Útočiště

05.01.2021

Tohle nebylo nic pro mne. Halucinace sem, halucinace tam... A Goethův Král duchů? Fakt? Zmateně, až klopotně vyprávěný příběh, kde nechci uvěřit, že měl někdy získat nějakou literární cenu!
Přeskákáno.

01.01.2021

Kazdy ma sve utociste, jen nekteri z nas to jeste nevi nebo ho neobjevili....dokonale napsany psychlogicky thriler.

01.01.2021

Skvělý, rafinovaný a napínavý psychologický thriller, který vám dovolí se nadechnout, až knihu zaklapnete. Autor vás povodí jako loutky na špagátcích až do samotného konce. Perfektní námět, dokonalé zpracování i s detaily, jako je dojemný šanson Parlez-moi d`Amour od Lucienne Boyer, který jsem si několikrát pustila, nebo třeba temná Goethova báseň Král duchů. Vřele doporučuji, klobouk dolů!

28.12.2020

Autor si s vámi hraje jako kočka s myši a vždy, když už jste si téměř jistí, že tohle je ta pravda a jinak to být nemůže, opět se vám vysměje do obličeje.
Skvěle napsaný psychologický thiller, kde se pointa příběhu ukrývá, tam, kde byste to nečekaly.

24.12.2020

Myslíte si, že víte. Začínáte si být jistí. Ano, víte to. Není jiná možnost, musí to tak být. A najednou...

Lepší hru se čtenářem jsem snad nezažila.
Klaním se. Nejen že je děj Útočiště je dílem samotného génia, ale také proto, jaká hra na vás byla od autora přichystána. Myslíte si, že víte - všechno k tomu vede - pak jste o tom přesvědčení. A co dělá v tento moment většina autorů psychologických thrillerů? Prdnou vám do obličeje skutečnost, která vaše představy zbortí jako domeček z karet a přitom se vám vysmějí za naivitu a zmanipulovatelnost. Co udělá J. Loubry? Nechá vás ve vašem přesvědčení, ale až na to, že vám mezi řádky začne našeptávat a slovo jistota absolutně ztratí smysl.

Jak už zde několikrát padlo: u knihy zapomínáte dýchat. Doslova a do písmene. Po pár kapitolách víte, že vás každá další může rozervat vejpůl. Ale jednoduše nemůžete přestat. A tak čtete, bez dechu, bez kontroly, plní nervozity a rozervaní na malinké kousky.

Konec. Abych pravdu řekla, řadím se do skupinky těch, která si ho vysnila jinak. Možná po několika dalších čtení najdu důvod, proč autor šel touto cestou. A ano, pokud jsem to ještě nezmínila - Útočiště se už nikdy nezbavíte.

HODNOCENÍ: 4,5/5*

Teď jsem dočetla knižku utočiste. A musím říct Wau jsem s té knížky nadčena. Vůbec jsem ten konec nečekala. Ta knížka mě úplně dostala.

17.12.2020

Na knihu jsem čekala dlouho v knihovně,těšila se a,,,bylo to napínavé,čtivé,,ale ten konec,,,mě teda nemile překvapil,,,,,čekala jsem něco jiného,,,

17.12.2020

Budu stručná.
Útočiště je psycho a já jsem se občas přistihla, že zapomínám dýchat.

15.12.2020

Zajímavý námět, dobře napsaný thriller, byla jsem zvědavá na konec, jak vše dopadne. Ale ten konec, tak ten mě tedy šíleně zklamal. Pomyslela jsem si, proč jsem to vůbec četla. Ale je to můj názor, reference zde jsou výborné, tak ať si každý udělá vlastní úsudek.

Každý máme své útočiště. Smutek skrýváme úsměvem, vnitřní prázdnotu zaplňujeme hromaděním věcí. Ze světa, který se pro nás stal nesnesitelným, utečeme na ostrov, na jinou planetu, do jiné doby...
Psychologický román, který mě nezaujal ani tak dějem, jako námětem. Útočiště jsou i lži, ať už míněné jako milosrdné, nebo nevyhnutelné. Spojily se mi některé střípky mozaiky.

