Útěk z Tábora 14
Blaine Harden
Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji. Pracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy, podle odhadů v nich žije přes dvě stě tisíc lidí. Sin se v táboře narodil. Protože trpěl podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjizvená popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Holeně na obou nohách má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože neudržely chlapce uvnitř Tábora 14.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Escape from Camp 14, 2012
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem přečetl jedním dechem - nedávno předtím jsem četl román 1984 a paralely mezi těmito díly byly až dechberoucí.
Autor knihy, americký novinář Blaine Harden, doplňuje Sinovo vyprávění politickými vložkami, které usnadňují pochopení fungování pracovních táborů.
Blaine Harden v er-formě popisuje Sinův život v táboře až po jeho život na a po útěku.
Užitečné jsou autorovy odkazy na ostatní uprchlíky a zejména odkazy na jejich knihy.
Přečtění této knihy velmi doporučuji každému, komu nejsou lhostejná lidská práva.
Ještě několik dní po přečtení jsem byl šokován tímto příběhem, který mě přiměl k dalšímu hledání informací.
Kniha mě oslovila už jen podle názvu, a proto jsem si ji ihned půjčila v knihovně. Kniha splnila má očekávání. Dozvěděla jsem se spoustu věcí a žasla nad tím, co se jinde ve světě děje. Začetla jsem se a jen jsem kulila oči z toho, jací jsou lidé v pracovních táborech. Už jen to, že pro Sina už nikdy nebude možné žít pořádný plný život, je srdcervoucí.
Jediné, co bych této knize, kterou by si měl každý povinně přečíst, je to, že autor to podával spíše jako holá fakt – jako referát okopírovaný z Wikipedie, a ne jako silný příběh. Kdyby z toho udělal obyčejný román, tak by se mi kniha líbila ještě víc.
Hodně důležitá kniha, která podává zprávu o utrpení obyčejných lidí a absolutní nesvobodě a nelidskosti (nejen) pracovních táborů v Severní Koreji.
Příběh Sina je smutný a musí každého zasáhnout.
Autor se evidentně snažil čerpat z mnoha zdrojů a vyprávění rozšířit o nějaká obecná fakta, která však místy působí rušivě a na konci knihy mi vyprávění přišlo docela časově chaotické (odjel pryč, ale ještě než odjel, zažil to a to). Chápu, že u neuzavřeného příběhu se konec píše těžko, ale s lépe napsaným závěrem by i celkový dojem z knihy byl "lepší".
Tato kniha přináší zajímavé svědectví o věcech nad kterými budeme někdy i kroutit hlavou. Z druhé strany v celé knize je cítit. že Harden není spisovatel, ale pouhý žurnalista., proto se tak nějak špatně čte. A také to není žádná odpočinková četba. Já osobně jsem dal na doporučení a reklamu zdejší komunity, ale tato kniha mně vůbec nesedla. Asi přišla v špatnou dobu, kdy jsem měl chuť na jiný žánr.
Spíše doporučuji knihu Syn správce sirotčince, který má podobné téma.
Silný příběh, který by si měl každý přečíst. Často kritizovaný způsob psaní, kdy je příběh přerušován autorovým komentářem k režimu není na škodu. Čtenář si dá příběh lépe do kontextu doby.
Tuhle knížku by si měli povinně přečíst všichni :-) ....především zastánci a podporovatelé komunismu!
Knihu mi doporučil můj syn, po tom, co jsem dočetl populární knihy S. Collins, které jsem označil jako velmi přitažené za vlasy (což se nezměnilo).
Ukrutnosti severokorejského režimu jsou neomluvitelné a dobře za každou knihu, která na ně upozorní. Vina za současný stav padá i na náš svět, na bezzubé organizace, které již dávno měly zasáhnout.
Formu knihy, vyprávění novináře, beru jako nutnost, pokud se má dostat do povědomí. Uvítal bych méně opakování a vysvětlování "po lopatě", ale to asi patří k zvolené formě.
Přeji Korejcům, těm na severu, rychlé získání svobody, a zejména aby se s ní naučili opět žít.
Zajímavé počtení. Při čtení Sinova života v táboře, jeho útěku z něj a následného zkoušení začlenění se do společnosti jsem si neustále musela připomínat, že je to svědectví člověka, který si tím vším opravdu prošel. Ani se mi nechce věřit, že se to v našem světě a v téhle době skutečně děje. Jediné, co kazilo celistvost děje byly informační vsuvky autora, které tvořily v příběhu nepříjemné pauzy. Nicméně, jako celek kniha určitě stojí za přečtení. Člověk se alespoň dozví, že ne v každém státě, se dodržují základní lidská práva...
