Údolí
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459629/bmid_udoli-xb7-459629.jpg
4
997
997
Martin Servaz série
< 6. díl >
Šestý případ bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem. Malá vesnice v srdci Pyrenejí je po sesuvu půdy naprosto odříznutá od okolního světa a zdejší obyvatele navíc děsí sériový vrah, který za sebou nechává znetvořené oběti. Kriminalista Martin Servaz čelí disciplinárnímu řízení, přesto se do případu pouští. Nemůže jinak – v izolovaném údolí uvízla i jeho bývalá partnerka Marianne. Dokáže vyšetřovatel najít pachatele dřív, než dojde k dalšímu neštěstí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , XYZ (ČR)Originální název:
La Vallée, 2020
více info...
Přidat komentář
Právě dočteno, musím říct, že se mi Kruh líbil ještě víc než Údolí. Napínavé, dobrá zápletka, skvělý závěr
Trochu depresivní pátrání po vrahovi. Vraždy v odříznutém údolí Pyrenejí a hodně nečekané a překvapivé rozuzlení proč, jak a kdo?
Ovšem filozofické úvahy Martina "kam ten svět spěje a o budoucnosti" mě rušilo a bylo to použito zcela poprvé v knize. Nejspíše proto, že to byl závěr série.
Profláknutý motiv poldy toho času bez placky a zbraně. Módní poukazování na všeobecný úpadek společnosti a všudypřítomný špatný vliv internetu na mládež a vůbec na všechno. Nepravděpodobné zločiny i sexuální dobrodružství. Jakž takž pozitivní závěr jako by k tomu byl přilepený násilím. Možná nejde do háje jen lidstvo, ale i tato knižní série.
Čtivé, překvapivé a napínavé, obestřené ponurou atmosférou uzavřeného údolí v Pyrenejích, kde na své oběti číhá vrah...Staré i nové postavy a taky připomínky minulých dílů mi osvěžily paměť. Vcelku jsem byla velmi spokojena s tímto (jak se alespoň zdá) závěrečným dílem, nicméně různá "zamyšlení nad společenskou situací současného světa" bylo pro mě dost rušivé a klidně bych se bez toho obešla.
Tak ten konec mě tedy překvapil, to jsem nečekala. Přestože jsem jinou knihu od autora nečetla, docela jsem se v postavách zorientovala, ale asi tedy předchozí díly číst nebudu. Ale pokud bude následovat další, ráda po ní sáhnu.
Příjmení "Dragomanová" jen tak z hlavy nedostanu, i když její postava byla na můj vkus až příliš prvoplánová. Celkově knihu hodnotím kladně, ačkoliv mám od Miniera raději jiné knihy. Tuto jsem neměla problém odložit a číst po menších částech, až tak mě ten děj nevtáhl, na rozdíl třeba od Zkurvenýho příběhu. To nic nemění na tom, že se jedná o dobrou detektivku a Martina mám pořád ráda.
Výborný návrat ke kořenům, zajímavé prostředí, lepší než některé předešlé díly
Minier přidává trochu na brutalitě vražd, to bych moc nemusela, ale jinak nezklamal. Dobrá detektivka se slušným počtem stran, přesně má volba.
Připadá mi, že tahle série ztratila svoje kouzlo. První tři knihy byly skvělé, ale pak se to nějak zvrtlo. Údolí dostalo tři hvězdičky s odřenýma ušima. Jako by se Minier snažil napodobovat Keplera a nutil se přitvrdit v násilných scénách a šokovat neuvěřitelným rozuzlením. Další díly už asi zkoušet nebudu.
Tak jsem s Martinem strávili cca 11 let jeho života, přelouskal šest jeho případů....až je mi tak nějak smutno, že není pokračování (zatím?).....
