Tygře, tygře
Margaux Fragoso
https://www.databazeknih.cz/img/books/90_/90298/bmid_tygre-tygre-JbF-90298.jpg
3
114
114
Malá Margaux se jednoho dne seznámí na plovárně s Peterem Curranem. Je jí sedm let, jemu jednapadesát. Peter dívenku i její matku pozve na návštěvu. Margaux je okouzlená světem exotických domácích mazlíčků, hraček a také nádhernou zahradou. Duševně nemocnou matku péče o dcerku vyčerpává a je ráda, že Peter zahrnuje děvčátko pozorností a vytváří mu pohádkový svět. Postupem času si Peter uzurpuje roli Margauxina kamaráda, otce i milence a brzy ji zcela ovládá. Citlivé dítě s bujnou fantazií se promění v uzavřenou mladou ženu na pokraji sebevraždy. Když je Margaux dvaadvacet let, nemocný a výčitkami svědomí sužovaný šestašedesátiletý Peter se zabije. Naprosto mimořádně působivá autobiografie přináší hluboké sondy do psychiky zneužívané dívky, která ve svých pamětech polidštila pedofila, a tím odkryla jeho zločin v mnohem děsivějším světle.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2011 , JotaOriginální název:
Tiger, Tiger: A Memoir, 2011
více info...
Přidat komentář
Malá holka co přemýšlí jako o 5 let starší (ne-li víc). Pro mě naprosto nevěrohodné a místy neskutečně nudné a zdlouhavé.
Musím říci, že jsem byla na knihu zvědavá, ale čtení mě nebavilo,... možná až ta poslední třetina ano.
Ani nevím, co jsem od knihy očekávala, ale určitě ne to, co se mi dostalo. Rodina Margaux je natolik divná a bláznivá, že pedofilie, vám zde nějak strašná ani nepřijde.(Byl to účel?) Jak taky, když Peter je zde vyobrazen v podobě prince na bílém koni a rodiče Margaux naopak jako temní čarodějové, bránící jejímu štěstí. Nevěděla jsem, kdo z postav je větší cvok, včetně Margaux, kterou jsem měla nejspíše litovat, ale já jí spíše nenáviděla, protože mi přišlo, že je to ona, kdo se všemi manipuluje a nejvíce právě Peterem.
Kniha se mi četla celkem špatně, určitě myšlenkové pochody jsem nestíhala sledovat a přišly mi naprosto mimo.
Kniha mi přijde jako zpověď duševně nemocného člověka, který se potřebuje vypsat ze svých činů a zážitků. (Což asi i je.)
Na konci knihy autorka píše, že pedofilové si schválně hledají své "oběti" (ty uvozovky tam patří, jelikož já v tomto příběhu považovala za oběť někoho jiného...) pocházející z problémového prostředí. Nechci být hnusná, ale zde si Peter vybral určitě správně.
Ten příběh jsem po celou dobu čtení zároveň nenáviděla, i mě fascinoval... Což byl (také) asi účel. Jsem z knihy strašně zmatená. Je napsána tím stylem, že nevím, jestli to co ve mě kniha vyvolala, záměrně autorka chtěla nebo ne. Hodnotím 2*. Mám chuť knihu někam zakopat a zapomenout, že jsem jí kdy četla.
Velmi zajímavá kniha. Nejvíce mě zajímal pohled dívky, která je zneužívána a při tom svého "zneuživatele" miluje. Místy mi kniha přišla vcelku zdlouhavá, ale i tak jsem ji četla jedním dechem.
Kniha se mi líbila..jen některé pasáže zbytečně zdlouhavé.
Žijeme ve světě, kde se tohle děje bohužel často. Může za to doba.
Tenhle příběh je díky bohu ještě "snesitelnější". Četla jsem knihy o dost nechutných pedofilech, co se neštítili ničeho...
Pěkně popsaná manipulace pedofila s malou dívkou. I když jsem očekávala od knihy víc.
