Úsmev detektiva Carellu
Ed McBain
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/114803/mid_usmev-detektiva-carellu-x9S-114803.jpg
4
304
304
Detektivní román z prostředí amerického velkoměsta, kde jsou postupně zastřeleni tři detektivové a jeden zraněn. Pátrání, které je motivováno jako pomsta některého z postižených zločinců, je bezúspěšné. Do pátrání zasahuje i tisk. Nakonec na stopu pachatele přivedou motivy ze soukromého života jednoho ze zavražděných.
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 1990 , SmenaOriginální název:
Cop Hater, 1956
více info...
Přidat komentář
Jako první kniha ze série 87. revír se mi do rukou dostala Nerozhodnost, která se způsobem vyprávění očima pachatele liší od ostatních, celkově je velmi chytlavá a od jejího přečtení jsem věděla, že se k McBainovi budu ráda vracet. Líbí se mi strohý styl psaní, humor a realistický pohled na práci policajtů. Po dalších nahodilém čtení bylo na čase vzít to pěkně popořádku. Na úvod dojde ve městě hned k nělika vraždám policistů. V těch dnech panuje hrozné vedro a zpočátku ani stopy a vyšetřování nikam nevedou. Seznámíme se s detektivem Carrelou, atmisférou ve městě a nechybí překvapivé rozuzlení na závěr. Předchozí přečtené díly se mi přece jen líbily o něco víc, proto 3*
Moje první mcbainovka, kterou jsem objevil kdysi dávno na polici paperbacků v knihovně svých rodičů. Originální název je výstižnější, ale ne dobře přeložitelný do češtiny. Každopádně kniha má výborně napsanou zápletku s drsnými vraždami a strhující závěr - rád se k ní vracím!
Skvělá napínavá detektivka. Vrah je sice docela dlouho znám předem než ho odhalí, ale skvělý vstup do románů o policistech z 87. revíru. Násilí je zde naturalistické avšak ne bezdůvodné, jak ho můžeme vidět z severských kriminálkách. Naopak, postupy zdejších kriminalistů odpovídá skutečnosti a podléhá přísné logice a příkazům.
To je přesně ta detektivka, že které se dneska dělají různé parodie. Není to Noir, naopak, všechno je zalité spalujícím Kalifornským sluncem, potkáváme tu různé hispánské gangy, policisté trousí hlášky a dalo by se možná při čtení hrát bingo. Ale všechno do sebe krásně zapadá a všechno funguje. Za mě příjemný výlet ze všech těch severských, zbytečně studených, mrtvol.
Co mě na knize navíc neuvěřitelně bavilo byl překlad, vznikl v šedesátých letech bez jakékoli znalosti popkulturniho pozadí a proto nám dneska zní trochu jako Google translator. Proto policista krátce před smrtí touží po chladícím přístroji (dneska by chtěl asi klimatizaci).
Skvělá detektivka. Jedu postupně od začátku, abych měla představu o postavách. Tak nějak jsem tušila, že by to tak mohlo být. Doporučuji k přečtení, čtivé, napínavé a i s humorem :)
Příběh mě udržel v napětí až do konce. Postupy a styl vyšetřování, všechno. Obdivovala jsem práci laboratoře: co je možné zjistit z chomáče vyškubnutých vlasů, nebo z vyšlápnutého lejna. Perfektní. Také jsem zjistila, že tohle je vlastně první díl ze série případů.
Jasně. Jak jinak. Já začala případem číslo 37! A myslím, že právě v tomle případu autor představoval detektivy. (Já vím, že už jsem to psala. Že autor v každém díle představuje buď nějakého detektiva, nebo laboranta, nebo jiného kolegu z jiného oddělení, vyšetřovatelku, nebo prostě nějakého svého kolegu, nebo kolegyni.)
Také to bylo protkáno hezkým humorem.
"Koho hledáme?" zeptal se Bert Kling Carelly.
"Dizzy Louis Ordise."
"Toho neznám."
"On tebe taky ne."
--------------------------
"Jste na špatný stopě." řekl Denny
"Ten by nerozeznal pětačtyřicítku od míchačky na cement.
Je to padavka.
Kdyby vedle něho někdo vystřelil, měl by tejden loudavou s tryskem.
On není zabiják.
Ten ani neví, jak zabít nudu."
---------------------------------
Padl výstřel. A on mrtev, zhroutil se na betonovou zem.
(Líbí se mi takhle zvláštně poskládaná slova)
---------------------------------
Ale konec byl děsnej. To jsem se slyšela, jak s hrůzou v hlase, říkám: "Co to vyvádíte.. Carello?!"
Byla jsem na něj fakt naštvaná.
