Utorkové ženy
Monika Peetz
Úterní ženy série
1. díl >
Päť priateliek putuje po Jakubskej ceste do Lúrd. Napínavý a nesmierne vtipný román o ceste, ktorá všetko zmení. Poznajú sa už pätnásť rokov a spája ich pevné priateľstvo. Pravidelne každý utorok sa stretávajú vo svojej obľúbenej francúzskej reštaurácii a raz v roku si doprajú spoločný víkend. Tentoraz je ale všetko inak. Judithin manžel po ťažkej chorobe zomiera a ona sa rozhodne vydať sa po jeho stopách na cestu do Lúrd. Spolu s ňou putujú po Jakubskej ceste i jej štyri priateľky a postupne odhaľujú tajomstvo, ktoré prevráti ich životy hore nohami a postaví ich priateľstvo pred ťažkú skúšku.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Zelený KocúrOriginální název:
Die Dienstagsfrauen, 2010
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a nic moc nečekala.. Nebylo to špatné :-) Bylo to ale docela rozvláčné, občas se to docela táhlo.. Hodně se přeskakuje, občas se člověk musí zamyslet kdo co kdy jak a proč :-) Dějové zvraty byly nečekané a velmi překvapivé, což velmi oceňuji :-) Ale za mě ty tři hvězdy odpovídají, ale věřím, že tento žánr své oblíbené čtenáře má.. :-)
Přečteno v rámci čtenářské výzvy. Podle komentářů jsem nečekala nic moc, ale líbilo se mi to hodně. Vůbec jsem se nenudila
Přečteno v rámci ČV. Moc mě to nenadchlo. Nejvíc mě bavila cesta do Lurd. Vzhledem k většímu počtu hlavních postav si může čtenář vybrat tu svoji oblíbenou.
Čekala jsem klasický romantický příběh s jasnou zápletkou hned od začátku, čímž opravdu není. Kniha byla opravdu zajímavá
Dobře se čtoucí vtipná oddechovka. Jen nečekat žádnou hloubku, co se týče děje i vývoje jednotlivých postav, šlo by to i líp. Každopádně fajn.
Příběh pěti žen a jejich putování do Santiaga de Compostelly, během kterého každá z nich prožívá životní proměnu. Pěkný příběh s psychologickým přesahem.
Knihu jsem si vybrala v rámci Čtenářské výzvy. Abych pravdu řekla, tak mi styl psaní autorky moc nesedl, hodně často přeskakovala ze současnosti do minulosti jednotlivých žen a chvílemi jsem se dost ztrácela. Poslední stránky jsem četla se sebezapřením, protože jsem chtěla vědět, jak to s Úterními ženami dopadne...
Tak tohle mi jako zábavná četba nepřipadlo. Naopak je to spíš román k zamyšlení. Příběh pětice kamarádek, kterým se na cestě do Lurd převrátil život naruby a každá našla samu sebe. Šťasten ten, kdo si nemusel projít svou "svatojakubskou poutí"!
Četla jsem všechna tři volná pokračování. Hlavních postav je zde hned několik ,takže jsem měla šanci si i vybrat svou oblíbenou.
Asi jsem od toho čekala víc. Taková oddychovka, příběh pěti přítelkyň, některé věnováno více prostoru, některé méně. Nijak zvlášť mě nezaujalo.
Nejvíc mě bavila ta cesta - puchýře, únava, radost z chůze, dusno pod pláštěnkou, slunce, déšť, i to naprosté vyčerpání. Znám pocity těch žen, jak si srovnají priority ( co je vlastně důležité a co ne) a domů se vrátí šťastné a odpočaté. No. Jak které.....
Ani nespočítám, kolikrát jsem tu knihu chtěla odložit. Když jsem si uvědomila, že podvědomě hledám důvody, proč nečíst, došlo mi, že je něco špatně. První kapitoly slibné, ale pak se pro mě uvěřitelnost postav propadla někam mezi "Sex ve městě" a "Gossip Girl". Možná za to můžou moje katolické základy, že mi přišlo nepatřičné utéct z cesty do Lurd, takže jsem zatla zuby a s tou neuvěřitelnou pětkou šla dál. Druhá polovina knihy a hlavně závěr sice posunuly knihu do kategorie "jsem ráda, že jsem si to přečetla", ale že by mě zajímalo, jak to s nimi bylo dál, to ne.
Každopádně co jsem si z knihy odnesla, je čerstvě oprášená vděčnost za moje úžasné přítelkyně, obzvlášť za tu „nej“. Letos jsme oslavily 30 let, co se známe a shodly jsme se na tom, že náš vztah je bezkonkurenčně nejdelší a nefunkčnější ze všech vztahů, které jsme kdy s kým měly. Pánové prominou.
Tak takhle si představuji duchovní četbu! Paráda! Propracované jednotlivé postavy a jejich osudy , v pozadí neustále napětí, a nechybí i humor. Nazvat Lurdy katolickým dysneylandem mě dostalo! A přitom je kniha plná úcty k víře jako takové, poutní místo Lurdy nevyjímaje.
Me se to libilo. Splnilo to me ocekavani - nenarocne cteni. To co jsem cekala jsem dostala. Oddych od krimi a sci-fi.
Az z toho clovek dostane chut taky s partou kamaradek nekam vyrazit. ;-)
Autorovy další knížky
2012 | Úterní ženy |
2013 | Sedm dní bez |
2014 | Úterní ženy mezi bylinami a řepou |
2021 | Neviditelné město |
2017 | Jedna + 1 |
Dobrá oddechovka.
Zvládla jsem za dva dny ale nenudila :-)