Deväť neznámych
Liane Moriarty
Deväť ľudí sa stretne v kúpeľoch. Niektorí prišli, aby schudli, iní sa chcú znova naštartovať, ďalší sú tam z dôvodov, ktoré nechcú priznať ani sami sebe. Vedia, že aj popri všetkom luxuse, rozmaznávaní a meditácii budú musieť tvrdo pracovať. Ale nikto z nich si nedokázal predstaviť, aké náročné budú najbližšie dni. Rozvedená Frances Weltyová, v lepších časoch autorka bestsellerov, príde do Tranquillum Housu s boľavým chrbtom, so zlomeným srdcom a s bolestivou rankou od papiera. Kúpeľní hostia ju okamžite upútajú. Väčšina z nich na prvý pohľad nevyzerá, že potrebuje zdravotnú starostlivosť. Ale najväčšmi ju fascinuje Maša, zvláštna, charizmatická riaditeľka kúpeľov, v ktorých sa však začnú diať akési záhadné udalosti. Má táto žena odpovede na otázky, po ktorých Frances pátra? Treba odvrhnúť pochybnosti a oddať sa všetkému, čo sa tu ponúka, alebo radšej utiecť, kým sa dá? Zakrátko si túto otázku kladú všetci klienti v Tranquillum House.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (SK)Originální název:
Nine perfect strangers, 2018
více info...
Přidat komentář
Ač se příběh rozebíhal pomalu a autorka nás seznamuje se situací, načež nás uvrhne do vyjetých kolejí řádu Domova pohody, celá kniha se četla velmi pěkně a stránky ubývaly. Bylo to poutavé a poslední třetina knihy byla napínavá. Poslední stránky však příběhu uškodily…
(SPOILER)
!!! POZOR LEHKÉ SPOILERY !!!
Knihy od Liane Moriarty se mi líbí a Alice je mojí naprostou srdcovkou. Na Úplně cizí lidi jsem si proto dělala zálusk už nějakou dobu a když mi je nyní půjčila kamarádka, konečně se mi dostali do rukou. Hned v úvodu mne ovšem Liane spolehlivě zmátla změnou koncepce vyprávění. Byla jsem zvyklá na to, že první kapitola nastíní "problém" ("zápletku", chcete-li), a pak se prostřednictvím různých postav budeme - střídavě v minulosti a v současnosti - propracovávat k tomu, co se vlastně stalo, přičemž cestou do cíle si budeme na základě různých narážek a zmínek, které postavy trousí, či z jejich chování, vytvářet hypotézy, jak to všechno bylo, co, proč a jak (a taky kdo), abychom v průběhu čtení několikrát změnili názor. Koncept vyprávění byl ale najednou zcela jiný, takže jsem poněkud zmatená čekala, co z toho všechno bude.
Moriarty opět prokázala, že je dobrá vypravěčka a umí s postavami pracovat. Asi jako většina čtenářů jsem se ztotožnila hlavně s Frances, byť ani v tomto případě není v knize žádná postava vyloženě tou hlavní či vedlejší. Postupně jsem si jejíma očima či pohledem ostatních začínala vytvářet názor a domněnky na zbylé aktéry. V tomto je LM naprosto mistrná, protože stačí nějaké letmé prohlášení či naťuknutí a čtenář je hned sveden na scestí. (Např. když Lars vzpomíná, jak potkal "jednoho z těch manželů" a člověk hned moudře kývá hlavou a říká si, že Lars s tou svojí vizáží bude nějaký sňatkový podvodník.) Nejlépe patrné to bylo u Frances a chlapíka, který zastavil u jejího auta, kterého spisovatelka následně několikrát s nadsázkou označuje za masového vraha :-). Hezky vidět to bylo ale i u ostatních postav, kdy čtenář už o Frances ví, že je bezdětná, ale jiné postavy si o ní říkají: "To je ta typická fotbalová matka, která nám bude cpát fotky svých vnoučat a chlubit se, jakou univerzitu její děti vystudovaly." V průběhu čtení se měnila nejen má očekávání, ale i názor na jednotlivé postavy, které mi postupně přirůstaly k srdci. (Třeba užvaněný Napoleon mi byl a priori nesympatický, protože mi připomínal tou svou řečností a chlupatýma nohama jednoho z členů rodiny, ale nakonec mi ho na konci bylo upřímně líto.)