Klasická detektivka bez zbytečných kudrlinek. A když ji nečtete v horkém létě, tak vás může popis počasí i zahřát :-)
Úplně první knížka celé série. Na nemnoha stánkách autor stačil popsat prostředí Města a hlavní postavy policajtů 87. revíru. A hned mají na krku sériového vraha svých kolegů. Autor se plně nevěnuje zápletce, ale uvádí na scénu hlavní aktéry. Nicméně vše vysvětlí v závěru.
Rozjazd serie, svizne, kratke, cita sa to lahko a nenudi. Ale v podstate taka genericka zapletka krimi z velkomesta. Postavy si ale oblubite. Kazdopadne ako to napisat, z dobrych detektivok je toto len spodna policka. Obcas sa zda ze hlavnou postavou je tu mesto.
Největší přínosem této knihy je nikdy nevěřit novinářům. Děj byl uvěřitelný, ale závěr poměrně dobře předvídatelný.
Zabijáka jsem si chtěla poslechnout jako audioknihu. Interpret ji úplně zabil. Většinou není nad voňavý šustivý papír a vlastní vnímání. Bylo to počteníčko! Sice tu a tam podivné chování postav ( věřit novinářům?.-))), ale zase to vyváží krásné popisy města a atmosféry a špičkovací dialogy mezi detektivy. Vrhám se na další díl.
Na jednoduchém příběhu nás v napětí udržuje přesvědčivě vedené vyšetřování. Výborná a čtivá detektivka, po které budete autorovy knihy nadále vyhledávat a nebudete z nich zklamáni.
Ačkoliv jsem přečetl již hodně příběhů z 87.revíru, k prvnímu dílu série jsem se dostal až nyní.
Detektivka má ten správný říz, žádná hluchá místa, skvělé dialogy odposlouchané z ulice - prostě klasický Ed McBain v té nejlepší formě.
Měl bych jenom jednu výtku: autor v zájmu zdramatizování závěru nechá zkušeného detektiva udělat fatální chybu, která nakonec ohrozí život jiné osoby. Působí to neprofesionálně, ale také nevěrohodně.
Stará detektívka, ale siahla som po nej zo zvedavosti, lebo je prvá v sérii "87. revír" so Stevom Carellom. Prvá polovica bola trochu zdĺhavá, ale druhá mala spád a tá "baba" mi hneď začala byť podozrivá, ako na Carellu vyťahovala krásne nohy.
Znovu 87. revír a tentokrát jsou vražděni přímo policisté tohoto revíru. TOP!
Klasická kriminálka ze starý školy. McBaina a jeho 87. revír mam rád. Je to nenáročný čtení a člověka pobaví. Tuhle jsem našel doma zapadlou vzadu v knihovně. Časem si určitě přečtu i další.
Mam dokonce pocit, jestli zrovna tuten příběh jsem neviděl kdysi zfilmovanej :)
Jestlipak McBain/Hunter/Lombino při psaní Cop Hatera tušil, že jeho 87. revír se rozroste o tolik dalších příběhů (podle wikipedie celkem 57)? To číslo mluví samo za sebe. Jeho styl je jednoduchý, razantní a úsporný, popisované vyšetřování bez senzací, o to více přesvědčivé, jeho policejní parta věrohodná. Popisy reálií stručné a výstižné, letní vedro z knihy přímo sálá.
Malé srovnání světa z románu napsaného v padesátých letech se současností: ženy a muži – dvě rozdílná pohlaví, mezi policisty žádná žena nebyla a moc jich ani nepracovalo. Čekaly doma, občas zašly na bingo nebo do kina (když chlapi byli v hospodě).
90 % (177 hodnotících, průměr 83 %).
…
V městě bylo ticho. Vysoké domy natahovaly temné prsty k měkké propasti nebe. Tu a tam se zatřpytilo koupelnové světlo jako oko v prázdném obličeji. Dvě mladá irská děvčata minula cukrárnu a na dlažbě se rozlehl kovový zvuk vysokých podpatků. Carella vrhl letmý pohled na jejich nohy a tenké letní sukně. Jedna z dívek na něj bez studu kývla a obě propukly v perlivý smích.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány americká literatura sérioví vrazi pracovní vztahy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Tváří v tvář |
| 2006 | Nenávist |
| 1969 |  Zabiják |
| 2006 | Brokovnice |
| 2007 | Postrach |
knihovna mého dědi obsahuje velkou část dílů této série. vlastně jiné knihy děda nečte a v knihovně nemá.
začal jsem tedy číst s velkým nadšením a mohu říct, že jsem rád, že jsem si tuto knihu přečetl.
knihu nejde srovnávat se současnou literaturou a dektektivkami jako je peter may nebo jo nesbo, ani s klasikou od doylea. je to naprosto unikátní dílo. takovej vlastní žánr.
kniha mě bavila, nebyla to ale moje srdcovka. to však mému dědovi neříkejte