Deväť neznámych
Liane Moriarty
Deväť ľudí sa stretne v kúpeľoch. Niektorí prišli, aby schudli, iní sa chcú znova naštartovať, ďalší sú tam z dôvodov, ktoré nechcú priznať ani sami sebe. Vedia, že aj popri všetkom luxuse, rozmaznávaní a meditácii budú musieť tvrdo pracovať. Ale nikto z nich si nedokázal predstaviť, aké náročné budú najbližšie dni. Rozvedená Frances Weltyová, v lepších časoch autorka bestsellerov, príde do Tranquillum Housu s boľavým chrbtom, so zlomeným srdcom a s bolestivou rankou od papiera. Kúpeľní hostia ju okamžite upútajú. Väčšina z nich na prvý pohľad nevyzerá, že potrebuje zdravotnú starostlivosť. Ale najväčšmi ju fascinuje Maša, zvláštna, charizmatická riaditeľka kúpeľov, v ktorých sa však začnú diať akési záhadné udalosti. Má táto žena odpovede na otázky, po ktorých Frances pátra? Treba odvrhnúť pochybnosti a oddať sa všetkému, čo sa tu ponúka, alebo radšej utiecť, kým sa dá? Zakrátko si túto otázku kladú všetci klienti v Tranquillum House.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Nine perfect strangers, 2018
více info...
Přidat komentář
Mně se knížka opravdu moc líbila. Přestože to nemělo strhující děj, žádný blyštivý efekty, zvraty...bylo to totiž úplně obyčejně o životě ( i když v jiných než českých kulisách ) a právě proto za mě TOP knížka, která se prvoplánově nesnaží šokovat a stát se " knihou roku".
První kniha, kterou jsem od autorky přečetla, a nemám tedy srovnání. Mohu ale s klidem říct, že je to čtivě napsaný příběh, ve kterém se čtenář snad ani nemá šanci ztratit (ani postavy se mi nijak nepletly, přesto že jich je tam vážně hodně). Postavy jsem si oblíbila, postupem času mi přišlo, jako bych je znala řadu let a ne jen pár stránek. Poslední třetina knihy mi přišla slabší, vyhnaná do absurdna, ale myslím si, že nějaký takový konec příběh potřeboval - jinak by to bylo takové plkání o ničem. Určitě zkusím i další autorčinu knihu, protože vyprávět vážně umí!
Tak od L. Moriarty jsem ještě takovou ptákovinu nečetla. Přitom ten příběh je skvěle napsaný, mile bláznivý, trošku napínavý, v závěru i dojemný, ale hlavně pozitivní.
Pokud chcete vědět, co se může odehrát během ozdravného pobytu úplně cizích lidí v Domě pohody, kde vládne vznešené ticho, návštěvníci uvědoměle dýchají, aby dosáhli osobního rozvoje, tak si budete muset přečíst tuto knihu. Protože to je opravdu psychedelický zážitek :-).
Pokud můj komentář nedává smysl (ani se nedivím), pusťte se do čtení, a třeba se pak budete také usmívat....
Všichni jsme postupem života zlomeni.Někdo více,někdo jen nalomen.A je důležité,abychom se zase narovnali a uzdravili,pokud možno co to jen jde.A o tom je tahle nádherná knížka.
Jedna z nejhezčích knížek,co jsem kdy četla.Mám moc ráda tuto spisovatelku...a za mne,její poslední kniha je nej.Kouzelné prostředí a dokonale do hloubky propracované charaktery všech postav.Super knížka!
Joo docela dobrý, ale četla jsem od Liane lepší knížky...a ten konec..na mě to už bylo moc.
Na novou knížku této autorky jsem se moc těšila a musím říct, že jsem opět moc spokojená. Tentokrát napínavější příběh než obvykle a k tomu jako vždy skvěle vykreslené postavy, zajímavé prostředí i námět. Čtivost a postavy, které vám přirostou k srdci jsou velkou předností knih této autorky a já se už těším na nějakou další.
(11/19)
Liane Moriarty patří mezi mé nejoblíbenější autory. Právě jsem dočetla její novinku a bylo to moc fajn čtení. Jsem moc spokojená, byl to zase jednou zážitek !
Její příběh je zase trošku ztřeštěný, místy úsměvný, chvíli smutný, ale určitě vede i k zamyšlení. Docela jsem si ty lidičky, kteří zavítaly do luxusních lázní zamilovala. Zejména Frances, stejně starou jako já !
Navštivte i vy tyto lázně, budete určitě jako znovuzrození !! Doporučuji !!
Moriarty mám od začátku do konce načtenou, takže jsem věděla, do čeho jdu.
Knihu jsem četla poměrně dlouho, jelikož jsem si ji chtěla šetřit. Často se mi totiž stává, že knihu “zhltnu” za 2 dny, najednou je konec a já zjistím, že jsem si ji ani pořádně neužila.
Všichni, kdo Moriarty čtete víte, že jsou její knihy náročnější a že mají dlouhý rozjezd. Chce to špetku trpělivosti, než se pořádně začtete (má babička zkoušela Manželovo tajemství a vzdala to).
