Trosečníci polárního moře
František Běhounek
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27810/trosecnici-polarniho-27810.jpg
5
191
191
Trosečníci polárního moře vypraví o výpravě na severní pól. V roce 1928 tam cestoval Běhounek vzducholodí Italia s převážně italskou posádkou. Cílem cesty bylo dosáhnout severního pólu a provést zde několikadenní měření a pozorování. Nepříznivé počasí a únava posádky ale způsobily, že se vzducholoď po dvou týdnech zřítila. Trosečníci pak strávili na vratké ledové kře dlouhých osm týdnů plných nebezpečí, dobrodružství, boje o přežití, ale i několika úsměvných historek.... celý text
Přidat komentář
Ačkoliv je kniha (dle informací v ní) určena pro děti od 9 let, a navíc i jako četba pro školy, dost pochybuju, že by si četbu tak mladí čtenáři náležitě užili. I já jsem se ke čtení odhodlal až nyní v probíhajícím čtvrtém desetiletí mého věku. A čtení jsem si také užil. Postupem času jsem již se zaujetím studoval i mapy s trasami záchranářských týmů, prožíval plynoucí dny ve zmrzlém prostředí a dovídal se i různé zajímavosti z oblasti polárního putování a života. A v neposlední řadě jsem díky této knize i poznal, jakou že to povahu ti Italové vlastně mají - a asi to nebyla náhoda, že mi zrovna k srdci nepřirostli, což se potvrdilo i historicky o několik let později za 2. světové války... Holt jejich politika ve spojení s jistou jejich sobeckostí a nabubřelostí k sympatiím zrovna nepřispěli. A to, že se neschopní Italové spoléhali hlavně na jiné národnosti, přestože šlo o záchranu jejich občanů, a sami, když měli přiložit ruce k dílu, se slabošsky a zbaběle vykurcovali, také lecos vypovídá o jejich mentalitě, která se hlavně v krizových situacích projeví naplno. A taktéž jsem se trochu seznámil i s tím, jak to vlastně bylo se vztahem Amundsen - Nobile,... no, vskutku poučná a zároveň také dobře napsaná to kniha...
Mimochodem, v dnešní době by z toho už asi kniha nebyla - nejspíš by ještě téhož dne přiletěl vrtulník a bylo by po akci:).
(Hodnocení dávám nakonec to nejvyšší, i když je to ve skutečnosti lehce slabších 5*).
Výborně napsaný příběh, i když mi trochu vadilo, že Běhounek ( = autor) o sobě píše ve třetí osobě....
Příběh je až tragikomický, kolik smůly zažili trosečníci plující na ledové kře: ztroskotání letadla Fokker, které je mělo zachránit, letadla létající všude kolem, která je nezahlédla, zásoby shozené do vody..... Neumím si představit, jak obrovské zoufalství museli trosečníci zažívat....
___________________Spoiler: ___________________ Hrozně mě mrzí Malmgrenova smrt a zajímalo by mě, co se mu skutečně stalo......
Skvělý komentář napsali: DuncanIdaho a valda
Skvěle napsaný příběh. I když vlastně "jen" zaznamenaný :-) Jako kluk jsem to četl jedním dechem.
Kniha je dobrá, ale nějaké výhrady mám. Je napínavá, popisuje charaktery různých lidí i národů, popisuje útrapy trosečníků, to v čem se dá přežít. Pojednává i o tom, jak důležité je mít v neštěstí trochu těch šťastných náhod. Určitě je čtivá. Tuhle knihu by si měli dnešní lidé přečíst, především zhýčkaná mládež. Poučí o tom, že všechny vymoženosti a pohodlí moderního života nejsou vždy zajištěny, že v nouzi může udělat radost i maličkost a že na tom není nic divného nebo slabošského. Poučí o tom, že se nemá nic vzdávat a naděje je vždy.
Teď k těm negativům knihy: Začátek je dost popisný a je použito málo přímé řeči, autor o sobě píše ve třetí osobě, psaní knihy v první osobě mi připadá v tomto případě zajímavější. A jako poslední vítka jsou občasné odbočky od děje knihy. Celkově ale knihu doporučuji přečíst.