Místy mne poněkud zarazil haprující překlad (třeba psaní slova "strie" jako "strije" + další chybky.)
Téma osobního růstu, sebepoznání, touhy něco v životě změnit... mi bylo blízké. Čekala jsem, co se z toho předraženého a tajuplného pobytu vyklube. A tady za mne přišlo velké zklamání. Nakonec to sice nebylo špatné, Úplně cizí lidé se transformovali do skupiny, která měla nějaký společný cíl a musela jej pomocí kooperace a poznání sebe sama dosáhnout, ale kulminující situace kolem Máši (např. okamžik, kdy se kouká do plaménku zapalovače), a zpětně celá Mášina postava, mi přišly zkrátka moc. Proto by mne upřímně zajímalo, nakolik byla Frances autobiografickým prvkem samotné autorky. V živých barvách totiž vidím, jak jí její agent po přečtení prvního rukopisu říká: "Liane, víš... píšeš hezky, já tvoje knihy m-i-l-u-j-u, ale chtělo by to nějakou vraždu..."
Kdyby v tomto ohledu autorka ubrala, líbilo by se mi to víc, ale je otázka, jak by bez té psychopatky vystavěla celou zápletku. Taa mi bylo upřímně líto, u Dalily jsem čekala aspoň nějakou narážku, jak dopadla a kde skončila. U osudů některých postav jsem očekávala, že se budou ubírat jiným směrem (Jessica a Ben), ale celkově jsem úplně zklamaná nebyla. Jen to tentokrát na mne bylo příliš dramatické a přitažené za vlasy. Nebýt toho všeho okolo, mnoha vtipných postřehů, laskavého humoru, autorčina umění podat postavy tak, že nikdo není vyloženě odporný (ostatně i Mášina ztráta a vysvětlení jejích rodinných poměrů v sobě nesly zmírňující vyznění této šílené postavy), hodnotila bych nízko. Takto se i zde čtenář může identifikovat s kýmkoli z knihy a jsem si jistá, že v rámci různých životních období může čtenářova identifikace probíhat s různými postavami, protože Liane umí aktéry svých příběhů popsat velmi lidsky. Pro mne to byla dosti netypická Moriarty jsem zvědavá, co přinese její další kniha.
Komentáře, s nimiž souhlasím:
@ kanitsuj @ Doubravka1975 @ LuciKo
Kniha se četla vcelku dobře, nesourodost klientů pobytu byla oživením, každý měl nějaký důvod tam jet... Nakonec si každý z nich přece jen nějaké rozhřešení odnesl...
Je na čtenáři kam si knihu zařadí... Já vím, že se k ní už nevrátím...
Trošku šílená kniha, ale líbila se mi. Byla jsem zvědavá jak to dílo skončí a zklamání nepřišlo. :-)
Krátce shrnuto - pěkně praštěné to bylo. Skupinku nesourodých hostů zavede do Domu pohody vidina ozdravného relaxačního pobytu, který si vyberou aby utekli od svého všedního života nebo osobních trápení. Nemůžou však tušit, že se dostanou do rukou šílené Máše, která na nich bude "testovat" svoje nové terapeutické postupy. Postupně rozkrýváme osudy jednotlivých hostů, kteří jsou díky okolnostem donuceni odhalit svá největší tajemství.
