Třpytící se město

Tahle kniha je jeden obrovský přešlap a ke konci jsem měla pocit, že si ze mě autorka i samo nakladatelství dělá srandu. Tohle je totiž výsměch všem, kdo za knihu zaplatili plnou cenu a teď vůbec nenarážím na děj. Nezačnu s tím, jak je obálka hezká. Těch 350 Kč totiž člověk nedá za pěknou obálku, ale za to uvnitř. A to, že je špatný příběh je věc jedna (skoro omluvitelná, je to přeci jenom první kniha), ale to, že autorka má problém s psaním přímé řeči, vynechává slova a písmena, chybějí uvozovky, chyby v čárkách, nesmyslné věty, nešikovné slovní obraty, opakující se slova a stále stejná přirovnání, neustále nadužívání tří teček i v situacích, kdy se to absolutně nehodí, přepínání z minulého času do přítomného v jedné větě, velká písmena si píše kde chce, chyby v y/i ve shodě podmětu s přísudkem!!!! Já nejsem profesí korektorka, ale když řeknu, že jsem v příběhu narazila na takových 40-50 chyb, budu ještě mírná v odhadu, protože jsem je nehledala záměrně, většina z nich mě prostě praštila do očí.
Já se ptám, jak je možné, že tohle prošlo? To opravdu tu knihu neprojel žádný korektor, který by našel alespoň ty největší přešlapy? Celá kapitola Havraní planina je totiž naprosto šílená. A čím víc se blížíme ke konci, tím je těch chyb víc a víc až na čtenáře vykoukne „Obě věděli“ – je všem jasné, že obě ženy. Nechápu, nechápu, nechápu. A ještě jednou nechápu!
*SPOILERY*
Co se příběhu týká, je kniha nádherným odstrašujícím případem – přesně takhle to totiž vypadat nemá. Chování postav neodpovídá jejich věku, ve fantasy příběhu z nového světa se dočtete o „Pohádkách tisíce a jedné noci“ a „sárí“. Mimochodem, ten svět absolutně nefunguje. To, co vzniklo mezi Leou a Thomasem je cokoli, jenom ne romantické a milé. On jí každou chvíli vyhrožuje, dělá ze sebe strašně drsného týpka, přitom je akorát k smíchu. Čteme o tom, jaký je Honor velký válečník, ale nedozvěděli jsme se o jediné bitvě, vlastně se porval akorát s jednou postavou a to jenom proto, aby zjistil, jestli ho má Lea ráda. Má několik osobností a dílem náhody na vás pokaždé vypadne jiná. Ona je naopak hloupá husa, která je venkovská holka, ale vařit neumí, na zemi spát nechce, hmyz jí vadí a cloumají s ní hormony jako s puberťákem. Ona sama o sobě prohlásí, že není dáma, a když jí to někdo potvrdí, urazí se, že si něco takového dovolil odsouhlasit. Zbytek postav jsou jednom nudné šmouhy na pozadí, kromě Fleur, která tam byla jenom od toho, aby to Lea měla ještě těžší. Jediná normální postava se v příběhu téměř nevyskytuje.
Každá žena miluje Honora. Honor pozná, když jej žena miluje díky svému daru. Ale že ho miluje Fleur, jeho nejlepší přítelkyně a spolubojovnice, o tom nemá tušení.
Každej chlap miluje Leu. Lea nepozná, kdo ji miluje, ale každej jí hned říká, jak je Lea krásná. To se člověk dozví na každý desátý stránce. Ta kniha by se měla jmenovat „Lea je krásná“.
Bohužel ani děj není žádný dar z nebes, naopak. Prakticky v každé kapitole je nějaký nesmysl a logická díra, která v knize zůstala jenom proto (opět), že ji pravděpodobně před vydáním nikdo nečetl.
Scéna, kdy služebná Stela klepe na dveře od pokoje Ley, dokonce dvakrát, a vzápětí ji požádá, aby jí Lea otevřela, je skvělá. Zasmála jsem se, od srdce. Honorské válečnice se umí dokonale ovládat a zachovat klid. O pár stránek dál jedna z nich dostane záchvat zuřivosti. Tomu já říkám vrchol ovládání. Jenže ono to po čase přestane být vtipný. Scéna, ve které má Lea vlasy po ramena, Obchodník ji za ně vláčí (hádám tedy, že je má rozpuštěné) a ona přesto má někde v těch vlasech celou dobu schovanou jehlici (autorka by si měla najít, kde je temeno a týl, je to sakra rozdíl), mě málem rozplakala nad zjištěním, jak mizerný život vedu, když jsem se zařekla, že to dočtu do konce. Všechno dorazila Havraní planina. „Měla živé oči, černé jako korálky.“ A doslova otočíte stránku a tam je: „Měla stejné oči, sledovala je upřímnýma hnědýma očima.“ HAHA. Pak prší a cesta je zároveň prašná…
A dalších asi 150 věcí, které jsou špatně, nereálné a jednoduše nelogické. Jednoduše řečeno, všechno špatně.
Bylo v knize pár hezkých okamžiků. Líbily se mi emoce, které autorka dokázala vyjádřit po svatbě Ley a Thomase. Občas se mi líbil poetický jazyk a některá přirovnání. „Jsi můj domov“ je hrozně pěkná věta, která v sobě nese mnoho. Jenom škoda, že těch dobrých věcí je tak málo. Vždycky se objevil náznak něčeho skvělého, jenže by to pokaždé chtělo vysvětlit. To se ale nikdy nestalo.
Kniha by potřebovala korektora, beta čtenáře, přemýšlení, a kompletní přepis. Jednoduše katastrofa na papíře, která měla ještě pár let zůstat v šuplíku.