K téhle knížce mám tak trochu osobní vztah. Můj dědeček jako teenager viděl vzducholoď Italia při jejím přeletu nad Moravou (15. 4. 1928), což byl pro něj obrovský zážitek, často u nás v rodině zmiňovaný. Proto měl knížku ve své malé knihovničce. Vzadu v obrazové příloze byla myslím dokonce fotka přeletu Italie nad Československem. Četla jsem ji kvůli dědečkovi, zaujala mě a František Běhounek se stal na nějakou dobu mým oblíbeným spisovatelem.
Zajímavá kniha , některé pasáže se mi jevily nezáživné a hemžily se mnoha nic nám neříkajícími jmény. Člověk si v dnešní době opravdu nedokáže představit tak strastiplné dobrodružství. Ale zdá se , že v tehdejší době se na to pohlíželo jinýma očima.....byli to opravdoví hrdinové...člověk nemůže jinak , než smeknout.....
Ku knihe som sa po dlhom čase opäť vrátil a stále mi vŕta hlavou, čo sa skutočne stalo v prípade Mangrenovej skupiny.
Nejenom že je to nejlepší Běhounkova kniha, ale asi i nejlepší zpracování všeho, co se kolem ztroskotání vzducholodi Italia událo. Samozřejmě je to knížka určená především dětem a mládeži, ale hlavní fakta celého příběhu předkládá jasně, uceleně a navíc s humorem, který pamětem Umberta Nobileho z pochopitelných důvodů chybí.
Píše se rok 1928 a období udatných dobrodružných výprav do posledních neobjevených koutů Země pomalu končí. Slavný objevitel Umberto Nobile se se svou vzducholodí vydává na výzkumnou cestu na severní pól. Bohužel ale dojde ke katastrofě, a část posádky je nucena nouzově zřídit tábor uprostřed ledového moře. Kromě jiných je členem výpravy i český vědec František Běhounek, a my máme tak příležitost dozvědět se o průběhu událostí z pera přímého účastníka. Začíná boj o přežití, marné vysílání SOS signálů pomocí provizorně opraveného rádia, nápor na psychiku, nedostatek potravinových zásob, rozepře v táboře, které vyústí v dosud nevyjasněné události ve skupině Italů. Na záchranu trosečníků se vydává snad veškerá nejmodernější technika té doby. Obrovské ledoborce, letadla, speciální jednotky vycvičené pro cesty v těchto těžkých podmínkách, pomoct se vydá i legendární Amundsen atd.
František Běhounek je hlavně technik, fyzik, takže jeho vypravování je pravdivé, inteligentní, ale někdy trochu ztrácí na dramatičnosti. Taky mi přišla vtipná pasáž o ledoborci Krasin, jehož námořníci plní plán na 155%. Ta je opravdu trochu jako z jiné reality, ale naštěstí se velmi liší od zbytku knihy.
Vřele doporučuji, pokud máte rádi tenhle typ objevitelských knížek. Kde na vás dýchne atmosféra doby báječných mužů na létajících strojích, kteří se vydávají někam na pack ice, a když se zhorší počasí, tak prostě přistanou, uloví si lachtana, dva dny počkají, a jakmile se zlepší počasí, tak prohlásí: "Milý Bjorne, naložte zbytek zásob!" Otočí své papírové letadlo, a vzlétnou za dalším dobrodružstvím.
Je až neuvěřitelné, čím vším si museli trosečníci projít a co museli vydržet. A dle Běhounkovy knihy si u toho dokonce uchovali zdravý rozum a občas i dobrou náladu. Klobouk dolů. Před tím osudem i před knihou.
Štítky knihy
trosečníci dobrodružství pro mládež vzducholodě podle skutečných událostí polární expedice dobrodružné rományAutorovy další knížky
| 1955 |  Trosečníci polárního moře |
| 1944 | Kniha Robinsonů |
| 1973 | Robinzoni vesmíru |
| 1956 |  Akce L |
| 1949 | Swansonova výprava |
Kniha se mně četla dobře, mám na ni pěkné vzpomínky, nepamatuji se na žádná negativa, a jelikož jsem ji četla v těhotenství, tedy před 8 lety, tak jak mně v graviditě bývalo špatně, tak u pasáže, kdy autor popisuje, jak některá výprava se zde otrávila z jater z ledního medvěda, se mně udělalo zle ještě více.