Chvilkami jsem si říkala, že autorka už nevěděla co psát, tak si zkrátka střihla něco extra bláznivého a netradičního. Jestli to bude váš šálek kávy, posuďte sami. Já hodnotím jako lepší průměr, tři a půl hvězdy - kdyby to šlo. Občas jsem se totiž přistihla, že už si přeji, aby byl konec, osobně bych ubrala tak třetinu stran :-D
Milé překvapení, nic jsem nečekala, rychle jsem se přenesla přes počáteční šok z počtu postav a zjistila, že naštěstí všechny postupně vypráví tu stejnou dějovou linku. Rozuzlení trochu přitažené za vlasy, ale naštěstí to autorka hezky urychlila, takže nakonec jsem to i přijala a dávám slušné 4*. Listopad: 464 str.
Čtenáři. Připrav se na se na hodně ujeté wellness, na nesourodou skupinku lidí, kteří si sáhnou až na dno a objeví, že v jednotě je síla.
Autorka jako obvykle (tentokrát i s pomocí spisovatelky romanťáků Frances) dokonale vykresluje psychologii všech postav, pomalu odkrývá jejich tajemství pohřbená hluboko v duši a vede je cestou sebepoznání.
Pět hvězdiček dávám nejen zaslouženě, ale i pro jistotu, abych nedopadla jako recenzentka Helen Ihnatová.
Spisovatelka Frances, manželé Jessica a Ben, rodina Heather, Napoleon a Zoe Marconiovi, matka a zhrzená manželka Carmel, bývalá fotbalová hvězda Tony a právník Lars - Ti všichni mají nějaký problém a tak se rozhodli pro desetidenní relaxaci v Domě pohody, který svým osobitým způsobem vede Máša....
Kniha se mi četla lehce. Neměla jsem problém se v ní orientovat, ale abych řekla pravdu už jsem četla lepší bestsellery.... :-)
Přečteno jako Výzva 2020 Kniha, jejíž hlavní hrdina trpí psychickou poruchou - myslím, že Máša si tohle ocenění zaslouží :-)
(SPOILER) V některých pasážích a příbězích hlavních postav jsem viděla odraz reality lidí, které znám. Ale někde jsem se vůbec nechytala a přišli mi popisy velmi neobratné. Například jsem si nedokázala představit okolí "lázní" a téměř ani dům. Nadpoloviční většinu hvězdiček dostává pouze ze věrohodnost hlavní hrdinky, spisovatelky v letech.
Nějak neumím posoudit, jestli byla knížka dobrá či špatná, ale určitě zvláštní, nic na podobné téma jsem zatím nečetla. Líbilo se mi, že vlastně každému "ozdravný pobyt" nějak prospěl.
(3,5)
dosti nekonečné čekání na rozjezd příběhu se nakonec vyplatilo, velmi zábavná je hlavně noční léčivá session. postavy jsou zajimavé, uvěřitelné a milé, je jich ale moc.
Líbí se mi autorčin styl psaní, který bezpečně poznáte, jenže v této knize mě zklamala dějová linie, která byla dost nedotažená na to, že Liane přečetla nějaké psycholigické publikace, či na co tam v poděkování odkazovala. Jak jsem řekl: nápad je skvělý a první část knihy se mi moc líbila, jenže ta druhá...? Autorka děj zbytečně zkomplikovala, přidala tam zvrat, nad kterým mám chuť protáčet očima, protože to bylo takové klišé... A tohle klišé ani nebylo moc dobře napsané. Poslední stránky jsem dočetl se slovy: "A tohle sakra bylo co?"
Další kniha autorky mně vůbec nezklamala. Poutavý děj od první strany do poslední, který vypráví postupně skrze všechny postavy. Konec takový happy end, ale aspoň nebyl otevřený a nezapomněl na žádnou z postav.
Tato knížka možná byla v některých místech zbytečně roztáhlá a mohla mít větší spád,ale jako celek se mi to líbilo.V dnešní době bych věřila,že se to skutečně takto mohlo odehrávat.A co se týče povah hlavních postav,opravdu jsou lidi různých povah a podivného smýšlení takže v podstatě realita běžného života.
Tato kniha patří k těm lepším, co jsem od autorky četla. Bavila jsem se, ale místy i bála.
Každý máme své problémy, potíže a i věci se kterými se někdy nedokážeme upřímně vypořádat a občas je prostě nejlepší únik od reality.