05.12.2020

Útočiště - 5⭐️/5
Hned na úvod nebudu přehánět a na rovinu vám řeknu, že tohle byla jedna z nejlepších knih tohoto roku.
Jsem tak moc ráda, že jsem se k ní dostala! Jsou knížky, které se nám neskutečně líbí, protože jsou napínavé, nápadité, mají zajímavou zápletku..., ale po čase jejich obsah zapomeneme a můžeme je číst za pár let znovu. Útočiště je však ten druhý případ - jsou to všechno, co jsem zmínila v předchozí větě ještě dvakrát tolik, a do toho mají nečekané rozuzlení, které budete rozdýchávat ještě dlouho a jen tak na něj nezapomenete. Zároveň je složité o takovém příběhu komukoli říct, protože těžko něco nevyzradit tak, abyste dotyčnému nepokazili zážitek z překvapení. (Něco jako filmy Klub rváčů nebo Prvotní strach. Už to nikdy nebude jako při prvním koukání.)
A proto vám chci oznámit, že tenhle spisovatel mě dostal, donutil mě přemýšlet a uvažovat a tím jsem se vlastně stala součástí jeho hry, a nestála jen opodál čekajíc na finále. Dejte tomu šanci, zaručuji vám, že nebudete litovat! Kéž by bylo více takových skvělých knih. Jednoduše velké YES!

02.12.2020

Jedním slovem masakr!
Náhodou jsem objevila krátkou recenzi, která mě hodně zaujala a tak jsem koupila ebook.. Tohle je kniha, u které pomyšlím i na koupi tištěné, a to se poslední dobou moc nestává.
Každopádně, Francouzi umí! Jestli máte rádi psychologické thrillery, u mě prioritní nejsou, tuhle knihu doporučuji a nejspis i já sama ji budu muset přečíst ještě jednou, abych viděla komplexní pohled :-)

02.12.2020

Nemohla jsem se vůbec rozhodnout, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Nejprve je nutno podotknout, že je to velice chytře napsaná kniha, plná detailů, které tomu všemu dodávají ten mrazivý "feeling". Atmosféru autor tedy vybudoval výborně. Hlavní hrdinka Sandrine se ocitá na ostrově, aby převzala věci po své zemřelé babičce, která zde žila. A to je asi tak vše, co bych k ději řekla, Útočiště je totiž nejlepší číst, aniž byste o něm COKOLIV věděli. Během čtení jsem měla různé teorie o rozuzlení, nakonec ale žádná víceméně nebyla správná. Na konci je totiž zvrat, který celou knihu naprosto otočí. A právě u toho zvratu pro mě nastává problém, že nevím, jestli to už nebylo AŽ moc. Když se na konci knihy ohlédnete zpátky, většina věcí tam samozřejmě dává smysl. Hlavně určité vzorce, či detaily, které doprovází celý příběh. Něco mi tam ale nesedí, něco je nedovysvětleno, pravděpodobně si to má čtenář domyslet sám. Námět knihy a samotná myšlenka je skvělá, autor si hraje s vaší hlavou od začátku do konce. Konec se mi zkrátka už tak moc nelíbil, ale přemýšlela jsem nad tím, jaký jiný by mi tam vlastně seděl? A na nic jsem nepřišla. :-D Jsem z této knihy prostě rozpolcená a pravděpodobně to potvrzuje i tento mnou psaný zmatený příspěvek :-D

Nicméně to, že už x dnů nad knihou musím přemýšlet také o něčem vypovídá ne? :-) Každopádně knihu k přečtení doporučuji a také při ní doporučuji co největší soustředění a třeba se vám podaří odhalit závěr již dříve :-) Osobně si myslím, že je to jedna z mála knih, u nichž si druhé čtení užiju více, než to první (právě kvůli tomu, že budu mnohem více vnímat ty detaily a budu vědět, co znamenají).

