Tulák po hvězdách

20.06.2019

Famózní popis života ve věznici a ještě lepší popis cest do minulých životů.

14.06.2019

Převelice zvláštní kniha. Těšila jsem se na ni, potom jsem se s ní dost trápila a nakonec usoudila, že slovo "zvláštní" ji charakterizuje z mého pohledu asi úplně nejlépe.
Ne, nebylo to takové, jaké jsem to čekala, ale nemůžu ani říct, že by to bylo špatné. Mohlo to být ovšem kratší a vypravěč pořád nemusel opakovat, že se jmenuje Darrell Standing, to už mě po půlce knihy vážně iritovalo. Z "toulek po hvězdách" se mi asi nejvíc líbily francouzská šermířská a ta, ve které figuroval Pilát, u první zmíněné mě konečně začala tahle kniha bavit číst (kolem strany 75, tuším...). Vyšší hodnocení nemůžu dát ani proto, že některé příběhy mě prostě neoslovily (třeba Jesse a trable s mormony).
Tulák po hvězdách asi stojí za přečtení, jen mně připadá, že forma zaostává za obsahem, potažmo poselstvím, a chce to tedy pevnější nervy.

13.06.2019

Touto knihou se London dotýká nejen hvězd, ale vytyčuje několik literárních směrů, které silně ovlivnili 20. století.
Občas jsem se až bála, občas se nemohla odtrhnout i když se kniha rozhodně nečetla jednoduše. Filozofie jeho úvah nahlodala i mojí velmi realistickou vizi o životě a smrti.

13.06.2019

Jsou knihy, které člověka ovlivní, někdy i na celý život... a toto je jedna z nich.

05.06.2019

Geniální....

31.05.2019

Kamenné zdi a železné dveře jsou na to,aby zadržovaly těla.Duch však zadržet nemohou.Výborná kniha.100%.

22.05.2019

Vím, že je to kniha, která je pro mnohé výjimečná. Fascinuje mě, že je přes sto let stará a pořád v zásadě zajímavá. Ale na druhou stranu, a to je také důvodem mého průměrného hodnocení, to na ní přece jen vidět je. Ve své době mohla být zjevením. Prokousávala jsem se jí 3 měsíce - možná to bylo o něco těžší tím, že jsem ji četla v originále a musela si poradit se zajímavými slovíčky a přece jen trochu archaickým jazykem. Samotný příběh Darrella Standiga je zajímavý, a představa věznice z té doby děsivá, hrozná bezmoc. Některé z příběhů prožitých v minulých životech jsou opravdu poutavé. Dohromady je to ale trochu nesourodá směska a minulé životy trochu připomínají témata ezoterických knih.

21.05.2019

Darrell Standing je vězeň odsouzený na smrt, je mu sebrána svoboda, budoucnost i naděje. Je mučen a ponižován. Přesto zůstává jeho duch nezlomen. Vyzrává nad krutostí i nespravedlností, dokazuje, že síla vůle je silnější než fyzično.

London v knize upozorňuje na vězeňskou krutost, celým příběhem ale rezonuje jiné sdělení - naděje. Protože “Není smrti. Život je duch a duch nemůže zemřít.”

18.05.2019

Tak k této knížce jsem se dostala pouze díky Čtenářské výzvě. Jinak by mi tento klenot zřejmě unikl. Přestože je kniha protkána spoustou úvah, je poutavá a čte se velmi dobře. Naprosto nadčasová záležitost!

28.04.2019

Kniha nabízející široký filozofický rozměr s poutavými odbočkami od minulosti ,,jedné duše." Zajímavě je taky popsáno dění ve vězení a konec je dechberoucí.

26.04.2019

Já jsem k tomu v mládí přišel omylem při čtení jiných "londonovek"... Dneska si ty jiné knihy moc nepamatuji, ale na "tuláka" si vzpomenu vždycky, když se setkávám s nespravedlností, nehumánností, mocenskou zvůlí - a dojde mi, že (nejde-li to jinak) , tak si můžeme pomoci tím, že si vytvoříme svoji realitu, svůj život, svůj svět... Zdrcující nádherná kniha!

14.04.2019

To je prostě kniha, na kterou se nezapomíná!

11.04.2019

V době, kdy lidé čtou Cizinku, je tato kniha neprávem opomíjená. Jen název nám zůstává v písničkách , ale příběh Darrella Standinga je geniálně napsaný , všechny životy, co prožil jsou zajímavé , až se sám odsouzený těší na ten příští, na ten co přijde .
Dávný sen se splnil, jak se cítíš Tuláku po hvězdách ?

06.04.2019

Inteligentní lidé jsou krutí, hloupí lidé jsou krutí příšerně, říká Jack London ústy Darella Standinga, vězně v San Quentinu odsouzeného k smrti.
A tento román je také o krutosti – krutost dozorců vůči vězňům je nelidská a bezbřehá.

„Zažili jsme mnoho strašných bolestí. Naši dozorci – ti tví kati, občane, byli zvířata...“
Když se teď ohlížím zpátky na tyto události, říkám si, že člověk musí být velký filosof, aby mohl léta a léta snášet trvalý náraz takových zvířeckých zážitků. A já jsem takový filosof."