Bernard Minier prostě psát umí! Mistrně vykresluje jak postavy příběhu, tak i prostředí..... Údolí to jen potvrdilo. Příběh je tajuplný, zápletka perfektní a konec překvapující, současně ale svým způsobem odrážející realitu dnešní doby. To se týká nejen samotného vyvrcholení příběhu, ale i Minierova opakovaně zdůrazněného poukazu na problémy současné Francie, kde jsou často policisté (nemyslím ty, kteří se sami chovají protiprávně, myslím policisté obecně) považováni za jakýsi "odpad", jsou na spodním žebříčku společenské hierarchie, jejich rodiny jsou bezdůvodně uráženy, děti napadány......
V Údolí nám Bernard Minier servíruje dostatek napětí, tajemna a překvapivých zvratů...Martin se tentokrát na vyšetřování podílí "jen" neoficiálně, neboť je dočasně postaven mimo službu. Netřeba se ale bát, stejně je hlavní personou příběhu....tedy jsou jimi on a Irena, velitelka četníků, která se k mé radosti opět objevuje na scéně. Oba s pomocí dalších četníků pátrají po pachateli/pachatelích tajemných brutálních vražd v malém čtyřtisícovém městečku v údolí, které je odříznuto od okolního světa.... a nakonec jsou úspěšní.... no a Martin už snad konečně našel svoje štěstí, Lea se na první pohled jeví jako velmi sympatická dáma, které na Martinovi opravdu hodně záleží, no a Gustav si už k Martinovi cestu taky našel.....
Tak teď jen čekat, zda se objeví pokračování Martina Servaze? :-)
Velmi čtivé. Trochu depresivní, kam ten svět spěje. Ale jak říká Martin, musíme žít a být šťastný.
No co k tomu napsat. Martin je zase suspendován a pomalu se smiřuje s tím, že u policie končí. Oporu sice má v půvabné lékařce a je s ní rád. Jenže pak se mu ozve matka jeho syna, žena kterou zž 8 let nikdo neviděl. No a pak se ta idyla pokazí. Tedy jestli to idyla byla.
No a tak Martin vyřeší další případ sŕiových vražd, vlastně tak nějak bokem jednoho hledání.
Ale víte co? Mě se to líbilo. I když ten vrah byl takový nějaký divný.
Jo a za vším hledej ženu. Vážně za vším. Úplně za vším.
Řekla bych, že tento díl me zatím bavil nejvíc. Čtení jsem si užila a těším se na další díla tohoto autora...
(SPOILER)
Už to pro mě prostě nemá to kouzlo, které měly první dvě knihy, přesto Servazovi zůstávám věrná a ve formě audioknih si určitě vyslechnu i další díly, pokud jemu zůstane věrný i Minier :D
Příběh Údolí se odehrává v pro mě poměrně zajímavém prostředí, opět se dostáváme do Pyrenejí, chvilku si dokonce pobudeme v klášteře. Co se týče detektivní zápletky, odhalení hlavní záporné postavy pro mě nebylo vůbec šokující, z čeho ovšem šel mráz po zádech byly její "nástroje". Velmi děsivé a dost možná ne zcela ne-reálné. Hnus.
Co mě zklamalo, je, že Martin je zkrátka neponaučitelný, nezodpovědný a moje původní sympatie k němu dále klesají. Ale co už, starého psa novým kouskům nenaučíš, že? Asi ani na tom papíře.
Áách, to byl čtenářský zážitek. Od samého začátku jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Autor mě napínal jako strunu, děj se stupňoval, pachatele jsem sice nakonec odhalila, ale i tak toho bylo hodně, co mě naprosto dostalo. Ne nadarmo patří autor k mým nejoblíbenějším. Už se těším na další setkání s Martinem a doufám, že nebudu muset dlouho čekat :-)
Konečně jsem se dočkala další knihy s Martinem Servazem!
Tahle série patří mezi mé srdcovky, nemusím tudíž ani říkat, že Údolí stojí za přečtení.
Tentokrát major Servaz uvízne v údolí spolu s jejími obyvateli a samozřejmě zde dochází k vraždám. Zápletka mi došla poměrně rychle, ale to nemění nic na tom, že to prostě stalo opět za to.