Nechápu, jak si někdo může koupit knihu o pedofilovi, a pak kritizovat, že je dílo zvrácené? Tak s tím se asi musí počítat, ne? No, to jen tak na okraj k některým zde komentujícím. Kniha nebyla špatná, dobře se mi četla, dobře napsána. Jistě, jisté sexuální pasáže byly víceméně šokující, ale zase ne tak, aby se to nedalo překousnout, pokud má čtenář trochu nadhled a neodsoudí takové téma po prvních stránkách. Bohužel mě kniha nepřesvědčila o větším hodnocení než 3*. Myslela jsem, že budu hlavní hrdinku litovat a pedofila nenávidět, ale přitom to bylo opačně. Všichni aktéři mi v příběhu nepřišli psychicky v pořádku. Na jednu stranu se ani Margaux nedivím, že vlastně Petera měla svým způsobem ráda. Matka labilní nervově vyšinutá schizofrenička, otec sobecky, egocentrický despota, který dceru psychicky týral. Ke konci ale kniha ztrácela dech a většina popisů vztahu senilního nervního starce a egoistické puberťačky už nebyla tak poutavá, a taky jsem čekala, že se Peterovou smrtí bude autorka více zaobírat.
Tato kniha ve mě vyvolala plno rozporuplných pocitů. Nesnášela jsem ji i milovala, chtěla jsem ji odložit, ale nemohla přestat číst. Prostě jsem to musela zvládnout. Kniha se mi moc líbila, byla geniálně úžasná a strašná zároveň.
Autobiografická kniha o zneužívání a vztahu s pedofilem. Šokující mi nijak nepřišla a nemám pocit, že by kniha byla nějak zvrácená. Tématem je pedofilie, tudíž nelze očekávat čtení dovolenkového typu. Kniha je dobře napsaná, pedofila žádným způsobem nedémonizuje, ale ukazuje spíše stránku manipulace. Manipulace a citové vydírání jsou pro knihu mnohem více charakteristické než popisy sexuálního zneužívání.
Nedokážem to dočítať. Je to odporné, skazené, zvrátené. Ale je to ďalší dôkaz o tom, ako zvrátený vzťah a nemorálne prostredie, v ktorom dievča vyrastá, kde sa "zvláštne" rodinné vzťahy považujú za normálne, dokáže zničiť osobnosť človeka, narušiť mu psychiku, zdeptať ho, priviesť k samovražde. Neupieram však autorke umeleckú úroveň literárneho štýlu.
Kniha, kterou jsem nedočetla. Samo téma pedofilie je zvrácené, ale tato kniha se v té zvrácenosti ještě vyžívá. Je to slizké, depresivní, otřesné a navíc zdlouhavé.
Je vidět, že každá jenom trochu šokující knížka se nutně musí stát bestsellerem, nebo alespoň být jako bestseller propagována a nabízena (čímž se naštěstí v našich krajích nestala). Kdysi jsem si ji vybrala za účelem psaní recenze do jednoho magazínu, patřila mezi horké novinky, takže jsem byla samozřejmě zvědavá. Šla jsem do toho s očekáváním, že ač to s největší pravděpodobností bude místy nechutné, přinese to alespoň nějaké poučení o tom, co vše se může dítěti stát, jak k tomu dojde a jaké to na něm zanechá důsledky... a jak se tomu všemu vyhnout. Je veskrze zpochybnitelné, že má jít o skutečnou autobiografii: některé části jsou přehnané (hlavně již zmíněné pokusy o imitaci dětského jazyka, obzvláště v popisech intimních partií pedofila). Psychologická část není příliš propracovaná: někdy jsem měla pocit, že spíše nežli román čtu učebnici psychopatologie v praxi. Většina postav trpí nějakou odchylkou, včetně Margaux, které sama působí až příliš narušeně od počátků. Navíc celá věc působí tak, že si dívka až někdy v osmnácti uvědomí, že vlastně zažila něco strašně traumatického. Celou dobu předtím jí to však nebránilo chtít se svým milencem děti, bránit jej před veřejností a týrat jeho samotného pubertálním chováním a vykonstruovanými alteregy. Možná je však pro mě jen celá tato situace nepochpitelná sama o sobě, těžko říct. Rozhodně bych však tuhle knížku nedoporučila někomu, kdo si tímhle prošel..