02.12.2020

Výborná psychologická hra s čitateľom až do konca.
.
Anotácia vám prezdradí len veľmi málo a tieto čriepky si budete musieť aj tak sami poskladať a doložiť do deja príbehu.
To ma bavilo.
.
Prvá časť a prvá “bója príbehu” - Ostrov, tak tá ma neskutočne bavila.
Preniesla na mňa stiesnenú ponurú atmosféru.
.
Opustené miesto, vo vzduchu cítite samotu, strach, smrť....výborné. Chcelo to, si trošku zvyknúť na štýl písania, no potom po prvých 40-tich stránkach mi to priam lahodilo.
.
Druhá časť a odkrývanie ďalších detailov a možných záverov príbehu bola fajn, ale opäť si zvykáme na nové postavy a príbeh sa nám rozvetvuje.
Bol to taký trošku “návrat do reality” a dej sa ústalil v jednom čase, dá sa povedať.
.
Tu to už nie je len o temnej mystery zápletke z Ostrova, máme tu aj ďalšie postavy - Damiena a Veronique.
.
Kto a čo sú, to sa dozviete, keď budete knihu čítať a spoilerovať nebudem, aby ste neprišli o možnosť si skladačku pozliepať sami.
.
Mám však dve slová, alebo slovné spojenia, ktoré mi časom v knihe vadili a prišli mi, že sú tam často. Ale možno je to tak prekladom, neviem.
Ide o slová “VŠECKO” a “Táta (otec) na dvě věci” a intenzita týchto slovíčok od druhej časti narastá, aspoň ja som si to tak všímala aj ku koncu a na slovo “všecko” som si naozaj nezvykla :D .
.
.
Kniha sa číta rýchlo a samozrejme som mala aj ja rôzne teórie.
Podľa mňa v tejto knihe každý zapojí svojho detektívneho ducha a bude sa snažiť prísť na to “kde je pes zakopaný” . Aj ja som sa snažila :) a bavilo ma to.
.
V tretej časti som už prichádzala veci na kĺb. Ale keďže je kniha naozaj pospájavá z rôznych odbočiek a príbehov a je to zaujímavý a naozaj dobrý psychologický thriller, nie je to všetko tak jednoduché ako sa aj mne samej zdalo pár strán predtým.
.
Moje obľúbené časti, na ktoré rozhodne nesmiem zabudnúť, sú aj tie z prednáškovej sály na fakulte. Rozbor útočiska vďaka profesorovi - F. Villeminovi a myslím, že ide aj o psychiatra alebo psychológa, vďaka ktoremu nahliadneme aj hlbšie a nielen na povrch príbehu a záver knihy a pointa?
.
Ten sa mne osobne páčil a to veľmi. ;)
Pre mňa vydarený psychologický thriller a určite neurobíte chybu ak po knihe siahnete a môžete sa pokúsiť sami odhaliť pravdu a aj to, ako to s tým ÚTOČISKOM alebo útočiskami vlastne je ;) .

28.11.2020

Nemám slov, kniha se čte jedním dechem. Napínavá, složitá zápletka doplněná vlivem světových válek. Konec dost překvapivý, fantastický psychologický příběh. Měla jsem několik odhadů jak děj dopadne, ale skutečnost se výrazně lišila. Mohu každému doporučit. :-)

28.11.2020

Skvělé! Velmi příjemně unikátní, neobvyklý thriller, který jsem zhltla za jeden den.

