čtenáři románu Vyměnit vodu květinám. Celý svůj báječný literární talent dává do služby příběhu tří přátel, který nás zajme, pohltí a nepřestane fascinovat, dokud se jeho nitky před námi nerozpletou a zase nespojí v překvapivém závěru. Je to příběh o lásce a přátelství, romantický popis bolestného a zranitelného dospívání, výpověď o hořkém hledání vlastní identity, tragická zpráva o rodičích a dětech a jejich neschopnosti se navzájem milovat, detektivka, román o vině a trestu? Román Tři je dojemnou oslavou přátelství, lásky a života i s jeho tajemností, překvapivostí a temnými zákrutami.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem měla přečtenou za pár dní, nemohla jsem ji ze začátku odložit. Poslední zhruba čtvrtina už mi ale tak skvělá nepřipadala a dalo by se říct, že mě i zklamala. Zdálo se mi to takové prvoplánové všechno... jinak to vyjádřit neumím. No ale to je subjektivní a jak tak koukám i menšinový názor...
Přesto jsem ráda, že jsem autorku objevila a román přečetla. Těším se na Vyměnit vodu květinám.
400 stran nás nechává Valerie čekat na rozuzlení :-)
Když vás někdo považuje za hvězdu, snažíte se k němu přiblížit. Být s ním.
Bylo to moc hezké čtení. Celou knihu jsem přemýšlela, kdo je ta žena, která se v městečku objevila. Je pravda, že mi v druhé polovině začalo vše docházet. Dobře, že vše se na konci knihy uzavřelo, a nezůstala žádná nevyjasněná záhada.
Krásný příběh tří přátel, kteří se rozchází v době dospívání i když si slibovali společnou budoucnost. Nina, jež je opuštěná a věří, že láska a nový domov vyřeší vše. Adrien, který se ztrácí v sobě a rozhodne se napsat knihu. Etienne, který touží po respektu svého otce a budí ho strach z toho co viděl padat do jezera.
A kdo je sakra ta tajemná Virginie?
Myslím, že už není víc co dodat. Vše je řečeno v anotaci, komentářích a vysokém hodnocení. Pro mě rozhodně "zvláštní" příběh, který jsem absolvovala s menšími přestávkami, v nichž jsem přemýšlela o komplikovanosti přátelství i dospívání tří aktérů tohoto románu a rozebírala důsledky jejich jednání ve zralé dospělosti. Z těch tří je Étienne Bealieu největší rebel, Adrien Bobin nejvíc nedůtklivý a Nina Beauová nejcitlivější - "Kdo přestane být přítelem, nikdy jím nebyl. A čím víc na to moje srdce myslí, tím je víc zraněné."
Kniha se mi moc líbila. Postavy mi byly sympatické (kromě Marion a Emmanuela), tajemství vypravěčky jsem sice uhádla hned v první třetině, ale vůbec mi to nevadilo. A konec, tak ten mě nadchnul. Určitě si knihu přečtu ještě jednou.
Tohle bylo....zvláštní. V poslední třetině mi spadla brada, když jsem zjistila, kdo je vypravěč...ale krásně to do sebe všechno zapadlo. Tenhle příběh byl opravdu moc zvláštní a krásný. Perfektně napsané, krásně se to četlo. Jediné co bylo trošku matoucí tak přeskakování v obdobích.
Krásný příběh, stojí za to román přečíst. Místy trošku nepřehledný, místy napínavý, zamotaný,konec překvapivý,ale celek působivý.
Příběh byl pěkný,jak se muže udržet přátelství i navzdory věku a prožitých věku,přáteství které je silné se nedá přethnout,a tady v tenhlém románu je to pěkne napsané.
"Ti tři spolu: zeď, nepřekonatelná hráz."
Zatímco Vyměnit vodu květinám jsem víceméně zhltla na posezení, trojice kamarádů pro mě byla náročnějším čtením. Dědečka Piera jsem milovala, mámu Marion nenáviděla a obdivovala jsem Lili, Louisu a Romaina (ta scéna se Sylvií Lalo mi málem vyrazila dech, taková vypočítavost!).
A samotná trojice kamarádů? Zvláštní, podle mě tuze nesourodá, ale skvělá, dlouho pevná a nedělitelná. Virginii jsem sice nečekala, s tímhle mám obecně trochu problém, takže beru. I přesto platí, že na tuhle zvláštní trojku - Nina, Etienne, Adrian - budu ještě dlouho myslet.
"Pootevřeme okna. V dálce je modrá linie.
Moře, to je nebe, které se posadilo na zem.
. . .
Moře je voda, která se chvěje, pomyslí si Nina, je to voda, která vdechuje i vydechuje. Je ohromující a paradoxně zároveň uhrančivé i znepokojující, stejně jako myšlenka, co je podle Niny svoboda."
Pokud hledáte kvalitní a poctivý román, tak tohle je on!