Kniha Úplně cizí lidé je slušná jízda skrz Dům pohody a především o devíti naprosto odlišných lidech. Příběh je trošku jiný, než na co jsme od autorky zvyklé, ale pořád je hned na začátku poznat, že je to ta skvělá Moriarty.
Námět, zápletka i konec se mi moc líbili. K ději toho moc nenapíšu (to nedělám nikdy), musíte si ji přečíst sami. Já jsem nadšena a dovolím si o tomto titulu napsat, že je nejsložitější ze všech dosud vydaných knih. U čtení rozhodně doporučuji mít po ruce papír a tužku.
PS: Má oblíbená autorko, těším se na další a další a další vaše knížky!
Moje treti kniha od autorky a bohuzel musim rict, ze asi nejslabsi... Ze zacatku jsem byla z knihy nadsena a rikala jsem si ze to bude na 5* ale postupne je to trochu nudne a prilis zdlouhave a tak nejak hodne neuveritelne. Ani konec nebyl nijak prekvapivy, takze bohuzel jen 3*. Kazdopadne styl autorky se mi moc libi, jeji knihy se skvele ctou a maji originalni zapletky, takze se tesim na jeji dalsi knihu
Moje oblíbená spisovatelka opět nezklamala. Příběh z jiného prostředí, které je ale nyní často lidmi považováno za nějaké úžasné poznání sebe sama.
Chtěla bych do Domu Pohody ?
Ne, nechtěla, ale děkuju za možnost tam nahlédnout☺....
Jsem mírně zklamaná. Ale jen protože autorka sama sobě nasadila vysokou laťku a tato kniha mi oproti ostatním přijde poněkud slabší.
Opravdu jsem se na její novinku hodně těšila, ale v podstatě mi tentokrát přijde poněkud plochá. Nevěnovala se rozboru postav tolik jako jindy a příběh byl předvídatelný a místy až absurdní.
Tak tohle bylo psýcho. Neuvěřitelné co s člověkem dokaže udělat život a smrt dítěte. Kniha se mi moc líbila i když občas byla nudná a musela jí odložit ale ke konci jsem ji hltala úplně a nelitují času straveneho s touto knihou.
Knížku bych rozdělila na několik částí. Ze začátku, než se člověk zorientuje, tak to trvá. Pak ho děj chytne a je hrozně zvědavý, co tam bude dál, co se tedy tak zvláštního stane. Děj graduje a graduje, ale pak mám pocit, že od určitého momentu už dost stagnuje a část v tělocvičně na konci je zbytečně dlouhá. Celkově jsem s knihou ale spokojená, Liane Moriarty psát umí. Navíc je tato knížka hezká sonda do lidské mysli a hlavně na začátku ukazuje, jak fungují lidské předsudky.
Autorka je skvělá! Pro mě výborný psychologický román, který má spád, dynamiku a dokonalým tempem se žene dopředu tak, že každé odložení knihy stojí nemalé úsilí.
Luxusní lázně, které vám slibují transformaci během deseti dnů. Devět lidí, sobě si vzájemně úplně neznámí lidé. Rozhodli se, každý z jiného důvodu, tyto lázně navštívit. Nejsou to však typické lázně, které se pod tímto pojmem představíme. Nesmíte mít zde žádné elektrické přístroje, nesmíte s nikým mluvit, nesmíte navázat oční kontakt. Něco se zvrtne. Co se stane a jak si užijí návštěvníci? To se dočtete v novince od L.Moriarty.
Kniha je celkem čtivá, celkem delší dobu očekáváte co se stane a věčné stěžování hlavní postavy Frances mi lezlo na nervy. I když jsem četla od spisovatelky skoro všechny knihy, tak mě ničím extra nenadchla, což mě celkem mrzí, teď jsem ji dala poslední šanci. Nicméně ten kdo má spisovatelku rád, tak si myslím, že se mu kniha bude líbit. Já potřebuji v knize trochu více akce a napětí. Potřebuji takový ten pocit kdy se začtete a nejde knihu odložit, to se bohužel tady nekonalo. Hodnotím jako dobrou knihu, proto 3 hvězdy.
Zase skvělé čtení od Liane Moriarty. Četla jsem od ní všechny knihy a tuto řadím k těm lepším. Čtivé psycho, možná trochu přehnané, ale každý máme nějaké problémy a hledáme pomoc kde se dá, takže odjet do "lázní" zní lákavě. Jenom tedy, ehm. kdybychom se řídili příbalovým letákem s vedlejšími účinky léků, tak raději nebereme vůbec žádné......
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Kniha připomíná cestu do kopce a z kopce. Čím déle ji čtete, tím víc vás přestává bavit. Na začátku svižné a originální, uprostřed zábavné, a pak už jen utrápené finále.
Osobně bych byl raději, kdyby konec napsala ta madame, co napsala začátek. Možná jí jen došla kuráž. Co já vím?