Dobře, abych byla upřímná, nečetla jsem knihu v papírové verzi, dostala jsem se k ní přes kamarádku s Wattpadem, kde se příběh vyjímal, jako... perla na hnoji (A tím nemyslím, že na Wattpadu nejsou žádné dobré příběhy, než se někdo ohradí, těch perel tam bylo víc, ale tahle mimořádně velká). Každopádně co si vzpomínám, že to byla jedna z nejpovedenějších knih, které se tam daly najít. Příběh působil celkem promyšleně, děj ubíhal tak akorát a postavy se nechovaly zas tak moc iracionálně, takže dobrý. Nicméně chápu, že na tištěnou knihu to možná nestačí. Přece jenom, od tištěné knihy mají lidé trochu větší nároky než od eknihy z portálu pro začínající spisovatele. Perla se z hnojiště dostala do vitríny v klenotnictví a najednou všichni vidí, že je malá, nevybroušená, a vůbec to není ono. A přizpůsobit se tomu může být problém, obzvlášť pokud redaktor svoji práci nezvládl zrovna nejlépe (Nebo, jak jsem četla, se vůbec neobjevil). Nicméně, nikdo nemůže říct, že by autorka neměla fantazii. Nebo nebyla schopná psát dobře. Při troše štěstí si v druhém dílu zvykne na odlišný styl, zlepší redakční úpravu a dotáhne všechno, co působilo ‘nedotaženě’.
Myslím, že kniha má každopádně potenciál, a záleží jen na autorce, jestli jej rozvine, nebo se pod nátlakem negativní recenze stáhne do kouta, či kvůli pohodlí nechá všechno při starém.
Každopádně jí držím palce.

01.09.2020

"Měl bys vědět, že...
některé návraty nejsou možné.
Že...
prázdná místa vždy někdo zaplní.
Že...
kde bývalo mnoho, nezůstalo nic.
Že...
zaprášené vzpomínky důvěru neobnoví.
Že...
hluché ozvěny srdce, se zpět nevracejí.
A že...
ticho je mou odpovědí."
Asi půjdu trochu proti proudu, ale mně se ta knížka líbila. Nedokážu říct, jestli to je tím, kolik špatných recenzí jsem na ni četla a tedy jsem moc nečekala nebo tím, že je prostě dobře napsaná, byť redaktor svou práci rozhodně mohl zvládnout líp, nicméně určitě bych ji zpátky do knihkupectví vracet z důvodu reklamace nechtěla, jak někdo psal.
První stránky jsem sice četla s mírně povytaženým obočím, ale později jsem se přestala zbytečně soustředit na to, co zapomněl redaktor opravit, kde to korekce nebo sazba moc nezvládla a užívala jsem si jenom ten okouzlující a krásný svět, který Lenka vymyslela a opravdu dobře popsala.
Určitě jsem neměla pocit, že Lea se chová jako dvanáctiletá holka (jednu doma mám) a většinu času jsem se do ní dokázala velmi dobře vžít.
Pořád přemýšlím, proč tolik ošklivé kritiky, když co do příběhu, dostal se mi v posledních letech do ruky nespočet výrazně horších knih a nikdo se po nich tak moc nevozil. ????
Takže za sebe říkám,vybodni se na recenze a udělej si vlastní názor, pokud nestuduješ češtinu na vejšce, nejsi hnidopich a máš ráda romantiku, pohádky a magické světy, lehký a někdy trochu naivní humo,r Lea Honor tě potěší, ale POZOR, je to série a dvojka v nedohlednu ????
Btw, mám pocit, že tam začne později trochu přituhovat a příznivci násilí by se možná konečně mohli dočkat nějakého toho skutečného válečného konfliktu s litry krve a spoustou mrtvých.