27.11.2020

Útočiště je rozhodně jedna z nejlepších knih, co jsem letos přečetla. Po dlouhé době je to kniha, do níž jsem byla neuvěřitelně "zažraná", četla jsem v každé volné chvíli. A když jsem číst nemohla, pořád jsem na ni musela myslet. Tak moc se mi Útočiště dostalo pod kůži.
Tento román je neuvěřitelně čtivý a svižný od samého začátku. První polovina knihy možná působí trochu zmateně a chaoticky, ale to je záměr. Vůbec se tím nenechte odradit. A to, co autor předvádí v druhé polovině knihy? To mi naprosto vyrazilo dech! Tolik nečekaných zvratů, to už jsem dlouho nezažila. Autor si se čtenáři neskutečně zahrává a já mu to spolkla i s navijákem. Nepřestávám zírat. Tahle kniha je neuvěřitelné psycho a já tleskám! V hlavě se mi rojilo mnoho teorií, a když už jsem myslela, že jsem odhalila pointu, tak mi autor hned brzy ukázal, jak moc se mýlím!
Kniha je velmi napínavá, emocionálně velmi hutná, temná, se sklony do deprese, plná násilí a lidského zla. A ta skutečná pointa na konci mne dost překvapila, to jsem nečekala.
Útočiště jsem četla v elektronické podobě a chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla. Ale tahle kniha je tak fantasticky napsaná, že jsem se začetla nakonec velmi rychle. A tu tištěnou verzi si rozhodně pořídím do své knihovny, protože tohle byla pecka. Já jsem nadšená a moc doporučuju!

