Úkryt před světlem
Barbara Erskine
https://www.databazeknih.cz/img/books/83_/8313/bmid_ukryt-pred-svetlem-QPE-8313.jpg
4
311
311
V současnosti, do níž ovšem probleskují vzrušené ozvěny dějů dávno minulých, se odehrává nejnovější román oblíbené autorky, která vypráví dramatický příběh z pobřežního městečka v panství Essex. V 17. století tu fanatický kněz Hopkins pořádal hony na čarodějnice. Jednou z jeho četných obětí se stala bylinářka Lisa. Lisin domek stejně jako další starobylé městské budovy zůstal zachován a jeho současná majitelka Emma, mladá Londýňanka, zažívá po nastěhování pravý horor. Její noví přátelé z farnosti i filmaři, natáčející zde snímek o nadpřirozených jevech, mají co dělat, aby zastavili pradávné síly zla, skrytého v tmách.... celý text
Literatura světová Horory Historické romány
Vydáno: 2003 , BránaOriginální název:
Hiding from the Light, 2001
více info...
Přidat komentář
Odpočinkové čtení o kterém nemusíte přemýšlet. Je to má druhá kniha od této autorky a vadí mi, že neumí v pravý čas skončit a konce zbytečně a neuvěřitelně natahuje. Kdyby kniha byla o třetinu kratší byla by dokonalá. Jinak jsem se dobře bavila a prostředí i charaktery byly uvěřitelné a poutavé.
Třetí kniha od autorky, která mi prošla rukama. Rozhodně není špatná - napětí a zajímavé rozuzlení určitě má, je velmi čtivá, ale chvílemi mi přišla zbytečně zdlouhavá a od závěrečné pasáže jsem čekala trochu víc. Za přečtení stojí, ale že bych se k ní chtěla mermomocí vracet, to se říct nedá.
Po jiných Barbařiných románech mi toto přišlo zdlouhavé, rozvláčné, děj se vlekl, nedočetla jsem. Pro mě zklamání.
Tahle kniha je má neoblíbenější od Barbary. Je vážně nezapomenutelná. Nešlo se od ní odtrhnout a kdykoli dostanu chuť, s láskou se k ní vracím.
Jako fanoušek duchařin jsem si naprosto přišla na své. Kniha má své mouchy, je předvídatelná a místy zabíhá až do zbytečných odboček. Není to žádný akční děj a nečekejte ani nějaká velká překvapení. Ale na druhou stranu je kniha protkaná zlověstnou a plíživou atmosférou, kterou autorka opravdu umí napsat! Ve výsledku jsem byla spokojená a čtení jsem si užívala.
Více dojmů v recenzi na blogu: http://cteme-s-meggie.blog.cz/1709/barbara-erskine-ukryt-pred-svetlem
Vždycky čekám, že Erskinová tentokrát ten potenciál nepromarní ve vyježděných kolejích.A ono nic. Jako takové vzpomínky na ní, které jsou oddychové ( jako celá Erskinová ,jsou tři tituly, četla jsem je nebylo ještě ani dvacet a i dnes mají kouzlo jako relaxační literatura.Pokud se odvážím sáhnout po titulu jiném zjistím nakolik píše autorka přes kopírák a nakolik to působí špatně. Nejde o to,že ty knížky nejsou objevné,ale že jsou všechny,ale úplně všechny zcela stejné.Už ne.
Knížku jsem našla v knihovničce u rodičů a zaujala mě. Je to první kniha od Erskinové. No jak začít. Zaujal mě námět "čarodějnictví" Do prvních stránek jsem se začetla poměrně lehce, ale postupem času jsem knihu častěji odkládala, protože mě to přišlo už hrozně rozvleklé. Jako by se tam nic moc nedělo. Po dočtení zhruba dvousté stránky jsem už nějak ztrácela zájem knihu číst a neustále jsem se do ní musela nutit až to přešlo přes přeskakování odstavců až stránek. Konec jsem jen tak přeletěla a zvědavost, jak kniha skončí mě opustila nadobro. :( No, ale neházím flintu do žita a určitě zkusím i jinou knihu od Erskinové.
Moje druhá kniha od autorky a zase mě velmi bavila. První byla Dům ozvěn, takže také duchařina a také pěkně čtivá.
1) její knihy mě okamžitě dostaly atmosférou příběhu, bavily mě obě dvě časové linie
2) překvapil mě vývoj postavy a chování u Lyndsey, 3/4 knihy u mě byla kladná, milá hrdinka
3) proč Alex? to mě zamrzelo.
