Útěk do samoty
Nicholas Sparks
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/304960/bmid_utek-do-samoty-9ag-304960.jpg
4
411
411
Krásná Denisa žije jen pro svého syna, a když po matčině smrti zdědí starý dům se zahradou na kraji poklidného městečka, rozhodne se natrvalo odstěhovat z Atlanty. Práci učitelky beztak opustila a přátele ztratila, protože věnuje veškerý čas synovi. Kyle totiž potřebuje mimořádnou péči; ve svých pěti letech nedokáže pořádně mluvit a odborníci nad jeho poruchou bezradně krčí rameny. Prostředí Edentonu neprovdané ženě prospívá, i chlapec se tu postupně začleňuje mezi vrstevníky. Jednoho dne ale za bouřky dostane Denisino auto smyk. K havárii přijíždí dobrovolný hasič Taylor McAden; ještě netuší, že tato záchranná akce je jiná než ostatní a bude od něj vyžadovat mnohem víc než odvahu a neohroženost…... celý text
Přidat komentář
Romány od spisovatele muže mě nikterak nelákaly, ale N. Sparks mě přesvědčil a jeho knihy se mi velmi líbí. Kniha se čte velmi pěkně, zajímavý příběh, který se prostě musí dočíst :) Myslím si, že ke konci je to už trochu moc, za mě zbytečná smutná vsuvka, ale jinak dobré.
Přesto, že toto není úplně můj šálek, tak ale musím uznat, že se kniha četla dobře. Oddechovka, chvílemi ke konci smutná. Stále ale nemůžu Sparksovi přijít na chuť. První kniha (Ve tvých očích) mě vůbec nebavila, nedočetla jsem, druhá (Útěk do samoty) šla, tak teď zvažuji, jestli zkusím do třetice všeho dobrého.
Tak tento příběh mě zase až tak neoslovil, i když mám Sparkse velmi ráda. Pěkně byl popsán vztah matky a synka s vadou řeči, její obětavost, láska a trpělivost byly úžasné. Ale kdo mi moc neseděl byl Taylor. Na to, že mu bylo skoro 40 let se někdy choval, jako nevyrovnaný puberťák, asi jsem se do něj nedokázala správně vcítit. Příběh se četl hezky a byl napínavý až do konce. Byla to dobrá oddechovka a s pěkným koncem :) .
První moje kniha tohoto autora. Poutavý příběh o síle lidské mysli, jak v tom dobrém i zlém. Dokáže nás spoustat a zároveň i osvobodit. Našli se dva lidé, kteří jsi ve svém životě prožili nepríjemné, vyrovnávájí se s tím každý po svém. Podělit se o radost i smutek.
Krásný a dojemný příběh :) knížka se moc hezky četla, můžu ji jen doporučit. Nicholas Sparks mě osobně ještě nikdy nezklamal a vždy jsem z jeho knížek unesená.
Woow, naprosto skvělá knížka, u které jsem zanechala kousek svého srdce! Jsem si jistá, že teď na chvíli zůstanu s výběrem knih u Nicholase Sparkse. :)
Dočetla jsem to, ale v podstatě mě to zas až tak nebavilo. Je to taková lépe napsaná harlekýnka s divně protahovaným dějem. Na druhou stranu linka se synem a s jeho poruchou řeči byla zajímavá.
Milý Johne, Vzkaz v lahvi a Noci v Rodanthe jsem viděla v televizi zfilmované (knihy jsem zatím nečetla) a moc se mi na nich líbilo, že ne každý příběh musí za každou cenu končit happyendem. Když jsem tedy v knihovně objevila knihu Útěk do samoty od tohoto spisovatele, kamžitě jsem se rozhodla, že si ji přečtu. A rozhodně mě nezklamala. Na jednu stranu je to odpočinkové čtení, kniha vtáhne čtenáře okamžitě do děje a většině je na začátku jasné, že půjde částěčně i o milostrný příběh dvou lidí. Na stranu druhou autor popisuje silnou osobnost matky, která se rozhodne, že s nemocí syna bude bojovat a nevzdá to za žádnou cenu. Taktéž doufám, že kniha bude jednoho dne zfilmována.