27.11.2020

ÚTOČIŠTĚ
Hodnocení Knihánkova: 6 ⭐
Pokud se nepletu, toto je poprvé v životě, kdy dávám *šestku* thrilleru. A to samo o sobě je (pro mě) fascinující... ale snad ještě více mě dostává způsob, jakým na mě kniha působí. Ano, přítomný čas. Působí a nejspíše působit bude. V hlavě. Jako čtenář mám takové své trio: srdce, duše, mozek. To jsou části, kterých se dotýkají (některé) knihy. Moje *šestky* se mi obvykle zapíší do srdce a duše, ale ještě jsem se nesetkala s knihou, která by to stejné udělala s mozkem. Až Útočiště... hlavu mi infikovalo/provedlo invazi (asi to zní šíleně, ale fakt to tak je:)) a mně zůstává červík (asi?), který mou mysl už neopustí. Na knihu hodně myslím, ale i když na ni nemyslím, zůstává mi v podvědomí. Což se mi ještě v životě nestalo. A důkazem je sen, který se mi po dočtení zdál. Sen, který byl vlastně osobní. Masakr. Možná teď kroutíte hlavou a říkáte si: "co to je sakra za komentář?", rozumím :D, ale po dočtení vždy vypisuji své pocity, dojmy, postřehy, emoce... a tady se stalo fakt nevídané. Ten příběh, pointu, myšlenku, mám v hlavě. Hluboko. Zarytou. Děsí mě to? Možná trošku, nikdy jsem si nemyslela, že toto nějaká kniha dokáže. Zvlášť taková psycho kniha :-)). Ale teď už opustím své mozkové závity a pojďme se mrknout přímo na knihu... kdybych se měla vyjádřit 5 slovy: GENIÁLNÍ, PROSÍM, PŘEČTĚTE SI JI... a pak mi napište své pocity a dojmy :P. Tak, to by vlastně stačilo, ale ok, pokusím se vyjádřit své dojmy. Napřed krátce k ději ( :-) ): Sandrine je mladá novinářka, která přijíždí na malý ostrov, aby převzala majetek po své zesnulé babičce. Měly komplikovaný vztah, potažmo neměly žádný vztah, neznaly se. Maminka Sandrine jí řekla jen to, že babička byla šílená. Ostrov byl v roce 1971 prohlášený za přírodní rezervaci mořského ptactva, tudíž platí zákaz vstupu - Sandrine dostane výjimku skrz vyřízení dědictví po babičce. Ostrov je zvláštní, vypadá to, jako kdyby jeho obyvatelé střežili nějaké hrůzostrašné tajemství. Po několika dnech je Sandrine nalezena zmatená a bloumající po pláži, v zakrváceném oblečení. Kniha se vrací i do roku 1949, kdy poznáváme ostrov ještě z jiné stránky... Tak a tady bych asi s dějem skončila, stačí :-). Knihu jsem dočetla ve dvě hodiny ráno. Další dvě hodiny, tedy do čtvrté ranní jsem strávila tím, že buď jsem přemýšlela a dívala se do zdi (:D) a nebo se v knize vracela k různým scénám a znovu pročítala určité pasáže. Dneska, den po dočtení, nejsem schopna dělat nic. Nebyla jsem schopna rozečíst další knihu a v offline životě "funguju" prostě "na pilota". Ta knížka mě rozhodila, dostala se do hlavy - viz začátek komentáře. Dokonalá, perfektní, GENIÁLNÍ. Jak to ten pan autor mohl vymyslet??? Toto je ta nejlepší hra se čtenářem, kterou jsem kdy zažila. Temná a tíživá atmosféra, velmi dobrý a poutavý styl psaní. Výborně popsaný ostrov: věčně ve stínu, žije si svým vlastním životem, divoký a nespoutaný. Tajemství a záhady se postupně odkrývají, nejrůznější teorie Vás napadají hned od začátku (já jich ve výsledku měla snad více, než 20 a stejně jsem se nestrefila). Ta knížka je zábavná, ani chvíli jsem se nenudila. Zamotává se, neustále. Čte se (bohužel) velmi rychle, stránky mizí před očima... Při čtení se budete soustředit a budete se snažit všímat si těch nejmenších detailů. Ale ne proto, že musíte, ale proto, že chcete. Ta knížka je komplexní, vlastně strašně složitá (přitom jednoduchá:)), přitom se čte tak neskutečně dobře. Pan autor je génius. Výborně to vymyslel a výborně to napsal. Dostupně - všem, bez rozdílu. Doporučuji opravdu všem - ženám, mužům, věrným čtenářům, nečtenářům, VŠEM. Tohle stojí za to prožít a zažít. A třeba Vám to nakonec nesedne, i to se může stát, ale podle mě stojí za to tou knížkou projít. Pocítit všechny ty zvraty... které jsou fakt prostě.. DOKONALÉ. Myslím si, vím:P, že něco takového jste ještě nečetli. Tohle je jedinečné a výjimečné. Čtení bylo mega velkým zážitkem, který se moc nedá popsat slovy. Byla to vlna, která mě strhla a nepustila. Tvořila jsem z malých náznaků obrazce, které se následně různě přesouvaly (a pak zase přesouvaly:)) a tvořily dokonalou mozaiku. A až to zaklapne... komplexní, dokonalé, dechberoucí... Já miluju zvraty v knihách a ty zvraty tady nemají prostě konkurenci. Samotný konec: hej, úplně upřímně: napřed nevím, jestli jsem z něho byla nadšená. Byla jsem v šoku, to rozhodně, ale... podobně jsem to měla i u jednoho super hororu (který je teda oproti Útočišti slabota, to je jasný :P) - napřed možná lehoulinké rozčarování, ale časem to ve mně dozrálo. U hororu (mimochodem Follow me, z roku 2020), tak u Útočiště. Těch posledních pár stránek tu knížku posunulo úplně na jiný level a právě ty poslední stránky mi daly červíka do hlavy, který prostě nezmizí. Dostaly mou hlavu, mozek a vlastně tak trochu i psychiku. Má největší poklona před panem autorem, hluboký respekt a úcta a nezbývá než doufat, že u nás vyjdou i jeho další knihy. Moc bych si to přála. K Útočišti se budu vracet, to je matematická jistota. První čtení bylo jedinečné a už vždycky ta "další" čtení (přesně tak, plánuji více, než jedno :D) budou jiná, budu vědět, ale... těším se na to. Fakt. První kniha, která plně ovládla mou mysl. Sice mě to na jednu stranu trošku děsí, ale respekt. Po knize Na smrt (♥) od pana Kariky (mimochodem ta zase plně ovládla mé srdce - pořád se tam drží a držet bude♥), druhý nejlepší "kus", co jsem letos přečetla. A nejen letos, za celý život... nezapomenu, nikdy, i kdybych chtěla - nejde to. Více na mém YouTube :)

27.11.2020

Úžasný psychothriller plný nečekaných zvratů, neustálý pocit, že už to konečně chápete, abyste opět dostali další šok :D Tohle jsem si opravdu moc užila, jen bych ten příběh možná radši zakončila o takových dvacet stránek dřív.