Účastníci zájezdu
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/39616/ucastnici-zajezdu-39616.jpg
4
1446
1446
Mladá průvodkyně cestovní kanceláře, několik manželských párů, dvě studentky, dva homosexuálové, poslanec, spisovatel a přinejmenším čtyři literární kritici — to jsou hlavní postavy románu. Jde o „melancholickou grotesku“ — tentokrát o lidech dočasně proměněných v turisty, jejichž zcela neturistické životní příběhy se během týdenního pobytu kdesi u italského Jadranu nejrůznějším způsobem tragikomicky proplétají.... celý text
Přidat komentář
Tuhle knihu jsem chtěla protože znám film ale sklamala jsem se. Film na to že je Český je hodně dobrý a vtipný ale kniha je nudná. Jednu hvězdu dávám za film.
Typický Viewegh, z obyčejného zájezdu - udělat vtipné a pohodové čtení...
Samozřejmě se zajímavými příběhy hlavních hrdinů. Svým způsobem velice dobře popisuje českou náturu...
Četla jsem dříve od něj i novější knihy. Většinou mě vše pobavilo a nutilo mě některým momentům se vážně ze srdce zasmát..."to nevymýšlím" napadlo mě občas.
Je to pěkná prázdninová oddechovka.
Tuhle knížku jsem začala číst asi před dvěma měsíci v čekárně u zubaře - potřebovala jsem něco vtipného, na co se nebudu muset nijak zvlášť soustředit a odvede mi to pozornost od nadcházející zubní kontroly. Svůj účel kniha splnila, nešlo ale o prvoplánovou komedii, jako tomu bylo ve filmu. Postavy se shodovaly, jejich vykreslení bylo však (pochopitelně) mnohem důkladnější. Děj se v několika pasážích lišil, nemyslím si ale, že právě děj je v knize to stěžejní. Použít autobusový zájezd k moři je velmi dobrý autorský tah - pro čtenáře je velmi snadné vžít se do děje (asi všichni jsme si takový zájezd minimálně jednou zažili), zároveň má autor možnost pohrát si s psychologií nesourodých postav a množstvím mikropříběhů plynoucích z jejich setkání v uzavřeném prostoru. A právě psychologie postav, sonda do duší jednotlivých účastníků, je jádrem celé knihy.
Počtení to bylo příjemné, ideální na léto, na chvíle, kdy chcete číst a zároveň nad knihou nechcete moc uvažovat. Variabilitu českých povah Viewegh zvládl popsat skvěle, s hořkosladkými osudy se zajisté ztotožní nejeden čtenář. Ve finále jsem ale byla ráda, že už mám knihu za sebou :D Vtipné kapitoly s Jolanou střídaly nudné pasáže s Maxem, jehož nekonečná touha sbalit průvodkyni i přes to, co si o ní myslel, mě upřímně iritovala. Když se nad tím zamýšlím, mužské postavy mě vlastně iritovaly celkově :D Jejich nekončící touha dostat se pod sukni všem mladým účastnicím zájezdu nehledě na závazky či přítomné partnerky byla dosti únavná. Nezarmoutí, nenadchne, jako odpočinek na léto dobrý, do budoucna se ale vrátím raději k filmovému zpracování :)
Prosím, nedovolte někdo už panu Vieweghovi psát. Není to první skvost, co jsem od něj četl. Ty filmy ještě tak nějak z nudy jdou, ale ty knihy.... To je vážně utrpení to cist
Po naprosto legendárním filmu jsem se rozhodla, že dám šanci i knize. No, nelituji, že jsem to zkusila, ale podruhé už číst určitě nebudu. Přiznávám, že jsem hodně ovlivněná filmem, nicméně kniha podle mě postrádala trochu šmrnc. Pro nenáročného čtenáře, kterým jsem třeba i já, je to ale ve výsledku dobrá oddechovka. Neurazí, nenadchne.
Kniha se mi líbila, oddechové čtení na dovolenou. Viděla jsem i film, obojí má něco do sebe. Tak trochu mi to připomínalo náš první zájezd k moři.
