Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Zápisky z léčebny. Když spadnete na dno, nezbývá než se odrazit směrem vzhůru. Místy úsměvné, místy drsné zápisky z protialkoholní léčebny. Příběhy čtyř pacientů, kteří se skamarádí při nelehkém úkolu - zbavit se závislosti, černého draka v sobě. Mrazí při sledování jejich předchozích životů, kdy se kvůli alkoholu ocitají až na pokraji smrti. To jim však při samotné léčbě nebrání zažívat humorné příběhy a situace, které plynou z nenormálního soužití třiceti mužů na uzavřeném oddělení. Podaří se jim přitom vyhrát válku s démonem alkoholu?... celý text
Přidat komentář
Čekala jsem rozhodně více čtiva a méně obrázků, takže jsem zvědavá na ostatní knihy pana Formánka.
Zaujalo mě, že je to z jeho skutečného života, ale na mě to bylo málo čtení, ale tak co nadělám..
Josef Formánek napsal blog. Pěkně osobní, atmosférickej, plnej autentických zážitků a situací. A já se bohužel od začátku absolutně topil v postavách a kromě samotného autora nerozeznal jednoho od druhého. Což mrzí. A tak spíše než knížku mi Úsměvy připomněly solidní přílohu solidního časopisu. A odpudily mě od páteční kalby. Ach jo.
Po obsahové stránce je to vážně masakr. Musím říct, že u některých pasáží se mi dělalo vyloženě špatně od žaludku, když jsem si promítla ten akt do sebe...(při představě kocoviny :D) Taky mě opravdu zarazilo, jak moc se člověk dokáže huntovat a tělo ho přitom pořád drží...
Donutí vás to přemýšlet, a to nejen o lidech, kterých se ta kniha vyloženě týká, nebo o tom jak šťastní jste, že něco podobného prožívat nemusíme... ale i o vašem okolí, ve kterém dost často najdete lidi, kterých se to v budoucnu týkat bohužel může :( Josef F. jde jednoduše až na kost a moc oceňuji, že nás netknuté vzal na exkurzi za zdi, kam bych se díkybohu snad nikdy nepodívala a doufám, že ani nepodívám...
Je mi líto lidí, kteří musí prožívat něco podobného, jejich okolí - rodin, především partnerů a dětí... Zamysleme se nad svými závislostmi, které se prvoplánovitě zdají, že nám dávají svobodu dělat si, co chceme... Ale není to jinak? Nedělají z nás pomalu, ale jistě otroky, nad kterými práská bičem naše tělo???
Pravdivé, ze života, místy úsměvné, přesto stále hořké a drsné. Psáno úsporně, žádná zbytečná omáčka okolo, zaznívá jen to důležité a podstatné.
Dobří holubi jsou zpět. Vrátili se! Velmi hutná jednohubka. Vlastně je to knížka s otevřeným koncem, ale to je asi jasné, z její povahy to vyplývá. Po přečtení mám zase o něco větší starost o pár lidí kolem sebe. Přečtěte si, Josef F. se před vámi vysvlékne i z kůže.
Pro mne velmi krásná a pravdivá kniha o tom co je schopný nemocný člověk - alkoholik udělat se svým životem. Je to moc smutné číst si osudy těch lidí. A je to varování pro všechny ty, kteří si myslí, že jim se to stát určitě nemůže. Zde je ten varovný prst vztyčen úplně jasně a jednoduše. Protože když to budeš přehánět, přijdeš o všechno co jsi měl rád a velmi špatně až nemožně budeš hledat cestu zpátky, k normálnímu životu. Autor to trefil úplně přesně - to proto, že si tím prošel...
Pokud bych měla hodnotit styl psaní, tak určitě jen kladně. Jasně a stručně napsané, ale přesto to dá člověku prostor k zamyšlení. Přeji všem zúčastněným, aby vytrvali, ale je to jen o vůli. Nikdo je pít nenutí.
Moje první kniha od tohoto spisovatele. A určitě ne poslední. U mě 100% perfektní. Líbí se mi knihy založené na skutečných událostech a toto téma je pro mě dost zajímavé...
Moc se mi líbila pasáž:"Alkohol je prostě droga chráněná českým státem, který z něj má obrovské peníze, tudíž vysílá jednoznačnou zprávu: Jen si dál palte chlast, zásobujte národ, dokud ho uplně nezhuntujete."
výrok mluví za vše...
Já musím dát plný počet. Krásné čtení. Pravdivé, nic nepřibarvuje. To by si měl opravdu přečíst každý. "Nic ve zlém, Milane, ale fakt je dobře, že jsi přestal pít."
Moje první Kniha od J. Formánka.
Kniha, kterou jsem si okamžitě zamilovala. J. Formánek, má moc pěkný styl psaní, který mi vyhovuje, čte se lehce a rychle.