Inu čekala jsem, že kniha bude víc šokující.. a když už teda nebyla tak šokující, autorka se mohla trochu více věnovat psychologické stránce svého "vztahu" k Peterovi a jeho pedofilii. Každopádně knihu jsem přečetla jedním dechem a doporučuji ji, jenom se nedívejte na popisky jako "šokující" a "bestseller" :)
tak z téhle knihy jsem trochu rozpačitá, nevím co si o ní myslet.některé pasáže mě přišly až moc přehnané, ale napsané to bylo dobře, kniha jak pro koho.
Tygře, tygře, tys mi dal – ke čtení chuť jsi mi vzal. Úvodní věta celkem vystihuje můj názor na tuto knihu. Vezmu to ale zeširoka. Nekupuji už pár pátků knihy, chodím do knihovny s rozsáhlým seznam knih, které hodlám přečíst. Občas se mi ale stane, že vyrazím s batohem a seznam zůstane doma a pak vybírám zcela nahodile, z regálů podle autorů, z vystavených novinek (?) podle obálek, názvů, etc., takže si občas naběhnu. Tygře , tygře mne zaujalo názvem (mám teď blakeovskotygří období), ale....
Ta kniha je děs. Je to typická ukázka toho, že když dva dělají totéž, není to totéž. Nepochybně je inspirována Nabokovovou Lolitou (dokonce tam o ní padne zmínka) a současným trendem psát knihy šmrncnuté erotikou, především trochu „ujetou“, v tomto případě zaměřenou na pedofilii. Je psaná z pohledu nikoliv pedofila, ale jeho oběti(?), je psaná na prvotinu celkem čtivě, postrádám u ní ale jakoukoliv věrohodnost, jediné, co jsem ochoten akceptovat je skutečnost, že autorka nepochybně vyrůstala v psychicky narušené rodině a že se to na ní nepochybně podepsalo. Hlavní příběh – vztah osmi- až -náctileté dívenky s padesátiletým pedofilem - si podle mne nepochybně vykonstruovala ve své bujné, ale psychicky narušené fantazii, její popisy uvažování a vyjadřování hrdinky (tedy sebe jako osmileté) jsou na míle vzdálené myšlení dětí toho věku, dělá to na mne spíš dojem dospělého, snažícího se imitovat dítě a z jejího pohledu jako již dospělé, dvacetileté ženy, necítím sebemenší snahu se s takovým traumatickým zážitkem vyrovnat, spíš mám pocit, že si v tom doslova bahní (nezapomeňte se podívat na video, zmíněné tuším Petrvsem – je vidět, že si to čtení náramně užívá). Kniha není sto vyvolat pocit katarze u případně podobně postižených, vyvolává pocity podobné více znechucení. Nedoporučuji číst ani obětem pedofilů, ani zájemcům o erotickou literaturu.
Slovo "šokující" patří, myslím, spíše do zpráv TV N@va než na přebal seriózní knihy, nicméně musím uznat, že některé pasáže a zejména jejich explicitnost a až drásavá otevřenost šokující skutečně byly. Zejména faktem, že se jedná o dílo autobiografické. Ona autentičnost kompenzuje určitou nedokonalost literární, byť lze s přimhouřením oka konstatovat, že se kniha čte dobře, leč rozhodně ne snadno.
Dílo pravdivé, otevřené, místy ohavné a velice, velice smutné...
PS: Je docela příjemné pustit si toto video http://vimeo.com/49519180 z autorského čtení. Pohled na mladou autorku, jak se při čtení vlastního textu usmívá, působí tak trochu jako druhá katarze...
Nevím, zda přímo šokující, ale určitě zajímavý pohled do nitra dětské duše. Snad bude i poučná.
Kniha velmi zřetelně ukazuje nejen příčiny pedofilního chování dospělého člověka, ale i příčiny vstupu dítěte do tohoto vztahu a následného setrvání v něm. Kniha je velmi poučná.
Tygře, tygře
Tato kniha mě zaujala. Musím říct, že očekávání splnila. Přečetla jsem ji "jedním dechem". Určitě mohu doporučit :)