19.08.2020

Jsem opravdu ráda, že jsem tuhle knihu četla jako štafetu, protože mě díky tomu aspoň trochu bavila. Anotace zní docela slibně, ovšem provedení není tak dobré ani zdaleka.
Začala bych s hlavní hrdinkou Leou. V knize je popisována jako ta nejhezčí, nelepší, prostě nejdokonalejší, což vás celkem rychle přestane bavit. Podle knihy jí je sedmnáct, ale mentálně se zasekla někde ve věku dvanácti let. Stejně tak i Thomas, který se celou knihu chová jako naprostý idiot s názory z pravěku. On má mít teda dvacet sedm, ale tipla bych mu tak deset, možná jedenáct.
Příběh byl strašně nezáživný. Bylo tam několik zvratů, které by se mi líbily, kdyby byly více rozepsané. Autorka se soustředila na více věcí a žádná z nich nedostala tolik prostoru, kolik by potřebovala, aby čtenáře aspoň trochu zaujala. Mezi Leou a Thomasem měl probíhat nějaký vývoj vztahu, ale moc se to nepovedlo. Na jedné straně se nějak udobřili a na další se zase nenáviděli do morku kostí, po nějakých dvaceti stranách to přestane být zajímavé. V příběhu nebyla téměř žádná akce. Strašně jsem se nudila. Moc tomu nepomáhalo ani to, že jedna věc nám byla na stránce sdělena třemi různými způsoby. Což mě vede ke stylu psaní, ten byl opravdu hodně slabý. Upřímně, kdyby to nebyla štafeta, knihu bych nejspíš odložila po cca 50 stranách.
Konec nebyl špatný, posledních 30 stran se mi moc líbilo, ale knihu to nezachránilo. Podle mě autorka umí psát, jenom by to chtělo věnovat trochu více času příběhu, postavám a dávat pozor na opakování.
Nakonec se mi nejvíce líbily poznámky holek, které knihu četly přede mnou, obálka a ilustrace.

03.08.2020

Tahle autorka asi někomu leží hodně hodně v žaludku. Jasně, nad pár věcmi jsem se taky zamyslela, že mi neseděly, ale jinak to nepovažuju za zmrvené dílo. A že byly hlavní postavy na odstřel? Lepší než unylí a nudní panáci bez života. Já jsem si to celkem užila a ač nejsem primárně zaměřená na fantasy, hned bych si nějaké další dala.

Takzvané “romantické škádlení“ které mezi postavami následně probíhalo mi úplně neuvěřitelně pilo krev. Thomas je vůl. Ve zkratce. Nevím co je romantického na chlápkovi, který si myslí, že ženy by se měly podřídit mužům, svět by mu měl padnout k nohám, Leu trestá tím, že mu musí vařit jeho “oblíbené lívanečky“ protože se odvážila říct něco, co se mu nelíbilo a všechno to zastřešuje tvrzením, že je čestný tak, jak se na správného Honorského válečníka a prince patří. A k tomu je o deset let starší než Lea. Dvacet sedm, téměř třicetiletý chlap, který si vezme sedmnáctileté děcko a diví se, že se jí nelíbí mu zasvětit celý svůj život. Jako haló, skoro třicet! Co je na tom romantického? Vždyť to hraničí s pedofílií!

K tomu se Lea opravdu chová jako děcko. Malé, rozmazlené a tak pětileté, tipuji. Takže rozumím, že s ní ztrácel nervy, já bych jí už dávno vztekle shodila do příkopu a rychle ujela. Ale všechno ve mně vřelo, když jí dával nějaký hrozně chytrý a zasloužený, povýšenecký trest jakože bude vařit lívance. Protože nakopala zadek ženské, která se k ní chovala jak ke kusu bahna, protože Lea si bere chlapa, kterého ta ženská miluje. K tomu jak po sobě s tou ženskou neustále praly nějaké jídlo a vytvářely naprosto nesmyslné hádky se radši vyjadřovat ani nebudu…

Co tím chci říct? Na jejich vztahu není nic romantického. Výše zmíněné “škádlení“ bylo pěkně hnusné a obě postavy se chovaly na to, aby je někdo proplesknul. Celou dobu jsme jen čekala až si Lea vybere z těch dalších postav někoho komu propadne. Jejímu vztahu s Thomasem, jsem nedávala žádnou šanci, ale autorka asi viděla jiný výsledek jejich neustálého opakování „nenávidím tě“ a „opovrhuji tebou“. Romantika, je tady tedy evidentně úplně špatně, ale ani od zbytku knihy není moc co očekávat. Protože i přes to, že anotace na zadní straně knihy slibuje „temnotu, z níž se každou chvíli vynořují Stíny, které se je snaží polapit do smrtelných osidel…” se nedočkáme ničeho většího než tří stránek, které by se daly považovat za důvod, proč se tahle věta v anotaci nachází. Beze srandy – v té knížce se vůbec nic neděje, kromě neustále se opakujících scén, kdy se Lea cítí ukřivděná, že si musí vzít Thomase, Thomas je evidentně zpomalený, protože ji nechápe a ona je o to víc ukřivděnější že ji nechápe. A pak se hádají a hádají a hádají, až je z toho 300 stránek dlouhé utrpení.