Příběh který si J. Formánek prožil a který popisuje v knize je na jednu stranu velmi úsměvně sepsaný, ale na druhou stranu nám nahání hrůzu.
Během čtení knihy jsem byla vděčná za to, že v rodině nemám žádného alkoholika, i když J. Formánek mluví v knize o alkoholicích, jako o slušných lidech, kteří jsou velmi upřímní a alkoholiky se stali jenom kvůli tomu, že se jim v životě něco nepovedlo. V knize se nikdo neuráží ani neodsuzuje, vše je sepsané tak, abychom si udělali vlastní názor. :)
Doporučuji přečíst.
Prostředí protialkoholní léčebny moc úsměvné není. Z těch příběhů spíše mrazí. Dal bych tu knihu jako doporučenou četbu. Příběhem drog a závislosti na nich jsme masírováni neustále. Alkohol jako by tam nepatřil a stále jsme k němu tak nějak tolerantní. Vzhledem ke statistické spotřebě alkoholu by stálo za to změnit náš vztah k němu.
Autorovi přeji aby vytrval.
Klobouk dolů před panem Formánkem. Tohle dílo má snad všechny atributy smysluplné knihy. Výborně se čte, mnoho toho říká a navíc upozorňuje na problém, který pálí. Snad i tento příběh pomůže Čechům, aby se na alkoholiky přestali dívat jako na slabochy, kteří si nedokázali pomoci jinak než alkoholem. Černý drak vyvolává regulérní nemoc, a kdo to odmítá uznat, ať si s tou bestií v útrobách zkusí chvilku žít!
Knihu jsem přečetla na jeden zátah, během odpoledne. To je snad jasný důkaz, jak je čtivé. Jediné co mě zarazilo, je lehká změna tempa, když autor jednomu chlápkovi, věnuje větší množství stránek, než ostatním (tomu s tou nevlastní dcerou). Jinak doporučuji jako varování pro všechny, kdo neví, kde je ta míra chlastání a jak snadno se člověk může alkoholikem stát. Poučné jsou naturalisticky psané vedlejší účinky dlouhodbé konzumace alkoholu ;-)
Ze života ... hmyzu? Myšleno ne špatně. Určitě je lepší cizí život číst než zrovna tenhle žít. Nejde ani tak o děj nebo pointu jako spíše o skutečnost, že pokud člověk začne přemýšlet o osbě na základě této knížečky tak určitě své splní. Josef F. ať se drží a přidá nám další knížku co možná nejdále od daného tématu ...
Drsný, syrový a upřímný deník z protialkoholní léčebny.
Soudě jen podle hávu knihy jsem měl trochu předsudky, text je rozehnal.
Josef Formánek opět ukázal, že psát umí.
Po přečtení tří jeho knih jsem si tohoto chlapíka docela oblíbil;
přeju mu hodně štěstí a pevnou vůli.
Přeji tomuto excelentnímu Panu Spisovateli, aby svůj boj s Démonem alkoholu vyhrál. Josef Formánek patří k nejlepším současným českým spisovatelům. Vlastně je nejlepší.
Všechny jeho knihy jsou obohacením a mohou se číst opakovaně.
Děkuji a doporučuji.
Krátké, výstižné, úderné kapitolky se čtou velice dobře. Humorné čtení to však tolik není. Alkoholik amatér si určitě může vzít poučení a alkoholik profesionál ten to holt zná, pak záleží kdo vyhraje a všem zbývá přát, aby to nebyl černý drak. Pro mne dost odvážná kniha s nelehkým tématem.
Knižka mě rozhodně dostala. Po náročném týdnu v práci jsem do ni chtěl jenom nakouknout, ale nemohl jsem se odtrhnout.
kniha byla objednana den po tom, co byla dana do obehu. co me zarazilo bylo 120 stran velkym pismem, tlustyma strankama a jeste s ilustracema. romanem bych to nenazvala ani omylem, spise nejakou povidkou, kolik by to melo stran, kdyby to nebylo vyplnene ilustracema?
jsem velky fanda formanka, mam vsechny jeho knihy, ale tahle me nejak nedostala, nevim. asi to pro autora byla dobra terapie a sebereflexe, kdo vi? mezi me top se nedostane, ale znova si ji asi prectu. nebo ji dam nekomu, kdo k pivu cicha cim dal tim vice..
Štítky knihy
závislost, narkomanie zfilmováno psychiatrické léčebny česká literatura autobiografické prvky alkoholismus
Autorovy další knížky
2014 | Úsměvy smutných mužů |
2008 | Mluviti pravdu |
2008 | Prsatý muž a zloděj příběhů |
2016 | Dvě slova jako klíč |
2011 | Umřel jsem v sobotu |
Trochu mě tato Formánkova knížka zklamala,ale věřím,že brzy napíše něco opět na způsob knih minulých.