Sinov príbeh je nesporne jedinečný. Knižka ako taká však už nie. Je to prakticky životopis hlavného hrdinu, samozrejme so vsuvkami autora, vysvetľujúcimi severokórejskú realitu. Veľa priestoru je venovaných Sinovmu prechodu do normálneho života a snahe začleniť sa do západnej spoločnosti. Kniha už reflektuje zmeny, ktoré sa udiali v Kórei po a počas hladomorov v 90.tych rokoch, no ako z literárneho hľadiska, tak aj z pohľadu poskytnutých informácií, mi pripadajú staršie diela s podobnou tematikou, vydané u nás, oveľa atraktívnejšie.
Vůbec mi nevadilo, že je Sinův příběh napsaný očima novináře, nestranného pozorovatele...Člověk se tak dozví spoustu dalších informací, které když se propojí, tak má knížka ještě silnější účinek...Zůstává nad tím rozum stát, že je tohle možné ještě v dnešní době, v podstatě za tichého souhlasu mocností, které se jinak míchají úplně do všeho...Pět hvězdiček není za to, jak je knížka skvělá, ale za otevření očí, za téma, které by nemělo nechávat nikoho lhostejným, za odvahu něco podobného napsat a vydat....
Mrazivý a velice zajímavý příběh o utečenci z pracovního tábora v kterém se narodil a poté z něj utekl. Sin, hlavní postava, z mého pohledu měla neskonalé štěstí, které mu snad přišlo naproti za vše co musel protrpět. Bohužel to kazí vsuvky autora o politice a situaci v Severní Koree, které mohli být kratší a stačilo je zmínit povrchně, jelikož dost kouskují samotný Sinův příběh.
Kniha, která se vás dotkne. Je opravdu strašné kam až je možné nechat zajít ten po... komunistický režim. Knihu by si měli přečíst povině všichni voliči komunistů. Nedokážu si představit, že někdo takovým způsobem musí bojovat o přežití. Žít jako zvíře. Je to strašné a neuvěřitelné, že žádná vláda nezasáhne. Holt v severní Koreii není "nic" za co by stálo bojovat. Ropa žádná, takže Amíci se tam nehrnou. Mají strach? Ze stoleté ponorky? Nechápu, opravdu nechápu a je mi z toho smutno.
Další kniha, která mě naplnila pocitem nepochopení a beznaděje - jak je možné, že v dnešní společnosti jsou takovýmto způsobem potlačována i ta nejzákladnější lidská práva? Jak je možné po tolika výpovědí utečenců ze Severní Koreji žádný stát (ani žádná organizace) nepodnikne žádný krok ke změně? A jak je možné, že žijí takoví kreténi, kteří režim podporují.
škoda, že kniha byla psaná s velikou odměřeností nezúčastněné osoby a často přeskakovala v časových liniích.... Ale co se týče osudu Sina, tak to je více než nepředstavitelné, že něco takového může ještě dnes být a být takto ukryto před světem...
Ani tak nejde o to, jak je to napsané, ale spíš o ten příběh sám o sobě že jo. Každému doporučuju přečíst. Otevře oči.
Přečteno během jednoho dne. Za pochodu, při přecházení na přechodu, v metru na schodech, všude. Nejde tady ani tak o literární umění, jako o ten příběh. Stojí za přečtení.
Musím se přiznat, že než jsem četla tuhle knihu, tak jsem o situaci v Severní Koreji věděla jen velmi málo. Tahle knížka mi otevřela oči a doslova mě propleskla. Přečetla jsem ji jedním dechem a nevěřila jsem, co vidím. I já jsem některé odstavce četla nevěřícně dvakrát. Zpočátku jsem si myslela, že mi novinářský styl psaní taky nebude moc vyhovovat, jak píše hodně lidí, ale nakonec jsem za to byla ráda. Je tam hodně vsuvek o politice a o životě mimo tábor v SK, které pro mě byly hodně přínosné, protože jsem moc neznala to pozadí. Na základě toho jsem si i vyhledala hodně článků a každá další kniha, která byla v Útěku z tábora 14 doporučena, mě láká k přečtení. V průběhů čtení knihy, kdy jsem si už trochu "zvykla" (pokud se to tak dá napsat) na krutosti, které autor popisuje, mě začalo mnohem víc pohoršovat a šokovat to, co se Sinem ten tábor udělal. Jak pokřivil jeho osobnost. Doporučuji přečíst všem. Hlavně těm, kteří volí komunisty, kteří ještě do Severní Koreje posílají kondolence a přijde jim to v pořádku.
Tuhle knížku by si měl přečíst každý, ať všichni ví, co se děje a hlavně ti co volí komunisty!
Štítky knihy
gulagy Severní Korea Korea politická perzekuce političtí vězni pracovní tábory převýchovaAutorovy další knížky
2013 | Útěk z tábora 14 |
2016 | Útěk ze Severní Koreje |
Kniha je velmi zajímavá a i přes novinářský styl se čte dobře. První polovina mě uchvátila a četl jsem jí jedním dechem. Na druhou polovinu už těch dechů bylo potřeba více. Autor se stále opakoval a jen tím knihu nafukoval a prodlužoval. Přesto knihu doporučuji.