Geniálně vystavěné a poskládané, takže vám 600 stran uteče jako voda. I když tomu možná musíte chvilku dát, než se skutečně začtete. Ale až to přijde, bude to stát za to, slibuju.
Příběh o přátelství, vnitřní rozpolcenosti a o tom, zda je možné někoho skutečně znát
Spousta těžkých a důležitých témat. A zároveň až trochu detektivní linka.
Detailní psychologie postav, koneckonců je sledujeme opravdu dlouho, takže na to je prostor a autorka ho plně využila.
Příběh často skáče v čase, takže je nutné být opravdu ve střehu, nicméně o to víc vás to pohltí.
No teda to byla jízda.
Knihu jsem přečetla skoro naráz a teda bylo toho dost.
Bylo to jak detektivka kdy člověk hltá stránku za stránkou,ale stálo to zato.
Valerie Perrin je jednička.
Étienne, Nina, Adrien jsou od pětky do maturity nerozlučná trojka. Mají spolu velké plány do budoucna, půjdou všichni studovat do Paříže, budou tam spolu bydlet..... A pak je všechno jinak. Rozdělí se, zklamou se, odcizí se. Jejich velmi řídká duo setkání jsou vlastně míjením. Střih - shledání po víc jak dvaceti letech, kdy dávají dohromady, co se vlastně stalo a jak to všechno od začátku bylo. Nemohla jsem se odtrhnout. Krásně vystavěný příběh.
Tahle kniha pro mě byla opravdu změna. Je natolik jiná, než cokoli, co jsem prozatím přečetla, použiji výraz "zvláštní". Hlavními hrdiny jsou tři kamarádi, kteří se poznají první školní den 5. ročníku ZŠ, Nina, Adrien a Étienne. Od prvního dne jsou nerozluční. Tráví spolu každičký den, kazdičkou volnou minutu jejich společného života, plánují budoucnost v Paříži a ani ve snu by je nenapadlo, že se to někdy změní. Společně prožívají dětství, pubertu i dospívání, znají veškerá svá tajemství, nebo si to alespoň myslí.. Tři, to jsou přátelé na život a na smrt, Nina uprostřed, Étienne vlevo, Adrien vpravo. Byli buď tři, nebo nic. Zamotaný příběh zachycující hluboké přátelství, radosti i strasti, život i smrt. I když se v dospělosti rozdělí a pomalu a jistě zjišťují, že se ani zdaleka neznali tak moc, jak si mysleli, jejich srdce si i po letech tu společnou cestu k sobě najdou. Tato knížka v sobě ukrývá něco hlubokého, je plná tajemství a i když se mi nečetla úplně lehce, neustále jsem se ztrácela v čase, za to přečtení stála. Je potřeba si na ni udělat čas, nikam nespěchat. Až pak si dokážete všechny ty příběhy spojit a konečně pochopit. Za mě moc zajímavá zkušenost.
Mimořádně skvělý román, moje druhá knižní perla od francouzské autorky Valerie Perrinové. Tři je knižní poklad, díky němu a jemu podobným tak miluji čtení a knížky.
Tři je příběh o přátelství, dospívání, o rozervanosti a smutku lidské duše... Ještě na základce se potkají tři nerozluční - Nina, Adrien a Étienne, sdílejí své sny, své touhy, svá přání a myslí si, že je nic nerozdělí...Tento rozsáhlý příběh jsem četla jedním dechem, občas jsem se ztrácela v čase, ale nevadilo mi to. Oblíbila jsem si své hrdiny a s napětím jsem s nimi sledovala jejich životní příběh, jeho hloubku a sílu. Ta šťastná tečka na závěr mě potěšila.
Tři nestačí, toužím po další knize od této autorky ! Prosím !
Nádherná kniha. Škoda toho překladu, trochu snižuje dojem, ale i tak skvělý čtenářský zážitek.
Tuto knihu bych si nikdy dobrovolně nevybrala, ale dostala se ke mně náhodou na obědě, když ji jiná kolegyně odmítla. Začetla jsem se tedy nevědouc co čekat. A pak jsem koukala! Překvapivý závěr! Už se těším na předchozí knihu :)
Štítky knihy
francouzská literatura dospívání psychologické romány psychologické příběhy pátrání v minulosti přátelství z dětství maloměsto nemanželské dětiAutorovy další knížky
2021 | Vyměnit vodu květinám |
2022 | Tři |
2023 | Zapomeňte na neděli |
Krásný román o přátelství, podobnost s knihou o Baltimorských mě navnadila, ale úplně mé očekávání nenaplnila. Nevryla se mi do srdce, neoslovila mě tímto způsobem. Začátek byl velmi slibný, ale jak se střetávala různá časová období a psaní ze strany Virginie mi přišly trochu zmatené a já se občas musela ujišťoval, která z postav vlastně vypráví. Ale celkově dojem příjemný.