Pokud jste knihu nečetli, tak zde přestaňte číst, neboť sem dám malý spoiler. Musím si postesknout nad tím, jak to dopadlo s Marianne. Věřila jsem ve šťastný konec a shledání. Nu což, třeba ještě někdy.. V další knize.. Prosím:D
A pak, že mě už nic nemůže překvapit...Bernard Minier tedy rozhodně ano. Od začátku do konce nesmírně napínavé čtení. Při slovu Pyreneje mi od jisté doby naskakuje husí kůže. Postavy v knize skvěle vykresleny, neměla jsem v nich žádný zmatek, jak se to občas u thrillerů stává. Nemohla jsem se odtrhnout, strašně mě zajímalo jak to všechno dopadne. A dopadlo to naprosto neskutečně. Jako milovnice šokujících zvratů a konců já jsem prostě nadmíru spokojená.
(SPOILER)
Šestý případ s Martinem Servazem a dalšími známými postavami z předchozích dílů, které lze časově seřadit do řady - Mráz, Kruh, Tma, Noc + Sestry (které jsou předobrazem předchozích čtyř knih). Údolí je naopak současnost dějově a časově navazující na poslední knihu.
Autor zde ve známých reáliích – horská vesnička kdesi v Pyrenejích, rozvíjí další temný příběh s přesahem do předchozích knih. Martin Servaz se zde ocitá neoficiálně, potkává se se starými známými a řeší příběh sériového vraha, který promyšleně a krutě zabíjí své oběti a sofistikovaně využívá situace a tlaku „mínění veřejnosti“ na obyvatele odříznuté vesnice, jejíž odříznutí není zcela tak náhodné.
Hledání motivu a pozadí všech vražd se nakonec ukáže ještě děsivější, než se může zdát. Manipulace s lidmi, jejich myšlením s pomocí nejmodernějších technologií a se znalostí zvrácených osobnostních charakterů aktérů Vám předkládá neuvěřitelný obraz, který by ještě před pár desítkami let nebyl vůbec možný.
Využitím psychologie mladistvých, kteří zabíjení berou jako úžasnou počítačovou hru, kde reálno splývá s virtuální realitou je samo osobě děsivé, mnohem horší je však fakt, že tohoto stavu dovede někdo velmi dobře využít pro prosazování svých cílů.
Tento motiv se v knihách neobjevuje poprvé (znalci jistě znají de la Motteho knihy Game, Buzz, Bubble), bohužel se zde určitá fantazie autorů již mísí se zcela tvrdou realitou se kterou se každodenně setkáváme kolem nás, a kam až to může dojít naznačuje i tato Minierova kniha. A komu je to málo – tak doporučuji nejnovější Minierovu knihu - Na okraji propasti, kterou právě čtu.
Určitě stojí za přečtení, dobrá je znalost i předchozích dílek, i když není nezbytně nutná. Jediné co by se dalo mírně vytknout je jistá nevyrovnanost v dynamice děje, kdy se okamžiky, kdy se řítíte z kopce, střídají s mírnými rovinkami, celkově je to ale pořád dost dobrý sešup.
Štítky knihy
francouzská literatura thrillery napětí sérioví vrazi Pyreneje (Evropa)
Podtitulek na zadní desce knihy: " Izolovaná vesnice na pokraji šílenství"
Tak nic tímto způsobem popsaného jsem v knize nezaznamenal. Četl jsem všechny předchozí díly a tento byl pro mě nejslabší. Z předchozích dílů vím, že autor umí vytvořit příběh plný napětí, hrůzy, očekávání dalšího děje... se spoustou zápletek a nečekaných rozuzlení. Tady jsem postrádal skoro vše, co mi tak imponovalo v předchozích příbězích.
Jedna z recenzí také uváděla, že autor nás zavedl do Údolí, kde nás děs nakonec polapí.
Tak já se určitě po přečtení knihy necítím být děsem polapen.
Pokud za nějaký čas vyjde další díl, tak si ho přečtu, abych zjistil, jestli to bylo jen malé vybočení z řady, nebo má celá série sestupnou tendenci.