Darell Standing z těchto bolestí uniká „opouštěním“ svého těla silou své vůle. I když zcela nejsem přesvědčen o takové možnosti, nepochybné je, že síla vůle je faktor, který má úžasnou moc. Možná ani většina z nás netuší, jakou.
Tento vězeň se jí přenáší z bolesti do svých dávných životů, neboť je přesvědčen, že ten současný není jeho jediný:

„Odjakživa jsem věděl, že znám i jiné doby a jiná místa. Věděl jsem o jiných osobách, které žijí ve mně. A věř mi, stejně jsi na tom byl i ty, můj čtenáři. Začti se zpátky do svého dětství a pocit podvědomí, o němž hovořím, se ti připomene jako zkušenost z dětských let.“

Těmito slovy začíná román Tulák po hvězdách, ve kterém jimi čtenáře Darell Standing (potažmo Jack London) ve vyprávění při svých snových cestách provází.
Příběhy jeho minulých životů jsou rozmanité, některé snad ve vyprávění trochu rozvláčné, ale různé doby, různá místa, různé osudy. Toulky minulostí se proplétají s přítomností, vězeňským životem:

„Nabyl jsem vědomí v cele, čtyřlístek mých mučitelů stál kolem.“

Slova : „...a já jsem takový filosof...“, potvrzuje autor úvahami vězně o průběhu popravy oběšením, kdy o tomto drastickém a dramatickém způsobu ukončení života přemýšlí. O filosofické stránce a fyzikální podstatě toho aktu. Samozřejmě to je v podstatě vyjádřením Londonových názorů na psychologii a fyziologii. Nemalé znalosti autor prokazuje i v oblasti antropologie a historie. Román je i do jisté míry ohlasem na různé spiritistické teorie o stěhování duší.
Ve stejném duchu jako začátek románu nese se i jeho závěr - Standingovy poslední řádky před popravou:

„Oblékli mne do košile bez límečku….
Mé poslední řádky….
Zde končím. Mohu se jen opakovat. Není smrti. Život je jen duch a duch nemůže zemřít...
Jen duch trvá a dál buduje sám sebe postupným a nekonečným převtělováním, jak se propracovává vzhůru ke světlu. Čím budu, až zase budu žít? To bych rád věděl. Rád bych to věděl...“

03.04.2019

Čekal jsem hodně, ale tohle vážně ne. Ani jsem tu předtim nečet komentáře, takže jsem fakt nevěděl, do čeho jdu a naprosto mi to překvapilo. Příjemně. Čekal jsem příběch z vězení, ale to přeskakování do jinejch životů, to mě fakt dostalo!
________________________________________________________

Zaujal mě příběh Daniela Fosse, jakožto takovej drsnější Robinson, i když k tomu se to asi moc přirovnat nedá, páč jestli někdo ztroskotal na pustym ostrově, tak to byl Daniel Foss, Robinson Crusoe ztroskotal v ráji :)

28.03.2019

Od Londona jsem četla jen Bílého tesáka, tak jsem byla velmi překvapená, jak dobrou knížku napsal. Je to hodně na zamyšlení a určitě to ještě nějakou dobu budu trávit. Každopádně doporučuji.

22.03.2019

Mrazivé! Podněcující! Šokující! Sto let staré a přesto aktuální! Darrellovo prožívání vězeňských útrap, forma mentálního útěku a vyplývajících úvah o životě, smrti, těle a duši je naprosto famózní a zároveň děsivé. Hlavní myšlenka a náboj knihy mne zaujaly natolik, že popisy / příběhy mimotělních cest do předchozích životů mi někdy přišly až únavné, protože mne mysl stále táhla k základnímu tématu. Ale toto "toulání po hvězdách" na závěr vyústí ve výsledný názor / vzkaz čtenáři. Není to žádné oddychové čtení, řekl bych v celku náročné a jsem si jist, že mi dlouho zůstane "v hlavě".

20.03.2019

Krásně napsaná knížka. I když je poněkud starší, tak je to prostě bomba. Pan London skvěle vystihl situace ve vězení. Já jsem si myslela, že se časem v té svěrací kazajce zblázní,ale naštěstí tomu tak nebylo.Skvělá četba. Víc už k tomu není co dodat.

18.03.2019

Směsice pravdy a lží, takový druh knih nemám rád..., proto jedna hvězda za ta zrnka pravdy (v polévce lží) a zčásti jako taková malá provokace ;-). Na to jak je to tu i jinde prezentované jako úžasná kniha, tak pro mne docela zklamání. Podle mne kdyby London u této knihy zvolil jiný žánr - literaturu faktu, bylo by to lepší a prospěšnější. Takhle čtenář neví čemu věřit, co je ještě pravda a co už je literární fikce (kniha je inspirována skutečnými událostmi, taktéž zde autor čerpá ze svého života, ze svých cest). A tak ta obžaloba amerického soudnictví a vězeňství vyjde tak nějak naprázdno, protože nevíme, co vše je vlastně pravda, jestli něco už není přibarvené atd. A tak to nejhodnotnější na celé knize je ta duchovní část nebo rovina - záležitost astrálního cestování, minulých životů a nutnost osvobození, protože jak říkal Buddha, volně řečeno: Sansáro (znovuzrozování) je nekonečné, ale existuje únik. O Buddhovi sice London nepíše, ale hl. postava v knize mluví o životě jako o nekonečném převtělování. (a za sebe dodám: a po čase to znovuzrozování omrzí.)

Co se týká formy, tak vydání od Labyrintu je opravdu krásné a toto vydání doporučuji. Dlouho jsem neměl v ruce takto krásně vydanou knihu, navíc s textilní záložkou jako za starých časů (dýchla na mě přitom nostalgie) a přitom stála nová jen něco přes dvě stovky. To se dnes normálně nevidí.