Akce je něco co v knížkách nutně nevyhledávám. Ale tady bylo nakopnutí příběhu nějakou pořádnou zápletkou dost zapotřebí. Ano, něco jako temnota tam bylo, ale pár stránek z pohledu divného chlápka, jehož význam jsem nechápala, vyústící v únos a pak tři stránky dlouhou bitku o svobodu nepovažuju za nic víc, než za pokus o to udělat z toho něco víc než hezkou podložku pod čaj. A ten pokus byl dost neúspěšný.

Ještě se chci vrátit k jedné scéně a to do chvíle, kdy jedna královna usekne Lee cop a ona se z toho hroutí. Jenom si chci tak odložit svoje pocity ze čtení a to, že nechápu, co to mělo znamenat. Královna to udělala jen, protože jí Lea přišla hezčí než ona a asi si myslela, že s kratšími vlasy jí to bud míň slušet. Asi takový pokus o to udělat z té scény upravenou verzi Sněhurky nebo nevím. Ale ťukám si na čelo ještě teď.

Finále potom naprosto bez jiskry. Asi jsme měla v tom epilogu vidět ten „wow“ moment, který knížce chyběl. Ale neviděla jsem ho tam.

Celé je to hrozně „meh“ a to jsme se ještě nedostala k tomu, co mi čtení znepříjemňovalo víc, než naprosto o ničem zápletka.

Takže se dostáváme k poslednímu bodu dnešní debaty:
Styl psaní. Jazyk, který autorka používala se snažil o to vypadat květnatě a uvědoměle. Nějak poeticky možná. Ale měl k tomu velmi daleko. Četla jsem negativní recenzi, kde jsem narazila na přesnou definici stylu psaní a to, že „autorka jména a zájmena do textu rozhazuje jak zrní slepicím, takže stvořila nejkostrbatější věc pod sluncem“. Naprosto s autorem věty souhlasím. Na začátku se to četlo celkem svižně, především protože jsem byla poháněná touhou zjistit o čem to je, ale když jsem si uvědomila, že to co se tam děje je všechno, co od knihy mám očekávat, přestalo mě to bavit. Celé to bylo strašně nepřirozené, hodně frází autorka točila pořád dokola a tak uměle vytvořené scény mě vyloženě bodaly do očí a nemohla jsem si zvyknout na nic, co do vypravěčského způsobu autorky.

A tím to asi ukončím. Ta knížka mě vytáčela od začátku do konce. Nenajdu jediné pozitivum a míra mého zklamání je alarmující.

19.07.2020

Kniha mě zaujala obsahem i obálkou, okamžitě jsem po ní sáhla.. Začala jsem číst a čekala, co z toho bude. Když jsem byla asi v první třetině, koukla jsem na recenze. A měla jsem z nich rozpolcené pocity.. Ale nenechala jsem se odradit a četla dál. Pak už jsem se nemohla odtrhnout a za dva dny knihu dočetla. Ano, uznávám. Není to kniha pro každého a ne každému se bude líbit. Mě osobně se kniha líbila.. Oddychový příběh, s nenáročným příběh, ale i takové jsou potřeba. Já si rozhodně přečtu i další díl. :)

19.07.2020

Pode mnou opravdu rozporuplné komentáře - vidím to tak, že v knížce se cítíte jako na houpačce - chvílemi vás nesou vzhůru zajímavé myšlenky a skvělé popisy, chvílemi vás čeká strmý pád, kdy autorka zahodila příležitost děj ozvláštnit, zauzlovat či napnout.. Kniha mi jednoduchým stylem připadala spíše pro náctileté holčičky, děj tomu ale moc neodpovídal. Takže, zklamaná jsem úplně nebyla, byla jsem připravená na vše, a čtivost to nějakou mělo. A to, že mne nesmírně štvala hlavní hrdinka, která se chovala jako sobecký fracek, mluví spíše o tom, že kniha mě něčím zaujala, byť to nebylo v podstatě kladné. Další díly si přečtu, ale nevím, zda již dopředu mnoho nevyzradily věštby, uvedené v ději... Jo, a plus za obálku a mapu (mínus za ilustrace v knize, ty se mi nelíbily). - Odpadem bych si to nikdy nazvat nedovolila - není to špatné, a pro holky, co neočekávají fantasy na vyšší úrovni, je to výborné.

