Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219632/mid_usmevy-smutnych-muzu-i3y-219632.png
4
979
979
Zápisky z léčebny. Když spadnete na dno, nezbývá než se odrazit směrem vzhůru. Místy úsměvné, místy drsné zápisky z protialkoholní léčebny. Příběhy čtyř pacientů, kteří se skamarádí při nelehkém úkolu - zbavit se závislosti, černého draka v sobě. Mrazí při sledování jejich předchozích životů, kdy se kvůli alkoholu ocitají až na pokraji smrti. To jim však při samotné léčbě nebrání zažívat humorné příběhy a situace, které plynou z nenormálního soužití třiceti mužů na uzavřeném oddělení. Podaří se jim přitom vyhrát válku s démonem alkoholu?... celý text
Přidat komentář
Dobrý popis světa alkoholiků s dopadem na své okolí, psaný vlastními zkušenostmi. Pro alkáče výzva po shlédnutí vzít manuál Nešpora a začít démona řešit. Pro okolí poslední výzva alkáčovi, aby s tím do nějakého data něco udělal. Pokud s tím nic neudělá, odejít, vyhodit ho ze zaměstnání, vyloučit z okruhu rodiny, přátel....Dobrá kniha i film
Tohle "tekuté" téma je neradostné čtení. Autorovi se podařilo napsat knihu realisticky, bez příkras a zároveň čtivě. Počet stran se zdá nízký, ale je jich akorát, víc už by mohlo snížit dojem z knihy.
Za přečtení stojí, toto není nikdy zbytečná četba.
Pijeme všichni. Tahle knížka je zdviženým prstem, varováním před jámou, do které lze spadnout. Bohužel znám pár takových, kterým se to nedaří moc dobře ukočírovat. Přeju jim, ať nemusí takhle bojovat s černým drakem. Viděla jsem i film a moc ráda, jsem si přečetla tuhle vesele smutnou a pravdivou knížku.
Skvělá kniha. Jako první jsem viděla film, takže jsem dopředu věděla, do čeho jdu. Ale i tak jsem byla mile překvapena. Ačkoli se jedná o opravdu silný příběh o boji s "černým drakem", který je živen každým loknutím, autor si udržuje svůj břitký humor a kniha je jak silná a smutná, tak úsměvná. A hlavně na zamyšlení.
Díky zvolené deníkové formě na mě kniha působila daleko více, než kdyby byla zvolena jiná forma vyprávění. Lehké čtení o těžkých věcech. Líbilo se mi, jak to autor pojal.
Mrazivě smutně, neradostně vtipné i stručně popisné vyprávění o životě alkoholiků v Čechách a o jejich mnohdy marném boji s černým drakem, kterého v sobě nosí. Věřím, že hlavní hrdina ten boj vyhraje.
Kniha se silným příběhem, dobře vykreslenou závislostí a její zrůdností a zajímavými vhledy Josefa F. Deníkové a příběhové části knihy občas působily poměrně zmatečně, stejně tak celkem velké množství postav, nicméně příběhy těch hlavních (Josef, Milan, Venca) vynikaly po celou dobu. Fandil jsem jim po celé čtení.
Jak je psáno v infu o knize. Místy úsměvné, místy drsné zápisky z protialkoholní léčebny. Kniha nenadchne ani neurazí, místy zaujme, poučí nebo varuje. Podle toho, jak na tom kdo je.
Téma alkoholismu mě vždycky absolutně rozloží. Možná proto, že ze všech ostatních závislostí je nám všem na světě snad úplně nejblíž. Formánek celý děj potavil na efektním symbolu černého draka, který skutečně nikdy nespí. A děkuji za vyjádření toho, co člověk nikdy nechce přiznat: že každý alkoholik se neustále lituje.
Kdybych neviděla upoutávku na film, asi bych o knize ani nevěděla. A protože film jsem v kině nestihla, sáhla jsem po knize. A udělala jsem to nejlepší. Moc se mi zápisky z léčebny líbily, sálala z nich opravdovost, ironie, smutek, zklamání a nakonec i naděje, že toho černého draka v sobě všichni nechají do smrti spát... Pro mne jedna z nejlepších knih, autorovi jsem věřila každé slovo a knihu můžu jen doporučit. Ráda si od Formánka přečtu něco dalšího... :-)
Film jsem neviděla, nejsem jim ovlivněná a proto jsem naprosto spokojená s knihou. Četla jsem ji rychle a popisy v ní byly děsivé, ale pravdivé...
Docela mě překvapilo, když čtenáři hodnotí tuhle knížku jako vtipnou. Mě tak vůbec nepřišla. Naopak, je děsivě pravdivá (pracuju v branži). A mám trochu dojem, že humor, kteří tam ostatní vidí, je trochu obrana před tou hrůzou, která je vetknutá na těch pár stránkách dost hustě...
Prostě NE. Nudne opakovani motivu ke chlastani,ktere zna 90 % populace. Na 150 stranach rozpracovano neco,co by melo vydat na max.15strankovou povidku. Velka nuda.
Výpověď autora, jaký byl a je jeho boj se závislostí na alkoholu. Je to příběh, který ukazuje čistou realitu, nimkomu nenalhává, že když se dostanete do léčebny, tak máte skoro 99% pravděpodobnost, že se z tohoto dostanete. Tady je ukázka toho, kolik lidí opět do toho spadne, je to pro únik od problémů a reality. Nevím, jestli si vzít ponaučení, ale určitě je to k zamyšlení, jestli vůbec někdy připustit, aby někdo takto skončil.
Štítky knihy
závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny česká literatura autobiografické prvky alkoholismus
Autorovy další knížky
| 2008 |  Mluviti pravdu |
| 2014 |  Úsměvy smutných mužů |
| 2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
| 2016 | Dvě slova jako klíč |
| 2011 | Umřel jsem v sobotu |
Kniha se díky krátkým kapitolám četla snadno i navzdory těžkému tématu. Domnívám se, že to asi nebude kniha, ke které se někdy vrátím, ale určitě doporučuji přečíst.