No, dá se to. Ale líbit se bude spíš tomu, kdo od autorky ještě nic nečetl. Protože pokud máte pár knih od ní načteno, budete si říkat: "To už tady jednou bylo, ne?"
A opravdu, bylo. Autorka si vlastně ve všech knihách jede po stejné linii. Nic vás tedy nepřekvapí, už předem víte, co se bude dít.
Nějaká žena se dostane na jiné místo, než dosud žila. Historická budova, části příběhů z jiné doby, spojení s minulostí, kde žila nějaká žena které ublížil padouch, prolínání časů. Všude, žádné překvapení se nekoná.
Nejdříve jsem byla jejími knihami okouzlená. Ale časem to přestane bavit.
Od B. Erskinové jsem přečetla pár knih, ale tato mě vůbec nebavila. Měla jsem problém knihu vzít a pokračovat ve čtení, abych ji dočetla. Nemám ráda nedočtené knihy, i když mě nebaví, dávám jim šanci. Jiné knihy od Erskinové vezmu ráda znovu do ruk, jen Úkryt již ne.
Tato kniha byla trošku jiné než ostatní knihy od autorky. Určitě ale nebyla horší, právě naopak. Téma o čarodějnictví mě neskutečně zaujalo. Děj i všechny postavy byli velice přesvědčivé a skvěle, detailně vykreslené. U této autorky ale nic nového. Jen další velmi povedená kniha.
Kniha se čte dobře a od začátku až do konce vtáhne do děje. Líbí se mi prolínání osudů ze současné a dávné doby.
Knížka se mi líbila, ale pořád se tam nic nedělo, až ke konci to bylo zajímavé.
Pro mě suverénně největší zklamání od Barbary, tyto pocity si i po letech pamatuji. Žel její novější romány nemají dle mého takový půvab, jako ty starší. Nemohla jsem uvěřit, že Úkryt před světlem je skutečně román od Barbary Erskine, do té doby nedosažitelné v umění vyvolat atmosférou svých příběhů ve mně jako ve čtenářce emoce napětí, strachu, dojetí, i obdivu k hrdinům. Tato - tehdy novinka - ve mně nevyvolala nic z toho, po asi sedmdesáti stranách jsem ji musela odložit. Poté následovalo další rozčarování (Dcery ohně), načež jsem se s jejími novinkami rozloučila. Nechce se mi ale věřit, že už bych nic nového od Barbary nepřečetla, proto teď dávám ještě jednu šanci a třeba se něco změnilo. Doufám.
Současnost ve které doznívají temné a zlověstné síly z minulosti. Nevím, jak nejlépe popsat atmosféru této knihy: Taky někdy máte takový ten pocit déjà vu, kdy jedete třeba někam na výlet, kde jste nikdy nebyli a přesto je Vám krajina důvěrně známá, stojíte, rozhlížíte se kolem a najednou si říkáte, tohle uličkou už jsem někdy šla? Občas se do něčeho zamilujeme, ani nevíme proč. Takhle nějak bych popsala pocity z četby této knihy, opravdu mohu říct, jako bych Lízin domek viděla, procházela se okolo a nasávala tu tajemnou, až strašidelnou atmosféru. Jak se tak procházím, pomalu a plíživě se vkrádá pocit zla, který je všude kolem a jako mlha se rozprostírá v krajině, aby se zase na konci rozplynul, jak mlha, když vyjde slunce. Paní Erskinová je navzdory tomu, že se v jejích knihách opakují podobné typy postav a struktura děje, prostě báječná vypravěčka. To, že vím, když si vezmu další knihu, co mohu tak nějak očekávat, mně vůbec neruší, beru ji do ruky právě proto. A už se těším na další příběh, kam se podívám tentokrát?
Autorovy další knížky
| 2005 |  Žila jsem již před staletími |
| 2008 | Dům ozvěn |
| 2019 |  Strom duchů |
| 2014 | Nejtemnější hodina |
| 2017 | Spáčův hrad |
Moje první přečtená kniha na tohle téma. Musím říct, že mě to velmi bavilo. Líbilo se mi, jak na konci vlastně nebyl rozdíl v tom, kdo v co věří. Jsou prostě síly dobra a síly zla. Je jedno jestli tu první stranu nazýváte Bůh, Světlo nebo bílé čarodějnice. Je to prostě něco, co Vám pomůže v boji proti zlu, pokud v to budete doufat...