Chvílemi mi kniha přišla i docela zajímavá a jisté záblesky naděje se objevily, ale ty se vždycky po chvíli vytratily.
Postavy byly neskutečně nevyspělé a hloupé a pořád dokola se jenom hádaly o tom samém a dialogy byly jak kdyby je napsal někdo dvanáctiletý.
V příběhu bylo tolik věcí, co mi vadily a byly až stupidně dětinské, že jsem to už nevydržela dočíst dokonce.
A už ta první ilustrace vypadala otřesně... Lea na nich vypadala o něco lépe, ale díla to byla jak od někoho ze základní školy.
SPOILERY
Jako ona je svědkem toho jak umučí holku k smrti a bylo to jen kousek od místa, odkud utekla, a jediné, co řešila bylo to, že nemá ten svůj paprsek a pomalu den poté už byla úplně okay a flirtovala s nějakým jiným borcem? To nechtěli tomu chlapovi zabránit udělat to dalším chuderám? Získat ten paprsek zpět tam? To někam jeli jedni z nejvýše postavených lidí v zemi a vzali si jenom pár kamarádíčků a žádnou ostrahu po tom, co se ji pokusil někdo zabít, a nechali ji samotnou?
A to s tím rozřezáváním ženských mi přišlo taky takové uměle dramatické. Mám dojem, že by autorka vymyslela i lepšího "záporáka". Vůbec to tam nesedlo. To by si nemohl vybrat jakoukoli jinou holku s tím paprskem? Musí si vybrat zrovna budoucí královnu? A taky pochybuju, že by jí únosci nechali obří zlatou jehli s diamanty ve vlasech, aby jim ji potom mohla bodnout do krku.

11.07.2020

Hvězda za obálku, jinak se to fakt nedalo. Je to YA, chápu, ale je to...takový hloupoučky nijaký.
Proč proboha jeli na JEDNOM KONI???
Jako...fakt ne.
(aha, panička to psala stylem povídkování na wattpadu a dětičky to šííííííleně žraly? Aha, proto takovej povyk....no děcka, nestojí to za to. )

22.06.2020

Tak na druhé čtení se mi to líbilo stejně, jo asi bych našla pár věcí co by se daly vytknout, ale byly to prkotiny, na které jsem za chvíli zapomněla. Jediné co mě překvapilo, že to skončilo jinak než původní verze! Jsem v šoku! A ten původní konec se mi líbil více.
Jinak zpracování knihy je skvělé, kniha je nádherná.

Vkládám komentář, který jsem psala:
Musím říct, že jako milovnici historické romance se mi to moc líbilo. Asi nejlépe bych to popsala jako historickou romanci zasazenou do nového fantasy světa. Bylo to hodně romantické, jejich hašteření mě bavilo, akorát ten konec byl takový uspěchaný a já doufám, že autorka napíše další díl, abychom zjistili co je s Leiným paprskem a třeba jak jsou na tom další postavy. :)

19.06.2020

ABY BYLO JASNO, KOMU SE MŮJ KOMENTÁŘ NELÍBÍ, AŤ SI ČTE NĚCO JINÉHO, SPOILER ALE ZAČÍNÁ AŽ V ČÁSTI, KDE JSEM HO SLOVEM SPOILER OZNAČILA, TEDY V POSLEDNÍM ODSTAVCI.

PŘESTO VAROVÁNÍ. MŮŽE OBSAHOVAT PASÁŽE, KTERÉ FANATICKÝM FANYNKÁM ASI ZABRNKAJÍ NA NERVY, PROTO PŘEDEM VARUJI. V TOM PŘÍPADĚ NEČTĚTE!

Kolem téhle knihy byl děsnej hype strašně dlouho předtím, než vyšla. Ještě ani neměla vydavatele a už jí sem natěšené fanynky vkládaly. Protože co je na goodreads je kniha!

Takže tahle malá mrcha, Lenka.Vílka, se nemohla dočkat, až si tohle přečte. Až sem napíše něco "milého". Vyšlo mi to tak půl na půl. Nakonec se ukázalo, že příběh je (částečně) jediná dobrá věc v téhle knize. Tedy, teoreticky, podle anotace. Ta mě zaujala. Sice jsem si nedokázala představit, co má autorka v úmyslu, když to není "jednorázovka", ale série. Přesto ve výsledku zpracování děje a charakterů postav stojí za prd. A aby jste si nemysleli, že jsem jenom trubka, která si řekla, že naštve právě všechny ty natěšené fanynky, a chce jenom hejtovat, trochu si to rozebereme. Protože já knihu protrpěla do poslední stránky.