Moje druhá knížka od tohoto spisovatele a opět skvělá. Bylo tam snad úložné vše smích,smutek... Moc jsem si zamilovala malého Kyla...Doufám ze příběh bude sfilmovany...
Moje první kniha od tohoto autora a jsem nadšená. Přečteno jedním dechem aj slzicka mi uronila se. Doporučuji
Příběh se mi moc líbil. Nemá chybu. Napínavé od začátku do konce. Asi jedna z nejlepších knih, co jsem od Sparkse četla. (-:
Spark mě nikdy nezklame. Další úžasný příběh, který mě jako matku zasáhl a na konci knihy ukáplo i pár slziček.
Štítky knihy
láska smrt rodina USA (Spojené státy americké) hasiči rodiče a děti děti se zdravotním postiženímAutorovy další knížky
| 2010 |  Milý Johne |
| 2013 | Zápisník jedné lásky |
| 2010 | Poslední píseň |
| 2013 | To nejlepší z nás |
| 2012 | Bezpečný přístav |
Dlouho jsem teď nečetla Sparkse. Pokaždé je to jako vracet se za starým dobrým přítelem. To je ta jeho síla. Možná jsem se teď z určitých důvodů romantice v jakékoliv podobě vyhýbala, ale jestli mě něco vždycky bezpečně navodí do té správné atmosféry a celou pohltí, je to on.
Těch dlouhých skoro 10 let, co ho znám a čtu jeho knihy, přemýšlím, v čem to je. A při této knize už jsem na to přišla. Ten jeho dar spočívá v tom, že dokáže plně, chytře a hodnotně pojmout celý koncept a naplnit ho vším, co vykazuje tvárnost a nepůsobí to plytce nebo monotónně. A tím promluví i ke čtenářům. A ať to skončí jakkoliv, vlastně je to vždy šťastné, záleží jen na úhlu pohledu, protože jestli on něco umí, tak konce. A to jsem zatím u nikoho jiného neobjevila.
Věděla jsem, že to bude skvělé, tím jsem si absolutně jistá. Nikdy mě nezklamal a nezklame, a proto se k němu stále s láskou vracím. Poznala bych ho snad i poslepu. Potvrdilo se mi to, co vím od okamžiku, kdy jsem ho četla poprvé, a proto ho mám ráda. Je to víc než jen romantika. Nepíše jen srdcem, ale především hlavou. Na chlapa má neuvěřitelně přirozený a podmanivý styl vyjadřování, a tím si mě zrovna tenhle příběh získal. Nečekala jsem žádný jednoduchý, oddechový příběh, na to ho moc dobře znám, ale vtáhlo mě to až překvapivě intenzivně. Kdybych řekla, že mě to zaujalo, je to slabé slovo. Já do toho vložila snad veškerou svou energii a empatii. Dá do toho vždy něco navíc, čím se víc a víc utvrzuji v tom, že vybočuje od veškerých spisovatelů i spisovatelek tohoto žánru. V tom nejlepším smyslu slova.
Umí propojit téma lásky a k tomu něco navíc a ani jedna dějová linka není opomíjená. Tentokrát to bylo drama, možná nadneseně řečeno místy trochu detektivka, a to mě přitáhlo už na prvních stránkách a od té chvíle jsem se od knihy takřka neodtrhla. Zcela originální, nápadité, protkané napětím a nestrojenou láskou. A slzy také byly. Dalo mi to od všeho něco, jak jsem zvyklá, a přesto i něco navíc, co jsem od této knihy, nevím proč, ani nepředpokládala. Poskytlo mi to zážitek eminentní a rozmanitý v každém ohledu.
Říkám to asi o každé jeho knize, ale tahle je jedna z jeho nejlepších. Neříkám to proto, že je to můj nejoblíbenější spisovatel, nýbrž proto, že mě dovede uhranout a pokaždé je to snad ještě lepší.
(tento komentář už jsem jednou psala, ale nějaký imbecil, který má potřebu se nabourávat do profilů, mi ho smazal, takže někdo ho už možná jednou četl)