Film jsem viděla x-krát a vždy znovu a znovu se pobavím a dávám mu *****.
Knihu jsem stáhla v e-knihách zdarma (naštěstí) a po přečtení uklidila do e-koše, protože ji znovu určitě nebudu číst.
Nenechte se odradit filmem. Knížka je super a mě připomíná dobu, kdy jsem poprvé jel autobusem do Itálie...
Úsměvný příběh o lidech, kteří nemají nic společného, jen to, že se v určitou dobu objevili na určitém místě a po určitý čas trávili spolu chtě nechtě svou dovolenou. Kdo z nás nezažil takový typ zájezdu? Tím si autor víceméně zajistil, že mnohé dialogy mezi dětmi, homosexuály, rodinami, manželskými páry, mezi mladými i starými lidmi vyvolávají nejrůznější situace, které jsou zdrojem jak situační, tak slovní komiky. Námět je také sondou (ať chceme nebo ne) do hlubin naší české povahy. Letní komedie pro pobavení, jejíž filmové zpracování je určitě povedenější než samotná kniha.
Z těch několika málo autorových knih, které jsem přečetl, mohu konstatovat, že se pohybuje od příšerného blábolu-kýče (Andělé všedního dne) až po kvalitní satiru (Mafie v Praze). Tato kniha je někde uprostřed, kombinuje vtipné momenty s beztvarou vatou halabala naskládaných informací, kniha je též značně nesoudržná, nic moc vám po čtení v mysli nezůstane. Zkrátka na vtipnou knihu je vtipná málo a na kvalitní společenský román to ani zdaleka nemá.
Většinou platí, ze kniha je lepší než film. Tato je výjimkou. Filmová komedie je nesčetněkrát lepší než tento roman. Par momentu je shodných s filmem, ale většina ne.
Roman v podstatě vypráví o spisovateli, který píše knihu o účastnících zájezdu, které možná sleduje jako účastník zájezdu k moři. Říkám možná, protože v některých momentech i závěru není jasné, zda si to hrdina cele nevymysli pro knihu, zda opravdu někde je nebo nikam nejel.
Samotné popisy děje jednotlivých postav jsou poměrně ctive a uvěřitelné. Kdyby autor vynechal blbosti jako jiná jména, vymyšlené kraviny s panem Petrescu a paní Kostalovou, tak by to šlo. Autorovy vzlyky v kapitolách a odstavcích ohledně kritiků jeho tvorby byly trapné a nejspíš se jednalo o stesky samotného Viewegha, který nám chtěl sdělit, jak mu ublizuji...
Myslel sem ze tato autorova kniha bude mít ještě úroveň a bude patřit mezi ty kvůli kterým se zařadil mezi bestselleristy, ale pro mě to bylo po filmu velké zklamání.
Nebýt filmu, tak si snad ani nevzpomenu, co to autor vlastně chtěl říci. Ostatně tato charakteristika sedí i na nadpoloviční většinu výtvorů tohoto autora.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Četla jsem jako eknihu, která byla nekvalitní, takže zpočátku se mi četlo strašně špatně, nakonec jsem si zvykla a nudné pasáže vynechala (nebylo jich moc, ale byly tam). Film se mi líbil víc, v knize se mi nelíbili vulgární výrazy, kterými spisovatel nešetřil. Průvodkyně se snažila udělat ze zájezdu svoji grupu, což se vymyká zcela realitě, kdy si každý jede na své triko. Taky se mi nelíbilo, jak autobus schválně vynechal nástupní zastávku v Budějovicích, tak tohle se fakt nepovedlo. I když je to jen smyšlený příběh, tak takováhle věc by se prostě nestala, navíc, aby řidiči zůstali bez postihu a ti z Budějovic si vykompenzovali ztrátu zájezdu pouhými transparenty. Kniha, na kterou jsem se těšila, mě fakt zklamala. Za dvě hvězdičky to bude velká pochvala.