(A nejde jenom o to, že dost lidí razí filosofii "Co vzniklo na wattpadu, mělo by zůstat na wattpadu.", nepatřím do téhle kategorie čtenářů. Respektuju, že se mění místa, kde vydavatelé hledají autory, protože doba jde dál a pokrok nezastavíš. Sice to nechápu a zdá se mi to na hlavu, ale respektuju to.)

Kniha začíná zvláštně. Jak by začínala každá harlekýnka, kterou bych si mohla koupit v trafice. A celkově ty věty typu: "Ouhy ej..." zakončené vykřičníkem. Víte, co myslím. Ten tón, kdy prosťáček dírou v plotě pozoruje holku ve vodě. Naštěstí se potom přidá trochu fantasy a tajemna, ale stále je tam na mě až moc toho prvku, který nemám ráda u historických knih, kde jde víc o lásku než o historii. Což beru, je to pro mladý holky, ale na mě to bylo strašně naivní a hloupý. Prostě jako fan fiction.

Ale tři věci mě mrzeli moc.
Věk hrdinky: neustále opakování, že je dítě. V sedmnácti není dítě. Natož v tomhle žánru. A neustále jí to předhazovat jako argument? To nebylo správný.
Romantika: tohle někomu přijde romantické? Já bych brala tu cestu sbližování, kdyby cesta nevedla tam, kam vedla. Protože, co víc dostane holku, než to, že její nový manžel miluje jinou? Hmmm...co asi tak. Už vím! Když jí pojedou spolu zachránit! Na předpokládaném trojúhelník tohoto typu není nic romantického. Protože když to dopadne špatně (tedy pro manželku asi dobře), tak bude vděčná? Že se stala cenou útěchy?
Popis světa: cestou poznáme hodně světů. Ano, jsou popsány. Ale tak nějak povrchně. Za mě to bylo málo a to je škoda. Možná kdyby se autorka víc soustředila na jednu věc. Což je v knize časté. Ve spoustě věcech. Chtěla tam toho mít moc, ale za mě byla chyba to narvat do jednoho dílu.

Nevím, jak moc se upravoval text do téhle podoby. A přestože to je autorky první kniha, četla jsem už lepší a propracovanější prvotiny. A nebudeme si lhát, nebylo tam nic, co by mě překvapilo. Mám zrovna za sebou ještě jednu knihu z podobného ranku, takže to není tím, že nejsem otevřená žánru. Jenom to ve mě nevyvovalo žádné emoce.

Četla jsem ebook, takže nemohu plně ohodnotit zpracování obálky. Zda se leskla nebo ne, hloubka toho, jak byla embosovaná (v tomhle preferuju "čím víc, tím líp"), ale mohu hodnotit ilustrace v knize. Neumím kreslit. Ve škole jsem s tím měla velké problémy, ale to neznamená, že nemohu mít názor na kresbu (stejně jako mohu mít názor na text, přestože nejsem spisovatel). Bylo to strašný. Sorry.

S knihou jsem strávila skoro dva týdny, a byla ráda za výplň jinými knihami, vážně se mi to dost táhlo. Protože nejde o to, že mi nesedlo, co jsem dostala. Autorka něco slíbila a to já potom nedostala. Proti YA fantasy nic nemám. Ale já dostala YA, na které bobek fantasy hodila sýkorka, ale mě byl slíben bobek fantasy od vokavky. (Pokud víte, jaký je mezi těmi ptáky rozdíl, chápete příměr.)

Jenom by si ty české autorky měly uvědomit, že je občas lepší nepsat stejný kraviny jako jejich "zahraniční konkurence". Co znamená "měla vlasy připomínající měsíc v nejtemnější noci"? Jak si to mám představit, když o tom světě vůbec nic nevím a nemohu si to převest ani do toho našeho? (Když doslovný popis oné barvy byl až na konci knihy.) Já se potom o tom světě sice něco dozvím. Ale proč je mi při prvním popisu postavy podsunováno něco, co si jako čtenář neumím představit?

SPOILER NA ZÁVĚR
Bohužel knihu musím shrnout do slova cesta tam a zase zpátky, aby si postavy uvědomily, že touží po někom jiném, než na začátku knihy, a aby to nevypadalo jako ona harlekýnka, je tam daný jakýsi fantasy prvek. Ale jak to všechno skáče jednu chvilku tam a zpátky, nevěřila jsem těm postavám. Pokud bych jim měla věřit, musela by být jedna změna za jednu knihu, ne za deset kapitol. A mezitím děj, skutečný děj. Ne jako tady, kde je děj vlastně vatou, která posouvá postavy na určité místo, aby tam zase udělali změnu a všechno obrátili. A ta, kvůli které to všechno bylo, se vlastně ukázala jako největší lhářka, aby ta telenovela mohla pokračovat v dalším díle. Jestli vám to stačí, vpořádku. Hele, já proti červené knihovně v zásadně nic nemám. Pokud ty ostatní dějové věci jsou aspoň k něčemu. Tady byly k ničemu.