Úžasná obálka byla první věc, která mě u knihy oslovila a pak už to šlo jen dal v dobrém.
Příběh je zajímavý, napínavý a hodně vás zajímá, co bude na jeho konci. I když já jsem zrovna očekávala totální masakr. Dobře se čte a je psaná lehkým, svižným tempem a i když jsou v něm obsažena vážná témata různých generaci (stárnutí, sebevražda, ztráta někoho blízkého, podvody, hubnutí...), tak se u ní i pobavíte.
Úžasný je i to, že každé z hlavních postav můžete nahlédnout do hlavy a to 9 lidem, kteří jedou navštívit lázně a třem pracovníkům lázní včetně majitelky. Každý má svůj pohled na svět a nějaký názor na určitý "problém", jelikož ne všichni považuji za problém, to co ostatní. Já si nejvíc oblíbila Frances a to i přes to, že její věk je úplně jiný než můj.
Úplně jsem nechápala, jak některé postavy mohly své výroky či myšlení myslet vážně, ale to potvrzuje, že jsme každý nějaký.
V plno věcech a myšlenkách jsem se našla a nejen v pohledu, že bych je sama zažívala, ale v mém vlastním okolí.
Konec byl dle mého naprosto skvěle Vymyšlený a dotažený a do poslední chvíle jste nevěděli, co vás tam čeká a jak už jsem psala, já jsem třeba očekávala něco extrémně negativního.
Není to tak silný thriller že kterého byste nemohli spát, ale rozhodně je to velmi dobré čtení a myslím, že každý v tom najde něco k zamyšlení.
Knihu doopravdy doporučuji.
⭐ 4/5
Podle toho na co kniha upotavala se zdála zajímavá. A taky byla... Jak tu mnoho lidí předemnou psalo, Mášu a její "mozkové pochody" jsem někdy nechápala a ano, lezla mi na nervy. Ze začátku jsem se ztrácela v postavách a říkala jsem si Lars? O tom už se tu něco psalo. Který že to byl? Ale potom později už jsem se naprosto orientovala. Některé pasáže mi přišly zdlouhavé a později jsem si říkala že některé řádky byly možná i zbytečné. Ale v celku vlastně musím říct že mě kniha moc bavila na to, že jsem tento žánr nikdy předtím nečetla. Kniha mě pohltila a četla jsem dál a dál protože jsem byla zvědavá co se bude dál dít. A jsem spokojená. Ač je kniha tlustá, na mě i dost, nejsem zvyklá takhle dlouhé knihy číst, přečetla jsem ji za necelé 3 dny. Opravdu doporučuji
Mám autorku ráda. Umí šikovně oscilovat mezi oddechovou literaturou a občas uhodí i na strunku něčeho vážnějšího. Ale tohle byla ztráta času..
Hodně jsem váhala nad touto knihou, jestli si ji půjčit. Mám tuto autorku ráda, byla jsem spokojená s každou její knihou ale Šílené výčitky jsem nedočetla. A tak jsem to teda zkusila. Od začátku se začtěte a tak nějak se možná budete ztrácet v tom kdo je kdo ale nakonec budete mít jasno a knihu si budte užívat. Nejspíš vás bude zajímat jak tento děj může dopadnout a co je v "lázních" čeká. Nemůžu říct, že je to nejlepší kniha, ale ani nejhorší. Tak nějak jsem se začetla a i když mi to déle trvalo, došla jsem ke konci s velkým překvapením. Je skvělé jak autorka popisuje na konci, život každého, jakým směrem se vydal a co ho čeká. Myslím si, že kniha stojí za to si ji přečíst a názor si pak musí udělat každý sám.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2014 | Manželovo tajemství |
2017 | Sedmilhářky |
2015 | Na co Alice zapomněla |
2017 | Šílené výčitky |
2016 | Tři přání |
Fajn oddechovka, čtení me bavilo, ale hlubší dojem ani žádný aha!Moment se nekonal.