09.06.2020

YA fantasy patří mezi mé oblíbené žánry (i když už asi do věkové skupiny nezapadám). Každopádně jsem neměla od knihy žádná očekávání. Ale velmi mile mě překvapila. Mám výhrady k některým linkám a částem příběhu, které se zdají nedotažené (uvídíme, třeba to přijde v dalším díle), avšak příběh byl čtivý, že jsem nesrovnalosti odpustila. V mnoha příbězích podobného žánru mívám problém s hlavní hrdinkou - často se chová jako naprostá pipka. Ani Lea není vyjímkou a sem tam je na facku, ale člověk jí to prostě odpustí. "Nemůže se na ni dlouho zlobit"... :-)

06.06.2020

Nechci být nespravedlivá a už vůbec ne zlá. Z knihy až moc křičí nezkušenost, nevypsanost. Autorka má krásné popisy, větná spojení, nápady, ale bohužel pokulhávají postavy i děj. A co zamrzí, tak je korektura, což ovšem není v konečném důsledku autorčina chyba. Věřím, že další díl bude o dost lepší, Lenka na to rozhodně má!

04.06.2020

(SPOILER) No teda. Tahle kniha mě zaujala svou anotací a musím přiznat i obálkou, takže jsem neváhala a že si ji musím přečíst, ale po nějaké době mi to nedalo a já téměř naslepo po té knize rovnou sáhla, takže jsem si ji pořídila domů. A udělala jsem velmi dobře. Ve skutečnosti ta kniha vypadá nádherně - úchvatná obálka a má dokonce vevnitř krásné ilustrace, které ten příběh dělají ještě lepším. Ojedinělý a skvělý nápad. Jediné, co bych na první pohled vytkla je velikost písmen, přiznám se, pro mě trochu malé, ale neshledávám to jako chybu, která by se měla odrazit kdesi na hodnocení. Taky, pokud mi paměť dobře slouží, tak slečna/paní Bandurová je druhá česká autorka fantasy, po které jsem sáhla. Přeci jenom, buďme upřímní, téhle skupině se člověk buď vyhýbá anebo jednoduše sáhne po zahraničních dílech. Nemám předsudky, takže pokud mě zaujme anotace, jdu do toho, přeci jenom každá kniha/příběh se dá brát jako pokus-omyl. Díky bohu, že tady se nejedná o ten druhý případ. Četlo se to neskutečně dobře a rychle, mělo to spád, tempo. Nebyla hluchá místa, nudná, právě naopak. Hrozně mě to chytlo, ani jsem to nečekala.
Hlavní hrdinku Leu jsem měla ráda, byla fajn holka a vážně mi sedla i charakterem. Přiznám, že občas měla takový manýr, který se blížil k rozcapenosti, ale to bylo minimálně, takže ani to nepovažuju za výtku. Dokázala mě pobavit a překvapit. Měla kuráž a nebála se více směry. Bavilo mě, jaký měla vztah s Thomasem, co si navzájem vyváděli, jak se kočkovali, hádali, zakopávali válečné sekyry, co k sobě cítili - tolik různých pocitů. Držela jsem jí palce, litovala jsem jí, prožívala jsem ten příběh s ní.
Druhý hlavní hrdina Thomas byl chlap, kterého jsem si prostě musela zamilovat. Zní to možná zvláštně a místy nepochopitelně, ale je to tak. Získal si mě se vším všudy. Byl o deset let starší - což mě překvapilo, že k tomu autorka přistoupila, ale kupodivu mi to absolutně nevadilo, bylo to neobvyklé, ale skvělé - a život měl jinak zařízený, a to nebylo jen díky pohlaví a postavení. Líbila se mi jeho schopnost, většinou jistě užitečná. Bavil mě ten chaos, co k Lee cítil - ten vztek, ochranářství, zmatek, žárlivost, náklonnost. Ti dva byli neskuteční. Jak když zapíjíte jed protijedem a naopak. Pokaždé tak jiní, jiskřilo to mezi nimi, většinou teda vztekem a nenávistí, ale oni mě prostě brali, vážně jsem si je užívala.
Ostatní postavy jsem měla taky ráda - Kristiána, Stellu, Patricka - toho mi teda bylo trochu ke konci líto, protože si nejsem zrovna jistá, zda to dopadne dobře, ale jinak byl zlatíčko. A nakonec Fleur, která mě spíš štvala, královna Bella, kterou bych skalpovala rovnou a Perla - duch holky, která se stala "středem vesmíru" a začala jsem jí proklínat.
Děj v knize je pěkně natřískaný akcí, pořád se něco děje. Když si to vezmu zpětně, tak je až neskutečné, co se tam všechno stalo a je to jen v jedné knize na nějakých 343 stránkách. Musím přiznat, že mě to opravdu hodně bavilo, dokázalo překvapit. Prvky fantasy i pohádky. Líbila se mi myšlenka věšteb, především v čokoládových pralinkách. Jsem i jako romantická duše nad míru spokojená, dokázalo mi to sevřít bolestivě i mile srdce, což ohromně oceňuji a o to víc jsem si to užila. Vážně si cením toho, když se mě kniha dokáže dotknout a tahle to dokázala.
Taky je tam dost věcí, které jsou s otazníky a otevřené - zcela chápu, že to je přípravná půda na další díl, ale pro tu chvíli je to lehce matoucí a trochu to naštve. Především ten konec. Doufám, že to byl vážně záměr, mimochodem drsný pro čtenáře, jak k tomu vlastně přijde, protože jinak bych ho označila za nesmyslně unáhleným a evokovalo by to ve mě jako možnou bezradnost autorky, která udělala ráznou tečku tam, kde úplně neměla. Vzhledem k jinak celé knize tomu ale nechci věřit. Vážně by to pár stran ještě sneslo, aniž by se něco "zásadního" neprozradilo a čtenář by byl spokojenější. Byla to chvilka, kdy jsem frustrovaně nevěděla, co si o tom myslet.
Každopádně, je to "První díl fantasy ságy od debutující české autorky.", jak se píše výše v popisku, což je úžasné. Autorka ušla obrovský kus cesty a odvedla naprosto skvělou práci, opravdu. Vždyť výsledkem je tahle kniha! Jsem opravdu nadšená. Jsem opravdu ráda, že ji můžu mít v knihovně. A jsem totálně natěšená a nedočkavá na pokračování - chci se k té hlavní dvojici vrátit, zjistit, co se bude dít dál! Už teď se modlím, aby druhý díl vyšel co nejdříve.
Za mě to bylo skvělé, mrzí mě teda to hodnocení, co kniha zatím má, dle mého si to prostě nezaslouží, ale ty, co zaujala anotace - nehleďte na čísla - musíte si to přečíst a teprve pak usoudit dle sebe.
Autorka mě mile překvapila, fandím jí - jen tak dál, těším se na další její, doufejme že brzkou, knihu a tohle jednoznačně doporučuju a házím k tomu pět krásně rozkvetlých lilií. :)

04.06.2020

Příběh je velice čtivý, plný zvratů a dobrodružství, vtipný, smutný, záhadný, napínavý, prostě úžasný. Donutí vás přemýšlet, co byste dělali vy a po dočtení ve vás zanechá nezapomenutelný dojem. Knížka má naprosto úžasný design. Obálka je skvělá, má zlatavé prvky, které se krásně lesknou. Knížka je doplněna o úžasné obrázky, které krásně doplňují příběh. Dokonce na konci knížky je i mapa. Po dlouhé době jsem si tak mohla přečíst knížku, která je vysloveně "vymazlená". Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. Knížku rozhodně doporučuji.

30.05.2020

Kolem této knihy se strhl docela velký poprask, takže jsem na ní byla zvědavá a chtěla jsem si udělat vlastní názor. Příběh je čtivý a mě se docela libil, i když už dávno nejsem cílovou skupinu pro kterou je určený. Sice je v něm několik nedotažených věci, které by stály za vysvětlení (například kdo je stín a kde se vzal), nebo uzavření některých dějových linek, ale to přikládám nevypsanosti autorky, neboť se jedná o její debut. Každopádně se těším na další díl a doufám, že nebudu muset čekat moc dlouho.

30.05.2020

Musím říct, že mě se kniha velmi líbila. Žádná očekávání jsem neměla, prostě jsem si ji přečetla dle anotace příběhu. A musím říci,že se stala velmi oblíbenou. Přečetla jsem ji na jeden zátah, děj se mi moc líbil! I nádherné ilustrace. Děj mě do sebe vtáhnul a nepustil. Za mě super a doufám, že autorka nezanevře na pokračování !!!!! :)

30.05.2020

Občas čtu i tento žánr, ale poprvé nevím co si myslet. Divné postavy, divný příběh a ještě divnejsi konec. Něco tomu chybělo, přislo mi to místy natažené jinde nedokončené. A divny konec, ten byl jen teckou za tímhle divným příběhem,jakoby měla mít kniha pokračování, ale upřímně asi bych další díl ani nechtěla číst. Nic moc mě tato kniha nezaujala.